„Vítězství Pyrrhy, dříve Pyrrhovo vítězství“ je citát z cimrmanovsky „Nejisté sezóny“. Satirická poznámka o prznění české jazykové kultury – dnes ostatně hojnější než za minulého režimu – opět prokázala svou nadčasovou dimenzi. Přesah, jenž rámcově postihuje svědectví předčasných voleb roku 2013. Hlasování je za námi a bylo rychle sečteno, ovšem tím se poměry nezměnily. Rozhřešení jsme nedostali. Skrutinium podtrhlo hloubku naší nynější krize, protože klusák prokoaličního rokování ještě ani kloudně nevyběhl ze startovního boxu a již má pochroumanou nohu. „Zlatý prciny...!“

Vítěz první fáze závodu o moc, vyhraného už „tradičně“ o prsa (dvě neplná procenta), má zjevně starosti sám se sebou. Pokazil si tím výsledky samotné a lidé, kteří odmítli podpořit ČSSD pro její nejednotu, mohou mít bohužel zase pocit, že nepochybili.

Sociální demokracie po sedmi letech v opozici mylně soudila, že Češi ocení její vytrvalou kritiku i alternativní myšlenky k prokazatelně devastující a zadlužující pravicové koalici. Ale padla kosa na kámen. Veřejnosti nemohlo uniknout vyvětrávání vnitřních sporů či sobectví významných partajníků, kteří se sváří o posty, případně si ke svému hašteření volají na pomoc hradního Otce (Zakladatele). Chybná a málo účinná byla (proto) sama koncepce předvolební kampaně a priori počítající s přesvědčivým vítězstvím. Jako za Jiřího Paroubka, toho času zdechlého Lva 21…

Triumfovala velmi komplexní kampaň miliardáře Andreje Babiše, poměrně rychle vyrostlého z humpoláckého začátku. To bez něj si nikdo ani ruce neumyje. O to víc, že si občanská levice přivodila sezónu značně nejistou. Z nemalé části navozenou skutky připomínajícími cestu k osudu dnes již vlastně nekonkurenční SPOZ.

V levém spektru se počtem získané přízně vymykají komunisté. Ani v tomto směru nedošlo k výraznému překvapení, neboť příliv nových voličů KSČM byl patrný s předstihem. Ve fragmentované Sněmovně vážnost „filipovců“ jistě vzroste. Pozoruhodnější na této situaci však je, že mezi dosavadními aktéry dolní komory běží o unikát. Výjimku potvrzující pravidlo. Mezi zavedenými partajemi tvoří jejich úspěch jakousi „dialektickou jednotu“ se zmrtvýchvstáním další tradiční formace, s níž se tradičně nesnesou.

Míním o svůj politický život úspěšně zabojovavší KDU-ČSL, která je vedle komunistické strany kromobyčejně čitelnou strukturou. Jinou klidnou silou vprostřed politické nedůslednosti nebo chaosu. Konzervativní zárukou.



Článek vyšel v deníku E15