Archiv článků: září 2009

18. 09.

Spíše než rizik z GMO bychom se měli bát některých „normálních“ potravin

Petr Havel Přečteno 4809 krát Přidat komentář

Jsem docela zvědav, jakou pozornost budou věnovat tuzemská média dnešní mezinárodní konferenci „Biotechnologie a jejich role při zajištění potravinových a průmyslových zdrojů,“ které proběhla v pražském hotelu Marriott. Domnívám se ale, že skutečně viditelně žádnou. Přitom osvětu ohledně biotechnologií, do nichž patří produkce geneticky modifikovaných organismů (GMO), by nejen tuzemská laická veřejnost, ale ještě více evropská zoufale potřebovala.
Mýty a manipulacemi zkreslený pohled na GMO je neustále přítomný, jak jsem se nedávno opět na vlastní kůži přesvědčil, i v myslích celé řady jinak velmi chytrých lidí s vědeckou profesí. Bohužel bez specializace na přírodní vědy. Vědci, kteří o GMO a genetice vůbec něco skutečně vědí, vydali přitom nedávno takzvanou „Bílou knihu“ s následujícím mottem: „Historie velkých objevů ukazuje, že ideologická zaslepenost, neznalost a chamtivost na určitou dobu často potlačí pravdu. Tato kniha byla připravena se záměrem zkrátit dobu falše při posuzování GMO plodin v Evropě“.
Je to vystihující, nicméně za pozornost stojí i další pasáže z této publikace. Například: „Vysoce produktivní kultivary, které se dnes pěstují na polích, byly získány výběrem mnoha rostlin vystavených záření nebo chemikáliím. Obě techniky se ve šlechtění dále používají, je však oprávněná obava, že tisíce mutagenních zásahů, které již byly vykonány, u většiny plodin téměř vyčerpaly všechny možnosti mutací výhodných pro člověka“.
To je řečeno velmi jemně. Fakticky je to tak, že zejména odrůdy vyšlechtěné zářením v sobě skýtají rizika daleko větší, než šlechtění prostřednictvím biotechnologií (GMO), neboť na rozdíl od GMO jde u radiace o neřízený proces bez jakékoli kontroly člověka nad tím, co se stane v en-té generaci takových plodin. Přestože po řadu let tvrdí odpůrci GMO, že konzumací potravin vyrobených z GMO vznikají pro lidský organismus zdravotní rizika, tisíce vědeckých prací, které se vehementně snažily tato rizika prokázat, nic takového neprokázaly. Proto v poslední době odpůrci GMO ustupují od strašení konzumací potravin a vrhají se na strašení poškozováním životního prostředí. Na vyvrácení tohoto mýtu bohužel zatím nejsou tisíce vědeckých prací, ale tak stovky. To znamená, že se zřejmě ještě nějaký čas uvedené tmářství udrží. Na vině je možná složitá konstrukce vědeckých argumentů, chtělo by to zřejmě vysvětlit (ne)rizika jednodušeji. Například tím, že při konvenční (klasické) zemědělské produkci se používá několikanásobně více chemických prostředků na ošetření rostlin, zatímco k ošetření vůči škůdcům odolných GMO se používá chemie méně. Logicky z toho vyplývá (a je to doložitelné), že klasické zemědělství poškozuje díky chemii životní prostředí více než GMO. Konstatuje se to v podstatě i v Bílé knize. „V případě komercializovaných GMO plodin byla zveřejněna řada vědeckých důkazů prokazujících, že jsou k životnímu prostředí šetrnější než alternativní technologie“, zní příslušná věta. Dlužno dodat, že Bílá kniha není výplodem několika „GMO lobby“ zaplacených vědců, ale že se na ní podílely vědecké kapacity z celé EU, včetně zemí, jejichž politická reprezentace GMO zakazuje.
Bílá kniha také nabádá k tomu, aby se rizika GMO plodin a potravin porovnala s ostatními riziky. To by bylo podle mne vážně velmi žádoucí. Současné cenově konkurenční dostihy výrobců potravin, které vedou k používání jiných než původních (náhradních, protože levnějších) surovin k výrobě potravin, přehršli konzervantů, umělých sladidel, ztužidel a obecně potravinových doplňků několika řad Éček skýtají podle všeho pro spotřebitele mnohem větší rizika, než případná konzumace potravin z GMO. Uvedená „modernizace potravin“ není ale problémem samotných Éček, některá z nich jsou docela přirozené látky. Je to ale o používaných technologiích a také – způsobu stravování. Potraviny na bázi fast-food či upravované na různých přepálených olejích nás do hrobu přivedou jistě dříve než GMO. Na to ale skoro nikdo nepoukazuje, zejména ve spojení s pozitivy biotechnologií.
Na závěr ještě jedna myšlenka – odpůrci GMO, protože nemají argumenty, hovoří o blíže nespecifikovaných rizicích, která se při konzumaci potravin z GMO v lidském organismu projeví až za desítky let. O. K. Jak je ale potom možné, že biotechnologie jsou již právě zmíněné desítky let používané v medicíně, kde genové modifikace zachránily jistě miliony, ne-li stamiliony životů, přičemž nejsou do těla vpravovány prostřednictvím potravin, ale často přímo – a nic se neděje? Přestože by se při přímé „kontaminaci organismu“ prostřednictvím genových manipulací musel účinek projevit mnohem dříve. Ani na to nikdo pro jistotu neodpovídá…...

