V neděli 24.6.2018 se koná minisummit těch zemí, kterých se to týká téma migrace. Česko pozvání odmítlo. Důvod odmítnutí? Minisummit je prý neregulérně svolaný, solidarita se zeměmi V4 a obava, že závěry minisummitu se Babišovi nebudou líbit. Co z toho vyplývá?

Mluvíme o naší bezpečnosti. V poslední domě se kancléřka Merkelová snaží vyjít vstříc zemím střední a východní Evropy netrváním na kvótách a možností jejich nahrazení alternativními formami solidarity, zejména solidaritou finanční. Přesně to, co celou dobu požadujeme. Angela Merkelová se snaží najít celoevropské řešení, a to z přesvědčení, které jí působí doma velké potíže. Odpověď těchto zemí na kancléřštinu vstřícnost? Odmítnutí pozvání.
Dále: designovaný premiér v demisi Babiš ráno prohlásí, že na minisummit jede, protože migrace je jeho velkým tématem, ale večer už nejede z výše uvedených důvodů. Zahraniční a evropská politika má mít především dvě vlastnosti: stabilitu a předvídatelnost. Tuto politiku chce Babiš osobně řídit (role ministra zahraničí bude vskutku záviděníhodná, pane Poche), a tak je zjevné, že ony dvě základní vlastnosti nebudou splněny, jak to náhlá změna názorů páně premiérova naznačuje. Budeme opět nečitelní a jako partneři nepoužitelní. Nemáme zahraničně-politickou strategii.
Důvod, že minisummit je neregulérně svolán, je směšný: nejde o formální evropský summit – Evropskou radu, ale o poradu těch, kterých se to týká.
V minulosti, když se neformálně sešli jen některé členské státy k určité otázce, tak se nám to nelíbilo a stěžovali jsme si, teď, když nás pozvali, jsme odmítli.
Ostatně, scházet se v jednom úzkém formátu V4 + rakouský kancléř je v pořádku, ale sejít se v jiném užším formátu podle Babišovy logiky už v pořádku není.
Sebastian Kurz se názorově s premiéry V4 zjevně shodne na migračních otázkách, ale na minisummit jede. Tak proč ne Babiš? Z vlastní viny se stáváme nerelevantními.
Úkolem politiků je spolu mluvit a ne nemluvit, zejména když jde o citlivé problémy jako je bezpečnost. Dlouhodobý cíl Česka musí být zůstat aktivním a srozumitelným členem EU. Lepší je „být u toho“. Také není dobré dávat najevo, že V4 je nám bližší než EU, protože V4 je našimi západními partnery zjednodušeně vnímána jako klub potížistů: Polsko a Maďarsko mají problém s dodržováním zásady právního státu, takže hlásit se k nim do klubu není zrovna ideální.
A solidarita s V4? Vždyť právě při hlasování o kvótách nám Polsko předvedlo své pojetí solidarity: i přes dohodnuté společné odmítnutí se při hlasování zdrželo.