Na intenzitu povodní si zaděláváme sami

26. 06. 2009 | 18:24
Přečteno 11641 krát
Pokaždé, když se naší zemí proženou povodně, záplavy či jen lokální velká voda ničící majetek jedinců i nás všech, je slyšet slova o nutné protipovodňové prevenci. Pokaždé se hledají příčiny a diskutuje se o tom, jak propříště zabezpečit majetek a životy lidí lépe. Jenže s opadávající vodou obvykle předsevzetí mizí.
Přesto je na místě opětně konstatovat, že současný stav naší krajiny povodním a záplavám nahrává, a pokud se nezmění dosavadní přístup společnosti především v odpovědnosti v chování se v krajině, bude tomu tak i nadále. Naše krajina totiž není v přirozeném stavu. Skoro polovina půdy v naší zemi je ohrožena vodní erozí. Téměř dvacet procent půdy je ohroženo erozí větrnou. Krajině chybí pestrost a následně schopnost zadržovat vodu. Tato schopnost se za posledních 50 let dvojnásobně až trojnásobně snížila. V půdě není dostatek mikroorganismů, které vytváří prostupnost vody do podloží. Zem je totiž téměř mrtvá, neboť mikroorganismy byly zahubeny chemickými hnojivy, pesticidy, rozoráním polí. V ČR, přestože je to svým charakterem kopcovitá země, máme stále téměř 70procentní zornění, ačkoli průměr EU, v níž má celá řada zemí rozhodně lepší podmínky pro zemědělské hospodaření, je zornění 50 procent. Záplavy a povodně nám připomínají, že je na čase tento stav změnit.
Prostředkem k tomu by mohly být například zásady správné zemědělské a enviromentální praxe (tzv. cross-compliance a GAEC), kdyby ale byly tyto zásady nastaveny tak, aby skutečně pozitivně působily na stav naší krajiny. Zásady cross-compliance ale vycházejí vstříc především zemědělským podnikatelům a rizika erozí příliš neeliminují. Zásady GAEC nám dokonce dosud EU neschválila, protože seznala, že se míjí účinkem, kterým je právě zlepšení stavu krajiny. Výsledkem prohlubujících se (nebo alespoň se nezlepšujících) rizik erozí je pak smyv půdy s polí do potoků, rybníků či na místa, kde je při intenzivnějších deštích příčinou špatné prostupnosti vody příslušným územím. Nástrojem na omezení rizik povodní a záplav jsou také pozemkové úpravy. Při nich se mimo jiné budují lokální protizáplavové stavby, remízky, narušuje se homogenita našich velkých širých rodných lánů polními cestami k pozemkům konkrétních vlastníků. Budují se i takzvané suché poldry, které mají umožnit vodě rozlít se do šířky ve volné krajině. Přesto současné vedení ministerstva zemědělství uvažuje či alespoň uvažovalo o zastavení pozemkových úprav a využití ušetřených prostředků na podporu zemědělců. Jenže nejlepší podporou zemědělců, protože podporou dlouhodobou, je financovat v krajině takové aktivity, které rizika erozí, záplav a povodní snižují.
V lidských silách samozřejmě není zabránit záplavám úplně. Omezit jejich vliv v krajině ale možné je, a to dost podstatně. Znamenalo by to ale postavit veřejný zájem nad zájmy podnikatelské, a to nejen zemědělské. K tomu, zdá se, není dostatek politické vůle. A tak se nadále budeme bát každého delšího nebo intenzivnějšího deště, který bude z půdy vyplavovat živiny a chemii a zamořovat životní prostředí a ničit majetek lidí, a to v tom lepším případě. Patnáct let o tomto problému píši, desítky let na něj upozorňují vědci a výzkumníci zabývající se stavem a kvalitou půdy v ČR a od ní odvozenou kvalitou životního prostředí. Kolik povodní ještě bude třeba, aby si nutnost skutečně odpovědného přístupu ke krajině někdo uvědomil, a také to vyžadoval?
Do roku 2013 má ČR celkem historickou šanci využít na různé programy rozvoje venkova a tedy i na protipovodňovou prevenci nemalé finanční prostředky z EU. Po tomto roce už to tak snadné nebude, ČR bude nepochybně jednou ze zemí, která nebude příjemcem, ale spíše donátorem dotací směrovaných na evropský venkov. Není tedy příliš času se stavem krajiny za pomoci evropských peněz něco udělat. Již brzy na to budeme finančně sami, a vzhledem k tomu, že zejména předlistopadové vytěžování přírody trvalo pár desítek let, bude cesta k nápravě zhruba stejně dlouhá, ne-li delší.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

JF napsal(a):

Dekuji za tento clanek a vase aktivity ve prospech hospodareni s krajinou. Jakym zpusobem muze bezny obcan prispet ke zlepseni - mam se postavit s transparentem pred MZ, psat petice, objizdet venkov ... pohled na CR z letadla je velmi smutny, ale co s tim? Co delat proti rozprodavani pudy, ruseni zemedelskych ploch a kratkozrakeho hospodareni z krajinou... to si nejsem uplne jista. dekuji autorovi jeste jednou, ze neco vi a take neco dela.
26. 06. 2009 | 18:47

vlk napsal(a):

Přiznám, že jsme v tomhle absolutní laik. Nicméně- pane Havle , sudím, že vRakousku nebo Německu je situac e v těch faktorech, co pisujete, lepší než u nás. Plavou ovšem také.
Čímž nehodlám relativizovat váš článek.
26. 06. 2009 | 19:23

veverka napsal(a):

Ještě lepší pak je,když na té půdě bez mikroorganismů,která špatně saje vodu někdo postaví nějakou pěknou betonovou plochu,třeba parkoviště nebo průmyslovou zónu.Ta nepohltí vodu už vůbec.Steče to všechno dál.Taky už u nás člověk zlikvidoval většinu lužních lesů,vysušil a "zkultůrnil" spoustu mokřin a dalších ploch,které v přírodě přirozeně zadržují vodu.Další věc jsou smrkové monokultury které zadržují vodu mnohem hůř než původní smíšené a listnaté lesy.Je toho zkrátka hodně co člověk zmršil.Nápravu vidím v dnešní konzumní společnosti orientované na maximální zisk za každou cenu jako velmi málo pravděpodobnou.
26. 06. 2009 | 20:29

veverka napsal(a):

Retenční schopnost krajiny:
Schopnost krajiny zadržet vodu, která se v daném území vyskytuje. Schopnost krajiny zadržovat vodu se snižuje napřimováním vodních toků, odvodňováním zemědělských půd, vysušováním mokřadů, snižováním rozlohy lesů a rozptýlené zeleně, plošnou výstavbou komunikací, sídlišť, komunikací apod. Naopak zvyšuje se budováním poldrů, péčí o lužní lesy, obnovováním malých vodních nádrží, zvyšováním obsahu humusu v půdě. Nízká retenční schopnost krajiny zvyšuje riziko vzniku i průběh povodní.
http://vitejtenazemi.cenia....
26. 06. 2009 | 20:32

Nechápavý napsal(a):

Nevím, jetli to u nás na kopcích vůbec kdy bylo, ale např. v Německu v Harzu je na svazích dodnes funkční systém kanálů a stavidel, která se otevírají a zavírají podle stavu vody, a voda byla směrována podle potřeby a její tok byl řízen! A tak tok může být sveden i na druhou stranu kopce. Ono to kdysi sloužilo pohonu těžebních zařízení v dolech v podhůří, ale zřejmě to mělo i protipovodňový smysl, a kdoví, jestli ne i dnes. To u nás není vhodné?
26. 06. 2009 | 20:37

babča napsal(a):

Naprostý souhlas pane Havle.
26. 06. 2009 | 21:03

krok napsal(a):

hmm, a teď mi, pane Havle, vysvětlete, proč za komunistů tyhle povodně nebyly:-)..klidně Vám to řeknu..za 20 let byly zničeny a zaneseny meliorace..za 20 posledních let se neprovedlo čištění říčních koryt a úpravy porostů břehů..za 20 let jsme dokázali vyplundrovat lesy systémem "kácení na holo"..za 20 let zmizely příkopy podél cest a polí..a dalo by se pokračovat:-)..protipovodňové hráze jsou k ničemu, když koryta řek, lesy a meliorace vodu nestačí odvést a zadržet..
26. 06. 2009 | 21:06

Naštvaný napsal(a):

Kroku, buď jste v tak pokročilém stádiu sklerozy a nebo jste uchál. Mimo jiné, pamatuju, jak jsme v létě 1965 na vojně s klukama Slovákama sledovali hrůzné povodně mezi slovenskými řekami, protože krajina tam se proměnila v jedno obrovské moře, po kterém se všichni plavili na pontonech! Je pravda, že se o tom psalo, jak to KSČ zvládá a řídí. A nic víc. Všechno bylo v pořádku, i když byla zalitá celá krajina mezi těmi řekami.
26. 06. 2009 | 21:26

Lena napsal(a):

kroku,

no jo. Za komunistů to bylo lepší, že jo? Já si naopak myslím, že ti na současné problémy zadělali rozoráváním mezí, ničení remízků. Následně k průšvihu přispěli zlatokopové. A když se pak přidá vlivem teplejší atmosféry trochu extrémnější meteorologický jev, je průšvih.
No, a pokud vím, tak právě betonování koryt a ničení lužních lesů výrazně přispívá k povodním v určitých místech.
26. 06. 2009 | 21:27

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Přívalové deště na novojičínsku nebyly žádnou povodní, nýbrž náhlou vodní vlnou vzniklou z vysoce nadprůměrných srážek.
V Bělotíně spadlo během dvou hodin 112 mm vody, tj. 112 litrů na každý čtvereční metr. Je to přibližně desetinásobek průměrného měsíčního množství srážek. Takový náhlý příval vody neí schopna pojmout žádná krajina, žádný typ půdy. Žádná protipovodňová opatření proti takovým událostem z principu nemohou být účinná. Pomoci by mohlo pouze včasné varování, které je však komplikováno tím, že tyto lokální mohutné srážky meteorologové neumějí předpovídat, jejich matematické modely s nimi nepočítají.
Dalo se předpokládat, že zelení mudrci začnou produkovat obvyklé fráze o podílu lidské činnosti na přírodních katastroifách. Jako často i v tomto případě jsou mimo mísu.
26. 06. 2009 | 21:37

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Lena:
Extrémnější jev t.č. spočívá v déletrvající tlakové níži nad Balkánem, která ve střední Evropě prakticky otočila obvyklý západovýchodní směr postupu front. Z jihovýchodu k nám proudí teplý vlhký nestabilní vzduch, z něhož kdekoliv může vypadnout extrémní množství vody, což se stalo na novojičínsku. Nedejte se mýlit, žádné remízky či meze by nepomohly.
26. 06. 2009 | 21:44

Kritik napsal(a):

Škoda, že se takové články, jako je tento, objevují jen zřídka a to ještě po nějaké živelní katastrofě. Přitom každému stačí podívat se při jarním tání sněhu do lesa, jehož část je vykácená. Hned může každý vidět, pokud nechce být slepý, že kde jsou stromy, není při tání žádná voda. Kde jsou vykácené, stékají potoky.
26. 06. 2009 | 21:48

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Aktuálně.cz má k tomu dobrý článek:
http://aktualne.centrum.cz/...
26. 06. 2009 | 21:51

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Kritik:
Možná nejste slepý, ale jen neinformovaný. Lesů u nás trvale přibývá, nyní má Česko přibližně o čtvrtinu více lesů než před 70 léty.
26. 06. 2009 | 21:53

Michal Kravčík napsal(a):

Vysušovanie krajiny spôsobuje aj prehriatie krajiny a s tým sálavé teplo do atmosféry. Pre lepšie pochopenie:
Výpar 1 m3 vody z krajiny spotrebuje cca 700 KWh solárnej energie. Ak ta voda v krajine nie, tak do atmosféry sa uvoľní 700 KWh cíteľného tepla, ktoré prispieva k prehriatiu atmosféry. Obrovské tepelné toky do atmosféry z otvorenej vysušenej prevažne poľnohospodársko-urbannej krajiny v interakcii s chladnejším prostredím nad lesnatými horskými chladnejšími oblasťami vytvárajú nebývalú nahústenú oblačnosť na malých plochách, ktoré ak sa vylejú, tak spôsobia nebývalú povodňovú katastrófu. Ak by klimatológovia sa venovali seriózne výskumu týchto neštandartných javov v atmosfére a ich príčinám, vedeli by presne navrhvať opatrenia ako týmto javom predchádzať. Namiesto toho magoria verejosť, že to nie je možné predvídať.
Koment k týmto javom som si dovolil ponúknuť čitateľom na:
http://kravcik.blog.sme.sk/...
26. 06. 2009 | 22:26

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Michal Kravčík:
Takže Vy tvrdíte, že každý typ krajiny je schopný pojmout příval vody 112 mm/2 hod. ?
26. 06. 2009 | 22:38

ABC. napsal(a):

Souhlasím,že dnešní konzumní společnost plundruje krajinu a tím přispívá ke vzniku povodní. Je tu však i skutečnost,která je i zapsaná v kronikách-povodně byly a byly stejně ničivé jako ty dnešní. Můj dědeček byl kovář a kovárna byla budována společně s mlýnem u vody. Když koně čekali na semletí obilí,nechaly se jim opravit podkovy. Vyprávěl mi,že ničivé vlny přicházely v době svatojanských bouří/24.6./ Tou dobou byl stále nad potokem připravený vůz a svázané peřiny. Vždycky někdo spal venku se psem,aby včas rozpoznali příchod povodně.Vždycky říkal,unikl jsem za život o vlásek utonutí.Kolem potoku se udržovaly cestičky, svobodný z chasy nasedl na koně a cválal varovat do dalších míst. Někdy se to nepodařilo,tak byla voda rychlá.Na podobné události někdy i stoletá paměť nestačí.
26. 06. 2009 | 23:07

ventos napsal(a):

v těch extrémních případech to zátopám nezabrání, ale i tak určitě platí, že když se voda nezachytí tam kde spadne, tak už se s tím pak moc dělat nedá ... z hydrometeorologických údajů se dá vypočítat, že už při 10-tileté vodě proteče korytem Labe na dolním toku 230 mil. tun vody za den ... s tím už nikdo nic neudělá
26. 06. 2009 | 23:23

Michal Kravčík napsal(a):

Zbyněk Matyaš:
Ja tvrdím, že plošným udržiavaním vody v krajine je možné dosiahnuť stav, že bude viac horizontálnych mrakov, a preto pri ich kondenzácii sa mrak vyleje na väčšiu plochu a logický menšej výdatnosti, tým je potrebné menej protipovodňových opatrení v povodí
26. 06. 2009 | 23:29

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Michal Kravčík:
Teorie, která v historické praxi se neprojevila.
27. 06. 2009 | 00:28

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Michal Kravčík:
A navíc novojičínskem postupně procházel pás více bouřek, jedna za druhou. Příčinou byla masa velmi vlhkého nestabilního vzduchu z jihovýchodu, u nás neobvyklý směr pohybu frontálních systémů. Zde na Valašsku již delší dobu pociťujeme vysokou vlhkost vzduchu.
27. 06. 2009 | 00:39

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Michal Kravčík:
Vydatně prší také v jižních Čechách a jsou tam vyhlášena protipovodňová opatření. V jihočeské krajině je rozhodně dost plošně zadržované vody.
27. 06. 2009 | 00:45

Targus napsal(a):

To Michal Kravčík:

Máte to perfektně vymyšleno, ale vypadl vám z toho jeden maličký a vcelku nepodstatný detail. Tím detailem je vítr. Kdybyste mu byl schopen zakázat to jeho foukání, jak to chtěli udělat komunisti, sežral bych vám to i s navijákem.

Zbyněk Matyáš má v tomto případě zřejmě pravdu. Když takové kvantum vody spadne téměř naráz, sebelepší půda to nemá šanci vstřebat.
Povodně byly vždy.Zrovna nedaleko postižené Žiliny u Nového Jičína je vesnice stará cca 700 let, nesoucí jméno Závišice - původně Závěšice. Jméno údajně pochází z události, kdy se v místním lužním lesíku zachytávaly roubené dřevěnice obyvatel nesené proudem potoka z nedalekých Tamovic..
27. 06. 2009 | 00:50

Michal Kravčík napsal(a):

Zbynek Matyáš:
No áno, v južných Čechách tiež veľa prší a tiež extrémnejšie ako v minulosti, tak isto pozdlž lesnatých horských hraníc lebo cetrálna časť Čiech v prostriedku s megaurbannou vysušenou zónou Prahou vytvára rozsiahly tepelný ostrov, ktorý odhadujem produkuje cca 70.000 GWh tepla vďaka odkanalizovanej vode a tento tepelný ostrov aj s okolitou poľnohospodársko urbannou krajinou vytlača mraky do chladnejšieho horského prostredia, kde sa ochladia, skondenzujú a vylejú. Pokiaľ sa nenapraví poškodená Česká krajina s väčším dostatkom vody, bude viac extrémnejších a častejších zrážok i povodní. Bohužiaľ. Ja Vás nechcem presviedčaď. Dovoľujem si ponúknuť len názor.
27. 06. 2009 | 01:58

jarda napsal(a):

No, pane Havle, ještě jste zapomněl napsat, že za ty povodně mohou komunisti. Asi se bojíte to říci rovnou, i když jste to nepřímo naznačil. Ono to je totiž nejjednodušší, že? Ale je nutno si uvědomit, co člověk s naší krajinou udělal za posledních 20 let, tedy po listopadu. Průmyslové zony a s tím spojené zabetonování a zaasfaltování zemědělské půdy místo využívání bývalých průmyslových objektů, určitě "pomohlo", že? Vy se asi chystáte kandidovat za nějakou neperspektivní pastraničku, např. TOP09, né? Možná by stálo za úvahu trochu více podrobit kritice to, co se děje v současném nastoleném dřevním kapitalismu v ČR právě v souvislosti se zemědělství a rabováním krajiny.
27. 06. 2009 | 06:05

veverka napsal(a):

Pánové hádání se jestli se k přírodě chovali hůř komunisti nebo kapitalisti je zbytečné.Obě tato zřízení na přírodu zhluboka jebou.V tomto mezi nimi není žádný podstatnější rozdíl.
27. 06. 2009 | 09:15

petrhavel napsal(a):

Za současný stav krajiny může především zpřetrhání vlastnických vztahů k půdě,a to nejen zemědělské. Svým způsobem by se tedy dalo říci, že "za to můžou komunisti", ale tak jednoduché to zas není. Nejen komunisti a nejen zemědělci,v případě, že podnikají na něčem či s něčím (v tomto případě s půdou)mají logicky nižší míru odpovědnosti v případě, že nejsou vlastnicky zainteresováni na stavu, který sami vytváří. To je prostě lidské přirozenost. Samozřejmě, že taková betonová plocha vodu nevsákne už vůbec - proto také zmiňuji nejen zemědělství, ale i necitlivou a často na místních představitelích samospráv vylobovanou výstavbu oněch skladů a dalších objektů. Také jejich přístup k prodeji či pronájmu pozemků, které by mohly posloužit jako kamínek do mozaiky prevence povodní, je ale dán absencí osobního vztahu k půdě a prostředí, v němž žijí. Také souhlasím s tím, že se pro nápravu předlistopadového stavu po listopadu skoro nic neudělalo - právě o tom se snažím psát. Například současné podmínky pro vyjímání pozemků ze zemědělského půdního fondu jsou tak měkké, že není problém skutečně kdekoli a cokoli postavit. Mimochodem, zjišťoval jsem si, zdali v postiženém území byly provedeny ony komplexní pozemkové úpravy, které by jistě mohly situaci zlepšit, byť ne zcela vyřešit. Nikde v médiích to přitom nezaznělo, ale v uvedených územích pozemkové úpravy včetně staveb protipovodňové prevence provedeny dosud nebyly. A to přesto, že tamní kopcovitá krajina a množství drobných vodních toků je na riziko záplav přímo stavěná.....
27. 06. 2009 | 09:16

veverka napsal(a):

petrhavel
Vlastnický vztah k půdě nic nevyřeší,to je naprostý nesmysl.Když bude vlastník lužního lesa potřebovat prachy,tak ho prostě vykácí a prodá a nějaká retenční schopnost krajiny ho naprosto nezajímá.
27. 06. 2009 | 09:53

veverka napsal(a):

Klima se mění, prudké přívaly deště se podle odborníků stanou pravidlem
http://zpravy.idnes.cz/klim...
27. 06. 2009 | 10:02

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, tak teda už se přestalo asi globálně oteplovat a bude se globálně zavlažovat...
No v každém případě správny ekopošuk vždy poradí..., jo a taky samozřejmě postraší...
Veselé krizování...
27. 06. 2009 | 10:24

veverka napsal(a):

wbgarden
Někteří lidé zkrátka nejsou schopni pochopit,že globální oteplování s tím globálním "zavlažováním" úzce souvisí.To první zintenzivňuje to druhé.
27. 06. 2009 | 13:05

Zbyněk Matyáš napsal(a):

petrhavel:
Nevypořádal jste se s argumentem, že je zcela nepodstatné, zda v uvedeném území byly či nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy. V tomto případě by nic nezlepšily. Nedivím se, podle mého názoru nelze, bylo by však pocitivé to přiznat.
27. 06. 2009 | 13:20

Zbyněk Matyáš napsal(a):

veverka:
Opravdu? Odkud čerpáte taková tvrzení?
27. 06. 2009 | 13:23

Tomas napsal(a):

Blbost, přívalovým deštům neodolá i přeměněný typ krajiny. Možná by si to autor mohl vyzkoušet doma na zahrádce.
27. 06. 2009 | 13:38

Georges napsal(a):

Velmi děkuji p. Havlovi za podnětný článek. Kolik takovýchto zveřejnění stále stejné věci je však potřeba, kolik povodní ještě musí přijít, kolik hektarů krásné české krajiny se musí zničit/zastavět/prodat "podnikatelům" aby se probudili lidé, kteří vedou tuto společnost - politici, technokrati, bývalí či současní meliorači, případně soudruzi? Co říkáte pane (soudruhu) Klausi, pane (soudruhu) Paroubku, soudruhu hejtmane povodňového kraje Palasi, soudruhu Filipe a další?
.
Kdo za to dle mého může: dovolím si říci (pro milovníky čísel - např. po nahlédnutí reality zoufalé matematiky, statistiky, betonáře, tuneláře, motokokoty, jaderné i geneticky modifikované fyziky a vědátory a rádoby meteorology i v cifrách):
1. Komunisti (50 a více %)
2. Soudobí technokrati, divocí kapitalisti, přírodobijci (přezdívaní někdy jako ti lepší tzv. "kuturní" lidé) (25 %)
3. Vy (my) sami, za svou pasivitu a za to, že se necháme /te/ manipulovat a volíte stále ty samé prohnilé partaje (20 %).
4. 5 % nepředvídatelné přírodní živly
.
Komu se nelíbí mé procentické vyjádření, nechť klidně VĚDECKO-TECHNICKY ARGUMENTUJE...jsem na to s vědomím, že hypotézu nelze prokázat, ale jen vyvrátit, fakt ZVĚDAV:-)
27. 06. 2009 | 14:33

tomas.p napsal(a):

Pane Matyáš, pan autor nemá co přiznávat, jde mu tož o víc než na co je váš argumentační potenciál zavedený. Mimochodem, vaše argumenty, jsou jen všem notoricky známé citace z tisku a čiší z nich jen snaha mít za každou cenu pravdu v duchu stokrát omílaných ataků vůči ekologům a ochráncům přírody všeho druhu, v podstatě nic nového, jenom si honíte, stejně jako vám podobní vaše zbytnělé ego.
O co vám vlastně jde, dokázat si tady, že jste sežral Šalamounovo hov.. a nebo jste paranoidní a vidíte za každou snahou o zasvěcené a v zájmu nás všech dobře míněné hledání příčin a následků lidských selhání a omylů, jen příležitost,
jak v duchu blíže nespecifikovaných zastydlých neoliberálních ideí,
za každou cenu zlehčovat a ironizovat "podíl lidské činosti" na stavu této planety a případné snahy o nápravu bagatelizovat jako blábolení několika málo "zelených mudrců".
Politizování a zlehčování důsledků civilizačních zásahů do krajiny a celých ekosystémů nikam nevede a může tak činit jen nezodpovědný blázen a nebo zkorumpovaný politik.
Je až neuvěřitelně alarmující, kam až střet naší civilizace s touto planetou musí zajít, aby se vám rozsvítilo, potažmo, abyste se dokázali zbavit toho modrozelenorudého vidění zbavit.
27. 06. 2009 | 14:48

Marie napsal(a):

¨Pane Havle, názory na současný stav budou vždy různé, to Vás jistě nepřekvapuje, ale představte si situaci jinou. Jste vlastníkem pozemků, které Vám byly vráceny ve značně zdevastovaném stavu.Polní cesta, která k nim vedla a byla situována tak, aby odváděla přebytečnou vodu pryč, byla v letech slučování pozemků rozorána, takže od té doby je blízká obec zaplavována vodou nejen z Vašeho pozemku.Odpovědní činitelé vymysleli jiné řešení.Zařadili Vaše pozemky do územního plánu, přestože jste dříve nesouhlasil a nepodepsal navrhované změny výstavby suchých poldrů,které by narušily celistvost pozemků, a pěkně v tichosti si vše nechali schválit. Že jste byl objednán a několikrát jste úřad navštívil je bezpředmětné, protože tam nikdy nikdo zodpovědný nebyl. A výsledkem je vyjádření, cituji: "Ještě byste tam postavili větrnou elektrárnu a dokonce žádali a dostali peníze od státu.Můžete tam hospodařit, ale nemůžete tam postavit ani plot.",(pozemek je na menším kopci).A to ještě další pozemek-louku zařadili do předpokládané záplavové oblasti. Takže se ptám: Co se změnilo na praktikách za komunistů a dnes, když jsou tam stále stejní lidé a pěkně si hrají do noty, jak se to hodí jejich zájmům? Podle mě nic a dojemná revoluce byla jen výměna barev a postů.
Takže vážení, kteří tak moudře diskutujete, jak byste se smířili s tak neomaleným okrádáním. Nebo se držíte spíš hesla:Bližší košile než kabát?
Přeji pěkný den.
27. 06. 2009 | 15:17

Míla napsal(a):

S masivním, bezohledným drancováním přírody začal bolševik a dnes se v něm pokračuje ve jménu jiných"vznešených ideálů". Důsledky jsou zákonité.
27. 06. 2009 | 15:42

Marie napsal(a):

Je to krásne svádět vinu na někoho, ale každy jednotlivec je součastí celku a ten vytvaříme pak všichni. A jak jej tvoří většina ? Jsou se všim nespokojeni, pořad mají málo - tak je tady odplata. Jak si kdo ustele, tak si i lehne. Zákon příčiny a učinku je nesmlouvavy. A bude hůře pokud každý občan této země nebude jinak myslet. Kdysi staří lidé při bouřce zapalili hromničku a prosili o ochranu. Dnes každý jen nadává na svinské počasí. A to je jedno, jestli je horko, nebo zima. Lidem dnes nic nevyhovuje. Jsem dokonalý počítač jaký osud si svými myšlenkami programuje, taky se nám splní. Kdysi se řívalo boj se boha a styď se lidí. Dnes, kdy víme, že počítač funguje, jaký má program, by mělo být
všem jasné "Člověče boj se svých myšlenek"
a vytvářej pro svůj život jen krásný program, ne nespokojenost, závist a strach.
27. 06. 2009 | 15:58

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, je se třeba bát a kát, dobré..,to už tady dlouho nebylo a kdybychom ešče k tomu naslouchali důsledně ekopošukům, tak už jsme mohli být dávno zpět v době kamenné a takové starosti bychom rozhodně neměli...
Veselé krizování...
27. 06. 2009 | 16:35

lukáš napsal(a):

Jak tady někdo může napsat že za komunistů povodně nebyly nebo za komunistů by se to nestalo.Už v povodňovém roce 97´ mi to jeden osel tvrdil.Povodně byly i za komunistů,viděl jsem je na dobových fotografiích ale nesmělo se o tom mluvit jako o všem.
27. 06. 2009 | 16:52

Lena napsal(a):

Marie,
nejste v tom sama. Moji matku v rámci restitucí taky pěkně okradli. Paradox je, že ona si v tom ještě libuje.
27. 06. 2009 | 17:05

krok napsal(a):

ad Naštvaný:..jedna povoděň za 40 let?..nota bene povodeň, která nevznikla u nás?..trochu slabý argument:-((..
ad Lena: nefabulujte, nikde jsem nepsal, že za komunistů bylo líp..to jste si jen vycucala z prstu:-))..slepička modrooká?:-)..ano, za komunistů se rozoraly meze, ale taky se provedly meliorace polí..co z nich zbylo po 20 létech?..kolikrát za posledních 20 let se čistily koryta řek?..za komunistů se čištění provádělo každý rok po jarní velké vodě..stejně jako údrřma zeleně na březích..a dnes?..pocídejte a klidně i přehánějte:-))
ad lukáš: nikdo netvrdí, že za komunistů povodně nebyly, ale určitě ne v takovém rozsahu jako dnes:-)..
27. 06. 2009 | 18:08

okoun napsal(a):

spíš se ptejte po příčině proč není půda schopna zadržet Vodu, Je to spíše přístupem MZ a samotných majitelů půdy nestarat se o to aby co největší vrstva polí byla prostupná a schopná vsakovat vodu. dnešní povodně jsou většinou způsobeny změnami počasí, ale ty byly i dříve a následky nebyly tak katastrofální. Je možné, že nesouhlasíte s hlubokou orbou a melioracemi, plně poplatný západním teoriím, ale ona každá krajina je jiná a nelze tedy na ni uplatňovat stejné agropodmínky jako na naši zem. jiné to bude asi ve Francii u moře a jiné u nás. A právě necitlivé přenášení a zavádění znalostí a jejich aplikace je možnou podmínkou pro vznik záplav. 20 let diletantství v řízení zemědělství je totiž vidět.
27. 06. 2009 | 18:26

Lena napsal(a):

kroku,

nefabulujte. Nikde jste to nenapsal přímo, ale smrdí to z Vašeho příspěvku na 100 honů, kohoutku.
Kolikrát se co čistilo to nevím, asi by to chtělo zeptat se na Povodí. Ale snaha betonovat koryta tu jsou a to záplavám v určitých místech napomáhá. A záplavám o to ničivějším.
Každopádně tu nepadla ještě jedna věc: ví někdo, jak je to se stavěním domů za komunistů a dnes - z hlediska povolování jejich výstavby v oblastech ohrožených vodou? Dbá se na to, aby tam lidi nestavěli? Mám dojem, že i ti vyplavení z dřívějších záplav si ty baráky z valné většiny zase postavili na tom samém místě.
27. 06. 2009 | 18:44

Pavel napsal(a):

Na internetě můžete nalézt Noemovu archu, zbytky válečných vozů na dně Rudého moře,vpálenou síru do hradeb Sodomy a Gomory,
v Evangeli se můžete dočíst, že Ježíš utišil bouři. Když budete sečtělí a infrormovaní, tak při srazu šamanů, kteří vzývají zlé duchy vyvolají místní přírodní katastrofy, bouře a zemětřesení. Pamatuji si, že se ručně kosama vysekly všechny meze, člověk choval domácí zvířectvo, dnes po světě hrčí miliony sekaček a tráva se vozí na smetiště.
Není třeba měnit myšlení lidí? Láska k penězům je kořenem všeho zla?Není třeba se někam vrátit?
27. 06. 2009 | 19:12

Praktik napsal(a):

Dobrý den pane Havle,
čtu Vaše odborné jak ekonomické tak i nyní krajinotvorné úvahy a myslím, že byste měl těchto aktivit zanechat, protože jim schází objektivita a mnohdy odborně praktické zkušenosti. Zdá se i dokonce, že zavání kamsi vlezovstvím.
27. 06. 2009 | 19:23

todi napsal(a):

Pohybuji se v přírodě a v krajině celý život (56)a musím tedy dát autorovi v naprosté převaze jeho pohledu na příčiny vzniku katastrofálních povodní za pravdu. Na druhou stranu jsem názory autora trochu překvapen, protože jej znám spíše jako zastánce tvrdého uplatňování tržně ekonomických principů i v prvovýrobě a jeho názory na privatizaci půdy také nesdílím, protože z provozní praxe dobře vím, že privátní vlastník je dobrým hospodářem v ekonomických ukazatelích na prvním až ixstém místě a environmentální pohled vnímá jako překážku v podnikání. To co se děje s českou krajinou v posledních dvou desítkách let je zločin, Mimo autorem vyjmenované hrůzy je tu i zábor krajiny pro výstavbu průmyslových, obchodních i sídelních center v součtu statisíců hektarů ploch s velmi malou až nulovou retenční kapacitou, znichž je voda odváděna nejkratší cestou do kanalizací a toků. Těm, kteří nevěří, navrhuji za prudkého deště (ale ne v zuřící bouřce!)navléci holínky a pláštěnky a vyjít si do krajiny nebo i intravilánu sídel a průmyslových zón. Tam si můžete prohlédnout vznik povodně in natura. Po tísicileté vodě 2002 bylo vystavěno mnoho kilometrů protipovodňovýcgh hrází a připraveno k nasazení mnoho kilometrů povodňových zábran, tedy opatření, která posílají vodu sousedům níže na toku. Dal si někdo tu práci spočítat bilanci vody, kterou zadrží postavené poldry na straně jedné a pošlou dál rozlivové zábrany na straně druhé? A nebudou tak v Ústí nad Labem připravené protipovodňové zábrany při další tisícileté vodě o 3 metry nižší, než by bylo zapotřebí?
27. 06. 2009 | 19:41

Radim Tolasz napsal(a):

Příčinu bleskových povodní bych určitě nehledal ve správném nebo špatném hospodaření v krajině. Velké množství vody spadlé na malou plochu musí někam odtéct. A je několik možností:

1. Část se vsákne. To se v tomto případě nestalo, protože pršelo již několik dní před povodní a půda už neměla volnou kapacitu.

2. Voda steče do koryt a odteče si v klidu až někde do moře. A tady teprve nastává problém s hospodařením v krajině. Voda odtéká do koryt pomalu a plynule, protože se zadržuje v různých poldrech, lesících, říčních zákrutech, apod.

NEBO

3. Voda se přižene bez větších zábran z kopců do koryt a rovnými koryty do větších řek, které už nemají prostor na další vodu? Jedinou zábranou je potom vesnice, silnice, železniční násep, apod.

Co jsem tím chtěl říct?

