Každého čas od času potrápí nějaké zdravotní obtíže způsobené bakteriální infekcí. Naštěstí máme k dispozici antibiotika. Zkusme si ale představit svět, ve kterém bychom je neměli. Umírali bychom i na poměrně banální infekce, měli bychom problémy s hojením ran, znovu by umíraly matky po porodech kvůli infekci, zase by se umíralo na zápal plic. Tuberkulóza by opět byla smrtelnou nemocí a operace slepého střeva by byla smrtelným rizikem. Bohužel to není malování čerta na zeď.

Během posledních osmdesáti let rozsáhlého používání antimikrobiálních látek se totiž mikroby způsobující onemocnění také vyvíjely a přizpůsobovaly. Mnoho antibiotik tak postupně pozbylo své účinnosti. Bakterie ke všemu dokáží pomocí různých “triků” odolnost proti antibiotikům sdílet, takže obyčejná střevní bakterie může doslova sdílet svou odolnost s infekční kamarádkou. Skutečně mě děsí představa, že začneme umírat třeba na obyčejnou střevní infekci, která by normálně na antibiotikum zareagovala, ale díky biochemickým mechanismům bude před jejich účinkem ochráněna běžnou bakterií a lékaři se budou jenom divit, protože laboratorní testy žádnou antibiotickou rezistenci u cílového mikroorganismu neprokáží.

Základní příčinou této situace je bohužel nevhodné používání nebo zneužívání antimikrobiálních látek v humánní a veterinární medicíně a v zemědělství. Zvířata se chovají na malých prostorech ve velkém množství a antibiotika se často využívají v krmení v podstatě preventivně, aby zvířata vůbec mohla v takových podmínkách přežít. Právě těmito postupy se enormně zvyšuje riziko vzniku rezistence vůči antibiotikům. A pozor, stejná antibiotika, která se používají pro zvířata, jsou využívána i v humánní medicíně.

Evropská komise připravila potřebný akční plán už v roce 2011. V tuto chvíli probíhá jeho vyhodnocení a na základě něj bude případně připravena potřebná legislativa. Vyhodnocení bychom měli mít k dispozici začátkem příštího roku a já upřímně doufám, že nový komisař bude mít dost síly vyhlásit v souvislosti s přijetím nutné legislativy tak trochu poplach. Věc se musí začít rychle řešit a bylo by vážně špatné, kdyby nás k tomu musel donutit až nějaký nezvladatelný zdravotnický problém. Dostatečným varováním by měl být už jen rozvoj multirezistentních kmenů tuberkulózy v Rumunsku. Tamní situace stále není dostatečně vyřešena.

Americký prezident Obama, obdařen téměř monarchistickou mocí, to má jednodušší. Zavelí a začnou se dít věci. S několikaletým zpožděním oproti Evropské Unii se i USA probudily a v polovině září letošního roku americký prezident vzrůstající antimikrobiální rezistenci označil za vážnou hrozbu pro zdraví občanů i pro hospodářství. Příslušná pracovní skupina byla v USA prezidentem pověřena předložit do 15. února 2015 akční plán s konkrétními opatřeními. Obsahuje pět základních bodů, které popisují nejen snahu snížit a zamezit vzrůstající rezistenci, ale vyzývají k určení a pojmenování konkrétních případů a podpoře rozvoje a využití rychlých diagnostických testů pro identifikaci a charakterizaci bakterií odolných vůči antibiotikům. Strategie obsahuje také důraz na zrychlení výzkumu a vývoje nových antibiotik, léků a vakcín a podpoře mezinárodní spolupráce pro zdar tohoto cíle. Dále mimo jiné Obama volá po odstranění užívání antibiotik za účelem podpory růstu v produkci potravin a u zvířat.

V době, kdy má mít USA teprve připraven návrh, bude Evropský akční plán již vyhodnocen. Věřím, že si Evropská unie dokáže udržet dosavadní náskok a že se tolik potřebné legislativy dočkáme velmi brzy.