Česko má po eurovolbách naději na změnu. ANO utrpělo ne-vítězství, už mu nefunguje ani drzost

29. 05. 2019 | 18:30
Přečteno 3716 krát
Od podzimu 2017 máme za sebou již čtvrté volby a páté hlasování (do Poslanecké sněmovny, komunální, dvě kola senátorských voleb, volby do Evropského parlamentu). Některé výsledky už dohromady ukazují tendenci. Cesta, kterou za ten čas prošla česká politika z hlediska toho, jak voliči stranám rozdávají zelenou, červenou, nebo oranžovou kartu, byla časově krátká, ale obsahově bohatá a intenzivní.

Vzpomeňme si na atmosféru debat před rokem a půl: obdiv k marketingovému zázraku, mnoho opovržení vůči schopnostem opozice a předpovědi o dlouhodobé dominanci jednoho člověka a jednoho politického projektu.

K tomu několik poznámek:

1. Porážka vlády. Před rokem a půl získalo hnutí ANO o třetinu více hlasů než dvě nejsilnější opoziční strany (ODS a Piráti) dohromady. Ve volbách minulý víkend tytéž dvě opoziční strany získaly dohromady o třetinu více hlasů než ANO. A současná parlamentní demokratická opozice přečíslila vládu a její podporovatele. ODS ztrojnásobila z hlediska hlasů svůj volební zisk, jaký měla před 5 lety. Potvrdili jsme svou pozici lídra politické a programové alternativy. Jenže nejde zdaleka jen o „volební matematiku“. Voliči své hlasy rozložili tak, že v těchto volbách by poslali hnutí ANO do opozice.

2. Naděje na programovou změnu. Hnutí ANO sice zvítězilo, ale dosáhlo výsledku, pro který se u nás vžilo pojmenování ne-vítězství. V programové a personální konstelaci, v níž se nachází, by ANO nesestavilo vládu. Ve výsledcích těchto voleb můžeme spatřit většinu, která by přinesla zemi politickou, programovou a mocenskou změnu. Ve výsledku těchto voleb lze vidět možný předobraz vlády, která by se dokázala dohodnout na základních obrysech reformy státu, zvláště na jeho debyrokratizaci, rozpočtové odpovědnosti a odpovědném přístupu k nezbytným reformám, které například zajistí důchody pro dnešních čtyřicátníky a mladší. Která by pouze nemluvila o rozvoji infrastruktury a podpoře vědy a výzkumu a prioritě vzdělání. Která by sice zřejmě svedla některé spory, například o daňovou reformu. Ale která by ukončila současnou etapu bezobsažné politiky. Projídání ekonomického růstu bez jediného rozumného politického cíle, bez nějaké srozumitelné a důležité politické priority. Silná pozice ODS by garantovala pevnost prozápadního kurzu, politickou i věcnou kompetenci v otázkách bezpečnosti. Proto jsem hned po zveřejnění výsledků těchto voleb řekl, že v nich vidím naději na změnu. A ideologické rozpory? Ano, to taky, jenže před Českou republikou a jejím okolím jsou výzvy, vedle nichž jsou některé ideologické rozpory politiků a jejich voličů překonatelné.

3. Únava marketingu. Procentem účasti se volby do Evropského parlamentu v tomto roce již více přiblížily k volbám první kategorie. Každopádně hnutí ANO mělo plnoformátovou extrémně nákladnou kampaň, sáhlo na dno svých kreativních sil, vykradli dokonce amerického prezidenta i domácí opozici, dělali všechno, co uměli – a dosáhli výsledku těsně nad 20 %. Dokonce ani drzost už nezafungovala: když se producent potravin, z nichž jsou mnohé z hlediska kvality druhořadé, snaží profitovat na tématu dvojí kvality potravin, tak to nemá efekt. Zdá se, že mýtus o marketingové genialitě už udržují více jednotlivci v médiích než v nějakém masovějším měřítku voliči. Celý tento mýtus je stále více postaven už jen na síle peněz, spřízněných médií a samozřejmě dnes i mocensko-politické pozici premiéra. Zápasit s tím, vysvětlovat a bourat tento druh mýtu není ale v silách politiků. Protože v demokratické společnosti máme každý svou roli. Proto jsme se po těchto posledních volbách dozvěděli něco nového: kdo v neděli v noci a v pondělí ráno šířil řeči o nepřekonatelné marketingové genialitě a suverénní dominanci hnutí ANO, ten dával na odiv svůj politický aktivismus a věrnost, nikoli poctivý žurnalistický nadhled nebo politickou expertízu.

4. Ukončit debaty o mýtech! Čtvrté volby a páté hlasování od podzimu 2017 by mohly ukončit i některé další mýty, které poškozují veřejný prostor a brání poctivé diskusi o tom nejdůležitějším: jaká politika může vrátit republiku na to místo, kam ji přivedli zakladatelé naší moderní státnosti. Není například důvod šířit mýty, že opozice nechodí mezi lidi. Mohu mluvit samozřejmě jen za sebe: jen v této poslední kampani jsem procestoval za voliči více kilometrů a navštívil více měst a obcí, než se to podaří redakci středně velkého média za několik let. Není tedy důvod tvrdit, že někdo „poslouchá“ jen Prahu, a někdo jiný všechny. Děkuji pražským voličům ODS, ale faktem je, že dnes znovu dosahujeme silné výsledky napříč republikou. Není důvod šířit také například mýtus o tom, že opozice nemá program. Je naopak důvod povzbuzovat veřejnou diskusi, která nasměruje pozornost k důvodům reformní stagnace ve všech podstatných oblastech: od státní byrokracie, přes komplikované a vysoké daňové zatížení, neefektivní veřejnou správu apod. ODS k takové diskusi vyzývá a vedeme ji v poslanecké sněmovně, na veřejných fórech… Ve skutečnosti právě to přineslo návrat k programové politice, která vrátila ODS na pozici lídra politické alternativy.

5. Dobrá cestovní mapa pro normální lidi. Radikální křik fascinuje některá média, udržuje v bojové pohotovosti sociální bubliny, některé virtuální jsou opravdu velké. Ale v České republice stále vládne živý fyzický lid, a ne nějaká virtuální realita. I to ukázal volební výsledek před několika dny. Bědování nad potřebou nových stran je umělé. Je zde jasná a silná politická mapa kolem tří stran – ANO, ODS a Pirátů –, které svedou souboj o směřování republiky v příštích dvou letech. Je také zřejmé, politicky i aritmeticky, že Andreje Babiše dnes drží a i v budoucnosti může udržet u moci jen radikální extrém (mohli bychom ho nazvat nacionálně levicovým protizápadním izolacionistickým panslavistickým proudem české politiky), který je však ve skutečnosti malý a zajímavý opravdu jen tím, že ho může premiér Babiš používat pro své mocenské potřeby.

Souboj o budoucnost Česka může být těsný, ale eurovolby – a ve skutečnosti velmi krátký čas od podzimu 2017 – ukázaly cestu i naději na změnu. Není důvod propadat beznaději, ani bědovat. A ani nepotřebujeme k ​​porážce bezobsažné politiky současné vlády zázrak, trik, nebo nějakou lacinou cestu. Už se nám to začíná dařit naší poctivou politikou. A to je určitě dobrá zpráva.


Publikováno na webu Forum24 dne 29. května 2019.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy