Volby do Poslanecké sněmovny v květnu 2010 se nesly na tématech státních úspor a boje proti korupci. Pokud jde o druhé uvedené téma, od té doby se korupci u nás - nejen podle Transparency International - daří lépe než před oněmi volbami.

Můžeme si doslova sáhnout na pravdivost lidové moudrosti, že ryba smrdí od hlavy: drobilskou kauzu, kde strany vládní koalice se při hlasování o důvěře vládě staly komplici korupčního případu, netřeba komentovat; deklarace koaliční smlouvy o větší otevřenosti vlády při zadávání veřejných zakázek kocourkovsky vyústilo v tajné jednání vlády o největší zakázce - tzv. ekozakázce. Netřeba dál pokračovat.

Proč tomu tak je? Nevěřím na samonosnost různých protikorupčních projektů: ty léčí jen příznaky, nikoliv příčiny rakoviny podplácení. Mám za to, že příčina korupce u nás záleží v tom, že většina společnosti se vyznačuje velmi jedovatým mixem nedostatku vlastenectví a ateismu. Sílu nenechat se zkorumpovat může totiž člověk čerpat zásadně ze dvou zdrojů: buď vyznává morální hodnoty vyjádřené mj. Desaterem, jež vycházejí z existence objektivního Zla a Dobra, anebo vyznává existenci společného dobra, nadřazeného individuálním zájmům. Jelikož ale naše společnost ve své většině nevyznává ani jedno, ani druhé, nehlásí se ani k morálním principům, ani ke společnému zájmu, pak jde jen o prosazování individuálních zájmů a není důvod k nepřijetí úplatku, je-li naděje, že nebudu chycen. Důkaz o pravdivosti této teze nacházíme nejen v oblasti korupce: vždyť se podívejte, že jako stát nemáme ani vydefinován národní zájem - nevíme, kdo jsme a čeho chceme společně jako občané v jednom státu dosáhnout: proto to bezcílné politikaření, proto ta blbá nálada.

Porovnejme se s Finy, kteří si před lety postavili dva cíle: vzdělanostní ekonomika a boj proti korupci. Druhý bod jsem již okomentoval. Zdálo by se podle vládních prohlášení, že u nás podporujeme i vzdělání, ale financování vysokého školství co do absolutních částek i co do nekoncepčnosti křičí o pravém opaku.

Cesta ven podle mého soudu spočívá v tom, že si každý z nás musí alespoň vybrat jednu ze dvou cest morální hodnoty a/nebo vlastenectví, nejlépe oboje a důsledně je aplikovat ve svém životě. Jinak rok 2011 nebude celospolečensky lepší než ten předchozí, jinak blbá nálada nezmizí, jinak hrozí další zbanánovatění našeho státu.