Média a politologové, jak profesionální, tak amatérští, teď “čtou” signály ze sjezdu ČSSD. Proč byl nebo nebyl zvolen ten nebo jiný, co to znamená a jak to bude dál. Vesměs jsou to všechno pitomosti. Na mnoha sjezdech už se ukázalo, že pokud dotyčného lidi ve vedení nechtějí, mohou se předsedové krajů a jejich vyjednavači snažit jak chtějí, uzavírat dohody o čem chtějí a slibovat jakékoli funkce a je jim to houbelec platné. Zvolení byli zvoleni, protože jsou oblíbení a umí dobře mluvit. Nezvolení nebyli zvoleni, protože udělali nějakou chybu nebo svou kandidaturu nemysleli vážně. Podstatné je, že výsledek vůbec není špatný. Nové vedení může sociální demokracii posunout hodně dopředu, pokud se dokáže vyhnout české tradici sekat příliš vyčnívající hlavy. Za rok, nebo možná i dřív, bude ČSSD sedět ve “Strakovce” a bude muset s naší zemí něco udělat, a to poměrně rychle. A nebude toho málo, protože prakticky není žádná oblast, která by zůstala nedotčena řáděním naší místní ptačí “squadra azzurra”.

Na sjezdu ČSSD se hodně mluvilo. Od toho ostatně takový sjezd je. Mluvilo se o sociálních otázkách. Jsou samozřejmě důležité. Mluvilo se o školství. Je důležité neméně. Řeč byla samozřejmě o oblíbených monopolech, ekonomice. Jak jinak, bez diskuse o téhle oblíbené stolní hře se v této nešťastné době žádný sjezd ani žádná hospoda neobejde. Byla řeč o zemědělství, s důrazem na “naše potraviny”, jak je dnes v celé Evropě v módě. Jen o životním prostředí se téměř nemluvilo. A to je, už vzhledem k místu konání, dost divné.

Zrovna lidé na Ostravsku velmi dobře vědí, jaký to je problém, když se venku nedá dýchat. Peníze, pracovní místa, to všechno je v našem životě hrozně důležité. Jenže, co je to za život, když voda není k pití a vzduch k dýchání. Ekologie není sprosté slovo, i když se to jeden podivný děda pokoušel národu hodně dlouho vštěpovat a skoro uspěl. Ekologie je exaktní věda, popisující vztahy mezi organismy a jejich životním prostředím. Jestli něco chybí ČSSD, pak je to právě ekologická politika. Když si dovolím malou parafrázi, tak tato politika by měla popsat vztah mezi ČSSD a ochranou životního prostředí. Měla by ho popsat srozumitelně, pravdivě a hlavně rychle. Volby se blíží a na diskusi s veřejností je potřeba čas. Základ pro tuto diskusi existuje, vždyť ČSSD disponuje kvalitním odborným zázemím a řada materiálů je zpracovaná.

Malý zájem ČSSD o životní prostředí není příliš překvapivý. Naléhavost ochrany životního prostředí byla hodně let bagatelizována. “Globální oteplení je útok na osobní svobodu!”, “Žádnou ekologickou krizi jsem neviděl!” U nás tyhle tyto nesmysly hlásala dokonce hlava státu. Čeští zelení se sice v roce 2006 dostali do Sněmovny, ale místo o životní prostředí se starali jak udržet u moci Topolánkovu vládu. V ostatních evropských zemích jsou zelení mírně nalevo od středu, protože přináší do politiky myšlenku přednosti ochrany životního prostředí před individuálním ziskem. Jenže u nás doma jsou zelení módně pravicoví, takže do celospolečenského diskurzu nemají co přinést a tudíž odpočívají na politickém hřbitově. Takže oblíbené i zatracované téma ochrany životního prostředí bude muset ČSSD zvednout sama. Není jí to vlastní, ČSSD je sociální demokracie, s akcentem právě na ono “sociální”. Jenže lidem pomalu přes všechnu propagandu dochází, že není lhostejné, v jakém prostředí žijí. Tohle si teď ČSSD musí uvědomit a bude potřeba jít s barvou ven. A ta barva by měla být poměrně dost zelená.