07. 09.

Bože (a imunito), chraň nás před automaty na mléko

Petr Havel Přečteno 19560 krát Přidat komentář

Dlouhodobý propad cen a odbytu mléka a mlékárenských výrobků a razantní vystoupení zemědělců proti tomuto stavu nutí celkem logicky státní úředníky k hledání cest, jak z této šlamastyky ven. Ne všechna řešení jsou ale správná, některá dokonce mohou situaci ještě zhoršit.

Více »

03. 09.

Průlom: Škody způsobené nesprávným hospodaření v krajině bude možno vymáhat soudně

Petr Havel Přečteno 3886 krát Přidat komentář

Ve světle zásadních diskusí o řešení ústavních krizí a podzimních voleb bohužel poněkud zapadlo klíčové rozhodnutí odvolacího soudu v Plzni, který dal v dosud precedentní kauze žaloby obce Němčovice na zemědělskou společnost Kladrubská o náhradu škody způsobené nesprávným zemědělským hospodařením alespoň částečně za pravdu žalující straně. Proces samozřejmě ještě není zdaleka u konce, nicméně skutečnost, že plzeňský soud vrátil případ soudu prvního stupně, který loni rozhodl ve prospěch zemědělců, je důležitým a navýsost správným signálem.
Vrácení případu k dalšímu šetření totiž nepřímo říká, že původní výhry zemědělců bylo dosaženo především tím, že prvoinstanční soud prakticky nevzal v úvahu argumenty žalující strany, tedy obce. Té přitom vznikla škoda ve výši téměř čtvrt milionu korun splavením půdy ze svažitých pozemků obhospodařovaných společností Kladrubská, která na dotčených pozemcích pěstovala širokořádkovou plodinu kukuřici. Obdobná škoda mimochodem obci vznikla také o pár let později, a to ze stejného důvodu, to ale zatím předmětem soudního sporu není.
Spor Němčovice versus Kladrubská, a.s., by přitom měla především laická veřejnost bedlivě sledovat. Nejde v něm totiž o nic méně než o možnost vymáhat po zemědělcích náhradu škod za rizika, které způsobí nesprávným hospodařením v krajině prostřednictvím soudů. Doposud je to tak, že se sankce za ničení přírody, zvyšování rizik erozí a tím i rizik povodní a škody na obecním i soukromém majetku sestávaly pouze z krácení zemědělských dotací, a to ještě velmi formálním. Kdo nešel do soudního sporu, neměl naději na náhradu, a do soudních sporů zatím téměř nikdo nešel. Důvodem je dosavadní nevůle soudů trestat podnikatele, kteří evidentně poškozují majetek společnosti, mimo jiné i na základě různých odborných posudků, které dávaly za pravdu zemědělcům, neboť si je nechtěli jejich autoři rozhněvat (například i z České zemědělské univerzity v Praze).
Zájmem společnosti ale je, aby se praktiky poškozující přírodu a majetek lidí nejen formálně trestaly. V dnešní pragmatické společnosti je bohužel jedině dostatečně vysoká finanční sankce reálnou možností, jak změnit chování těch, kteří jej jinak měnit nechtějí. Od kontrolních orgánů ministerstva zemědělství přitom, alespoň podle dosavadních zkušeností, dostatečně razantní přístup čekat nelze. Nastoupit proto musí jiná neutrální autorita, byť ta soudní zatím příliš neutrální také nebyla.
To není nic proti zodpovědně hospodařícím zemědělcům, naopak, alespoň se ti korektní od nekorektních lépe odliší. Je samozřejmě také nutné dbát na to, aby se proces žalob a sankcí vůči zemědělcům nezvrhl v různé vyřizování si účtů nebo v nástroj pro zbytečnou buzeraci odpovědných podnikatelů. V uvedeném případě je ale vše jasné – existuje příslušná dokumentace a stanoviska expertů, která jasně dokladují, že zemědělci nejsou v právu ani náhodou. Snad to konečně pochopí i soud prvního stupně v Rokycanech.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy