Mluví-li se v ČR stále častěji o nedostatečné osvětě spotřebitele v případě rizik či výhod konzumace potravin, jde skutečně o vážný problém. Už proto, že „v obraze“ nejsou ani někteří odborníci, respektive lidé, jejichž odbornosti a tedy doporučením věříme – například lékaři.

Uvědomil jsem si to znova docela nedávno při rozhovoru s přítelkyní mé ženy, která se mi svěřila s radou svého lékaře na téma, co by měla jíst, chce-li předcházet zdravotním problémům. Lékař údajně doporučil (důkazy nemám, nebyl jsem u toho), že by měla především konzumovat mořské ryby, kiwi a vyvarovat se konzumace vepřového masa. „Dost ďábelská konzumace k tomu, abys ty zdravotní problémy po takovém doporučení opravdu měla,“ odvětil jsem já. A mám pro to i vysvětlení.

V prvé řadě je třeba říci, že na optimální skladbu jídelníčku neexistují univerzální recepty, stejně jako neexistuje univerzální dieta. To by měli lékaři vědět. V druhé řadě by bylo vhodné vzít v úvahu to, co zatím nesměle potvrzují některé vědecké studie – totiž že pro člověka je optimální konzumovat především potraviny původem z prostředí (geografického teritoria), v němž se sám pohybuje – například proto, že organismus má vůči místním alergenům vytvořenou větší imunitu než pro „neznámé exotické“ produkty. A za třetí by bylo korektní nešířit zavedené potravinářské mýty, které jsou aktuálně z hlediska postupujícího poznání, případně změny přírodního prostředí či používaných technologií již překonány.

To se týká právě doporučení ohledně konzumace mořských ryb a dalších „mořských potvor“. Producenti i prodejci mořského zboží pochopitelně nebudou nijak zdůrazňovat, že postupující kontaminace moří vyústila již dnes do stavu, kdy koncentrace karcinogenních látek v organismech ryb nebo třeba ústřic je díky převráceným ropným tankerům nebo vypouštění odpadních látek tak vysoká, že třeba Portugalsko již zakázalo každodenní konzumaci mořských produktů těhotným matkám a malým dětem. Také doprava produktů na velké vzdálenosti skýtá řadu hygienických rizik a v případě, že nejde o mořské produkty ze zemí EU, nejsou tyto potraviny opravdu žádné terno, což ostatně v minulosti prokázaly výsledky kontrol Státní veterinární správy ČR. Pokud se týče kiwi, pak většina dietologů, ale například i šéf české komise pro GMO Jaroslav Petr a další konstatují, že právě kiwi je z oblasti ovoce největší alergen vůbec a dokonce jeho konzumace povzbuzuje alergie k dalším druhům ovoce. A konzumace vepřového?

Samozřejmě, nic se nemá přehánět. Na druhou stranu je ale skutečností, že vepřové (zvláště některé) obsahuje z klasických mas nejvíce živočišného tuku, bez nějž se lidský organismus neobejde. V živočišných tucích se také daleko lépe rozpouštějí vitamíny A,D E a K, které, i když jsou samozřejmě i v ovoci a zelenině i v jiných potravinách, v případě potravin rostlinného původu nedokáže tělo plně využít. Jinými slovy, při sestavování jídelníčku to chce nezapomínat na zřejmě již vymírající zdravý selský rozum. A na základní dietologické heslo: Jíst střídmě z bohatého stolu – tedy ode všeho něco.