Jako každý rok v únoru mne čeká i letos obcházení zhruba 40 (dle úřadu práce) práci hledajících v naší obci s nabídkou nástupu práce na obec - na veřejně prospěšné práce. Zase uvidím hrůzu a děs v očích některých lidí při představě nástupu do náročné práce v obecním lese, údržbě veřejných prostranství, pomocných prací při opravách nebo budování obecního majetku. Některé doma vůbec nenajdu, protože pracují tzv. „načerno - nedaněně“. Jiní si seženou potvrzení, že práce pro obec je pro ně příliš náročná, a nebo narovinu po třetím pivu přiznají, že je pro ně jednodušší sedět doma a brát dávky. Kvůli té tisícovce navíc proti státem přiznaným dávkám, se přece nevyplatí vstávat.

Nejlépe jsou na tom částeční invalidní důchodci. Ti sice někdy nastoupí, ale po týdnu práce odchází marodit a většinou jim to vydrží s přestávkami celých 9 měsíců jako přilepšení k částečnému důchodu a později zajistí další podporu v nezaměstnanosti.
Těch marodných je u nás vůbec hodně a procento churavějících je geometricky úměrné výši platu. Marodit s vyšším příjmem se prostě nevyplatí, to je lepší dovolená. Škoda jen že bydlíme tak daleko od krajské nemocnice, která by proplatila i 30 korunové poplatky.. Takto se tam nevyplatí jet.

Nakonec při obíhání práci nezaměstnaných najdu hrstku maminek po rodičovské dovolené, které s malým dítětem jinde těžko hledají práci a několik mužů či žen pár let před důchodem, kteří jsou ještě ze staré školy a opravdu trpí tím, že je většinou do práce nikde nevezmou. O ně se díky Bohu lze opřít.

Zapomněl jsem ještě na jednu kategorii a to jsou ti, kteří nikdy nepracovali, pracovat nebudou a jejich koníčkem je požívat alkoholické nápoje. Ale na ty jsou zatím naše zákony krátké. Neumí je odradit ani od trestné činnosti ani od získávání sociálních dávek, ze kterých ono pití financují. Naší obci se ale citlivou individuální prací v době střízlivosti dotyčných a tím, že jim s jejich písemným souhlasem vyplácíme odměnu denně, daří dokonce i několik takových lidí zaměstnávat.

Jako zaměstnavatel budu muset ještě oběhnout úřad práce ( celkem 3 krát), finanční úřad, správu sociálního zabezpečení, čtyři zdravotní pojišťovny a celní správu, všude získat předepsaná potvrzení, sepsat smlouvy, potvrzení a kurzy o bezpečnosti práce, podepsat vlastní smlouvy rozeslat všechny smlouvy na všechny instituce, aby ony věděly, že nezaměstnaný bude 9 měsíců (možná, bude-li se mu celou dobu chtít ) pracovat na obci.

Marně se sám sebe ptám proč třeba finanční úřad, správa soc. zabezpečení, úřad práce a třeba i zdravotní pojišťovny nejsou jedním společným úřadem, abychom je nemuseli neustále všichni všechny obíhat. A proč je všude tolik úředníků, vyhlášek, nařízení, projektů, smluv, potvrzení, prohlášení, kontrol kopií a kopií kontrol.

Asi je to proto, aby se někteří nemuseli starat sámi o sebe a aby jim někdo poradil jak se dají ty stohy zákonů, vyhlášek a nařízení obejít tak, aby nemuseli pracovat vůbec. Anebo proto, aby všichni nadbyteční úředníci, nemuseli do evidence úřadů práce a já je nemusel v únoru obcházet, aby pracovali pro svou obec.

Není tak trochu asociální nechávat lidi v neustálém očekávání, že se o ně stát postará a že oni nemusí dělat takřka nic? Ona ale tato dlouhodobě neudržitelná iluze přináší některým stranám hlasy.