Milí blogeři,
moc mě potěšila návštěvnost tohoto blogu. Děkuji především těm, kdo „to“ nevzdali, kdo hledají světlo na konci tunelu naší současné situace. Řečeno příměrem, starozákonní Izraelité po konci egyptského otroctví bloudili čtyřicet let v poušti – pokud je v tom nějaká generační zákonitost, tak jsme teprve v polovině cesty po poušti našich myšlenkových ulit.

Jsem moc rád za ty, kdo věří, že každý politik nemusí být nutně zločinec. Budu-li ke každému člověku přistupovat jako k darebákovi, musím počítat s tím, že i on si myslí totéž o mně. Poté nastoupí rčení, že „na každém šprochu …“ a celospolečenské neštěstí je hotovo: člověk člověku vlkem. Proti této rakovině, kterou KAŽDÝ nosíme v sobě, je třeba bojovat. Já zde k tomu přispěji tak, že nebudu reagovat na ty příspěvky (naštěstí menšinové), jež všechno vědí nejlépe, umějí jen napadat či vycházejí z předpojatostí. Jejich autorům přeji více opravdové radosti v životě a prosím je: dejte člověku šanci, než ho zatratíte.

Potěšil mě jeden přispěvatel, jemuž se v mých článcích nedostává zmínky o odpovědnosti. I když přehlédl velká písmena v příspěvku „Křesťansko-demokratický program“, přivádí znovu pozornost k samotnému základu politiky, kterou si já přeji. Skutečně, kdo jedná odpovědně, nežije na dluh a neprojídá budoucnost příštích generací (typické pro levici), ani není individualisticky lhostejný k těm, kdo pomoc potřebují, s tím, že volný trh se snad postará i o ně (pravice).

Pokud jde o reakce na již zmíněné téma Křesťansko-demokratická politika, souhlasím s těmi, jimž se nelíbí někteří představitelé KDU-ČSL. I proto jsem se vrátil z diplomacie, aby se křesťanská demokracie u nás posunula o kus dopředu, jsem-li schopen svými silami k tomu přispět. Minimálně zkusím něco odpracovat, abych si nemusel vyčítat, že jsem se jen vezl na nasazení druhých.

Je škoda, že příklad Bavorska někoho vede ke zobecňující rovnici Bavoři = Němci = darebáci. Spíše měla tato zkratka být prohloubena: Bavorsko po válce bylo – jako celé Německo – na kolenou, a to nejen ekonomicky. Jakou cestou se, na rozdíl od nás, bralo ke dnešnímu utěšenému stavu? Proč se Bavorsko/Německo dostalo i před vítězné mocnosti, jež po válce měly daleko lepší startovací podmínky? Líbí-li se někomu jiná část Německa více než Bavorsko, podstatu věci to stejně nemění.

Vaší pozornosti doporučuji i první komentář k příspěvku „Jaká krize - ekonomická, či etická?“. Jeho autor říká, že morálku si na chleba nenamažeme. No právě, že namažeme. I když odmítám ponižovat diskusi o etice v životě společnosti na pouhou úroveň její ekonomické prospěšnosti, i na chleba si ji namažeme. Pokud by se např. zaměstnavatelé řídili Baťovým vzorem, bylo by jejich zaměstnancům finančně lépe. Probíhaly-li by veřejné zakázky bez korupce, bylo by mnoho věcí a služeb levnějších. Kdyby se méně kradlo, nemuseli bychom si kupovat zabezpečovací zařízení pro naše byty a domy ani platit pojisťovnám. Musím ještě pokračovat?

Jinak jsem v rámci dosavadní diskuse mj. dostal nabídku k práci i radu, abych se oženil. Za oboje děkuji, potěšilo mě to.