Petr Bendl

21. 07.

Potřebujeme soutěž na kolejích

Petr Bendl Přečteno 4874 krát

Vím, že když napíšu cokoli o potřebě otevřít trh v železniční dálkové dopravě, budu některými diskutujícími pokárán, že trh problémy na dráze nevyřeší. A navíc tónem, že to je přece úplně jasné a jen naprostý hlupák to ještě nepochopil. Takové hlasy prostě zazní, jako zazněly na začátku mého krátkého působení v čele Ministerstva dopravy, když jsem oznámil úmysl vypsat první tendr co nejdříve, pokud možno ještě letos.

Ale já to přesto napíšu – postupné otevírání trhu v rychlíkové přepravě je nejen možné, ale dokonce i vhodné a potřebné. Nevím, proč by konkurence neměla být schopna zlepšit situaci a služby zákazníkům v tomto případě, když to například uměla i v energetice. My už si vlastně nepamatujeme, že byly doby, kdy u nás působily jedny České energetické závody a tečka. A v době, kdy se začalo mluvit o postupném otevírání trhu nejdříve pro velké zákazníky a postupně i pro ty stále menší a menší, se také objevovaly hlasy, že trh v dodávkách elektřiny není možný, protože rozvodná síť je jen jedna – přesto u nás dnes působí možná desítky alternativních dodavatelů, protože se řešení samozřejmě našlo.

Podobné je to v telekomunikacích, i když náš pohled na ně komplikuje technologický vývoj, který dovolil utrhnout telefony a modemy od drátů. I když zůstaneme u pevných linek a datových rozvodů, také se před lety mohlo zdát, že trh není možný, protože k zákazníkovi vede jen jeden drát – od Správy pošt a telekomunikací. A vida! Jasným příkladem, kde konkurence přispěla ke zlepšení služeb, je autobusová doprava. Zejména na dálkových linkách se dnes už téměř nemusíme obávat, že by dopravce nasadil starý roztřesený autobus. Soutěž některé dopravce přivedla dokonce k nápadu podávat cestujícím občerstvení a denní tisk či jim nabídnout wifi připojení.

Nemám strach o to, že by liberalizaci v rychlíkové přepravě nepřijali zákazníci. Dostanou kvalitnější službu ve formě nových vagónů. Takže jediný, kdo se může věci obávat, jsou zaměstnanci Českých drah. Určitě ale stojí za to říci, že nic nebrání tomu, aby v případě, že České dráhy některou z dosud provozovaných linek ve veřejné soutěži neobhájí (otevírání trhu totiž neznamená, že na té či oné trati ČD škrtneme, pouze že se oni bude muset poprat se soukromými dopravci), bylo jednou z podmínek pro nového provozovatele převzetí provozního personálu, který dosud linku obsluhoval v ČD. Před pár lety by to nebylo možné, protože ČD byly jeden velký moloch, kde se míchaly dopravní služby s provozem dráhy. Dnes už to díky (byť stále ne stoprocentně dokončenému) vyčlenění dopravní cesty z ČD do státní organizace Správa železniční a dopravní cesty možné je.

Za zmínku také stojí, co je variantou proti otevírání trhu. Jsou jí neefektivní České dráhy, nevystavené konkurenci, tedy dále chátrající. Sice budou vystaveny tlaku na zlepšení služeb od politiků, ale, při vší úctě, to jsou již posledních dvacet let a tak nějak všichni cítíme, že to není úplně ono... Logickým důsledkem bude rostoucí nespokojenost zákazníků, jejich útěk od dráhy k autobusům nebo k soukromé dopravě. Na dráze tak bude jezdit stále méně lidí a pro politiky bude stále obtížnější hájit před zbytkem veřejnosti obrovské rozpočtové dotace do udržení rozsahu linek, když peníze budou chybět jinde... a to budou vždycky, nejen v době hospodářské krize.

Odboráři sice aktivně zbrojí proti plánu oznámenému ministrem Slamečkou na postupné, desetileté otevírání až 75 procent rychlíkového trhu. Variantní scénář ale podle mě dobře znají a proti konkurenci se ozývají ne proto, že by skutečně nesouhlasili, ale aby si vydobyli co nejlepší podmínky pro vypořádání svých nároků. Toto konstatování neříkám jako odsudek. Jejich postup je legitimní. Nic víc, nic míň.

15. 07.

Rath zůstává. Nedivím se.

Petr Bendl Přečteno 4133 krát

David Rath ke škodě Středočeského kraje zůstává jeho hejtmanem. Na úterním zasedání středočeského zastupitelstva se klubu ODS nejen nepodařilo hejtmana odvolat, ale ani zařadit tento bod na program jednání.

Očekávám alespoň pár škodolibých otázek a zvednutých obočí, proč se tomu divím a proč jsme to vůbec zkoušeli. O tom, že zastupitelné za sociální demokracii jsou prakticky nesvéprávní kvůli smlouvě se čtyřmiliónovou pokutou za protivení se Davidu Rathovi, kterou podepsali před volbami, a že komunisté jsou kapitola sama pro sebe, přece dobře víme. Tak proč odvolání Davida Ratha vůbec zvedat?

Chci zdůraznit, že jsme jiný vývoj nečekali a nedivíme se mu. Okolnosti samozřejmě známe, ale pochybení stávajícího vedení kraje jsou taková, že jiná možnost obrany není. Kdybychom pokus o sesazení hejtmana neudělali, přestali bychom být odpovědnou a hodnověrnou opozicí a stali bychom se rezignovanými trubci.

Myslím, že čtenáři to většinou vědí, ale pro jistotu základní přehled prohřešků rathovského vedení kraje zopakuji. Naprosto nekoncepční, amatérský a proti všem moderním trendům jdoucí zásah do reformy sociálních služeb, kterému jsem věnoval minulý blog, je jen jedna z položek. Zneužívání fondu hejtmana pro podporu obce, v níž je zastupitelem on sám (do června 614 tisíc z osmimilionového fondu), je další kamínek do mozaiky. Netransparentní proplácení zdravotnických poplatků v krajských nemocnicích a lékárnách je tak příšerným obcházením zákonů a dalších předpisů, že si zaslouží, aby se věci podívaly na zoubek orgány činné v trestním řízení. Proto jsme v této věci podali trestní oznámení.

Šedesát milionů na jídelnu neexistující školy – opět v domovské obci pana hejtmana – se omlouvá tím, že obec měla připravený projekt. Ujišťuji všechny, že když jsem před volbami objížděl kraj a jen na jednom papíru sčítal připravené projekty obcí a měst kolem Prahy jen v oblasti školství, které by teoreticky kraj mohl podpořit, dopočítal jsem se k půldruhé miliardě – tak proč najednou má tu kliku zrovna Hostivice? Aha.

Znemožnění čerpání patnácti milionů od EU na podporu cestovního ruchu a v důsledku toho nutnost vracení osmi již vynaložených milionů zpět do Bruselu je pak jen střípkem z podivností dokládajících neschopnost týkající se čerpání prostředků z evropských fondů, o které se jiné kraje předhánějí.

A ty silnice... Hejtman Rath na zastupitelstvu tvrdil, že když mluvíme o zanedbávání oprav silnic, je to stejně nesmyslné, jako kdyby on říkal, že si nečistím zuby. Ale ono to vůbec stejné není. Jednak já si samozřejmě zuby čistím, kdežto silnice skutečně jsou zanedbávány. A i kdybych si zuby nečistil, byl by to můj a jen můj problém, kdežto ignorování rozbitých silnic dopadá na všechny občany kraje.

03. 07.

Čemu socialisté rozumějí, když ne sociální péči?

Petr Bendl Přečteno 6888 krát

Člověku by se chtělo věřit, že bude sociální demokracie trochu rozumět alespoň sociální problematice. Realita je ale úplně jiná. Tedy ve Středočeském kraji určitě.

Když jsme v Radě Středočeského kraje v únoru 2005 schválili projekt modelové transformace ústavní péče ve Středočeském kraji, nešlo nám o nic jiného, než aby lidé se zdravotním postižením nebyli vylučováni ze společnosti a izolováni a aby se díky budování kontaktů se zbytkem společnosti zlepšovala kvalita jejich života. Transformace ústavní péče zahájila systematické budování soustavy komunitních služeb na území kraje. Počítali jsme s tím, že se lidé s postižením začlení do místního společenství. Dostali by tak srovnatelné právo užívat obecních zdrojů jako lidé bez postižení.

Do podzimu 2008 se podařilo zavést nové typy služeb – týdenní a denní stacionáře, sociálně terapeutické dílny a především chráněné bydlení. Kraj také podporoval samostatné bydlení, kdy klienti žijí s pomocí sociálních asistentů v bytech či domech uprostřed majoritní společnosti. Právě takové projekty na začlenění postižených zpátky do společnosti jsou přednostně podporovány z finančních zdrojů EU.

Tento model jsme samozřejmě nevymýšleli v krajské radě, vznikal v hlavách odborníků a o celé dva roky díky tomu předběhl vládní usnesení, kterým byl na celostátní úrovni přijat dokument s názvem sice složitým, ale přesně vystihujícím obsah: „Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti“.

David Rath ale všemu rozumí lépe a tak tento trend zpochybnil a přišel s nápadem budovat uprostřed ústavů samostatné byty pro klienty. To je v přímém rozporu s celou řadou platných dokumentů kraje i vlády, ale když si pan hejtman v souvislosti se zdravotnickými poplatky nic nedělá ze zákona, proč by se měl zdržovat s nějakým usnesením vlády, že?

Výsledkem každopádně je, že zahájená transformace pobytových sociálních služeb je ve Středočeském kraji vážně ohrožena. David Rath tak vedle názorů odborné veřejnosti popírá vývoj v mnoha evropských státech.

Jak jinak si vysvětlit například to, že čerstvým personálním rozhodnutím Davida Ratha a jeho rady byli odvolání ředitelé dvou zařízení, která prošla největší transformační proměnou a poskytují službu chráněného bydlení 92 klientům z celkových 133 v celém kraji? Anebo že do vedení Domova ve Smečně byl jmenován člověk, který zde již působil jako ředitel do roku 2006 a byl odvolán mimo jiné pro porušování práv klientů? Je takový člověk zárukou pokračování transformace, jejímž cílem je zlepšit postavení postižených spoluobčanů ve společnosti?

David Rath chce asi zdravotně postižené zavírat zpět do izolace sociálních ústavů, místo aby se je snažil zapojit do normálního života. Vracíme se tak o mnoho let zpět. A na míle daleko od moderního pojetí péče, k němuž se Středočeský kraj svými kroky v letech 2005 až 2008 přiblížil snad nejvíce ze všech regionů v naší zemi.

Archiv článků: červenec 2009

Potřebujeme soutěž na kolejích

Rath zůstává. Nedivím se.

Čemu socialisté rozumějí, když ne sociální péči?

Blogeři abecedně