Babišova reality show ve sněmovně. Premiér ukázal bezradnost a neschopnost mluvit k věci

26. 11. 2018 | 11:06
Přečteno 3982 krát
Andrej Babiš přežil hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, ale kus důvěry v Poslanecké sněmovně jednoznačně ztratil.

Využití této závažné ústavní procedury se tak ukázalo jako správné a důležité. Navzdory vládní propagandě a pozoruhodnému matení veřejnosti ze strany některých novinářů. Když opozice nemá většinu, tak proč chce hlasovat o nedůvěře? Je to přece zbytečné, nechte vládě klid na práci! Ještě stačilo označit opozici za „ztroskotance a samozvance“ a měl bych pocit, že jsme se ocitli o čtyřicet let zpátky. Naštěstí zatím dokáže síla našich demokratických institucí, ústavního pořádku a garantovaných svobod vždy zvítězit nad zlovolnými nebo hloupými (ve výsledku je to stejné) pokusy je zpochybnit.

Přestože jedno z mých oblíbených hesel je „nic nečekej, nebudeš zklamán“, byl jsem tentokrát intenzitou, se kterou bylo opoziční právo na vyslovení nedůvěry zpochybňováno, přece jen překvapen. Sama otázka, proč to opozice dělá, když na vyslovení nedůvěry nemá většinu, je zcela „odzbrojující“. Nezbývá než tazatelům sdělit, že kdyby opozice měla většinu, tak není opozicí, ale vládou. Kdyby vládní koalice nedisponovala většinou, tak nevládne, ale bude v opozici. Možná to není každému, kdo komentuje politiku, hned jasné, ale tak to prostě je.

Ústava dává opozici (tedy menšině) do rukou proceduru vyslovení nedůvěry a to samozřejmě s vědomím, že její užití nemusí vést k pádu vlády. Proč? Na to lze nalézt odpověď kupříkladu v respektovaném Komentáři k Ústavě České republiky od našich předních ústavních právníků (Linde, Praha 2010), kde se dočteme (s. 863), že to je „nástroj racionálního uplatňování politické odpovědnosti vlády a trvalého Damoklova meče visícího nad vládou“, ale také, že jde „o nástroj ochrany menšin, neboť jakkoli k vyslovení nedůvěry je následně třeba souhlasu většiny všech poslanců, již samotné projednávání, iniciované touto menšinou, může mít určitý katalyzační dopad na zhodnocení vad či pochybení vlády...“. A to se taky stalo.

Hlasování o nedůvěře přineslo několik důležitých zpráv. Vytvořilo nebo alespoň odhalilo novou politickou realitu.

Zaprvé se ukázalo, že předseda vlády ztratil podporu většiny v Poslanecké sněmovně. Proti jeho vládě se vyslovilo 92 poslanců, jen 90 ji odmítnutím nedůvěry podpořilo. Před necelými pěti měsíci vládu aktivně podporovalo 105 poslanců. Ztráta většiny má symbolický i konkrétní politický význam. Proto taky reakce premiéra Babiše nebyla nijak nadšená. Nelze sice jednoduše tvrdit, že kdyby bylo hlasování naopak, tedy o důvěře, tak prohraje, nicméně není ani jisté, že by důvěru získal. Myslím, že to nyní určitě zkoušet nebude.

Situace vznikla díky alibistickému až zbabělému postoji ČSSD, pro který se těžko hledají příklady i pochopení. Její poslanci nehlasovali pro vládu, v níž jsou. Současně však neudělali nic proto, aby vyřešili problém kolem předsedy vlády, který – podle svých slov – sami pociťují. Sociální demokraté v klíčových chvílích opakovaně selhávají, čímž ohrožují už nejen sami sebe, ale i kvalitu demokracie. ČSSD je dnes psychicky závislá na vládě s Babišem, který ji přitom už několik let systematicky maže z politické mapy. Přebírá její agendu i voliče. Past, kterou si sociální demokraté sami postavili a masochisticky se v ní zdržují, brzy sklapne.

Nicméně politické sdělení jejich postoj nakonec obsahuje: levicová vláda se nám líbí, premiér ne. Předseda Hamáček si sice nakonec vysloužil pochvalu od předsedy vlády, ale jen velmi naivní politický pozorovatel by z toho mohl odvodit, že vládní koalice z toho vyšla vnitřně i navenek posílena. Těžko si představit, že s nahou a současně oblečenou sociální demokracií a s kopcem problémů, které se kolem Andreje Babiše objevují (a z nichž ani jeden nebyl odstraněn), vydrží tato vláda další tři roky.

Zadruhé se jasně potvrdilo, že na rozdíl od váhajících sociálních demokratů jsou komunisté pevnou a spolehlivou součástí vládní koalice. Andrej Babiš jim vyhovuje, jsou připraveni ho kdykoli hájit, socialistický program vlády odpovídá jejich prioritám a Babiš zřejmě plní i další podmínky komunistů, o nichž se mluvilo, ale které nikdy nebyly zveřejněny. KSČM se fakticky stává frakcí hnutí ANO. Frakcí důležitou a vlivnou.

Zatřetí se odhalila povaha současné diskuse, která zatěžuje českou politiku. Jediným politikem, který se ve Sněmovně důkladně věnoval premiérově rodině, byl sám Andrej Babiš. Zatímco ostatní politici postupovali v této věci s viditelnou zdrženlivostí, předváděl předseda vlády od řečnického pultu cynickou reality show s podrobnými informacemi ze zdravotnické dokumentace svých dětí. Nedokázal však reagovat na výhrady o obrovském konfliktu zájmů, do kterého se jako trestně stíhaný člověk, jako otec spolu s ním obviněných dětí a jako předseda vlády dostal. A tento konflikt zájmů, tato neudržitelná kombinace rolí, je jádro problému a hlavní důvod, proč by měl z funkce premiéra odstoupit, jak jsem na to poukázal ve svém úvodním vystoupení. Andrej Babiš vůči tomu nepostavil žádný argument. Ani se o to nepokusil.

Pro milovníky politiky jako reality show – a pár jich je v samotné politice a mnohem více v mediích – byla tato bezradnost předsedy vlády a neschopnost mluvit k věci nepodstatnou záležitostí. Ale pro nás ostatní, kteří jsme si uchovali jak rozum, tak smysl pro přiměřenost a odpovědnost, bylo potřeba přenést tuto debatu na půdu parlamentu. Absolvovat ji a zaznamenat. Protože důležité politické otázky (stále) patří do parlamentu a nemůžeme je „vyřídit“ prostřednictvím sociálních sítí nebo na hybridním bojišti politického komentariátu.

Stejně tak nestačí jen napsat status, tweet nebo mluvit do médii. Ani vítězství ve volbách neopravňuje v demokratické společnosti politiky k tomu, aby si dělali, co chtějí. Místem, kde jsme o tom povinni mluvit a kde to máme řešit, je parlament. Kdo to zpochybňuje, je už jednou nohou na lodi současného předsedy vlády, pro kterého je demokratický parlament otravná žvanírna a necelých 30 procent ve volbách hlasem celého národa. Jenomže tak to není a nesmí být.

Proto byl minulý pátek důležitým dnem tohoto volebního období. Ukázala se fakta a skutečný stav věcí. Ostatní je jen premiérova politická reality show. Jak ale víme, každá reality show přestane diváky dříve či později bavit. Život je zajímavější. A skutečná politika taky.


Publikováno na webu Forum24 dne 26. listopadu 2018.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy