Petr Bendl

25. 11.

Ani topolánkovský, ani bémovský - čili "zrádce"

Petr Bendl Přečteno 4543 krát

V sobotních novinách jsem se dočetl, že Pavla Béma zradil jeho největší dosavadní spojenec Petr Bendl. Je aktem zrady realistické zhodnocení současné situace, o které se každý den diskutuje na všech fórech a každodenně píše v novinách? Suchá čísla z nominačních klání dokladují, že šance Pavla Béma na zvolení jsou v tuto chvíli skutečně nižší než Mirka Topolánka. A dodávám...
Bezprostředně po prohraných volbách jsem říkal, že ODS potřebuje změnu (opakuji – ne jen personální!). To říkám i dnes. V průběhu posledních týdnů se bohužel ukázalo, že spor mezi dvěma nejvážnějšími kandidáty na předsedu ODS eskaloval natolik, že hrozí, že se prosincový kongres promění v takřka bratrovražedný souboj jen (a jen!) o post předsedy ODS a na věcnou diskusi o změnách uvnitř strany nezbude čas. Vítězství jednoho pak může znamenat popření všeho, s čím je spojován ten druhý. Tomu je nutné předejít a zvážit i jiná možná řešení.
Podle mého hlubokého přesvědčení se musí ODS skutečně pustit do vážné proměny. Pokud by vítězství Mirka Topolánka znamenalo, že se odtroubí všem nezbytným změnám a nad všemi kritickými hlasy se mávne rukou, byl by to výsledek pro ODS zoufale špatný. Stejně bezvýchodná by mohla být situace, pokud by ve vyhroceném finále zvítězil Pavel Bém. Členská základna (tak, jak napovídají její reakce z posledních týdnů) se v takovém případě obává, že by značné rozpory mezi vládou a vedením ODS mohlo vést k pádu vlády se všemi negativními dopady nejen pro ODS, ale pro celou zemi. Není dokonce zcela vyloučeno, že by za takové situace mohlo dojít i k faktickému rozštěpení strany. Nelze přitom pominout, že se po letech daří v mnoha oblastech dělat rozumné věci a že se současná správa země dívá odpovědně do příštích let.
A jaký je pohled Petra Bendla – ani topolánkovský, ani bémovský. Jako nutnou vidím především změnu stylu politiky a komunikace. Změna stylu politiky znamená vést ve straně mnohem větší debatu, ptát se na odezvu lidí nejen v různých regionech, ale i v různých vrstvách společnosti. Přizpůsobit chystané změny tomu, co jsou lidé ještě schopni akceptovat. A také tyto kroky odideologizovat. Míru ochoty veřejnosti přijmout i nepopulární opatření přitom zásadním způsobem ovlivňuje komunikace politiků s ní. Představitelům ODS se často vyčítá, že jsou arogantní. Obávám se, že veřejnost s tímto slovem do určité míry spojuje celou stranu. Tohle musíme změnit na prvním místě. Je potřeba lidem vstřícně a trpělivě vysvětlovat, jaké důvody nás vedou ke každému vážnému vládnímu rozhodnutí. Jedině pak totiž bude zřejmé, že všechny plánované změny jsou ve skutečnosti přesně tím, co opozice před krajskými volbami jen na prázdno slibovala – totiž skutečnou politikou pro lidi a navíc ještě pro jejich budoucnost.
Spekuluje se o tom, že se chci stát ministrem dopravy a že jsem zhodnocení reálné podpory Pavla Béma vyměnil za příslib vládní funkce. Se vší vážností říkám, že je to nesmysl. Mým primárním zájmem je oslovit na kongresu členskou základnu svou představou o pokračování politiky ODS. Pokud nedostanu důvěru delegátů, nemůže být o mém působení ve vládě ani řeč. Politika totiž není zápasem o umístění na stupních vítězů nebo o co nejvyšší funkci. Prvotním zájmem politiky a politiků má být zlepšování podmínek pro lidi ve státě, v kraji či v obci. Proto jsem odhodlaný usilovat o to, aby ODS po prosincovém kongresu změnila poctivě mnoho věcí ve svém přístupu a také v informování veřejnosti. Za to budu bojovat se vším nasazením, ať už to bude interpretováno jako „příklon k“, nebo „zrada vůči“ Mirkovi, Pavlovi, Alešovi, Václavovi, Vlastovi nebo třeba Alexandrovi.

MF Dnes, 25.11.2008

12. 11.

Rath si nevidí do úst

Petr Bendl Přečteno 11545 krát

Budoucí hejtman Středočeského kraje dává v každém svém mediálním vystoupení na srozuměnou, že se v regionu tedy „budou dít věci“. Dozvěděli jsme se, že všechno je špatně. V nemocnicích se loupí a loupí se dokonce i všude jinde, pokud se náhodou někde přímo neloupí, tak se tam alespoň tuneluje. Bude proto nutné odvolat všechny ředitele nemocnic, některé ředitele škol, muzeí, domovů pro seniory, domovů pro zdravotně postižené, dětských domovů, všechny vedoucí pracovníky na krajském úřadě, všechny vedoucí odborů, některé vedoucí oddělení a tak dále a tak dále...

Nejsem vůbec schopen najít obdobu něčeho podobného v porevoluční historii našeho státu. Trochu se mi v souvislosti s podobně bláznivou rétorikou vybavuje Sládek, ale tomu jsme se spíše smáli. Poslanec Rath šíří strach. Prý se ale nemusejí bát ti, kteří slušně a dobře pracují. Mohou být dokonce členy ODS. To prý tak úplně nevadí. Ale na vedoucích postech to asi přece jen trochu vadí, pokud vezmeme doslovně předchozí slova. Nepřekvapilo by mě, kdyby brzy z těch mimořádně obratných úst zaznělo, že všichni ti neloajální, špatní, líní a záškodničtí pracovníci budou sice muset ze svých míst odejít, ale blahosklonně dostanou ještě jednu šanci s umístěnkou někam na okraj kraje. To tu už bylo.

Slyšeli jsme od pana Ratha také, že se ředitelé krajských nemocnic dopustili zásadních manažerských chyb, že podnikli řadu nehospodárných kroků a že plánované modernizace nemocnic jsou špatně nastavené. Nevěřím svým očím ani uším. Normální a odpovědný politik je schopen taková slova pronášet až v okamžiku, kdy se podrobně seznámí se stavem věcí. Pan poslanec Rath disponuje zjevně pronikavým pohledem osvíceného vůdce, neboť ON UŽ VÍ, aniž by se musel zdržovat podrobným studiem. VÍ VŠE. Sice nikdy neřídil žádnou nemocnici, natož krajskou, není renomovaným autorem žádného projektu nové nemocnice, přesto je schopen od stolu pronést zdrcující soud. Naprosto přehlédne, že nemocnice prokazatelně dobře hospodaří, zvyšují platy lékařům i sestrám a dokonce se modernizují a vybavují daleko více než dříve. Dosud jsme usilovali o to, aby politici do odborných věcí a do života nemocnic i jiných institucí zasahovali co nejméně. Teď je zjevně trend (aspoň ten Rathův) přesně opačný. Děsím se lidí, kteří mají v politických funkcích dojem, že vědí úplně všechno, a o všem chtějí rozhodovat. Ti už tu také byli.

Teď se pan poslanec Rath dohodl na spolupráci s komunisty. Prý ho k tomu ale dokopala ODS a Petr Bendl. Jemu by se něco takového příčilo. Hned ale řekne, že se mu s komunisty jednalo opravdu dobře, protože jsou slušní, korektní a příště třeba ještě doplní, že jsou také nesmírně hodní. Dvacet let v politickém exilu jim prý prospělo. Tady se podle mého soudu kruh uzavírá. To už tu přece také bylo. Pojmenovali jsme třídního nepřítele, patřičně ho očernili, vykreslili jako nepřítele všeho lidu a svedli na něj všechny zločiny tohoto světa, naopak své posluhovače představili jako obhájce všeho dobra.

Spolustraníky v krajském zastupitelstvu poslanec Rath přiměl podepsat závazek, že ve všech klíčových rozhodnutích budou hlasovat, jak on řekne. A to pod hrozbou pokuty čtyř milionů korun! To je pro mnoho lidí hodnota veškerého majetku – celé jejich hmotné existence. Ozvaly se sice i z vlastní strany námitky, že je to v rozporu s Ústavou, ono je to ale především v rozporu s demokracií, s dobrými mravy, se základní úctou k názoru druhých i v rozporu se zdravým rozumem. Překvapuje mne, že se o tom tak málo píše a že to sama strana, která nese ve svém názvu demokratická, dávno strávila, podobně jako mnoho jiných Rathových nehorázností. Podpisy pod čtyřmilionovými směnkami ale stále platí a dále šíří strach. Nepochybuji o tom, že tento politik budoucnosti přivede k dokonalosti i systém drobného odměňování pro své pravověrné, aby naplnil staletími prověřenou strategii cukru a biče. Asi proto si už brousí zuby na spojení všech krajských nemocnic v jednu obří. To by se mu potom například mnohem lépe vybíralo od farmaceutických firem a ještě by se tomu mohlo říkat zefektivňování procesů.

Myslím, že máme co dělat s opravdu nebezpečnou oranžovorudou září nejen nad Kladnem.

Právo, 11.11.2008

Archiv článků: listopad 2008

Ani topolánkovský, ani bémovský - čili "zrádce"

Rath si nevidí do úst

Blogeři abecedně