Řekni mi, jakého si vybereš kandidáta na viceprezidenta a já ti řeknu, v jak těžké situaci se před volbami cítíš být. Přesně podle tohoto pravidla se vyplatí dívat na výběr a jeho oznámení, které republikánský soupeř amerického prezidenta Baracka Obamy učiní nejpozději příští týden.

Zvolí Mitt Romney bezpečnou, neprovokativní variantu? Můžete si to přeložit tak, že on sám a jeho tým v takovém případě nepropadají nervozitě z posledních průzkumů veřejného mínění, které stabilně ukazují těsné, ale přece jen vedení Obamy.

Vybere si riskantně a ukáže na politika se sklony k odvážným rozhodnutím i výrokům? Pak si můžeme být jisti, že Romney zdaleka není přesvědčen o tom, že kráčí po cestě, která má na konci adresu Pennsylvania Avenue 1600.

Která jména zapadají do první a která do druhé skupiny?

Pokud speciální androidí aplikace, jejímž prostřednictvím se Romney rozhodl verdikt oznámit („poslouchej, Obamo, taky víme, co jsou moderní technologie“), vykřičí do světa jméno Rob Portman či Tim Pawlenty, platí varianta, že Romney si je jistý v kramflecích.

Oba zmínění politici přináší republikánské kandidátce důležité výhody. Nad nimi ale ční to, že jsou nekontroverzními, prověřenými politiky, kteří ani náhodou nezpůsobí rozruch, o jaký se před čtyřmi lety postarala Sarah Palinová.

Portman, kongresman z Ohia, platí za uznávaného experta na ekonomiku a především pak rozpočet (za vlády George Bushe mladšího byl šéfem rozpočtové kanceláře Bílého domu). Hovoří plynule španělsky a může Romneymu pomoct v klíčovém státě Ohiu, který potřebuje nutně vyhrát.

Jeho volba málokoho urazí (dá se předpokládat, že demokraté proti němu vytáhnou jeho působení ve službách Bushe a budou opakovat tvrzení, že zvolení Romneyho by znamenalo návrat do Bushových časů). Zhruba stejný počet jí ale bude nadšen.

Tim Pawlenty odsloužil dvě volební období jako úspěšný guvernér Minnesoty, státu, který je jinak nakloněn spíše demokratům. Je dobře zapsán u konzervativně smýšlejících republikánů (skupina voličů, kterou Romney nikterak nenadchává), a má původ v chudé, manuálně si vydělávající rodině (opět pěkný kontrapunkt k Romneyho pověsti synáčka zazobanců).

Ani on však není politikem, který by zvedl davy ze sedadel či rozkmital tepovou frekvenci důležitých a vlivných lidí tahajících za nitky v americké politice.

O to se mohou postarat další tři jména, která podle všeho patří mezi finální sestavu, již Romney intenzívně zvažuje.

Guvernér New Jersey Chris Christie je zřejmě aktivním politikem s nejprořízlejšími ústy. Tři roky už vládne státu, který je považován za nezvládnutelný a navíc silně preferuje Obamovy demokraty. Do vládnutí se tam navíc pustil bez bázně a hany a neváhal osekávat rozpočet vlády i práva odborů. Díky prvnímu i druhému se stal miláčkem republikánské pravice, nikoli však za cenu toho, aby odradil většinu voličů v New Jersey.

Pro Romneyho ideální kandidát, pokud by chtěl vlít trochu prudší krve do své kampaně, která v tomto ohledu zatím spíše zavání rybinou.

Floridský senátor Marco Rubio je už přes dva roky miláčkem Tea Party, silně pravicového hnutí, které ho podpořilo v roce 2010 v senátorských volbách. Pochází z rodiny kubánských imigrantů a za dva roky v Senátu se dokázal vyprofilovat jako seriózní a umírněně uvažující politik angažující se jak v klíčových otázkách domácí, tak zahraniční politiky.

Pokud Romney dojde k názoru, že pro zvolení nutně potřebuje získat větší podíl hispánských voličů, je Rubio nejlepší možnou volbou.

A konečně wisconsinský kongresman Paul Ryan. Republikánský šéf rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů, který si udělal jméno jako hlavní stranický expert na rozpočtovou a sociální reformu. Ryan představil radikální plán úspor a škrtů, který vystrašil i většinu republikánů natolik, že se zdráhali ho podpořit. Ne tak Romney, jenž se k němu sice nijak hlasitě, ale přece jen přihlásil.

Pokud chce Romney podtrhnout rozdíl mezi svou a Obamovou hospodářskou politikou, rozhodne se pro Ryana, hrdinu všech pravicově smýšlejících republikánů, kteří si myslí, že federální vláda se za Obamova prezidentství rozmáchla nepřijatelným způsobem.

Portman či Pawlenty jako bezpečné volby, nebo naopak odvážný krok s Christiem, Rubiem či Ryanem? (Pomiňme pro tuto chvíli možné kandidáty, kteří spadají kamsi doprostřed, jako například guvernér Louisiany Bobby Jindal.)

Romneyho viceprezidentské rozhodnutí dá odpověď na otázku, zda klid, který se jeho stratégové snaží šířit („s několikaprocentním odstupem od Obamy jsme spokojeni, do vedení chceme jít až v září po republikánském nominačním sjezdu“), je skutečný, či pouze předstíraný.