Prosperující společnost v členských zemích EU je bez (především bezpečného, legálního a Evropskou unií podporovaného) přistěhovalectví za prací nemyslitelná. Dostupné údaje naznačují, že nedostatek migrantů by měl negativní dopady na pracovní sílu a demografický růst i u nás. Musíme změnit způsob, jakým je migrace prezentována, a používat přesvědčivé argumenty. Uvádět věci na pravou míru a ne panicky šířit zprávy, které mají jen uměle vyvolávat strach.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) přijal minulý týden můj návrh stanoviska nazvaného “Náklady neexistence imigrace a neprováděné integrace”, které se věnuje vlivu přistěhovalectví a integrace migrantů na každodenní život naší společnosti. Analytický dokument s doporučeními o 10 stranách pro Evropskou komisi, parlament a radu, na kterém se shodli zástupci zaměstnavatelů, odborů i neziskových organizací.

Pro všechny, kteří se naježili po přečtení slova “migrant” už v nadpisu, jen předesílám, že tenhle text a celý přijatý dokument se věnuje například 130 tisícům Ukrajinců pracujících u nás na stavbách nebo Ukrajinek za pokladnami samoobsluh či jako sester v nemocnicích, vietnamským provozovatelům večerek, kam si chodíte nakupovat, pákistánskému doktorovi na vaší pohotovosti nebo tureckým prodavačům vašeho kebabu k obědu. V každé evropské zemi mají kulturně bližší a vzdálenější migranty. A ano, mohou mezi nimi být i uprchlíci s přiznaným statusem azylanta či doplňkové ochrany, protože i ty je třeba začlenit do společnosti.

Nedostatek migrantů nás ekonomicky brzdí

Prosperující společnost EU je prostě bez (především bezpečného, legálního a Evropskou unií podporovaného) přistěhovalectví za prací nemyslitelná. Dostupné údaje naznačují, že nedostatek migrantů by měl negativní dopady na pracovní sílu (nezaměstanost v ČR je rekordně nízká a chybí lidé na pracovní místa) a demografický růst a přispěl by k dalšímu nárůstu rasismu a xenofobie, jak uvádíme v našem stanovisku, které v celém znění najdete zde.

Musíme změnit způsob, jakým je migrace prezentována, a používat přesvědčivé argumenty. Uvádět věci na pravou míru a ne panicky šířit zprávy, které mají jen uměle vyvolávat strach. Mnozí politici migrace jakožto tématu zneužívají, nicméně EHSV od samého začátku prohlašuje, že je třeba vrátit se k racionální diskusi a ke konkrétním krokům. A mylné představy či rovnou mýty lze nejlépe vyvrátit s pomocí fakticky podložených poznatků, o což jsme se pokusili za pomoci řady studií a statistik.

Náklady neexistence imigrace

Evropská diskuse se často točí jen kolem negativních aspektů přistěhovalectví, její pozitivní stránky jsou na programu jednání jen zřídka.

Základním problémem, z něhož jsme vyšli, je stárnutí populace EU. Jak nedávno uvedl i Český statistický úřad, v roce 2060 budou na každou starší osobu připadat dva lidé v produktivním věku, zatímco v současnosti to jsou čtyři. S tím souvisí vážné riziko, že neudržíme náš sociální systém. Přistěhovalectví sice definitivně nevyřeší důsledky stárnutí evropského obyvatelstva, může však vyvážit obecný nedostatek pracovních sil i nedostatek specifických dovedností.

Scénář neexistence imigrace do Evropy by znamenal následující:

- Ekonomiky členských států by značně utrpěly. Trhy práce by se dostaly pod možná nezvládnutelný tlak, celá odvětví by začala kolabovat, zemědělská výroba by se propadla, stavebnictví by nebylo schopno držet krok s poptávkou.
- Důchodové systémy by se mohly stát neudržitelnými, některá odvětví zdravotnictví a pečovatelství by se mohla zhroutit, vylidňování některých oblastí by pokračovalo rychlým tempem, a ohrozila by se tak sociální soudržnost.
- Úplný zákaz legální migrace by nevyhnutelně vedl k nárůstu pokusů o migraci nelegální. To by zase vedlo k nadměrným bezpečnostním a represivním opatřením a neúměrné aktivitě policejních složek, to vše za enormních nákladů. Podnítilo by to černé trhy práce, vykořisťování a moderní otroctví a docházelo by k zoufalým pokusům o sloučení rodin.
- Rasismus a xenofobie by vzkvétaly ještě více než v současnosti.