Takovýmto povodním nelze zabránit. Lze je však zpomalit, což ve svém důsledku snižuje jejich velikost a prodlužuje čas jejich trvání. Zároveň může vytvářet dodatečný čas pro varování a tím i větší šanci na záchranu lidí.
27. 06. 2009 | 20:12

Evik napsal(a):

Jsem z okresu NJ.První silná bouře přišla v úterý večer.Ve středu babi plela zahradu a říkala,že jestli znovu zaprší bude povodeň,země byla silně nasáklá.Začala silná bouře,na zahradě se vytvořila velká kaluž a ta se rychle rozrůstala. pak se přihnala první vlna potokem. Další vlny přišly s polí! Potokem se hnala divoká horská řeka(teď je v potoku 15cm vody a valilo se na výšku dobré 3 m).Až na druhý den jsme se dozvěděli,že to bylo několik silných bouří za sebou
27. 06. 2009 | 20:26

Evik napsal(a):

Večer vypadla televize,nefungoval satelit, nic. V 1997 houkala aspoň siréna. Ale asi se počítalo s tím,že tohle už známe,tak si nějak poradíme.Poradili,stačili jsme odvést auta a částečně vynést věci ze sklepa.Asi jsme byli zasaženi okrajem bouře,vyvázli jsme relativně dobře.
Tohle se nezmění žádnou úpravou krajiny,divoké povodně byly i v pravěku.Jen je nám zapomněli zaznamenat do kamene,mamutího klu,kostí.Nechceme se vrátit do doby kamenné,že.
27. 06. 2009 | 20:36

Karla napsal(a):

Děkuji za článek
Mám jeden dotaz - jaký je váš názor na splavňování Vltavy? Staví se přístaviště,násilně se upravuje tok řeky. Obávám se,že to pro přírodu není zrovna nic dobrého,leč nejsem odborník.
Díky
27. 06. 2009 | 20:39

trn napsal(a):

Pro Kroka:Co se týká meliorací,byly samy o sobě zločinem proti přírodě.Ano,koryta řek se čistila-ale zároveň se povolovala ve velkém výstavba v zátopových územích.Mohu vám říst je jedno-váš názor je snůškou polopravd a smotanice nejvyššího řádu.Běžte se podívat na podstatné rozdíly v údržbě toků-srovnějte současnost s vámi uváděnými příklady a sám dospějete k názoru,že hovoříte naprosto hloupě.
27. 06. 2009 | 21:06

Zdena Pilná napsal(a):

Pane Havle, děkuji za krásný článek. Už za svého studia na ČVUT FS, vodohospodářský směr, v letech 1963 - 68 si pamatuji přednášky profesorů, ve kterých upozorňovali nás, studenty, na následky zastavování záplavových území v údolních nivách, které vždy v historii sloužily jako přirozená zátopová území,také na důsledky umírání lesů na horních tocích, kde bez lesů se voda nebude mít kam vsáknout a bude způspbovat záplavy v důsledku přívalových dešťů atd. atd.. Pamatuji si, jak byl v nemilosti u komunistů Doc. Vitha, který nesměl publikovat jenom proto, že se této a podobné problematice věnoval. Bohužel tím, že všechna ta varování vodohospodářů se celých 50 let nesměla publikovat, nedostaly se tyto zásady do podvědomí lidí a nebyli ani vychováváni dobří odborníci (respektive nesměli být ). K možnostem nápravy jsem tudíž velice skeptická
27. 06. 2009 | 21:07

Zbyněk Matyáš napsal(a):

tomas.p:
Argumenty k tématu byste neměl?
Osobní napadání oponenta je obvyklou fintou argumentačních impotentů.
27. 06. 2009 | 21:08

vajan napsal(a):

Je podnětné vždy takové diskuze vést několik dnů po zátopách. Za měsíc se opět vrátíme k "normálním" zprávám o plastických operacích modelek (šlapek) ap. Pokud nás bude uspokojovat manipulace medií (navíc v ČT a ČRo si ji platíme)a zachováme si nadále aroganci vůči sobě, v politice i k přírodě, nezasloužíme si nic jiného. Jen lze litovat ty jež to postihne - i když to postihne nás všechny, pokud nedostaneme rozum.
27. 06. 2009 | 21:16

Röde Orm napsal(a):

Podle "nazelenalých" pseudoexpertů nemohou ani ty největší přehrady při donedávna v Evropě nikdy nebývalých, monzunových tropických průtržích vodu zadržet. Ti samí lidé si však dovolí tvrdit, že by ji zadržely remízky v krajině a zlepšená propustnost jednotlivých vrstev půdy! Položte si tato dvě tvrzení vedle sebe a nechte je prověřit jednoduchým zdravým rozumem! Viděl jsem neporušené krajiny pod Himálajemi, zatopené do šíře i do dáli v období monzunových dešťů, svorně a bez rozdílu rozlitými
vodami řeky Gangy. A monzunové deště tu teď "díky" trvalému "obohacování" ovzduší skleníkovými plyny (2 miliardy aut na Zemi, desetitisíce letadel v každém okamžiku v ovzduší nad Zemí!Proti této, z 90% nadbytečné mobilitě, je třeba se již z prostého pudu sebezáchovy napřít!!),máme také!! Zatímco dřív tu spadlo většinou jen to, co se zde i vypařilo, vylije se tu teď nad námi vždy půlka Středozemního moře! Že patří pan Havel k profesionálním "chlácholičům" a hlásá nesmysly, dokazuje příklad sousedního Rakouska: Tam žádní komunisté krajinu rozoráváním a intenzivním hnojením nikdy nedevastovali a jejich problémy se přitom neliší od našich. Howgh!!
27. 06. 2009 | 22:03

FK napsal(a):

Pane Matyáš, jaké chcete argumenty k Vašim výtvorům? Kecáte jako už mnohokrát. Na začátku jste psal, že spadlo desetkrát víc srážek, než je měsíční souhr.... Zkuste si zjistit, kolik je mesíční souhrn v nějaké blízké stanici - můj typ pro červen 70 mm; takže těch 112 mm je tak jeden a půlkrát více....
Kdy mi poštete ty citace o tom, že Alpy byly před pár tisíci let zalesněné? To jste taky kecal, že....
27. 06. 2009 | 22:11

Bohumil Vavřín napsal(a):

Velice pečlivě jsem si přečetl uvedené názory.Plně souhlasím s panem Havlem.Hospodařil jsem v k.ú. kde byla provedena KPÚ.V minulosti při větší bouřce byla splavena půda do vesnice.Nyní v
územní probíhají tréní úpravy
/budování tras,poldrů,obnovení
melioračních příkopů/dle stupně důležitosti.Za poslední dobu nepamatuji naplvení ornice do vesnice.Vím,že tato opatření úplně nezabrání škodám,ale dojde ke zmírnění následků povodně.
Tedy KPÚ hodnotím kladně a vidím
velkou hloupost a krátkozrakost
v jejich omezení v důsledku přesunutí do jiných kapitol.
Současná dotační politika nahrává
současnému hospodaření v krajině.
Čím více orné půdy,tím větší dotace.Na některých svazích by se
něměla pěstovat kukuřice,okopaniny a obilovny.Tyto svažité pozemky,by
měly být zatravněny a zemědělec by dostával dotaci na údržbu krajiny.Mohu zaslat foto jak vypadají svahy /orná půda/ na brněnsku v měsíci květnu a co na
těchto svazích roste.
27. 06. 2009 | 22:24

Zbyněk Matyáš napsal(a):

FK:
"Během 24 hodin tam napadlo 124 milimetrů srážek, přičemž při obvyklé letní bouřce to je 15 až 20 milimetrů."
http://aktualne.centrum.cz/...
Na Alpy jsem odpověděl citací písemného zdroje.
27. 06. 2009 | 22:31

Go napsal(a):

Tento clanek mne opravdu zaujal.
Popisuje stav ceske krajiny jako mizerny a sdeluje i co s tim.
Jenomze to by meli cist lide na mistech prislusnych, kteri maji o svoji zem zajem o malo vic nez zajem o lseftovani se svym postavenim.
Vzpominam jak pred kety nejaky reditel pres meliorace se pred kamerou nafoukl a vypalil vety o tom, ze kdyz dostane penize, zmelioruje i Krkonose.
Vim o nekolika potocich ktere diky melioracim zmizly.
Nadherny Zlaty potok v obci Bilenec. Vesnice to s pudou urodnou, zmizel chmel a cukrovka a pestuji tam darebaci plodiny na oleje a bionaftu. Vydrancuji tu zvlastni pudy do mrte, jak se rika. Je mi z toho smutno. Prachy a prachy ci money a money.
28. 06. 2009 | 04:41

Teo napsal(a):

TAK JSTE SI POKECALI a fčil upalujte něco dělat do té přírody. Je třeba vysazovat stromky, zakládat remízky, stavět ve svazích zídky mezi políčky. Prostě je třeba makat!
Keců je v republice vždycky dost a pořádně pracovat umí málokdo. Nažrat si plný břich a klábosit o potřebě ochrany přírody. TO ČECHŮM VŽDY ŠLO!
Tak hybaj do polí! Založte si políčko, ohraničte ho zídkami a remízky, založte kolem meze a pěkně den ze dne makejte na udržení své obživy vlastní silou a ne silou konzumní společnosti. NO KDO BY TO PO VÁS MOHL CHTÍT?!
28. 06. 2009 | 08:51

FK napsal(a):

Pane Matyáš,
Vy stále jen nemluvíte pravdu: 26.6. v 21:37:20 jste napsal toto: V Bělotíně spadlo během dvou hodin 112 mm vody, tj. 112 litrů na každý čtvereční metr. Je to přibližně desetinásobek průměrného měsíčního množství srážek.
To je něco jiného, než že to je desetinásobek normálního deště. Tak si to ve své hlavě srovnejte. A radši si něco pořádného přečtěte, než začnete psát.
A tu citaci bych prosil na mou mailovou adresu: FK200@hotmail.com. Tehdy jste nic neuvedl. A doufám, že to není článek z denního tisku, ale seriózní publikace.
28. 06. 2009 | 09:10

noctem napsal(a):

VK: Co žiju, tak každý rok se rozvodní několik potoků, říček, řek. Myslím, že přesně to se stalo teď. Je to standardní a velmi lokální věc.
28. 06. 2009 | 09:18

Jan Vaculík napsal(a):

Kroku,
buď vás meliorace okouzlily v učebnici vlastivědy, anebo jste si na nich svého času slušně vydělal a tak se vám po nich stýská, ale jedna věc vám jaksi nedochází: meliorace snižují schopnost krajiny zadržet vodu, tím průběh povodní nezlepšují, ale zhoršují.
28. 06. 2009 | 11:51

AM napsal(a):

Současné zalesnění je snad největší v historii. Koukněte se třeba na jakékoli dobové fotky a kresby, nikdy nebylo lesů tolik co dnes. A nikdy nebylo tak málo obděklávané půdy jako dnes. Po revoluci se velká část zemědělských pozemků zatravnila. Intenzita chemickými postřiky je je dnes na zlomkové hodnotě toho co bylo za komunistů. Problém je prostě někde jinde.
28. 06. 2009 | 12:19

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, drahý teo internet samozřejmě my žvaniví máme docela rádi, ale snažně prosím, pokud chcete vztyčovat ukazovák, tak byste sám především v rámci dobrých mravů mohl ukázat, co v přírodě děláte a umíte. Jo a taky můžete mluvit malými písmenky. Umíme číst i malou češtinu. Děkuji.
Veselé krizování....
28. 06. 2009 | 12:23

JENIK12345 napsal(a):

Když tady člověk čte názory některých uživatelu tak člověk žasne kolík je v naší republice nevyužitých odborníku.Pravdou ovšem je,že za soudruha nybyly povodně v takových rozsazích jako jsou dneska.Je pravdou,že všelijakých prumyslových hnojiv a postříku se použivalo někdy v přehnané míře ale zase nebylo ve stojatých vodách tolík sinic jako dneska.Nekacelo se a bezhlě neprodávalo do zahraničí tolík dřeva jako teď.Zapaďáci kupují do nás dřevo za hubičku a svoje si šetří.Naše další ganerace budou dřevo kupovat za mnohonasobně vyšší cenu.Hlavně,že máme stále zvyšujíci se kluby milionářu.Česky národ byl vždy slepý a hluchý a tak to asi zústane na věky.
28. 06. 2009 | 13:05

AM napsal(a):

JENIK: dřeva je přebytek a ceny nízké. Tak si odpusť tuhle bolševickou propagandu o dřevu a milionářích ..
28. 06. 2009 | 13:37

Kravčík napsal(a):

28. 06. 2009 | 14:21

Lena napsal(a):

JENIKU12345,

za komunistů jezdily z jižních Čech početné kamiony s levnou kulatinou do Rakouska. Místní lidi na to tehdy hodně nadávali. Je možná, že někteří z nich nyní už drží hubu a vyvážejí taky.
28. 06. 2009 | 14:29

Evik napsal(a):

Přestaňte tláchat a udělejte něco s tým deštěm,nebo nás to vyplaví znovu!!!!!!!!!!!!!A pak běžte zastavit kácení,vraťte remízky,kupte si koňa a kravu,nějaké prasa, pár slépek a běžte hospodařiť jak za císaře pána.Pak nebudú povodně.
28. 06. 2009 | 15:45

AM napsal(a):

Za císaře pána si nikdo nestavěl tak blízko vody:-)
28. 06. 2009 | 15:48

vlk napsal(a):

Radim Tolasz

díky za vstup a jasná slova.
28. 06. 2009 | 17:51

lopezz napsal(a):

Nejsem odborník na krajinnou ekologii, ale četl jsem před lety článek o zhutnění půdy na polích a sice že dle výzkumů přejede každou část pole během roku minimálně 4 krát nějaký těžký stroj (traktor apod.)Takto zhutněná půda má menší schopnost vsakovat vodu. Pokud to tak opravdu je, pak by mohly být řešením pásové traktory, které se vyrábí a mají pravděpodobně mnohem menší měrný tlak na půdu. Dále jsem četl články o stavu lesů v ČR.Mnoho lesů tvoří tzv. smrkové monokultury, které mají dle vyjádření některých odborníků až o polovinu menší schopnost zadržovat vodu oproti přirozným smíšeným lesům.
Samozřejmě problémem jsou také zástavby v povodňových oblastech.
28. 06. 2009 | 18:27

KamilW napsal(a):

Zaprvé:
Představa, že změny klimatu jsou pomstou přírody za lidskou zpupnost, jsou poněkud naivní. Člověk sice systematicky přírodě škodí, ale klima si dělá svou práci bez ohledu na něj. Skromnost a pokoru by si měl člověk ukládat bez ohledu na změny klimatu.

Zadruhé:
Bouřky, které vyplavily pár vesnic byly vždycky. Za císaře pána se nanejvýš o nich udělal krátký zápis do obecní kroniky. Za bolševika se o jejich důsledcích nepsalo v novinách - nejvýše pozitivně o hrdinství občanů.
Dnes je to fantastická munice pro novinářské hyeny.

Zatřetí:
Není jednoduchý návod, co je pro krajinu nejlepší. Jen s delším odstupem se zjišťuje, čím se krajině ublížilo. Ani kníže Lichtenstein když nechal vysazovat smrkové monokultury, ani bolševik když zceloval pole, jézéďák když budoval meliorace, masivně používal strojená hnojiva, hubil postřikem se škůdci a pleveli i další živočichy a rostliny, ani stavitelé přehrad a kanálů nedohlédli, že se nám jejich "vylepšování" krajiny může časem také šeredně vymstít.

Začtvrté:
Obávám se, že ti, kteří dnes jsou po bitvě generály, si myslí znají řešení jedné partikulární situace a jejich náměty mohou na jiném místě způsobit další škody. Příroda je a bude mnohotvárná a nemá smysl chtít ji nějak zásadně umravnit.

Připomenul bych "Křest svatého Vladimíra":
Jeden sedlák prosí o déšť,
zasil kousek lenu,
druhý prosí hezké časy,
by měl sucho k senu.
...
Tomu sušit, tomu močit,
tomu pole hnojit,
dřív si, prase, zdraví zkazil,
potom ho mám zhojit.
...
Věru, Vašku, bohem býti,
to žádný špás není;
Brixen, ten je proti tomu
ještě vyražení.
28. 06. 2009 | 19:07

Zbyněk Matyáš napsal(a):

FK:
Ano, zmýlil jsem se v hodnotě měsíčního úhrnu. Je však podstatný rozdíl, napadne-li v průběhu dvou hodin desetinásobek nebo dvojnásobek průměrných měsíčních srážek? Žádná půda není schopna pojmout ani jedno.
Nevím, proč bych Vám měl něco posílat na mailovou adresu, citaci si najděte v textu anebo v některém čísle Vesmíru, už nevím, v kterém.
28. 06. 2009 | 22:34

FK napsal(a):

Pane Matyáš, lžete. Jsem z branže a dobře vím, že Alpy v Holocénu pokryté lesemnebyly. Pouze v období Atlantik (8-5000 let B.P.) byla hranice lesa někde výše. Ale někde také níže. A kolik krajina pojme vody a jaký je odtok, bohužel hodně rozhoduje hospodaření v ní. Samozřejmě půda na polích se zhutnělým podorničním horizontem pojme podstatně méně vody než půda pod loukou nebo lesem. Anikdy v krajině nebylo tolik zpevněných ploch (i v lesích) jako nyní. A vše se má vejít do korýtka, které si snad poradí s dvacetiletou, ale ne už padesátiletou vodou. No a rozdíl mezi dvoj- a desetinásobkem srážek je dosti podstatný... Zkuste se podívat, kolik spadlo v roce 1997 za ty tři dny.
29. 06. 2009 | 05:29

Gerd napsal(a):

Na současné problémy bylo zaděláno už v 19. století, kdy se rušily rybníky, provádělo odvodňování, pokračování v letech následujících za všech režimů.
Jedním z možných a levných řešení by bylo obnovit hráze zaniklých rybníků, dnes prokopaných. Možná by neměly dost vody (důvod k rušení), ale pomohly by zadržet přívalové deště, většinou na horních tocích.
Nakonec se lidé v Evropě asi nevhynou opuštění údolních niv jako míst k osídlení. Dříve se města zakládala daleko od řek, kvůli povodním.
29. 06. 2009 | 08:09

Evik napsal(a):

AM:Vesnice má 710 let.Chalupu máme o 10m níže než byla stará dřevěnice(na jejím místě byla voda taky).
Takže v té době císař pán nebyl.Většina vesnic u Nového Jičína je starých.
V 1997 si děda po povodni vzpomněl,že když kopali základy, našli na dně výkopu šterkové podloží(barák je z roku 1933). Nejsem odborník,ale asi hodně dávno tam protékala řeka.Naši předci by si přeci nestavěli dřevěnice v zátopové oblasti.Tak zas blbí nebyli.
29. 06. 2009 | 10:01

Jiří Příhoda napsal(a):

Vážený pane Havle. Zabývám se již dlouho vodou která se projevuje v našich příbytcích a má tedy souvislost se stavem spodní vody a s morfologií krajiny. Mám podklady a poznatky z cest po Česku, že podstatná část oraných polí v kopcovité krajině je orána přes vrstevnice, tedy vydána napospas traktoristům. Pokud chceme zvýšit retenční schopnost krajiny je nezbytné zakázat tento exces pod výraznými pokutami. Zdraví Jiří Příhoda
29. 06. 2009 | 10:39

vfischer napsal(a):

To vlk to havel
Jsem bývalý pracovník v oblasti IT v zemědělství. Zásadní problém je stejný jako v celém hospodářství! Naprosto bezohledné a loupeživé nakládání s veškerými financemi proudícími přes sektor (resort) zemědělství. V současné době platí ministerstvo zemědělství každý měsíc 37 milionů !!!! za práce a služby výpočetní techniky! Celá problematika takzvaných domácích i evropských dotací je pak jeden obrovský nepřehledný balík předpisů a nařízení, na kterém se pase armáda parazitů a spekulantů k rozkrádajících stát a státní kasu ! Viz například předání všech počítačů z ministerstva zem. do gesce Telecomu!! Není divu, že zeměldělská (vesnická) krajina zůstává zdevastovaná a kvalifikované zásahy do rekultivací zemědělských ploch a pozemků jsou vždy až na posledním místě !!
29. 06. 2009 | 11:10

Sláma napsal(a):

Kdysi zde byl na návštěvě jeden americký odborník na vodní hospodářství, který po shlédnutí melioračních děl prohlásil památnou větu: Amerika je bohatá země, ale ne tolik, jako Česká republika, takové rozsáhlé úpravy vodních toků si nemůže (Amerika) dovolit. Tím podle mě přesně charakterizoval problém, kterým je moloch Podniků povodí. Tyto podniky se snaží každoročně vyždímat ze státu, přímo či nepřímo, pěknou řádku miliard. Důvody jsou jen a jen ekonomické, ovšem jde o ekonomii Podniků povodí a jejich managementů. Nikdo s tím není schopen nic udělat, neboť tyto podniky mají moc nominovat či odvolávat ministry zemědělství. Tyto podniky brání řádnému vyšetření příčin vysokých povodňových škod a existují podezření, že zamlčovaly či dokonce "upravovaly" data o průběhu minulých povodní.
Problém je v tom, že každá velkorysá betonová úprava, která zvýší kapacitu koryta na horním toku, přispěje ke zhoršení průběhu povodně níže po toku. To je jednoduchá hydraulika, každý si může udělat pokus doma a ověřit si to. Dalším problémem je laxnost stavebních úřadů, které umožňují stavební činnost v záplavových oblastech.
Američané to řeší trochu jinak. Neupravují celé toky, neboť to je zbytečně drahé a zvyšuje to ohrožení níže po toku. Místo toho se snaží chránit jednotlivá sídla. Nikoliv ornou půdu, jak je u nás zvykem.
Myslím, že řešení by mělo být rázné. Převedení vodního hospodářství pod jiné ministerstvo, než je zemědělství, event. vytvoření vlastního ústředního orgánu. Oddělení investičních a ekonomických činností Podniků povodí od správy vodních toků (u Podniků povodí je paradoxně rize ekonomické využívání vodních toků spojeno s jejich ochranou - to nemůže fungovat a také nefunguje).
Důležitá je také finančních spolúčast subjektů, které by měly být úpravami chráněny. Je zajímavé, že vláda tento princip pochopila ve zdravotnictví, ale ve vodním hospodářství, kde jde o desítky miliard ročně, jej nectí.
29. 06. 2009 | 12:45

Zbyněk Matyáš napsal(a):

FK:
Jak jsem u v jiné souvislosti konstatoval, jenom argumentační impotent se musí uchylovat k osobním urážkám. Jediná Vaše výhoda spočívá v tom, že nemám motivaci k opětovnému prohledávání mnoha ročníků čsp. Vesmír. Nicméně konstatování o zalesnění Alp až k vrcholům podporuje např. http://gnosis9.net/view.php...
Osobně je mi zcela lhostejné, v jakém oboru jste aktívní, ostatně i osočování nějakého anonyma je mi u p.....e.
29. 06. 2009 | 13:32

Sláma napsal(a):

To Zdena Pilná:
Plně s Vámi souhlasím. Komunistický režim určoval, co se má učit a co ne. Kdo měl nepohodlné názory, musel jít.
29. 06. 2009 | 14:10

zdenek mihalco napsal(a):

Dobrý den,
smazal jsem jeden hrubě urážlivý výkřik, který byl v rozporu se záměry těchto stránek, tj. vytvářet prostor pro slušnou a věcnou diskusi.

Pane Matyáši, děkuji mnohokrát za upomínku. S dovolením jsem smazal i onen Váš "hygienicko sanitární" požadavek :).

Zdeněk Mihalco,
správce blogů a diskusí
29. 06. 2009 | 16:12

todi napsal(a):

Řada diskutujících, napadající závěry pana Havla (ostatně podložené vědeckými výzkumy) a mnohaleté zkušenosti např. i mé maličkosti, nemá o tématu ani tu nejzákladnější povědomost, ale o to více ideologické předpojatosti proti všemu, co by jim mohlo narovnat nebo dolů ohnout křivku rostoucího růstu, jinými slovy eskalujícího plýtvání. Diskuse s nimi nemá smysl, jelikož oni už dávno a definitivně vědí "své".
29. 06. 2009 | 18:43

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Pane Mihalco,
děkuji za zásah, po němž samozřejmě má žádost pozbyla smyslu a je jenom v pořádku, zmizela-li taktéž. :)
29. 06. 2009 | 20:50

Zbyněk Matyáš napsal(a):

todi:
Možná jste si nevšiml, ale nadpis článku zní: "Na intenzitu povodní si zaděláváme sami".
Přes všechny negatívní lidské zásahy do krajiny srážky takové intenzity podmíněné neobvyklou cirkulací vzduchu žádná krajina nemůže pojmout. Autor se ani nepokusil o popis příčinnosti této nezvyklé cirkulace s lidským konáním.
29. 06. 2009 | 20:57

Zdeněk napsal(a):

Pane Matyáši, nechápu Vaši neústupnost i když je pravda, že diskuzi zde, taková zabedněnost pomáhá. Nebydlím tam, ale např. krajinu v okolí Luhy na ose Bělotín - Polom - Jeseník nad Odrou znám dokonale.I to, jakým způsobem je obhospodařovaná. Dokonce jsem měl to "štěstí", že jsem tam v tu osudnou dobu pobýval. Intenzita a délka průtrže nebyla rozhodně tak neskutečná (na Valašsku bych nejspíš prohlásil, že dobře porostou hřiby), jako to peklo, které vzniklo až na zemi. Voda tekla z kukuřičných a jiných „ekonomicky“ osázených lánů jak ze střechy, překážkou návalům vody byly až stavení (byť vyvýšená) nebo polní cesty, které se měnily v koryta a dovedly ji do vesnic… Stavení, která nezasáhla voda a bahno z polí zatopila voda a dříve naplavené bahno z rozlitých potoků. (Pozn. bahno = ornice z polí + voda) Příště ta absorční schopnost polí bude zase menší, rychlost vody větší. Nejde (o to) pojmout krajinou každý, byť mimořádný, liják. Ale aspoň část. Víte? Tchýně mohla mít 10cm toho humusu ve verandě, s tím by se nějak vyrovnala, a ne půl metru v obyváku, ložmici a kuchyní. Už rozumíte?
29. 06. 2009 | 22:05

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Zdeněk:
Neústupnost?? Já přece nezpochybňuji nepříznivé důsledky lidské činnosti na retenční schopnost krajiny. Jenomže pokud spadne v průběhu dvou hodin 121 mm srážek jako v Bělotíně, žádný typ krajiny kromě prázdné přehradní nádrže objemu orlické nemůže zabránit místní povodňové vlně. Ostatně takové povodně občas udeřily i v minulosti před desítkami a stovkami let, jenomže tehdy nebyly takové mediální možnosti sáhodlouze se o tom vykecávat. Naše město bylo založené ve 13. století dvakrát, protože první stavení odnesla jedna taková místní povodeň, a tak podruhé už je postavili výše. Jenomže ani to nemusí být výhoda, flyšové svahy po vydatných srážkách občas sjíždějí i s lesním porostem a s domy. A jestli se domníváte, že bez polních cest by masy vody o výšce vlny 4 m si do vesnice cestu nenašly, potom máte nereálné představy.
29. 06. 2009 | 22:34

Sláma napsal(a):

To Zbyněk Matyáš:
Velice sveřepě obhajujete nesmysly. Evidentně si pletete pojmy. Trvání srážek při bleskové povodni bývá poměrně krátké, takže celkový objem není zas tak velký. Pokud by se zpomalila doba odtoku v různých částech malého povodí (bleskové povodně zasahují relativně malá povodí), povodňová vlna by se zploštila a prošla bez vážnějších škod. Měl jsem tu možnost studovat řadu bleskových povodní a vždy to je stejné, věřte mi. Pamatuji povodně, které několikrát za sebou zaplavili bahnem Litomyšl. Příčina byla stejná - rozsáhlá pole kukuřice na dlouhém strmém svahu, dílčí povodí vějířového tvaru. Podobně probíhala např. povodeň na Čižině v roce 1996.Ú.N.Orlík má objem 716,6 mil.m3. To odpovídá na malém povodí, řekněme 10 km2, výšce hladiny 71,66 m, tedy nikoliv 0,121 m. Tedy do Orlíka by se vešlo 592 takových povodní. Jinak řečeno, celý objem takové povodně by se vešel do rybníka o objemu 1,2 mil. m3. To odpovídá 12 ha rybníku o průměrné hloubce 1 m. To zase není nic tak výjimečného.
Ovšem při průběhu povodně větší roli než objem hraje čas. Váš problém je v tom, že povodně chápete staticky, 3D. Ve skutečnosti je povodeň čtyřrozměrná, čtvrtým rozměrem je čas.
Dále evidentně nechápete, že principem protipovodňové ochrany není bránit povodni, ale umožnit její průchod s co nejmenšími škodami na majetku. Často nejlevnější je prostě majetek do ohrožených území nedávat. To bohužel naši politici, stejně omezení, jako Vy, nechápou. Možná je problém v tom, že takovéto levné řešení se nedá vytunelovat.
29. 06. 2009 | 23:12

Sláma napsal(a):

Ano, omlouvám se, našel jsem si ve svém předchozím příspěvku hrubku. Holt, chybička se vloudí.
30. 06. 2009 | 00:25

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Sláma:
Evidentně nechápete, co já chápu.
Poněkolikáté opakuji, že během dvou hodin(!) - čtvrtý rozměr - v Bělotíně spadlo 121 mm, což je podstatně více než průměrně za celý měsíc. Pokud počítám správně, při rozloze katastru samotné obce 1800 ha tam spadlo za dvě hodiny přes 2 milióny m3 vody. A to je údaj za jednu obec a dvě hodiny. Na novojičínsku se však projevil déletrvající "vlak bouřek" o násobném spadu. Vzhledem k hornatému terénu povodňová vlna musela projít údolími o menší rozloze. Tato situace v ničem nepřipomínala známé litomyšlské kukuřičné povodně.
Znovu musím zdůraznit, že nijak neobhajuji lidskou činnost se škodlivými důsledky na retenční schopnosti krajiny, ale současně tvrdím, že v tomto případě její vliv nebyl podstatný. Za tak nepříznivých povětrnostních podmínek by k místním povodním došlo také, jako v histórii mnohokrát, třebaže krajina byla lidskou činností podstatně méně narušena.
Copak asi vytunelovali Rakušané, když i oni jsou postiženi povodněmi?
30. 06. 2009 | 00:31

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Sláma:
Ano, ta hrubka mne stála hodinu opakovaného počítání, neboť nejsa odborník hydrolog jsem byl příliš důvěřivý. :)
30. 06. 2009 | 00:33

Zdeněk napsal(a):

Zb. Matyáš (29.6., 22:05):
Na polích jsem žádné masy vody s výškou vlny 4 metry neviděl. To jste mohl zaslechnout jedině v nějakém TV „zpravodajství“, nebo vyčíst z bulváru. Novináři motají páté přes deváté. Ta voda z polí „pouze“ stékala jako ze střechy (už se opakuji). V krajině ji nic nebránilo, nic ji nezpomalilo, až (marně) cesty a lidská obydlí. Poněkud absurdní situace. Se čtyřmetrovou vlnou, která mohla vzniknout v úzkých profilech kolem potoků se už těžko něco nadělá. Je třeba pořešit aby takové vlny nevznikly. Tady se to zřejmě nedá. Souhlasím s „todi“.
30. 06. 2009 | 07:21

Sláma napsal(a):

To Zbyněk Matyáš:
Hrubka byla v češtině, ne matematice. Už jste se trochu posunul, alespoň neopakujete ten Orlík. Správně píšete, že vlna musela projít údolím o menší rozloze. V tom je ten problém. V členité krajině, kde jsou rybníky, mokřady, zasakovací pásy a pod. prostě trvá významné části spadlých srážek déle než dvě hodiny, než doteče do závěrového profilu. Mezitím ovšem část srážek odteče. Pokud je koryto toku přírodní a teče nezastavěnou potoční nivou, voda se neškodně vyleje do luk a nezboří vesnici. Pokud ovšem jsme udělali vodě tobogany (to jsem viděl velmi názorně při povodni na Čižině, při opakovaných povodních v Litomyšli i na řadě míst jinde), je během chvilky většina vody ve vesnici. Tam jsou na toku zpravidla zúžená místa a voda tam prostě musí vybřežit. Celou problematiku krásně popsal pomocí matematických modelů kolega ing. Matoušek z VÚV TGM při popisování stoleté bleskové povodně na potoce Borová v roce 2001 a v obci Rozhovice v roce 2005.
30. 06. 2009 | 07:33

Sláma napsal(a):

Ještě to Matyáš:
Rakušané, Němci, Švýcaři a např. i Portugalci, kteří nemají potřebu tunelovat státní peníze, přišli na to, že je levnější snižovat škody na majetku revitalizacemi vodních toků a celých povodí a provádějí je ve velice uspokojivém rozsahu. U nás to je tak 1 km revitalizovaného toku na 100 km nově zabetovaného toku.
30. 06. 2009 | 07:39

Jag napsal(a):

České zemědělství je zločinné.A proto se potlačuje.Schopnost zemědělců se změnit je malá.Nejprve musí ty minulé generace zemědělských"úderníků" půdy,vychcípat.
30. 06. 2009 | 07:45

LEVAK napsal(a):

Vážení naši předkové měli krajinu docela dobře odvodněnou a taky vycházeli z poznatků svých otců,staříčků a prastříčků a praprapra...Vím,jak mi moji staříček ukazovali růry vyrobené ze dřeva kterýma byly odvodněné lúky na svahoch až do říky.Dneskaj sú tam postavené baráky,či-li veškeré toto odvodnění bylo narušené a žádná náhraha,např. kanalizace na povrchovú vodu nebyla realizována.Také nestavjali svoje domy v záplavových oblastech a v místech o kterých věděli od svých předků, že sú při každéj povodni zaplavená!Tak se nedivte.Nadávalo sa na komunisty,že rušily remízky.Běžte sa podívat včíl kolik jich majitelé púdy ruší enem by to bylo ty jejich pola celistvé a dostali větší podporu z Bruselu.Podívajte sa jak někteří správci vodních toků nedělajú žádnú údržbu.Koryta sú zanesené a zarostené a stačí trochu větší voda a ludé sú vyplavení.Tak by sa dalo pokračovat dál.Závěrem si vám všeckým dovoluju připomenút abyste si vzpoměli kolik chtěli po povodňách v roce 1997 bursíkovci nechat postavit suchých poldrů a spočítajte si kolik jich bylo postavených!
30. 06. 2009 | 10:33

LEVAK napsal(a):

Ad Zdeněk:synku dyž sa Vám ucpe ďúra pod mostem náplavú a potem sa sama provalí tak by ste měl vidět tu vlnu.Já sem viděl plechovú autobusovú čekárnu nacpanú pod mostem obloženú bahnem klackama a dyž sa to provalilo hneď byla jedna paní(85 rokú) utopená,nestačila utéct!
30. 06. 2009 | 10:39

LEVAK napsal(a):

Ad Jag:české zemědělství není zločinné ale zločiná je zemědělská politiky EU.Když bylo referendum o vstupu tak nás oblbovali jak na tom budem,že je to tam podle hesla mušketýrů,jeden za všechny a všichni za jednoho.Máš ho vidět.Jenom si srovnejte výši dotací na zemědělství např. ve Francii a u nás.Prosím Vás pane Jag neplácejte hlouposti!
PS:jenom si vzpomeňte na případ viz do USA!Proč se nás nezastali?Chudáci Poláci do dnes nemají ani ten systém co máme my!
30. 06. 2009 | 10:46

Zdeněk napsal(a):

Ad LEVAK, 10:39 Strycu, nevím od kud ste, ale teď ňa hušete. Co by dělala autobusová zastávka za humnama.--- Ale já Vám rozumím a věřím, byl to zřejmě až následek toho, co se událo a projevilo někde nahoře v polích, o kterých mluvím. Správa potoků je další, důležitá kapitola. S tím, že se zemědělci přizpůsobili špatné zemědělské politice, aby přežili s Vámi naprosto souhlasím.
30. 06. 2009 | 12:09

Morová_rána napsal(a):

Vážení!

Nejsem odbornice vodohospodářka, proto se do této zajímavé a plodné debaty nebudu zapojovat a přispěju pouze jedním svým drobným postřehem z povodí Jizery.
Možná někteří znáte hornaté okolí Semil a Jilemnice, plné romantických starodávných roubených chalup.Já se tam kdysi na okamžik vyskytla a nemohla jsem si nevšimnout jisté věci. Krajina v oné oblasti byla mírně zvlněná až kopcovitá s vyjímkou dvou úzkých (cca 20 - 50 m) pruhů po obou stranách řeky. I mentálně retardovanému šimpanzi by muselo být jasné, že to bylo způsobeno periodickým zaplavováním povodňovými vlnami.
Na tomto plácku nestála jediná roubenka!
Ty byly všechny ukryty mezi kopci (Ač to majitelům jistě nebylo dvakrát pohodlné.) Za to tam bylo postaveno několik zděných domků, hospoda a fotbalové hřiště. Jistě, řeka byla v těch místech přehrazena jakousi kovovou konstrukcí a dno bylo vybetonováno. Netuším, kolik vody by ta miniaturní hrázička dokázala zadržet a na jak dlouho, přes to jsem si tenkrát říkala, „nebylo by, pro boha, bývalo jednodušší a levnější postavit ty domy dál od vody?“
30. 06. 2009 | 13:06

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Sláma:
Mýlíte se, hrubka byla v matematice. Nereagoval jste na konkrétní událost v Bělotíně, tedy zopakuji: během dvou hodin na obec katastrální výměry 1800 ha spadlo 121 mm, což je úhrnem přes 2 milióny m3 vody. Na novojičínsku šlo o násobky co do množství, rozlohy a času. V oblasti spadly řádově stovky miliónů m3, což odpovídá objemu Ú.N. Orlík. Vaše "malé rozvodí 10 km2" je zcela mimo realitu, ovšem pro cílený výpočet se Vám jistě hodí. A Vy si dovolujete mne obviňovat ze sveřeposti?!
30. 06. 2009 | 13:10

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Zdeněk:
Je zcela nezajímavé, co Vy osobně jste neviděl. Až budete někoho z rodiny zachraňovat dírou ve stropě, zcela jistě změníte názor.
30. 06. 2009 | 13:13

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Pane Mihalco,
hygienická asanace se Vám jaksi nepovedla. Ten primitívní příspěvek 28.06.2009 12:52:56
tam zůstal, má replika však ne. Mám se snad domnívat, že šlo o záměr?
30. 06. 2009 | 13:19

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Sláma:
"Rakušané, Němci, Švýcaři a např. i Portugalci, kteří nemají potřebu tunelovat státní peníze, přišli na to, že je levnější snižovat škody na majetku revitalizacemi vodních toků a celých povodí a provádějí je ve velice uspokojivém rozsahu"
Opakuji otázku: proč přesto jsou záplavy i v Rakousku?
30. 06. 2009 | 13:24

Sláma napsal(a):

To Zbyněk Matyáš:
Jak vyplývá z Vašeho vlastního vyjádření, nejste hydrolog. Takže bych se mohl zeptat, proč se motáte do věcí, kterým nerozumíte. Zřejmě k tomu přistupujete politicky. Ono to opravdu politikum jde, neboť jde o skutečně velké peníze.
Žádná hrubka v matematice v mých předchozích příspěvcích nebyla, tam to sedí. Celá Morava zatopena není, takže pro hodnocení jedné bleskové povodně nelze vycházet z množství srážek spadlých v povodí Odry či Moravy, ale jen a jen z množství srážek, spadlých v povodí, ve kterém došlo k povodni. Pokud je plocha povodí 18 km2, je objem spadlé vody větší, než jsem uváděl v příkladu, ale zase o to více vody může být v povodí retardováno a průtoková kapacita recipientu je vyšší. Kromě toho, u těchto srážkových epizod platí, že maximální srážka spadne jen na omezené ploše, nikdy ne na ploše celého dílčího povodí. Takže se zase klidně můžeme vrátit na Zem, skutečný objem povodně může být blízký 1,2 mil. m3. Nakonec to je jedno, prostě na zachycení povodně stačí jeden rybník o hloubce 1 m velký nikoliv 12 ha, ale třeba 20 ha, ať máte radost. Takových rybníků v naší republice máme hromadu. Nebo to můžou být 4 rybníky po 5 ha.
Povodně jsou a budou, o tom není sporu. Nikdy jsem netvrdil, že je zrevitalizováno 100 % území Rakouska, Německa, Švýcarska a Portugalsko. Ale to jste asi nepochopil. Zřejmě neumíte kromě hydrologie ani číst.
Budu se tedy opakovat. Jde o to, jestli povodně způsobí škody na majetku či nikoliv. Revitalizace vodních toků jsou ve většině případů jednou z nejeefektivnějších metod, jak potenciální povodňové škody výrazně zmírnit. Další metodou je vymístění nežádoucích objektů ze zátopových oblastí.
30. 06. 2009 | 14:00

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Sláma:
Těch Vašich 1,2 mil. m3 (ve skutečnosti téměř dvojnásobek) byla jenom jedna dvouhodinová¨epizoda v jedné obci, a takových epizod byly násobky! Vaše hrubka je nesmyslný údaj o povodí 10 km2. Takže podle Vás dvacetihektarový rybník do každé vesnice! Reklamní slogan jak víno. :)))
Jenom fanatický technolog může věřit tomu, že technická opatření mohou zabránit povodním, koneckonců to už jsme zde měli. A přesně tutéž představu autora je nutno kritizovat z realistické pozice.
30. 06. 2009 | 14:13

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Ještě, pane Slámo, si dovolím Vás upozornit, že osobní napadání oponenta je nepochybně známkou argumentační slabosti, Vaší.
30. 06. 2009 | 14:18

Sláma napsal(a):

To Zbyněk Matyáš:
Trochu si odporujete. Sám jste přiznal, že nejste hydrolog. Snažíte se argumentovat tak, že se snažíte oponentům "přišít" vyjádření, která nenapsali a když jste chycen "při činu", tak mluvíte o osobním napadání.
Takže ještě jednou pro Vás obzvláště rozvláčně: Bělotín (doufám, že píšeme o Bělotíně, co je kousek od Hranic) leží v těsné blízkostí Evropského rozvodí. Všechny srážky, které spadnou ve vzdálenosti 3 a více km jižně od Bělotína tečou do Černého moře, ty, co spadnou blíže, tečou do Baltu. Bělotín leží na Bělotínském potoce, jehož délka od středu vesnice k pramenům je 4 km. To povodí je značně úzké a úplně kapesní. Takže, kdybyste tomu rozuměl, tak byste věděl, že povodeň v Bělotíně může způsobit jen ta voda, co spadne v tomto povodíčku. Když se podíváte na letecký snímek (právě jsem to provedl), tak uvidíte, že v povodíčku je jediný lesík, a to v oblasti prameniště. Potok je zmeliorován a je rovný, jak když střelí. To se to tam vodě valí, letí jako po tobogánu!!! Všechna pole, dost svažitá, jsou úplně holá, není tam žádná mez a oraná jsou po svážnici (to jsem se učil jako malý hošík před drahně lety, že pole se mají orat po vrstevnici, ale dnes se na to kašle). Takže, když to tak vidím, z Bělotína je bude příklad do učebnic, jak necitlivé hospodaření v krajině vede ke vzniku obrovských povodňových škod z bleskových povodní.
30. 06. 2009 | 14:36

Sláma napsal(a):

Pokračování pro Zbyňka Matyáše:
Umíte krásně překrucovat, chytat za slovo, ... V dřívějších příspěvcích jsem diskutoval v obecné rovině. 10 km2 byl jen příklad, kdy jsem odhadl možnou velikost povodí dle svých osobních zkušeností. Podobně to je i s tím rybníkem. To je jen ilustrace, příklad, o jakých objemech vody mluvíme (to asi nejste schopen pochopit). V reálu to bývá tak, že se používá kombinace různých opatření, např. rybník + mokřad + meze + remízek + listnatý háj + zasakovací pásy + zatravněná niva, která se zatopí.
Nikdy jsem netvrdil, že se dá zabránit vzniku povodní. Naopak, nejlepší metodou, jak zabránit vzniku velkých škod na majetku je nechat vodu při povodni zatopit louky, lesy, v nejhorším případě i ornou půdu. Vždy to výjde levněji, než když se zatopí domy. Další metodou je vymístění zástavby z nivy, resp. zátopových oblastí. To je z dlouhodobého hlediska velmi dobrá a rozumná investice. Je to ověřeno ze zahraničí, ale dobře to funguje i u nás. Např. v Litovelském Pomoraví, na Spojené Orlici apod. Tam jsou povodně i několikrát do roka, ale žádné škody nevznikají, protože se tam lidé naučili s povodněmi žít.
30. 06. 2009 | 14:48

Jag napsal(a):

LEVÁKU vy jste HLUPÁK.Měl byste si napřed zjistit a to poslechem ekonomických analýz,co by se stalo,kdyby se dotace v dnešním světě u nás dorovnaly.....Evidentně nemáte vůbec páru,co by se stalo a jak bysme dopadli.Dnes se to snažil někdo v rádiu hlupákům a neznalcům jako vy,osvětlit.Jak vidět,je potřeba daleko víc a houšť.Tak tady necamcejte nesmysly,když o ekonomice víte prd.
30. 06. 2009 | 14:48

LEVAK napsal(a):

Ad Zdeněk:ogaro safra Vy ste eště neviděl autobusovú zastávku stát vedle potoka a o tři kilometry nižejc na tom samém potoku most?
30. 06. 2009 | 18:40

LEVAK napsal(a):

Ad Jag:podle mě kdyby se dotace v rámci EU dorovnaly tak by např. francouzské zemědělství šlo slušně řečeno do pryč!To není ekonomická analýza,ale faktum výkonnosti jednotlivých národních zemědělských výrob.
PS:V tom radiu to nebyl náhodou Topolánek?
30. 06. 2009 | 18:44

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Sláma:
Vaše monotónnost je už unavující. Obratně se vyhýbáte faktu, že současná situace v počasí je vcelku vyjímečná obráceným prouděním vlhkostí nasyceného teplého vzduchu z Egejského a Černého moře (relatívní vlhkost se blíží 100 %), která na styku front ve střední Evropě vypadává. To je hlavní příčinou abnormálních místních srážek a z toho rezultujících povodní, ostatní faktory jsou v tomto případě pouze zesilující následky. Na intenzitu povodní si nezaděláváme sami, jak tvrdí v nadpisu autor, nýbrž příroda.
Samotný Bělotín jsem použil jako konkrétní uvedený případ onoho abnormálního množství spadu, jiný jsem neměl poruce. Tam přes náhlý přívalový déšť k žádné povodni nedošlo, takže zjevně lidská činnost na ni "nezadělává".
A to je na toto téma ode mne vše, nebaví mne diskutovat o prkotinách.
30. 06. 2009 | 22:22

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Jag:
Tak jeden, co neumí argumentovat, ale o to více nadávat? Co se tady šíří za způsoby?!
30. 06. 2009 | 22:24

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Pane Mihalco, pane Stejskale, nestíháte?
30. 06. 2009 | 22:26

Jag napsal(a):

Vážený Zbyňku o čem to tady píšete?LEVÁK je prostě hlupák.Na to není potřčeba argumentovat,ale pojmenovat to.Ekonomické argumenty padly dnes od experta a byly docela logické.Kdyby měl místo plácání Levák zájem,jistě si info zjistí.Ale mu jde jen o demagogické žvástání o tom,že musí mít prachy.
30. 06. 2009 | 22:33

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Jag:
O čem píšu, nevíte? Tak tedy o tom, že jste sprosťák.
30. 06. 2009 | 22:51

LEVAK napsal(a):

Ad Jag:Stejné dotace pro všechny zemědělce v EU budou zřejmě po roce 2013
Autor: European Commission Audiovisual service Společná zemědělská politika by se měla sjednotit - takový je závěr neformální schůzky resortních ministrů Evropské unie v Brně. Zejména nové členské země dlouhodobě nesouhlasí s rozdílnými dotacemi pro zemědělce v různých státech "sedmadvacítky". V roce 2013 by už dotační politika měla být stejná pro všechny.
600 eur na hektar v Řecku, 200 eur za stejnou rozlohu v Česku a stovka eur v Lotyšsku - taková je dnes společná unijní zemědělská politika. Nové členské země požadují sjednocení těchto dotací. Toho by se měly dočkat po roce 2013. "Potřebujeme společnou zemědělskou politiku, ale potřebujeme také její změnu", uvedla eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischerová Boelová.
Předseda zemědělského výboru Evropského parlamentu Neil Parish jde ve svém požadavku ještě dál. "Všechny členské země musejí mít stejné podmínky", řekl Parish. V praxi by to znamenalo sjednocení přímých plateb pro všechny zemědělce z členských zemí unie. Bez podpory Německa a zejména Francie je ale tato změna obtížně proveditelná.
PS:to musel být tedy expert non plus ultra,zřejmě papínek Frantík mutrlínka Grétka!
30. 06. 2009 | 23:21

Gerd napsal(a):

Levaku,
podporu Německa pro tento systém těžko někdo získá, protože jsou největším přispěvatelem do EU kasy. Podporu Francie také nikdo nezíská, protože pak by zanikl francouzský zemědělský skanzen financovaný okolními zeměmi.
01. 07. 2009 | 00:08

Zdeněk napsal(a):

Zb. Matyáš: Bojujete zde proti sprostotě, to je správné. Sprostota ale nejsou jen sprostá slova, ale i způsob argumentace. Vraťte se alespoň ke svému příspěvku z 30.6., 13:35 (ostatní Vaše reakce k ostatním jsou podobné) a znovu se zamyslete (nebo požadujte též jeho vymazání).
01. 07. 2009 | 07:41

Zdeněk napsal(a):

Levak: Samo že viděl, teda vlastně ne v okolí Luhy, ale strycu, ja s Vama asi skončím, Vy ňa neposlúcháte. :-)
01. 07. 2009 | 07:47

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Zdeněk:
Příspěvek 30.6., 13:35 neexistuje. Nesmazal jste ho?
01. 07. 2009 | 21:08

Zdeněk napsal(a):

Zb. Matyáš:
Máte pravdu, myslel jsem 13:13:05, omlouvám se. Já nemám v úmyslu mazat.
01. 07. 2009 | 21:40

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Zdeněk:
A co je na něm závadného? Pouze jsem věcně poukázal na subjektívnost Vašeho názoru, který očividně je v protiladu se skutečností.
01. 07. 2009 | 21:46

Zdeněk napsal(a):

Zb. Matyáš: Nemá smysl s vámi diskutovat, není to tím, že byste neuměl číst, máte prostě svůj světonázor, nestojí to za zlámanou grešli vám ho vyvracet, nemíním opakovat, co jsem zde napsal. Hrůzu kolem Luhy jsem neměl v žádném úmyslu zpochybňovat. Zažil jsem ji na vlastní kůži, o následcích v Jeseníku n. O. jsem se (musel)dozvědět z první ruky. Howgh
01. 07. 2009 | 22:37

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Zdeněk:
Můj světonázor zní: spadlo přliš mnoho vody. :)
"L.Metelka napsal(a):
..:
Obávám se, že ani ta opatření by téhle povodni nezabránila, ani by ji moc nezdržela nebo nezmírnila. Bylo to prostě moc vody...
01.07.2009 14:05:56"
http://blog.aktualne.centru...
Autor je meteorolog.
01. 07. 2009 | 22:48

zdenek mihalco napsal(a):

Dobrý den

smazal jsem jeden hrubě urážlivý výkřik, který byl v rozporu se záměry těchto stránek, tj. vytvářet prostor pro slušnou a věcnou diskusi.

Děkuji za pochopení,
Zdeněk Mihalco,
správce blogů a diskusí
03. 07. 2009 | 11:50

ok napsal(a):

K té Francii: když zlikvidujete jejich "zemědělský skanzen", zlikvidujete podstatu Francie. Takže to asi jen tak nepůjde, oni si to budou vždy financovat, je to pro ně významná hodnota. Takže my můžeme od EU žádat stejné podmínky jako Francie, ale těžko můžeme žádat Francii, aby sama sebe zrušila.
03. 07. 2009 | 12:29

Zbyněk Matyáš napsal(a):

zdenek mihalco:
Děkuji. Teď však trochu lituji, začínal jsem přicházet na to, která Klárka to byla. :)
03. 07. 2009 | 21:43

Petr_H napsal(a):

Obecně souhlasím s názorem, že lidská činnost jen problubuje účinek běžných záplav na takovou úroveň, kterou už zanedlouho nevydrží žádné technické řešení, ale jen návrat člověka k přírodě na principu trvale udržitelného života v souladu s přírodou, nikoliv pokračování nekonečně "utržitelného" života. Prostě motorem lidstva nemůže být neustálý růst, jelikož ten nikde neexistuje ani v přírodě. Veškerá energie se jen obnovuje a transformuje.
Všem diskutujícím doporučuji knihu od V. Schaubergera, který jediný dokázal už v roce 1930 vše popsat a nalézt řešení. Bohužel vědci a lidstvo jde stále jinou cestou......
05. 07. 2009 | 02:50

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Petr_H:
"motorem lidstva nemůže být neustálý růst, jelikož ten nikde neexistuje ani v přírodě. Veškerá energie se jen obnovuje a transformuje." Nepravda. Vesmír roste od svého počátku, energie do něho přibývá, snad z temné hmoty. Zrovna tak život na Zemi, nyní ve formě lidstva. Argumentovat dnes knihou 80 let starou je zpozdilost, ale aspoň jsou zřejmé zdroje autorových scestných názorů o vědcích. Princip trvale udržitelného života je ideologický výmysl a nesmysl, vše jednou začíná a jednou končí lidstvo nevyjímaje. Mělo by se však snažit o rozvoj tak, aby konec lidstva přišel co nejpozději, a to bez vědy a vědců nelze. Blog je svědectvím obsahové bídy zeleného fundamentalismu.
05. 07. 2009 | 04:57

viking napsal(a):

Kdosi tu hází vinu na komouše a reálné demokraty.V tom to nebude,i když za komoušů taky pršelo,i hodně,tak velké záplavy se nekonaly.Za vylejvání řek tam,kde se to nikdy nedělo převážně mohou stavební úpravy na březích.
Když mám prachy tak si udělám známosti.Když mám prachy a známosti mohu si za této reálné demokracie dovolit téměř cokoli.
05. 07. 2009 | 22:11

cassida napsal(a):

Jenom pro pořádek, drobná poznámka. Jednoduchými výpočty lze dokázat, jak drobné úpravy v krajině mohou ovlivnit (rozuměj zpomalit) odtok vody v krajině. Samozřejmě, že takové přívalové deště by jistě samospásně nezastavily, ale jistě by dokázaly zmírnit následky. Navíc nelze opomíjet stav samotných koryt potoků a řek, které postiženými místy protékají. Stavět domy v říčních nivách lidé začali až ve 20. století, které bylo jaksi na srážky a povodně chudší a tudíž se z paměti lidí tato zkušenost vytratili. Paměť krajiny je ovšem trvalejší, a tak si voda hledá svá původní koryta. Jejich narovnání a vybetonování navíc průtok a sílu vody jenom urychlují.
06. 07. 2009 | 18:04

Vašek napsal(a):

Kdybych neměl o problému informace které mám, byl bych rád, že někdo vystihl problém a že máme viníka. Zemědělce. Obvzlášť teď, když si ti hajzlíci dovolují blokovat dálnice a neustále si jen stěžují.Navíc dostávají dotace, Kdo to má?
Lídé mají tendenci vždy všechny problémy hodit na určitou skupinu. Židé před 2.S.V. také způsobyli bídu nás spravedlivých ....
To jen na okraj, jak jednoduché je získávat bodíky, když ukážu na vyníka a kárám.
Je úsměvné , jak se hovoří o zabitých mikroorganismech a jak to dokazují oni vědci a spousta vědeckých prací. Kdo? Jaká práce? Jediné co opravdu dokazují je, že zemědělci nepoužívají klasické hnojení chlévskou mrvou, či kompostem, čímž se snižuje struktura půdy a tím i její schopnost absorbce.Důvody jsou dva. Je to v krátkodobém horizontu levnější(10-15 let)(když se podíváme na průměr stáří lidí v zemědělství zaměstnaných , není tam moc lidí, pro něž osobně by mělo smysl více hledět do budoucna. Zvláštní , že do tohoto odvětví nechtějí jít mladí, když je to takový kšeft a mají peníze za nic hm.) a hlavně stavy hospodářských zvířat neustále klesají, tudíš není ani čím. A když je , stěžují si obyvatelé , že to smrdí. Nevím , proč se dává za příklad rozmanita políčka v Rakousku a Německu, když tam pěstují tu samou výměru bez mezí , jen to je trochu zamíchané. Jako například puzzle.
Ve věci odvodnění bych rád připomněl, že řeky byly narovnány a prohloubeny právě kvůli zabránění povodní a rychlejšímu odtoku nadbytečné vody. To, že hlavně menší toky nikdo neudržuje je věc jiná.
Příklad i z Novojičínska ukazuje,jak nebyl množství vody schopen zachytit ani travní porost. Prostě vody bylo moc a je trapné, když pan Havel využívá situace k svým soukromím potřebám. Nebudu dál rozebírat.
12. 07. 2009 | 07:55

ugg classic tall boots napsal(a):

Winter is coming, you and your families still have no ugg boots? Just a problem, Sheepskin boots like <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic tall boots</a> is the necessity in the cold witer. Especially in the snow space, <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic short boots</a> will keep you warm and safe. At the same time, somebody may say, all of the ugg snow boots, the <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic cardy boots</a>is the best choice. Some online stores also sell these ugg boots at low price, so come on now.
18. 11. 2009 | 04:50

ugg classic tall boots napsal(a):

Winter is coming, you and your families still have no ugg boots? Just a problem, Sheepskin boots like <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic tall boots</a> is the necessity in the cold witer. Especially in the snow space, <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic short boots</a> will keep you warm and safe. At the same time, somebody may say, all of the ugg snow boots, the <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic cardy boots</a>is the best choice. Some online stores also sell these ugg boots at low price, so come on now.
19. 11. 2009 | 06:33

ugg classic tall boots napsal(a):

Winter is coming, you and your families still have no ugg boots? Just a problem, Sheepskin boots like <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic tall boots</a> is the necessity in the cold witer. Especially in the snow space, <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic short boots</a> will keep you warm and safe. At the same time, somebody may say, all of the ugg snow boots, the <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic cardy boots</a>is the best choice. Some online stores also sell these ugg boots at low price, so come on now.
20. 11. 2009 | 04:10

ugg classic tall boots napsal(a):

Winter is coming, you and your families still have no ugg boots? Just a problem, Sheepskin boots like <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic tall boots</a> is the necessity in the cold witer. Especially in the snow space, <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic short boots</a> will keep you warm and safe. At the same time, somebody may say, all of the ugg snow boots, the <a href="http://www.up2ugg.com/UGG-B...">ugg classic cardy boots</a>is the best choice. Some online stores also sell these ugg boots at low price, so come on now
25. 11. 2009 | 04:23

Free Ringback Tones napsal(a):

good article thanks you very much for your information
19. 03. 2010 | 02:38

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy