Šest let trvající precedentní spor mezi obcí Němčovice na Rokycansku a zemědělským podnikem Kladrubská, a.s. skončil vítězstvím uvedené obce. Ta stahuje obě své žaloby z let 2005 a 2008 na zemědělce u rokycanského soudu, protože mezi oběma stranami došlo k dohodě.
„Důvodem je skutečnost, že žalovaná zemědělská společnost přišla s návrhem na smír s tím, že uznává škodu, uhradí škodu a zaváže se do budoucna hospodařit na pozemcích silně ohrožených erozí způsobem, který bude minimalizovat nebezpečí vzniku škody smyvem ornice a zejména se zavazuje na těchto pozemcích nepěstovat širokořádkové plodiny,“ konstatuje starosta Němčovic Karel Ferschmann. Zemědělci již také podle něj zaplatili na účet obce zhruba půl milionu korun za škody, které obci v roce 2005 a 2008 pěstováním kukuřice na svažitých pozemcích nad obcí vznikly.
Je to průlomové řešení včetně skutečnosti, že soudní spor nedospěl až k soudnímu verdiktu, ale k dohodě obou stran. Je to však také návod pro všechny obce či občany, kterým byl nebo bude nesprávným hospodařením zvyšujícím riziko eroze poškozen jejich majetek. A každopádně je to vítězství zdravého rozumu, a to i ze strany zemědělců, kteří nakonec pod tlakem uznali svou chybu.
Tak či tak by bylo nanejvýš žádoucí, aby se o možnosti úspěšné obrany poškozeného majetku dozvěděla laická veřejnost. Zejména dnes, kdy je většina společnosti ke spravedlivému rozhodování soudů skeptická a soudní obhajobu svých práv považuje za ztrátu času. Jako třeba obec Úlice na Plzeňsku, které letos v květnu způsobila velká voda škody ve výši 150 000 korun, a to prakticky ze stejného důvodu, jako tomu bylo v Němčovicích – na svažitých pozemcích nad obcí byly pěstovány nevhodné plodiny. V tomto případě ale starostka obce do soudního sporu nešla, i přesto, že právě Němčovice nabízely pomoc. Možná proto, že část dotčených pozemků patří státu, respektive pozemkovému fondu, který tak podle všeho porušil povinnosti při správě cizího majetku. Jít do sporu se státem bývá obtížné.
Přesto je to třeba zkoušet. I proto, že se přístup společnosti a zejména ministerstva zemědělství, a to i pod tlakem Evropské unie, mění. Od letošního července platí totiž zásady správného zemědělského a environmentálního hospodaření (tzv. GAEC) na erozí středně ohrožených pozemcích, konkrétně na zhruba 15 procentech zemědělské půdy v ČR. Změnil se i princip posuzování špatného hospodaření, a to tak, že vina zemědělců bude posuzována podle skutečných projevů eroze, ne jako dosud podle toho, zda dodržují zásady hospodaření zformulované státními úředníky na papíře.
Důležitá je i rostoucí role Výzkumného ústavu meliorací a ochrany vod (VÚMOP), který bude projevy eroze monitorovat. Právě posudek VÚMOP byl také jedním z důvodů, proč se soudci v případě Němčovic přiklonili na stranu obce. Konečně.