Pracovní migrace jako řešení

Nedostatek dovedností i rozdíly v důchodech, s nimiž se Evropa v současné době potýká, lze zčásti řešit pracovní migrací. Migranti mohou tyto rozdíly pomoci překonat, ovšem pouze tehdy, uznáme-li jejich dovednosti a kvalifikace. V tomto směru mají EU a členské státy před sebou ještě hodně práce. Nejnovější údaje ukazují, že kvůli nesouladu mezi dovednostmi pracovníků a potřebami trhu práce ztrácí evropská ekonomika každoročně více než 5 % produktivity.

Ve zdravotnictví je zároveň nedostatek pracovních sil na trhu práce v mnoha členských státech doslova časovanou bombou. Zejména jihoevropské zdravotnické systémy spoléhají výraznou měrou na domácí pečovatele z řad migrantů. A tento sektor se bude se stárnutím evropského obyvatelstva rozšiřovat.

Venkovské, horské a ostrovní oblasti se vylidňují. V některých oblastech EU, například v Irsku a v německém Braniborsku, to už nějaký čas úspěšně řeší právě usazováním migrantů.

Náklady neprováděné integrace

Migrace samozřejmě nemůže dobře fungovat, pokud migranti nejsou řádně začleňováni do hostitelské společnosti. V našem stanovisku uvádíme tato rizika a náklady scénáře „neprováděné integrace migrantů“:

- Vyloučení migrantů z formálního trhu práce (a prudký nárůst práce „na černo“).
- Nemožnost migrantů plně rozvinout svůj potenciál (což se často přenáší i na následující generace).
- Nedostatečné ztotožnění se s hodnotami a normami hostitelské země a jejich nedostatečné přijetí.
- Vyostření sociálně-kulturních rozdílů mezi migranty a hostitelskými komunitami.
- Šíření xenofobie a vzájemné nedůvěry.
- Územní segregace vedoucí až ke vzniku ghett.
- Nárůst počtu nenávistně motivovaných verbálních projevů a trestných činů.
- Zhoršení vymahatelnosti práva a případné zvýšení kriminality, zejména v sociálně vyloučených lokalitách.
- Potenciální radikalizace a zvýšená podpora extremistických ideologií (jak ze strany migrantů, tak ze strany hostitelské společnosti).

Integrace migrantů je proto úzce spojena s celou řadou politik, které se týkají mj. ochrany na pracovišti, bydlení, zdravotní péče, vzdělávání, práv žen, rovnosti a nediskriminace.


Jak těmto dvěma scénářům předejít

Nejlepší pojistkou proti případným budoucím nákladům, problémům a napětím je investice do integrace migrantů. Vyzvali jsme proto členské státy EU, aby tomu věnovaly přednostní pozornost, a spíš než přístup univerzální, doporučujeme komunitně založený přístup a individuálně uzpůsobenou a zacílenou podporu. A také zdůrazňujeme odpovědnost členských států za zlepšování legálních cest pro vstup do Evropy a poukazujeme na to, že bezpečné a legální cesty mohou zmírnit tlak na azylový systém EU. V poslední době se například diskutují tzv. „dovednostní partnerství“, kdy některé státy EU investují v jiných zemích do vzdělávání budoucích migrantů v oborech, které jsou u nich zapotřebí, a zavádějí tzv. „cirkulární migraci“ na omezenou dobu, kterou lze po čase opakovat.

Je jasné, že členské státy by měly spolupracovat na výměně osvědčených postupů za účelem zavedení migračního a integračního systému, který bude skutečně účinný, bezpečný a pro všechny přínosný. Například ve Švédsku rostou podniky provádějící nábor zaměstnanců přistěhovaleckého původu rychleji, než ostatní srovnatelné podniky. Zaměstnanci přistěhovaleckého původu ze zemí mimo EU/EHP každoročně přispívají švédskému HDP více než 1 000 miliony EUR a více než 400 miliony EUR na daňových příjmech.

V souvislosti s přijetím globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v marockém Marrákeši se naše výzva, aby členské státy migraci vrátily její význam a smysl, stává ještě relevantnější. Extremistické síly by neměly dostat možnost, aby z fenoménu migrace dál dělaly problém. Migrace je zdroj a je na členských státech, aby jej patřičně využily.


Souvislosti na závěr
EHSV vždy považoval otázku migrace za prioritní. Toto stanovisko je vlastně součástí řady stanovisek, která byla k této tematice přijata. Patří mezi ně tato stanoviska: Azylový a migrační fond (AMF) a Fond pro integrovanou správu hranic, přijaté na posledním plenárním zasedání EHSV, Podniky sociální ekonomiky / migranti, Úloha Turecka v uprchlické krizi, Zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci, Na cestě k ucelené politice EU v oblasti přistěhovalectví za účelem zaměstnání s ohledem na modrou kartu EU, a Nelegální přistěhovalectví po moři v evropsko-středomořském regionu.