Když předseda vládní politické strany a první místopředseda vlády varuje před nedostatečným odstupem věřícího občana od politiků a státu, řeknete si: mluví sám proti sobě. I když nelze vyloučit ani ohlas havlovské nepolitické politiky, varoval bych před takovým ukvapeným závěrem: v podtextu knížecího projevu lze nalézt jasné čtení stavu českého voličstva.

Karel Schwarzenberg 9. března 2013 v pražské katedrále sv. Václava, Vojtěcha a Víta při příležitosti zahájení cyrilometodějských oslav varoval shromážděné duchovenstvo a věřící před nedostatečným odstupem od politiků a státu. V projevu o odpovědném nakládání s navraceným majetkem překvapivě a doslova řekl: "Varuji vás před tím, zachovejte si, prosím, velmi zdravou distanc od politiků a od státu. Nedělá nám dobře, nám katolíkům, když se příliš přibližujeme státu."

Nic nového pod slunce, už v září 2011 kritizoval Prof. Tomáš Halík novodobou replikaci rakousko-uherské „jednoty trůnu a oltáře“ (v dnešních poměrech spíše strkání oltáře pod trůn) a byl za to biskupy tvrdě odmítnut. Nyní vrcholný politik a příslušník rakouské šlechty paradoxně říká totéž co Prof. Halík, a tak můžeme jen být zvědavi, zda bude biskupy stejně tvrdě pokárán: už na tom se ukáže, jak na tom s tou jednotou trůnu a oltáře jsme. Věřme, že jen zdvořilost a nikoliv jednota trůnu a oltáře zabránila, aby za onu citovanou větu nebyl Schwarzenberg okamžitě napomenut některým z přítomných biskupů: výzvy papežských encyklik k většímu zapojení věřících do veřejného života totiž říkají přesný opak než kníže. Ostatně i angažmá svatých Cyrila a Metoděje vyznívá opačně.

Paradoxní je i to, že výzva k odstupu od politiky zaznívá v době, kdy mnoho slušných politiků a aktivistů naopak vyzývá slušné občany k politické angažovanosti jako nástroji boje proti korupci, a zaznívá z úst prvního vicepremiéra vlády, která sama sebe označuje za bojovníky proti korupci, jakkoli do dějin vejde se zcela opačným přívlastkem.

Nad slovy Karla Schwarzenberga si také řeknete: zmatek, kozel zahradníkem, pokud podle knížete by se katolíci prostě neměli do politiky míchat – držet si odstup, „zachovat si distanc“, pak proč nám nejde příkladem především on sám a neodejde z politiky?

Dalším paradoxem této polemiky proti státu a politikům je skutečnost, že ji kníže mohl vyslovit právě a jen proto, že on sám je prominentní politik, jinak by ho k mikrofonu nepustili. To ovšem a priori ještě neznamená, že nemá pravdu.

Otázkou ovšem je, co tím zdravým odstupem od politiků kníže myslel: pokud oslovoval své potenciální voliče a vyzval je, aby svůj vztah k politické sféře omezili jen na plnění povinností, pak u vědomí, že volební právo je právo a ne povinnost, jim tento politik nepřímo a paradoxně řekl, aby nechodili k volbám; upřímnost, anebo efekt nechtěného?

Schwarzenbergova slova ale také mohou být důkazem bystrosti tohoto zkušeného politika, který zná své spoluobčany. Předseda vládní politické strany a první místopředseda vlády, která dosahuje nejnižší oblíbenosti v dějinách českého státu, již v prezidentských volbách dokázal v očích voličů vystoupit ze své politické odpovědnosti: za situace, kdy podporu vládě vyslovovalo 6-8% voličů, kníže – první místopředseda této vlády paradoxně dosáhl hlasů v prvním kole prezidentské volby cca 25% (co si má externí pozorovatel o českém voliči pomyslet?). Nyní kníže zkouší totéž na úrovni katolictví: já katolík radím vám, katolíkům, abyste si na ty proradné politiky dávali pozor. A mnohý volič jistě byl potěšen, jak to ten „náš“ kníže těm politikům natřel.

Pavel Svoboda
Místopředseda KDU-ČSL