Zdá se, že past dlouhodobě jednostranné prezentace oblasti lesního hospodářství v ČR, která se po řadu let soustředila pouze na spory lesnických firem a státního podniku Lesy České republiky o podobu a korektnost veřejných zakázek na práce v lesích, mediálně sklapla. Lidově řečeno – problematice lesů u nás v současné době natolik tuzemská média nerozumí, že nedokáží rozpoznat správné a nesprávné kroky, které již byly vykonány či které se připravují, včetně významu jednotlivých pojmů.
Konkrétně jde o pojem arondace (v zásadě zcelování lesních pozemků), který je zaměňován s pojmem privatizace (odstátnění lesních pozemků). Jak jinak by se totiž mohly vyrojit názory, podle nichž jde v připravované novele zákona o prodeji státní půdy (přesně: „o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně některých zákonů, a zákona, kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů“) o utajenou privatizaci?
Budiž tedy řečeno zcela jednoznačně: To, že zmiňovaná novela proces arondace liberalizuje (arondace je možná již v současné době, ale má své limity), je jedním z největších přínosů novely, kterou má v pondělí projednávat Vláda ČR a skutečnost, že o to stálo především (ale nejen) Sdružení vlastníků obecních lesů navíc napovídá, že ani náhodou nejde o nějaký pochybný kšeft státního podniku. Arondace je přitom proces, který pomůže všem, vlastníkům, obcím, restituentům a samozřejmě i samotným státním lesům, ze všeho nejvíc ale samotné přírodě. O co ve skutečnosti jde? Nu o nic méně než o soustředění dosud po celém území ČR nesmyslně majetkově roztroušených lesních pozemků. Snad každý rozumně uvažující člověk přitom uzná, že pokud je majetek státu (LČR) ze všech stran obklopen majetkem někoho jiného, je docela nesmysl, aby se v takovém území uplaťňoval například rozdílný způsob hospodaření, lesnické filosofie, ba třeba i rozdílný způsob financování, prostě podle toho, čí je co. Nemluvě o děleném vlastnictví lesnických pozemků, kde v případě, že si jedna strana postaví hlavu a s něčím nesouhlasí, nemůže druhá strana udělat nic. Takových případů je celá řada a odnáší to – les jako takový. V arondaci jde tedy o to, aby byly majetky zcelené a homogenní, ať již je vlastníkem kdokoli. Hovořit v této souvislosti o tajné či divoké privatizaci je prostě úplná pitomost. Naopak, proces arondace měl v ČR již dávno postoupit daleko dál, než tomu reálně je. A že se v rámci toho převedou nějaké hektary státních lesů na privátní subjekty, na tom nic nemění, nehledě na to, že obdobný proces bude probíhat i opačně. Ptáme-li se tedy, kdo chce prodat naše státní lesy, pak odpověď bohužel zní: Momentálně někteří novináři.
(Jednou se ale část státních lesů bude muset prodat stejně - pozn. aut.)