Sedm týdnů před okamžikem, kdy se 44. prezident Spojených států ujme úřadu, je příliš brzy na to říct, jak bude jeho administrativa vládnout.

Pokud by však měl být věrohodným indikátorem způsob, jakým během uplynulých tří týdnů skládal Barack Obama svůj kabinet i tým poradců, pak lidé, kteří se před volbami obávali nástupu nezkušeného a vyhraněně levicového politika, mohou klidně spát. Naopak ti na americké levici, kteří věřili, že v lednu získají po dlouhé době v Bílém domě obhájce svých vizí, musí být hořce zklamáni.

Obama výběrem svých nejbližších spolupracovníků prokázal, že navzdory výraznému volebnímu vítězství a triumfalismu svých příznivců pochopil dvě klíčové lekce.

Mandát, který v listopadových volbách získal, nebyl výzvou k výraznému otočení politickým kormidlem. Těmi, kdo mu přihráli rozhodujících pár procent hlasů, byli středoví voliči, kteří chtěli vytrestat vládnoucí republikány, zajímají je však praktická řešení jejich problémů, nikoli pravicová, či levicová ideologie.

Zatímco volební kampaň je místo pro vznešenou rétoriku slibující změnu, povolební příprava na převzetí moci i samotné vládnutí vyžaduje uměřenost a pomoc zkušených lidí. Barack Obama se ukázal být přičinlivým žákem bývalého guvernéra New Yorku Mario Cuoma, který před lety formuloval jeden z uctívaných zákonů americké politiky: kampaň vedou politici ve verších, vládnout musí v próze.

U Baracka Obamy nejde o zcela náhlou proměnu. Závěrečné týdny před volbami byly v případě jeho kampaně ve srovnání s jarními či letními měsíci roku slezením z hrušky na zem. I přesto je až zarážející, jak „okoukanou“ sestavu lidí si muž, který se před volbami převlékl za změnu, s sebou do Washingtonu přivede.

Klíčovými postavami jeho ekonomického týmu budou Timothy Geithner, Lawrence Summers a Paul Volcker.

Geithner přejde do funkce ministra financí z postu šéfa newyorské pobočky Federálního rezervního systému. V ní byl po celý letošní rok jedním ze tří hlavních architektů vládních pokusů o zastavení finanční krize. Jeho volba, jakkoli zklidnila akciové trhy, je ze strany Obamy přitakáním dosavadnímu postupu Bushovy administrativy, nikoli vytyčením nového kurzu.

Lawrence Summers působil jako ministr financí v Clintonově administrativě a spolu s Robertem Rubinem utvářel její ekonomickou politiku vyznačující se důrazem na deregulaci finančních trhů a vyrovaný rozpočet.

Paul Volcker jako guvernér Fedu krotil inflaci za Carterovy a Reaganovy administrativy.

Páteř zahraničně bezpečnostního týmu vytvoří nová šéfka diplomacie Hillary Clintonová, současný ministr obrany Robert Gates a James Jones, který se s největší pravděpodobností stane Obamovým poradcem pro národní bezpečnost.

Clintonová se od vstupu do Senátu před osmi lety profilovala velmi cílevědomě jako zahraničně politický jestřáb. Také v ostrém vnitrostranickém souboji s Obamou se představovala jako realistka nabízející alternativu k naivním postojům illinoiského senátora.

Výběr dosavadního ministra obrany Gatese a bývalého vrchního velitele sil NATO v Evropě Jonese má vyztužit Obamovu minimální zkušenost ve vojenských otázkách, a to v době, kdy jsou Spojené státy angažovány na dvou bitevních frontách v Iráku a Afghánistánu.

Všech šest klíčových figur v Obamově administrativě budou lidé, kteří jsou dlouhá léta součástí politického establishmentu.

Nově zvolený prezident, aby předešel výtkám, že sázkou na ně popírá své předvolební sliby, už prohlásil, že představitelem změny bude v nové vládě on, že pouze on jako prezident vytýčí hospodářskou i zahraniční politiku země.

Americká ústava skutečně nezná funkce ministrů a svěřuje výkonnou moc výhradně do rukou prezidenta. A dlouhodobá politická praxe ukazuje, že dobře fungují právě ty administrativy, v jejichž čele stojí prezidenti, kteří se nebojí rozhodovat případné vnitřní spory a jednoznačně udávají politický směr.

Obama přesto výběrem členů svého kabinetu a nejbližších poradců dává najevo, že důležitější než prosadit radikální změny je pro něj v tuto chvíli ovládnout samy zákonitosti vládnutí.

Vzhledem k jeho nulové exekutivní zkušenosti je to uklidňující zjištění. A také důkaz, že rozvaha, chladná kalkulace a vnitřní disciplína, které charakterizovaly jeho kampaň, nebyly jen předvolebním trikem.

Všechny tyto vlastnosti se mu budou od 20. ledna náramně hodit. Stejně jako skupina zkušených praktiků v západním křídle Bílého domu a na jednotlivých ministerstvech.