Archiv článků: únor 2016

19. 02.

Bude rok 2016 znamenat konec (alespoň některých) vodáků v Čechách?

Petr Havel Přečteno 3315 krát Přidat komentář

Pokud se do začátku vodácké sezóny, která už pomalu ťuká na dveře, nezmění loni novelizovaná verze vyhlášky ministerstva dopravy č. č. 46/2015 Sb., „o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě“, může mít letos řada z vodáků splouvajících naše řeky velký problém. Uvedená novela totiž v pravidlech plavebního provozu stanovila, že „na povrchových vodách, které jsou vodní cestou nesledovanou, je plutí přes jezy nebo jejich propustmi možné pouze se souhlasem jejich správce a může být upraveno signálními znaky." To podle výkladu Státní plavební správy znamená, že vodáci již nemohou legálně jez splouvat, aniž by se kontaktovali správce jezu a získali jeho souhlas. Původní znění řádu plavební bezpečnosti přitom stanovovalo, že „na ostatních vodních cestách v České republice smějí malá plavidla plout přes jezy nebo jejich propustmi se souhlasem správce příslušné vodní cesty“. Takové ustanovení interpretovala plavební správa tak, že pokud není před jezem zákazová značka, lze propustí nebo jezem proplout na vlastní nebezpečí. To však nyní reálně není možné.
Podle Státní plavební správy prosadilo novelizované znění podmínek splouvání toků do vyhlášky ministerstvo zemědělství, přičemž motivací ministerstva mělo být údajně vyvinit se z případných nehod na jezech. Správcem vodních toků v ČR jsou totiž v drtivé většině případů státní podniky Povodí, které spadají právě pod resort Mariana Jurečky. Povodí ale poměrně logicky odmítají, že by změnu iniciovaly – jejím důsledkem je totiž výrazný nárůst administrativy spojené s povolováním splouvání jezů, takže by byly podniky Povodí samy proti sobě. Zvláště, pokud si uvědomíme, že podle odhadu samotných vodáků se v ČR ročně vydá na vodu nejméně 630 000 lidí. Naprostým paradoxem pak je, že správci vodních toků investovali v minulosti nemalé finanční prostředky do bezpečnosti jezů a budování propustí, které mimo jiné využívají právě vodáci. Ti ale nyní jimi nemohou proplouvat a za nelegální splutí jim hrozí dokonce pokuta až 200 000 korun.
Zmiňovaná vyhláška navíc nespecifikuje, zdali je povolení ke splutí třeba pro každou osobu zvlášť, nebo pro skupinu vodáků s nějakým vedoucím. To představuje mimo jiné problém pro vodácké oddíly a svazy, které jezdí na vodu pravidelně s dětmi. Problém je i při zjišťování kontaktů na kompetentní pracovníky správců vodních toků, nehledě na to, že část jezů a propustí je privátních, přičemž neexistuje ani jejich oficiální adresář, ani jejich seznam.
Pravda, jezy by mohly být vybaveny vyhláškou zmíněnými „signálními znaky“. To ale nejsou a zřejmě jen tak nebudou, soudě podle toho, jak dlouhý byl v minulosti proces vybavit varovnými cedulemi jen zvláště nebezpečné jezy. „Normálních jezů“ je nesrovnatelně více, odhadem jde o stovky míst, a například jen na vodáky oblíbené Sázavě je asi 60 lokalit, které by musely být signálními znaky osazeny.
Řešení, zcela operativní, přitom existuje. Zmiňovaná vyhláška č. 46/2015 Sb., prochází právě v současné době opětovnou novelizací, jejímž cílem je na základě poznatků z praxe upravit podmínky pro stání plavidel na vymezených vodních cestách mimo vyhrazená místa ve smyslu povolení stání po dobu nejvýše 48 hodin. Když už se tedy uvedený předpis novelizuje, bylo by také možné vrátit podmínky splouvání jezů a propustí do původní podoby, najde-li se na ministerstvu dopravy někdo alespoň trochu osvícený. Pokud se tak nestane, budou vodáci na každém, i bezpečném jezu, vylézat z lodí a přenášet je po břehu pod tento jez, i když pro splutí na příslušném toku existují vybudované propusti. Což není vždy fyzicky snadný počin. Také mohou samozřejmě sjet propusť „načerno“ a riskovat, že je někdo uvidí a udá, což je zvláště rozvinutá a bohužel i politicky podporovaná vlastnost našeho národa. Nebo přestanou na vodu jezdit. Známý a oblíbený český film „Jak utopit doktora Mráčka aneb konec vodníků v Čechách“ tak dostane z moci úřední druhý díl, nepříliš se názvem lišící – totiž „Konec vodáků v Čechách“…

10. 02.

Nejnižší schodek agroobchodu od vstupu do EU. Hurá?

Petr Havel Přečteno 1834 krát Přidat komentář

Zatím ne úplně definitivní (finální výsledky po kompletních dopočtech se ale nijak zvlášť lišit nebudou) výsledky agroobchodu v loňském roce vypadají na první pohled jako úspěch našeho zemědělství a potravinářství, což se promítlo do titulku zprávy „České agrární saldo bylo loni nejmenší od vstupu do EU“. Jak je přitom taková informace ošidná, ukazuje detailnější pohled na vývoj struktury obchodu se zemědělskými produkty a potravinami. Přestože byl totiž loňský deficit agroobchodu „jen“ 18,381 miliardy korun, zatímco v roce 2014 činil deficit 19,662 miliardy korun, potvrzuje a bohužel prohlubuje loňský výsledek všechny dosavadní negativní trendy v této oblasti.
Tím zásadním je rostoucí export produktů s nižší přidanou hodnotou oproti dovozům výrobků s vyšší přidanou hodnotou. To v praxi znamená, že naši zemědělci a potravináři vyváží především základní suroviny, a přidanou hodnotu, která je základem ekonomického profitu, přidávají k našim surovinám výrobci v zahraničí, a výsledné výrobky se „svou“ přidanou hodnotou dovážejí k nám. Symbolem tohoto trendu se stalo v minulosti z ČR vyvážené mléko a ze zahraničí k nám dovážené sýry. Loni přitom vykázal agroobchod ČR v položce „mléko, vejce a med“ meziročně horší bilanci, a to o zhruba 1,4 miliardy korun, když přebytek činil loni 4,024 miliardy korun, v roce 2014 to ale bylo 5,414 miliardy korun. Právě zemědělské suroviny (produkty s nižší přidanou hodnotou) stále zachraňují bilanci agroobchodu. Loni se tak opět zvýšil přebytek v obchodu s živými zvířaty z plus 6,034 miliardy korun v roce 2014 na plus 7,198 miliardy korun v roce 2015, a v bilanci obchodu s obilím, kde přebytek vzrostl z 12,134 miliardy korun v roce 2014 na 13,332 miliardy korun loni – tedy o 1,2 miliardy korun.
Do ČR se naproti tomu dovezlo více masa, ovoce a zeleniny, tedy komodit, které považuje ministerstvo zemědělství za citlivé a v nichž chce zvýšit soběstačnost naší země. Zatím je tomu ale právě naopak. Záporná bilance agroobchodu s masem se loni prohloubila o 1,3 miliardy korun, a dosáhla deficitu 19,732 miliardy korun oproti 18,397 miliardám v předchozím roce. Ještě hůř dopadla bilance obchodu s ovocem, která se loni zhoršila o 1,6 miliardy korun, a záporná bilance se prohloubila z 10,616 miliardy korun na 12,271 miliardy korun, a také se zeleninou, kde došlo k nárůstu negativní bilance o více než miliardu korun z mínus 9,028 miliardy korun v roce 2014 na mínus 10,161 miliardy korun.
Celkový deficit agroobchodu by přitom nebyl loni lepší než v roce předchozím, kdyby se výrazně nezlepšila bilance obchodu v položce celního sazebníku číslo 24 – tedy obchodu s tabákem. Ta byla meziročně lepší o 2,2 miliardy korun, kdy loňský přebytek vzrostl ze 7,004 miliardy korun v roce 2014 na 9,210 miliardy korun v roce 2015. Vzhledem k tomu, že ministerstvem zemědělství nedávno prezentovaná regulace tabákových výrobků zakazuje v budoucnosti výrobu a prodej některých výrobků, jichž je ČR významným exportérem, vypadne postupně z kladné bilance agroobchodu v zásadě jediná významná položka, kterou lze označit za výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

07. 02.

Snížená sazba DPH na potraviny? Ano, ale na všechny

Petr Havel Přečteno 3127 krát Přidat komentář

Pokud by se současné vládní koalici podařilo dotáhnout do konce záměr snížit DPH na potraviny a nápoje na 10 procent, jednalo by se zcela nepochybně o předvolební „majstrštik“, který by se setkal se značnou podporou zřejmě všech obyvatel naší země. Zejména ti starší jsou totiž zvyklí na – dnes by se řeklo „sociálně únosné“ ceny potravin z předlistopadového období, kdy ovšem jejich ceny dotoval takzvanou zápornou daní z obratu stát – což ovšem občané většinou netušili. Každopádně jsou na ceny potravin lidé u nás velmi citliví, což se projevuje zejména v tom, že přes všechny možné deklarace spotřebitelů o vůli preferovat při výběru zboží potraviny tuzemského původu, volí reálně značná část nakupujících výběr potravin podle jejich ceny.
Snaha přesunout potraviny do snížené sazby DPH není nová, a to právě u hnutí ANO a přímo jejího šéfa. Stejný návrh již mimo jiné prezentovala v roce 2013 takzvaná Agrární iniciativa, jejímž cílem bylo napomoci odbytu českých zemědělských surovin a zlepšit odbyt a obraz našich potravin, za kterou Andrej Babiš také stál. Jinými slovy, zrovna od něj to zas není takový populismus, jak by se mohlo na první pohled zdát – je to jeho dlouhodobý záměr.
Neobratná realizace by ale mohla způsobit velké zmatky, protekcionismus, podnikatelské křivdy a diskriminace uvnitř tuzemského trhu s potravinami. To vše by totiž bylo důsledkem myšlenky, podle níž by se do snížené sazby potravin přeřadila jen část potravinářských výrobků, například, jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka, takzvané základní potraviny, tedy maso, mléko, chléb či máslo. Bylo by velkým a neodůvodnitelným sociálním (potravinářským) inženýrstvím administrativně stanovovat, které potraviny jsou „základní“ a které „vedlejší“. Proč by navíc nemělo být parametrem výběru, aby byly daňově preferované potraviny „zdravé“, třeba zelenina, ovoce nebo ryby, což mimochodem kdysi prosazovaly Věci veřejné? Dalším parametrem výběru by mohly být ale třeba potraviny „dětské“, což by možná byla systémovější podpora zdravých stravovacích návyků, než leckteré projekty typu mléko, ovoce nebo med do škol.
Je prostě zřejmé, že stanovovat úřední hranici mezi rovnými a rovnějšími potravinami z pohledu rozdílného zdanění (ale i z jakéhokoli pohledu) je nesmyslné a v praxi efektivně nemožné. Stovky tisíc položek potravin, které jsou v současné době nabízené na našem trhu, se navíc doslova ze dne na den mění, některé zanikají, jiné vznikají, takže jde o kontinuální proces, který není schopen v konkrétním čase jakýkoli předpis reálně postihnout. Skutečně systémové řešení je tak zařadit do snížené sazby DPH veškeré potraviny, což by bylo také spravedlivé k výrobcům potravin, kteří by se nepochybně při selekci daňového zvýhodnění dostali vůči sobě do nerovnoprávného postavení.
Zařazení veškerých potravin by každopádně zlepšilo pozici našich potravin na trhu a především by zvýšilo jejich dostupnost pro spotřebitele, protože důsledkem takového opatření by měl být logicky pokles cen. Je možná vhodné připomenout, že DPH na potraviny je v ČR v současné době nejvyšší ve středoevropském regionu, a snížením DPH na 10 procent by se dostalo zdanění potravin „pouze“ na úroveň Rakouska (10 procent), ale stále by ještě bylo nad úrovní v Německu (7 procent). Snížené sazby DPH navíc uplatňuje většina starých členských zemí EU, v některých je sazba dokonce nulová (Velká Británie), naopak v nových členských zemích jsou sazby DPH na potraviny vyšší. Podle již několik let starého průzkumu Evropské Komise je tomu tak zřejmě proto, že DPH představuje „bezpečný zdroj“ příjmů státních rozpočtů za situace, kdy mají právě nové členské země problémy s výběrem jiných daní.
Faktem je, že při zatížení veškerých potravin sazbou DPH na úrovni 10 procent by byl propad daňových příjmů v ČR nemalý, zhruba na úrovni 100 miliard korun ročně. Na druhou stranu ale takový propad není úplně fatální, a navíc by nevybrané finanční prostředky zůstaly v podnikatelské sféře, což by napomohlo růstu investic do inovací, nových technologií nebo marketingu na podporu vyššího odbytu našich potravin.
Snížení DPH u potravin a nápojů tak není vůbec špatná myšlenka, která však může být naprosto znehodnocena úmysly zařadit do snížené sazby jen některé výrobky. Vzhledem k rozměru nabídky potravin na trhu tak v tomto případě platí více než kdy jindy: Buď všechno, nebo nic.

Psáno pro server Vitalia.cz, odkaz: http://www.vitalia.cz/clanky/snizena-sazba-dph-na-potraviny-bud-vsechno-nebo-nic/

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy