K blogu pana kardinála Duky o EU

30. 08. 2020 | 18:43
Přečteno 8127 krát
Publikovat rozhovor s tak kontroverzní osobou, jakou je Hana Lipovská, byl ze strany začínajícího časopisu Hrot reklamní majstrštyk. Nekomentoval jsem ho, protože jsem nechtěl ani nasednout na tuto propagační strategii, ani jsem nechtěl dělat reklamu slečně Lipovské, konečně vypořádat se s takovou dávkou nepodložené dojmologie by mělo význam jen tehdy, pokud by šlo o skutečně věcný dialog. Nyní však Hanu Lipovskou podpořil vahou své autority pan kardinál Dominik Duka.

Začněme některými tezemi Lipovské: vstup do Unie je podobný okupaci 1968; otcové zakladatelé měli marxistickou ideologii, ve svém elitářství pohrdali lidmi, pod vlivem marxismu vytvořili podhoubí pro nadnárodní firmy, které jsou ale neúspěšné a směřují své vlády od kapitalismu k socialismu. EU směřuje od spolupráce a trhu k centrálnímu plánování. EU znamená zaostávání, ztrátu svobody a ponižování, jsme vytlačováni od jednacího stolu.

Na blogu pana kardinála mi pozitivní připadá chlapské gesto nenechat svoji chráněnku v palbě kritiky osamělou. Ten blog ale bohužel nevstoupil do diskuse tak, že by buď teze slečny Lipovské argumentačně podpořil, anebo se od nich distancoval: říká jen, že EU potřebuje reformu (což říkají všichni, jen o ní mají protichůdné představy), zatímco Lipovská tvrdí, že ani reforma, ani restrukturalizace EU není možná, a proto je z EU třeba vystoupit; jinak se pan kardinál k tezím Lipovské nevyjádřil. To si bohužel mnohý může vyložit jako souhlas.

S řadou jednotlivostí blogu pana kardinála pak také nelze souhlasit:

- Charles de Gaulle nebyl otcem zakladatelem, naopak házel rodícímu se nadnárodnímu společenství států nacionalistické klacky pod nohy, jak jen mohl – přál si jen mezivládní spolupráci mezi národními státy, nic víc. Stačí si přečíst jakoukoliv stať z dějin evropské integrace či např. Paměti Jeana Monneta (česky Aleš Čeněk, Plzeň 2012).

- Je mylná teze, že otcové zakladatelé nezakládali to, co dnes představuje Evropská unie. Dokazují to např.
(a) pasáže z tzv. Schumanovy deklarace (1950) - dokumentu, který západní Evropu dovedl od Společenství k dnešní EU, tj. přesahuje pouhé Evropské společenství uhlí a oceli: „… Přínos, kterým organizovaná a živá Evropa může přispět civilizaci, je nezbytný pro udržení mírových vztahů. Tím, že už dvacet let Francie usiluje o sjednocenou Evropu, sleduje především jeden cíl – sloužit míru. Sjednocená Evropa vytvořena nebyla, zažili jsme válku. Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. Sdružení evropských národů vyžaduje, aby se skoncovalo s letitým nepřátelstvím mezi Francií a Německem. … Zavedení společné výroby uhlí a oceli bude mít za následek okamžité vytvoření společných základů pro ekonomický rozvoj, jakožto první etapu Evropské federace … Tím, že bude zavedena společná základní výroba, a bude vytvořen nový Vysoký úřad, jehož rozhodnutí bude závazné pro Francii, Německo a pro další země, jež se k nim připojí, vzejde z tohoto návrhu první konkrétní základ Evropské federace, jež je nezbytná pro udržení míru.“;
(b) Paměti Jeana Monneta: „ … Co se daří pro uhlí a ocel šesti zemí, je třeba protáhnout až ke konečnému cíli: Spojeným státům Evropy. … neodvažuji se říci, k jakému zakončení nás vede tato nutnost, k jakému typu Evropy, neboť není možno dnes si představit rozhodnutí, která budou přijata v této souvislosti zítra. Hlavní přitom je … postupně vytvářet mezi lidmi Evropy nejširší společný zájem pod vedením společných demokratických institucí, jimž byla předána nezbytná suverenita. … Nikdy jsem nepochyboval, že tento proces nás jednoho dne dovede k Spojeným státům Evropy, ale nesnažím si dnes představit jejich politické uspořádání, jakkoli nepřesná jsou slova, o nichž se dnes diskutuje: konfederace nebo federace. … A samo Společenství je jen etapou k zítřejším organizačním formám světa.“

- K větám „Lisabonská smlouva už pak ani neobsahuje odkaz na židovsko-křesťanské kořeny Evropy. Říká nám tím, že už nemá stejného ducha jako měla Evropa, jež byla založena výše zmíněnými ‚otci zakladateli“:
(a) žádná ze zakládacích smluv ani novelizačních smluv před Lisabonskou smlouvou žádný odkaz na tyto kořeny neobsahovala. V této věci nedošlo Lisabonskou smlouvou k žádnému zhoršení, naopak se tam dostala povinnost Unie vést trvalý a pravidelný dialog s církvemi a náboženskými společnostmi (viz níže) - došlo tedy spíše ke zlepšení;
(b) není na místě vinit EU z toho, že do Lisabonské smlouvy nebyl zapracován odkaz na židovsko-křesťanské hodnoty, když žádný takový odkaz nemáme ani v české ústavě, takže nejdeme ostatním státům v EU příkladem, a není mi známo, že by pan kardinál za tento stav kritizoval české představitele Zemana, Babiše a spol.

- K větám „všichni nás ujišťovali, že připravovaná „euroústava“ (v roce 2007 ji nahradila tzv. Lisabonská smlouva) ponese ducha židovsko-křesťanských zásad. Jak to dopadlo, víme“:
(a) ti „všichni“ mluvili o židovsko-křesťanském DUCHU, ne o výslovné citaci židovsko-křesťanských kořenů – takže jak to dopadlo? K židovsko-křesťanskému duchu jistě patří hodnota míru, důstojnost jednotlivce (na níž je založen celý systém lidských práv), solidarita, subsidiarita, které jsou evropskou integrací rozvíjeny;
(b) máme snad v české ústavě něco podobného větě „Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s [náboženskými] církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a jejich osobitý přínos“ (čl. 17 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, vložený právě Lisabonskou smlouvou)? Nemáme, takže k úrovni vztahu církví a EU máme ještě dost daleko: kritizujme tedy především domácí poměry.

- K větě „ … velká část politiků, kteří se v evropské politice tak rádi zaštiťují křesťanstvím, připouští kompromisy takové povahy, že se ideály, na nichž byla myšlenka Evropy postavena, ocitají zcela na okraji, nejsou-li zcela pošlapávány“: hlavními ideály zakládacích dokumentů jsou mír a solidarita a ty jsou rozvíjeny, ne pošlapávány. Pan kardinál by tedy měl ukázat na jedinou velkou myšlenku např. z citované Schumanovy deklarace či ze zakládacích smluv, která je dnes pošlapávána, jinak vychází z obtížně prokazatelné teze, že skutečné evropské ideály se do zakládacích dokumentů vůbec nedostaly.

- K větě „Současná politika EU v mnoha směrech naznačuje, že největším nepřítelem evropské integrace jsou právě instituce Evropské unie“ raději ze zdvořilosti žádný komentář nepřipojím, jen připomenu, že hlavními institucemi Unie jsou Evropská rada (premiéři členských států), Rada (ministři členských států), Evropský parlament (zvolený občany členských států), Evropská komise (složená z nominantů vlád členských států) a Soudní dvůr (složený z nominantů vlád členských států).

Za překvapivě pozitivní považuji závěrečnou citaci kardinála Schönborna o tom, že reformu potřebuje nejen EU, ale i katolická církev. Jen nerozumím, proč pan kardinál tuto tezi ocitoval, ale pak ji nechal ležet bez komentáře; k tomu rozhodně kompetenci má.

Je mnoho věcí, které lze na EU kritizovat. Mně také nevyhovuje převážně liberální nastavení současné EU; to ale vyplývá ze stavu společnosti ve všech členských státech (včetně té české), jenž se odráží ve volbách, z nichž vycházejí odpovídající složení národních a následně i evropských institucí. EU nemůže být lepší než průměr společností jejích členských států. Každopádně potřebujeme konstruktivní kritiku postavenou na faktech, ne na nepodložených tezích. Nepodložená tvrzení paní Lipovské bohužel patří do kategorie fake news: není divu, pracuje pro Institut Václava Klause, financovaný ruskými penězi. Je škoda, že pan kardinál toto podporuje.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy