Archiv článků: květen 2015

18. 05.

Dotace: Co je moc a co málo

Petr Havel Přečteno 1784 krát

Složitost a pro nezaujatého pozorovatele nepřehledné spektrum finančních podpor do zemědělství a se zemědělstvím souvisejících činností vede velmi často (do jisté míry logicky) k zavádějícím a obvykle zásadně chybným hodnocením skutečné výše, případně cílů a dopadů dotačních podpor. V posledních dnech jde minimálně o dvě oblasti, které většinou stojí na okraji zájmu finančních podpor – lesnictví a produkce sladkovodních ryb.

V rámci uplynulého „Týdne lesů“ mimo jiné zaznělo, že ministerstvo zemědělství plánuje podpořit zalesňování v ČR v současném programovém období do roku 2020 v rámci Programu obnovy venkova částkou 285 milionů korun. Uvedená částka je všeobecně vnímána jako poměrně velká – což je ovšem velký omyl. Za tyto peníze, při vědomí podmínek, kolik činí náklady na zalesnění hektaru zemědělské půdy a kolik k tomu činí plánovaná sazba dotace na tyto účely, jde doslova o kapku v moři. Navíc jde o celkovou sumu peněz na pět let, neboť zmiňované programové období se týká let 2014 až 2020, z toho dva roky jsou prakticky pryč. Pokud bychom peníze rovnoměrně rozdělili na sedm dílů, vyšla by roční podpora zhruba na 40 milionů korun, což by v praxi znamenalo, že s uvedenou dotační podporou zalesníme asi 400 hektarů zemědělské půdy ročně a za celé období asi 2 800 hektarů. Vzhledem k tomu, že celková plocha lesů v naší zemi činí asi 2,6 milionu hektarů, zvýšíme s uvedenou dotační podporou zalesnění v naší zemi zhruba o jednu tisícinu. K tomu lze podotknout, že zalesňování zlepšuje schopnost krajiny zadržovat vodu a působí tak proti degradaci zemědělské půdy prostřednictvím vodní eroze, a je tedy také prevencí rizik povodní a sucha. Dále je nutné připomenout, že na základě společného projektu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd a České zemědělské univerzity v Praze činí potenciál zalesnění zemědělských půd v ČR až 1 297 000 hektarů – což je sice hranice, která jistě nebude využita, v porovnání s dotační podporou zalesňování je ale vidět jedno: Ačkoli je částka 285 milionů korun vnímána laickou veřejností jako velká a dostatečná, jde o pravý opak – částka je nedostatečná a dotace na zalesňování k jinak žádoucímu zvýšení zalesnění naší krajiny prakticky nepřispějí.
Zcela opačný příklad představuje uvažovaná marketingová podpora produkce a spotřeby sladkovodních ryb. Na tu je zatím vyčleněno pouhých 4,5 milionu korun, tedy řádově méně než na zalesňování, přesto je tato částka vnímána jako nepřiměřeně vysoká a zbytečná. K tomu je zase nutné připomenout, že jde o jeden z programů Operačního programu Rybářství, který financuje jako celek ze 75 procent EU, přičemž nějaká forma podporu odbytu konzumace ryb a osvěta ohledně konzumace ryb je jedním z důvodů, proč EU na tyto účely peníze dává, a ČR tak v zásadě musí nějaký osvětový program na podporu sladkovodních ryb spustit. Dále je třeba připomenout, že spotřeba ryb obecně a sladkovodních zvlášť je v ČR na nejnižší úrovni v EU, takže nějaký marketing je prostě třeba.
Samozřejmě je otázkou, o jak účelný marketing půjde. Předchozí projekt známý jako „Ryba domácí“ se opravdu moc nepovedl, ačkoli na něj bylo vyčleněno mnohonásobně více peněz než na v současnosti připravovaný projekt ministerstva. Právě neúspěch Ryby domácí je jedním z kritických argumentů proti jakékoli „rybí“ kampani – jenže za neúspěch nemůže kampaň jako taková, ale její pojetí. V tomto směru je záměr ministra Jurečky angažovat jakožto tvář budoucí kampaně „celebritního“ rybáře Jakuba Vágnera, ať se to komu líbí nebo ne, ideální. Vágnera, pravda, část klasických rybářů „nemusí“, je ale neoddiskutovatelné, že pro rybářskou osvětu udělal v minulosti nejvíc ze všech, kteří se o něco podobného pokoušeli – a kdo měl někdy možnost vidět Vágnera v akci s dětmi, musí po pravdě přiznat, že tudy vede cesta. Děti Vágnera doslova „žerou“, což generuje nejen příznivý vztah k rybám obecně, ochraně přírody, ale i konzumaci ryb.
Jestli lze něco podpoře plánované propagaci sladkovodních ryb vyčítat, tak je to kromě nedostatečného množství peněz také skutečnost, že nosnou linkou kampaně (opět jde o období do roku 2020) je pouhých několik pořadů v České televizi, tedy nedostatečný „tah na branku“, protože na několik pořadů bez návaznosti na další formy propagace sladkovodních ryb lidé brzy zapomenou. Více se dozvědět o rybách spolu s možností si koupit za relativně méně peněz živou čerstvou rybu bude mít tak většina veřejnosti možnost opět „jen“ při podzimních výlovech rybníků, což je zoufale málo. Hlavně z toho důvodu, že jde o jednorázové akce. Proto lze velmi pozitivně hodnotit osvětové akce jednotlivých rybářství mimo sezónu, v průběhu roku. Jedna taková proběhla uplynulý víkend na sádkách Správy Kolowratského rybářství Opočno – a navštívily jí stovky lidí. Správná cesta tedy vede nepochybně tudy - zatím je ale většinou zarostlá rákosím (abychom zvolili porost adekvátní rybářské problematice)….

13. 05.

Řepka není pro naše pole největší problém

Petr Havel Přečteno 6391 krát

Sytě žlutě kvetoucí a nasládle intenzivně vonící řepka budí každoročně v tomto období emotivní diskuse o tom, zdali je na našich polích tak velké množství této olejniny žádoucí. Letos je diskuse ještě navíc „obohacena“ spory o dalším pokračování a podpoře biopaliv, neboť řepka je zdrojem MEŘO (metylester řepkového oleje), který se buď přidává do nafty, nebo je samo MEŘO biopalivem a tedy pohonnou hmotou.
Zejména z uvedených důvodů je proto řepka v nezemědělské veřejnosti ve spektru pěstovaných hospodářských plodin vnímána jako nepřítel číslo jedna, kterého je nutné, když ne zničit, tak alespoň co nejvíce paralyzovat. Jenže řepka, ať chceme nebo nechceme, není takový nepřítel, jak se na první pohled zdá. Částečně jde právě o ten první pohled – zvláště v době květu jsou řepková pole nepřehlédnutelná, takže je každý velmi snadno identifikuje. Naopak jednotlivé obiloviny, které mimochodem tvoří jako celek skoro 60 procent plodin u nás pěstovaných na orné půdě, nezemědělci obvykle nerozeznají – snad až na oves, který vypadá přece jen hodně jinak než pšenice, žito nebo ječmen. Řepka má tak prostě smůlu, že příliš „vyčnívá z řady“, což je v našich krajích většinou vnímáno s nelibostí – a jak je vidět, nejen u lidí.
Ne každý ale ví, že řepka se u nás aktuálně pěstuje na necelých 400 000 hektarech, zatímco obiloviny přibližně na 1,3 milionu hektarů, z toho jen ozimá pšenice byla loni oseta na 935 000 hektarech, tedy na více než dvakrát větší ploše než řepka. Je-li tedy nějaká zemědělská plodina „větším viníkem“ malé pestrosti u nás pěstovaných plodin, pak je to spíše než řepka pšenice. Samozřejmě, že uvedená malá pestrost pěstovaných plodin neprospívá krajině a je jedním z impulsů pokračující devastace půd zejména v podobě vodní eroze. A právě ta je hlavním problémem našich polí, přičemž příspěvek řepky do něj je zcela jistě menší, než například příspěvek širokořádkových plodin, jejichž symbolem a nepřítelem číslo dvě je kukuřice (která se mimochodem pěstuje jen na o něco menší ploše než řepka), ale také třeba brambory. Jediným problémem řepky je skutečnost, že přispívá k nežádoucímu okyselování půd, není ale jedinou plodinou s tímto nežádoucím vlivem.
Na obranu řepky je pak třeba ještě připomenout, že právě její porosty jsou na konci jara důležitou potravou pro včely a výsledným produktem pro člověka pak řepkový světlý med. Také řepkový olej přesto, že všichni „celebritní“ kuchaři smaží cokoli na olivovém oleji, je podle čtyř z pěti parametrů (jde o složení mastných kyselin) pro člověka vhodnější než jakýkoli jiný olej – kdo nevěří, může si příslušné informace vyhledat například na pražském IKEMu. Ostatně – pravidelnou konzumaci řepkového oleje doporučuje i Světová zdravotnická organizace. To vše nahrává důvodům k pěstování řepky, byť je nutné poznamenat – k potravinářským účelům. Problém řepky je ovšem v současném technickém využití na biopaliva. Pokud bychom ale zvýšili konzumaci řepkového oleje nebo třeba jeho export do zahraničí, mohli bychom řepku i v současném rozměru pěstovat na našich polích dál – a nic špatného by se nastalo.
Otázka je ale jiná – na jakých polích a jakými technologiemi. Naše pole jsou totiž především příliš velká – a nepřerušované půdní plochy jsou jednou ze základních příčin eroze a tím i poklesu kvality půdy, mocnosti její svrchní vrstvy, ničivějších následků povodní nebo rychlého vysychání půd v období sucha. Za to ale řepka nemůže, stejně tak jako nemůže za způsob hospodaření, který je charakterizován příliš velkým používáním chemie a těžké zemědělské techniky utužující půdu, což mimo jiné také vede k neschopnosti krajiny zadržovat vodu z dešťových srážek a ústí opět do zbytečně devastujících projevů eroze. Ani za to ale řepka nemůže, obdobně se obhospodařují prakticky všechny významné hospodářské plodiny.
Je-li tedy něco zásadně nutné v zemědělské krajině změnit, není to primárně redukce ploch, na nichž se pěstuje řepka, ale změna způsobu hospodaření a programově více rozčleněná krajina. To pomůže všem, a kupodivu i zemědělcům, i když si to ne ještě každý přizná. Obvykle proto, že veřejně nejsou známy potřebné ekonomické argumenty. Sice se v poslední době hovoří o tom, kolik půdy ročně mizí z polí a kolik kvalitní půdy padne na zábory ve prospěch bytové výstavby, těžby surovin nebo budování logistických a jiných center. Nepříliš známy jsou ale dopady na tržby a náklady zemědělců v případě, že hospodaří na erozí již významně poničených plochách. Jedno takové srovnání přitom připravil Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP) a prezentoval je na konferenci o zalesňování v rámci probíhajícího Týdne lesů. A čísla jsou opravdu varující: V okrese Břeclav dosahuje v současné době ekonomická újma zemědělců při pěstování ozimé pšenice 21 560 korun z jednoho hektaru a v případě řepky 16 120 korun z jednoho hektaru. Naproti tomu zemědělci hospodařící na méně erozí poničené půdě v okresu Kladno mají z těchto důvodů újmu z hektaru pěstované ozimé pšenice 5 390 korun a řepky 330 korun. To už nepochybně stojí za podporu všech opatření zamezující pokračující vodní a větrné erozi v naší zemi - což je skutečně primární problém našich polí.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy