Archiv článků: červenec 2016

29. 07.

Priorita zemědělství: Ne vyšší dotace, ale prevence cenových rizik

Petr Havel Přečteno 2598 krát Přidat komentář

Netuším, kolik občanů naší země si ještě pamatuje termín „přidružená výroba“, stále více se ale ukazuje, že by bylo záhodno tento termín nejen verbálně, ale především v reálné praxi oživit. A to jako systémové řešení pro naše zemědělství jako celek.
Základním problémem (nejen našeho) zemědělství jsou totiž stále četnější rizika vyplývající z neodhadnutelného pohybu cen zemědělských komodit a stále častěji také rizika, která generují extrémní projevy počasí, ať již je to málo nebo hodně srážek nebo teplo, když má být zima a naopak. Nic z toho nemohou zemědělci přímo ovlivnit a jediné, k čemu se jako k řešení uchylují, jsou žádosti o kompenzace rizik, vyšší dotace, různé typy daňových úlev a podobně. Aktuálně to docela vychází, i když ministr zemědělství Marian Jurečka zatím neprosadil u svého koaličního kolegy rozpočet resortu, ve kterém počítal s 1,2 miliardy vyšším příjmem ze státní kasy. I kdyby se to ale podařilo, dlouhodobě není řešením sypat do zemědělství více a více peněz. A takové požadavky nepochybně budou, protože konkurenční prostředí nejen pro naše, ale i evropské zemědělce houstne jednak prostřednictvím stále rostoucí byrokracie, jednak používáním nových technologií, na něž ne všichni mají peníze, a především zvyšující se prostupností evropského trhu s jinými ekonomickými teritorii prostřednictvím nových mezikontinentálních obchodních dohod se státy, kde je z řady důvodů zemědělská produkce levnější.
Peníze, které navíc jednou dojdou, tak nejsou systémovým řešením sanace zemědělských problémů. Respektive mohou být, pokud ale budou vynaloženy na potřebné systémové změny a restrukturalizaci sektoru, bez níž se podle všeho naše zemědělství v budoucnosti neobejde. I když přitom žádné řešení není všespasitelné, jeví se jako téměř optimálně plošně možný právě návrat ke zmíněným přidruženým výrobám. Jen pro připomenutí – jejich princip spočíval v tom, že kromě se zemědělské podniky věnovaly kromě pěstování plodin a chovu zvířat také dalším podnikatelským aktivitám, které často neměly se zemědělstvím nic společného, a v době předlistopadové šlo občas o „výrobu pro výrobu“. Základní myšlenka – totiž mít nějaký celoroční výrobní program, z něhož bylo možné zlepšovat hospodářský výsledek, byla ale správná. A platí to i dnes.
I dnes totiž existuje cosi jako „přidružená výroba“, jenom se tomu říká nezemědělské činnosti. Téměř jakékoli farma nebo družstvo, které nepodniká pouze v zemědělství, má také dnes podstatně menší problémy s výkyvy cen nebo důsledky počasí, protože, jak se dnes moderně říká, diverzifikovala svou činnost. Základním problémem ale je, že podniků s dostatečně širokým spektrem diverzifikace u nás zas tolik není, což je mimo jiné dáno i tím, že jsou ve své možné flexibilitě svázány podmínkami dotací. Jako strategická chyba, za kterou je odpovědné současné vedení zemědělského resortu, se stále více ukazuje zúžení okruhu příjemců dotací jen na zemědělce, jejichž příjmy pocházejí dominantně ze zemědělské činnosti, což na první pohled vypadá, že na určitý balík peněz bude méně zájemců a dostanou tak víc, ve druhém a reálném pohledu se ale tímto přístupem zužuje okruh aktivit, které mohou zemědělci dělat. Samozřejmě je možné zakládat dceřiné společnosti se samostatným účetnictvím, zaměřené na jiné podpůrné programy a na jinou, nezemědělskou činnost. Je to ale nepraktické, zbytečně administrativně náročné, odrazující a nemotivující.
Je přitom zřejmé, že dobře zvolený doprovodný (diverzifikační) program může posloužit jako dotace v té které chvíli ztrátové zemědělské činnosti a je také zřejmé, že tudy vedla, vede a povede cesta k eliminaci cenových, odbytových, klimatických i mezinárodních rizik při podnikání v zemědělství. Nezemědělské činnost mohou být navíc (a jsou) důležitým příspěvkem k lokální zaměstnanosti po celý kalendářní rok, což v zemědělství není úplně vždy třeba a navíc je stále větší problém se sezónními pracovníky. Kromě toho se dobře zvolené nezemědělské činnosti podílejí na skutečném rozvoji venkova, neboť část z nich se může týkat terciální oblasti služeb, které stále ještě na našem venkově v řadě míst chybí nebo nejsou dostatečně rozvinuty. Mělo by být přirozené, že zemědělský podnik působící v nějakém místě dokáže alespoň částečně zpracovat svou produkci, nabídnout jí v rámci restauračních služeb (a tím si k sobě stáhnout přidanou hodnotu, které se jinak vzdává ve prospěch dalších článků výroby a prodeje potravin) či umožnit návštěvníkům lokality ubytování v penzionu nebo jiném podobném zařízení. Stejně tak je ale možné podílet se na stavební činnosti v regionu nebo třeba na vodohospodářských službách. Prostředkem k tomu není a nemusí být navyšování dotací, ale změna přístupu ministerských úředníků i části samotných zemědělců. Čím později se tak stane, tím větší problémy bude více našich zemědělců mít.

13. 07.

Rozšíření podpory zemědělců formou zelené nafty má více pozitiv než negativ

Petr Havel Přečteno 1813 krát Přidat komentář

Upřímně řečeno, možnost uplatnit vratku spotřební daně z nafty používané v zemědělství (tzv. zelenou naftu) jako celku, tedy jak v rostlinné, tak živočišné výrobě, měla být zavedena hned od počátku uplatnění této formy dotací do zemědělství v ČR. Když už tedy tato podpora v ČR zavedena byla. A ona byla zavedena proto, že daňové zvýhodnění nafty spotřebovávané v zemědělství uplatňují prakticky všechny země EU, takže nezavedení vratky v ČR by bylo jedním z mnoha kamínků vedoucích ke snížení konkurenceschopnosti našeho zemědělství vůči Unii.

Skutečnost, že nyní mohou také zemědělci v živočišné výrobě využít tuto podporu, je tak ve své podstatě zrovnoprávněním daňové dotační podpory v rámci celého našeho zemědělství, a jde tedy o spravedlivější stav, než jaký existoval dosud. Státní rozpočet tím sice přijde ročně o pár set milionů korun, v porovnání s celkovým objemem dotací do zemědělství, který se pohybuje kolem 50 miliard, jde ale o marginální částku. Navíc nezatíženou následnými přerozdělovacími procesy vybraných a opět vydávaných peněz, kdy náklady na takové procesy snižují efektivitu jakýchkoli dotací, neboť zhruba třetina z vydávaných peněz končí v platech příslušných „přerozdělovacích“ úředníků. Daňové „odpustky“ se prostě jednorázově nevyberou a tím to končí, i když, pravda, představuje výkaznictví využité nafty administrativní zátěž pro samotné žadatele o daňovou vratku. Samozřejmě, že jsou jakékoli výjimky z placení daní zneužitelné – v případě rozšíření vratky spotřební daně na celou oblast zemědělství ale riziko zneužitelnosti, alespoň uvnitř zemědělského sektoru, klesá, neboť jsou si v tomto případě před „berňákem“ všichni rovni.

Přestože schválení zelené nafty pro živočišnou výrobu provázely negativní teze o „prdících kravách,“ jsou to právě prdící krávy, ale i ovce, kozy a další hospodářská zvířata, která jsou přínosem pro naše životní prostředí a krajinu a možné zvýšení jejich stavů například prostřednictvím dotace v podobě zelené nafty (především v případě volně se pasoucích přežvýkavců) je také prevencí rizik sucha nebo naopak povodní. Nejde přitom samozřejmě o kvalitu ovzduší, ale o kvalitu půdy a zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Volně se pasoucí hospodářská zvířata jsou totiž optimálními biologickými „sekačkami na trávu“, které kromě snížení zatížení půdy těžkou mechanizací, kterou pasením nahrazují, podporují výsledky svého metabolismu biodiverzitu (druhovou pestrost) v pastevních lokalitách. Svůj význam ale mají i zvířata chovaná ve stájích, protože produkují statková hnojiva, jejichž následná aplikace dodává do půdy organickou hmotu, což opět zvyšuje schopnost krajiny a obdělávaných pozemků zadržovat vodu a snižovat tak rizika povodní nebo dopadů sucha. Obecně tedy platí, že růst stavů hospodářských zvířat je v ČR žádoucí a z pohledu zlepšení stavu naší krajiny až strategickou prioritou.

Pakliže to kdokoli považuje za nežádoucí příspěvek ke klimatickým změnám a chtěl by stavy hospodářských zvířat snižovat například kvůli tomu, že produkují skleníkový plyn metan, který je údajně 50x účinnějším „globálním oteplovačem“ , než největší nepřítel lidstva, oxid uhličitý, měl by vědět alespoň dvě věci. Jednak, že teze o zásadním vlivu metanu na globální oteplování jsou podle všeho mylné, protože jsou v rozporu s fungujícími zákony kvantové teorie nositele Nobelovy ceny Maxe Plancka, z nichž vyplývá, že účinky metanu na oteplování jsou zanedbatelné nebo žádné. A za druhé, že „prdícími tvory“ na planetě nejsou jen hospodářská zvířata, ale taky člověk. Tak snad že bychom začali s regulací populace…

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy