Mýty o (ne)potravinách
Jestli je spotřebitel formou reklam o něčem opravdu intenzivně a systematicky přesvědčován, pak je to potřeba konzumace potravinových doplňků a syntetických vitamínů všeho druhu. A spotřebitel opravdu podléhá. Otázkou je, zdali tím skutečně pomáhá svému organismu, neboť postupující vědecké poznání týkající vlivu těchto „nepotravin“ dochází k úplně opačným závěrům. Skoro to vypadá, jako by se ve vědeckých kruzích vytvořila jakási protifarmaceutická lobby.
Studie o negativním vlivu reklamami tolik vychvalovaných umělých antioxidantů vycházejí přitom v nejprestižnějších světových vědeckých a populárně-vědeckých médiích, a i když člověk odhlédne od schopnosti autorů dobře mediálně prodat výsledky svého bádání, měli bychom se nad nimi alespoň vážně zamyslet. Referenční vzorek lidí, ze kterého analýzy vlivu potravinových doplňků a umělých vitamínů vycházejí, není totiž zanedbatelný a v současné době se počítá již na stovky tisíc lidí.
A k čemu že výzkumníci docházejí? Tak například že konzumace téměř božského selenu, jedné z „vlajkových lodí“ potřebných antioxidantů, nejenže nepředstavuje prevenci proti cukrovce, ale dokonce její vznik podporuje. Konzumace umělých doplňků vitamínu A, beta-karotenu či vitamínu E zvyšuje riziko úmrtí o 4 až 16 procent. A tak dále.
Podstatné přitom je, že možná negativa se týkají pouze a jen umělých vitamínů – antioxidantů. Pokud ale člověk konzumuje například ovoce a zeleninu, které představují zdroj těchto látek, v přirozené podobě, výzkumníci žádná rizika zatím neobjevili. Je tomu tak zřejmě proto, že v takovém případě se koncentrace antioxidantů v krvi pohybuje v nižších hladinách, což mimo jiné vede k tomu, že v organismu nejsou bezezbytku zlikvidovány takzvané volné radikály, které jsou symbolem závažných chorob všeho druhu, rakoviny nevyjímaje. Jak se totiž ukazuje, část volných radikálů musí být v organismu neustále přítomna.
Na finální verdikt o potřebnosti potravinových doplňků si budeme muset asi ještě nějaký ten pátek počkat a i tak nebude mít zřejmě globální platnost. Že se ale má dávat přednost přirozené stravě a necpat se různými pilulkami, je v současnosti o dost zřejmější, než se tušilo ještě před několika lety.
Studie o negativním vlivu reklamami tolik vychvalovaných umělých antioxidantů vycházejí přitom v nejprestižnějších světových vědeckých a populárně-vědeckých médiích, a i když člověk odhlédne od schopnosti autorů dobře mediálně prodat výsledky svého bádání, měli bychom se nad nimi alespoň vážně zamyslet. Referenční vzorek lidí, ze kterého analýzy vlivu potravinových doplňků a umělých vitamínů vycházejí, není totiž zanedbatelný a v současné době se počítá již na stovky tisíc lidí.
A k čemu že výzkumníci docházejí? Tak například že konzumace téměř božského selenu, jedné z „vlajkových lodí“ potřebných antioxidantů, nejenže nepředstavuje prevenci proti cukrovce, ale dokonce její vznik podporuje. Konzumace umělých doplňků vitamínu A, beta-karotenu či vitamínu E zvyšuje riziko úmrtí o 4 až 16 procent. A tak dále.
Podstatné přitom je, že možná negativa se týkají pouze a jen umělých vitamínů – antioxidantů. Pokud ale člověk konzumuje například ovoce a zeleninu, které představují zdroj těchto látek, v přirozené podobě, výzkumníci žádná rizika zatím neobjevili. Je tomu tak zřejmě proto, že v takovém případě se koncentrace antioxidantů v krvi pohybuje v nižších hladinách, což mimo jiné vede k tomu, že v organismu nejsou bezezbytku zlikvidovány takzvané volné radikály, které jsou symbolem závažných chorob všeho druhu, rakoviny nevyjímaje. Jak se totiž ukazuje, část volných radikálů musí být v organismu neustále přítomna.
Na finální verdikt o potřebnosti potravinových doplňků si budeme muset asi ještě nějaký ten pátek počkat a i tak nebude mít zřejmě globální platnost. Že se ale má dávat přednost přirozené stravě a necpat se různými pilulkami, je v současnosti o dost zřejmější, než se tušilo ještě před několika lety.