Archiv článků: prosinec 2008

30. 12.

Zemědělství v roce 2009? Spíše mírný optimismus

Petr Havel Přečteno 3396 krát Přidat komentář

Ačkoli to v současné době díky významnému poklesu cen prakticky všech základních zemědělských komodit tak nevypadá, nemusel by být nadcházející rok 2009 pro tento resort žádnou velkou ekonomickou katastrofou. Na straně zemědělců je totiž několik specifických výhod, které se v tomto oboru při ekonomických krizích současného typu zatím vždy, v zásadě ve prospěch resortu kladně, projevily.
Tím hlavním je likvidita jejich produkce, která dává předpoklad k investicím a tedy přísunu peněz do tohoto odvětví. To se může stát, jak jsme již viděli zhruba před jedním a půl rokem, motivací k působení různých investičních či spekulativních fondů, což je možný impuls k růstu cen zemědělských komodit. Zmiňovaný první pokus fondů podle všeho nevyšel hlavně proto, že se to s dynamikou růstu cen přehnalo a vzhledem k ekonomickým problémům chudých zemí, jejichž obyvatelé neměli dost peněz na potraviny, bylo nutno zařadit zpátečku. Sofistikovanější druhý pokus lze ale v příštím roce v nějaké jiné podobě opět očekávat. V současnosti dramaticky rostoucí světové ceny kakaa mohou být prvním testovacím balónkem.
Díky v zásadě zaručeným dotacím také představuje zemědělské podnikání pro bankovní domy jistotu, že podnikatelé z oboru mají, alespoň více než v jiných nedotovaných odvětvích, potenciál na splácení úvěrů. Zemědělství je tak pro bankovní sektor, nebo by alespoň být mělo, bonitním klientem.
Záležet bude především na dostupnosti volného, provozního kapitálu. Tu lze přitom podpořit prostřednictvím u nás zatím nejefektivněji fungujícího zemědělského nástroje, totiž Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Bude-li mít tato instituce dostatek kapitálu k zajištění „zemědělských peněz“, neměli by na tom být zemědělci zle.
Nezanedbatelnou výhodou oboru je také předpokládaný útlum realitních a stavebních aktivit, tedy prodloužení současných stále velmi výhodných podmínek pro nákup zemědělské půdy. Stejně tak lze v příštím roce předpokládat stagnaci nebo jen mírnou dynamiku ohledně pronájmů půdy a pozemků. To vše znamená pozitivní dopady do ekonomiky podniků jak na straně výdajů, tak příjmů.
Na druhou stranu lze očekávat, a to nejen v příštím roce, podstatně vyšší turbulenci cen čehokoli kdykoli. Stabilizace zemědělského podnikání tak musí být postavena na skutečném naplnění kritérií „multifukčnosti“, tedy nejen na prosté zemědělské produkci, ale také na aktivitách veřejně prospěšných, například krajinotvorných, s již existující garancí peněz z kapes daňových poplatníků. Tyto peníze existují například v programech rozvoje venkova, jediným problémem je, aby byly skutečně efektivně využity a pro venkov v čele se zemědělstvím představovaly rozvoj podnikatelských možností. I proto, že v současném globalizovaném a mediální psychologií ovládaném světě nelze sázet na to, že cena pšenice bude vždy zhruba 3 500 korun a mléka kolem osmi korun. Stačí trocha dobře zkomunikované paniky či nějaký ten tajfun nebo dlouhodobější sucho na jakékoli části planety, a byť k tomu mohou zemědělci v EU či u nás přijít „jako slepí k houslím“, stejně se to na cenách či odbytu kterékoli komodity projeví, a to pozitivně či negativně s přibližně stejnou pravděpodobností.
Nejen příští rok v zemědělství tak bude klást stále větší důraz na rozklad rizik, rozumného hospodaření ze zisky (nebude prostě možné vše utratit s vyhlídkou na dobré časy hned) a tedy managementu jednotlivých podniků. To je zvládnutelné.

29. 12.

Zastaví se pád cen mléka?

Petr Havel Přečteno 3293 krát Přidat komentář

Jestliže lze v současné době přirovnat některou zemědělskou komoditu slovníkem filmařů k žánru hororu, pak jsou to aktuální ceny mléka – a to ještě více za hranicemi ČR než u nás. Díky neskutečnému přebytku mléčné suroviny na trhu a zásobám mlékárenských výrobků u jejich výrobců nabízí některé německé mlékárny zemědělcům za litr mléka už i jen 13 eurocentů, tedy ani ne čtyři koruny. Kdeže jsou ty časy z počátku letošního roku, kdy bylo některým zemědělcům málo i 10,50 za litr….
Jenže – co teď s tím? Mléko je pro zemědělce navýsost strategická surovina, neboť jim zajišťuje přísun provozních peněz – v žádné jiné komoditě nelze peníze tak rychle „otočit“ jako právě při každodenní produkci mléka. Proto je to problém navýsost citlivý a je-li v hlavní roli jednání mezi svátky v oblasti zemědělství právě vývoj na cenovém trhu s mlékem, je to velmi logické. I spor mezi nejvýznamnější tuzemskou mlékárnou Madeta a mlékařským družstvem Jih je toho důkazem. Až na to, že rozhodně v současné fázi nejde o to, že by Madeta vypovězením smlouvy zmíněnému družstvu zemědělcům zastavila dodávky a zpracování této suroviny. Jde ale o to, za jakých podmínek (zejména cenových) a kolik mléka je vůbec možné od jeho producentů odebrat a od kdy budou nová pravidla v nových smlouvách platit.
Ani Madeta, ani družstvo Jih, ba ani všichni zemědělci a mlékárny v ČR přitom nemohou současný propad cen mléka zásadně ovlivnit. Řešení musí přijít minimálně na úrovni celé EU, přičemž základním a vlastně jedině možným krokem může být snížení nabídky mléka od zemědělců. Spásonosná řešení typu zlevňovat, zlevňovat a ještě jednou zlevňovat mlékárenskou produkci podle všeho ničemu nepomohou, prostě proto, že spotřebitelská poptávka má své limity i při superlevné nabídce. Není představitelné, že bychom najednou začali místo jednoho jogurtu konzumovat denně a všichni dva, nebo si v restauracích neustále objednávali dvojitý smažený sýr. Podpora exportu také není spásou – jednak budou vývozní dotace již velmi brzy, alespoň podle dohod ve WTO, zrušeny, jednak by se tím opět udržely při životě podniky, které by na trhu již existovat neměly. Také stažení části mléčné suroviny z trhu, jak to od 1. ledna plánuje Evropská Komise, je jen dočasným řešením. Ať se na to prostě našinec kouká z jakékoli strany, v oblasti trhu s mlékem v EU musí nutně dojít k nějaké selekci.
Základním rizikem ale je, aby v rámci regulovaného trhu v Unii nevypadli z kola ti nepraví. A také, aby byly správně identifikovány příčiny současného stavu s cílem znovu chybné kroky nečinit. Například protekcionistické navýšení národní kvóty výroby mléka pro Itálii, v rámci nedávné „největší reformy evropského zemědělství“, Health Check. Právě to bylo podle všeho posledním hřebíčkem do rakve německých farmářů (a tím i do naší), neboť se tím výrazně snížily možnost odbytu mléka a výrobků z něj na jihu Evropy. Velkou chybou bylo podle všeho i výrazné zvýšení cen mléka a výrobků z něj na přelomu loňského a letošního roku, neboť při vysokých cenách spotřebitelé nahradili část mlékárenských výrobků jinými (zejména na bázi rostlinných tuků) a po poklesu cen mléka se k produktům z něj již v původní míře nevrátili. „Kdo chce víc, nemá nic,“ praví tuzemské přísloví a jako každé přísloví obsahuje samozřejmě hlubokou pravdu.
Nicméně, nad rozlitým mlékem je teď již nesmyslné bědovat, stejně jako je naivní domnívat se, že se jeho cena zvýší protesty. Chce to koncepčně propracovaný, řízený útlum nabídky mléčné suroviny, a upřímně řečeno, chtělo by to zřejmě i nějakou aktivitu ze strany ČR, neboť již za pár dní bude náš stát předsednickou zemí Unie. Do značné míry tak může i na naší agrární diplomacii záležet, zda bude ona řízená regulace alespoň trochu spravedlivá, byť je to zrovna na trhu s mlékem a zrovna EU dost tvrdý oříšek. Nebude totiž možné použít ani liberální, ale ani ještě oproti současnosti více regulativní řešení. Nabízí se ale vytyčení mantinelů konkurenceschopnosti na celoevropské úrovni, které by mohlo odlišit více a méně schopné producenty mléka. Pokud by to naše země dobře vymyslela, určitě by se v Unii docela dobře předsednicky blýskla. Nejde přitom o nějakou reformu – ta totiž stejně není kvůli přijaté dohodě Health Check možná. Jde především o aktivitu a některé psychologicky působící signály – třeba o zvýšení humanitární pomoci exportem sušeného mléka do chudých zemí. Ceny mléka totiž naprosto jistě nemohou dlouhodobě na současné nízké úrovni vydržet, protože by to ekonomicky, nejen naši zemědělci nepřežili. Kdo bude ale v hledání racionálních řešení aktivní a minimálně podpoří „trh očekávání“, může být oslavován. Právem.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy