Polské volby: Kaczyński nedobyl jediné město

25. 10. 2018 | 17:00
Přečteno 2815 krát
Volby z minulého víkendu mají pro Polsko ohromný význam. Znamenají zvrat situace. Šlo v nich o to, zda J. Kaczyński získá v zemi už absolutní moc. Nezískal, narazil na strop.

Byly to první volby od Kaczyńského parlamentního vítězství před třemi lety. Plebiscit, zda obyvatelstvo potvrdí jeho nacionálně-konzervativní protiunijní politiku kombinovanou se štědrými sociálními dávkami, či zda podpoří liberální, proevropskou opozici trvající na právním státě. Nehrálo se jen o místní záležitosti, byť to byly volby municipální a krajské, ale o další směřování země.

Města Kaczyńskému nedáme, bylo leitmotivem kampaně opozice. A Kaczyński poprvé od r. 2015 narazil, parní válec jeho strany nedobyl ani jedno větší město. Všude zůstal za branami. Varšavu prohrál na celé čáře. Místní samosprávy tak unikají jeho kontrole, bašty opozice se drží. Ta ve volbách dostala kromě měst i deset ze šestnácti krajů.

Je to naděje pro demokracii v zemi. Ukázalo se, že Polsko není Maďarsko, že opozice tu je stále životná. Přestává být nereálné, že by Kaczyńského straně PiS mohl příští rok v parlamentních volbách skončit monopol moci.

Také se potvrdilo, že země je rozdělena na dva velké bloky, vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) a opoziční Občanskou platformu, které se příští rok střetnou, a že mezi nimi ti ostatní nemají výraznější šanci.

Kaczyński má celý stát, chyběla mu města

Jaroslaw Kaczyński a jeho strana mají už skoro celý stát: většinu v parlamentě, kdy ani jednou za tři roky nevzali v potaz jediný návrh opozice, mají vládu, veřejná média, státní instituce, odnedávna i soudy, stále víc kulturní a pedagogické instituce. A silnou podporu katolické hierarchie. Opozice už držela pouze velká města. A ta teď potvrdila své dosavadní liberální směrování.

Velkou událostí a překvapením byla Varšava, kde se čekal velmi nejistý výsledek. Ten byl považován za celostátní lakmusový papírek spokojenosti či nespokojenosti obyvatel s dosavadní politikou PiS v celé zemi. Kaczyński proto do boje o hlavní město nasadil všechno. A výsledek: už hned v prvním kole vyhrál výrazně kandidát dosavadní liberální radnice R.Trzaskowski (56,7% ze 14 kandidátů), kandidát PiS dostal jen 28,5%.

Ta jednoznačnost byla pro Kaczyńského velkým překvapením. Záběry z volebního štábu PiS při ohlašování prvních výsledků ukazovaly na tvářích Kaczyńského a jeho spoupracovníků šok. Žádný jásot, žádné gratulace. Pozdější triumfalistické výroky to nezakryly.

A to nebylo všechno. I v řadě dalších velkých měst byl zvolen starostou kandidát opozice překvapivě už v prvním kole, kdy dostal přes 50%. Bylo tomu tak v Lodži (mladá kandidátka, kterou chtěl PiS kriminalizovat, tam dostala 70%!), v Poznani (56%), Lublinu (59%), Wroclawi, Katowicích, Bialymstoku, Hnězdně, Sƚupsku.

V Krakově dostal dosavadní primátor, podporovaný opozicí, téměř 50%, má téměř jisté zvolení ve druhém kole (protikandidátka z PiS dostala 32%). Podobně v Gdaňsku nejspíš zvítězí ve druhém kole protikandidát PiS.

Starostou Varšavy mladý specialista na evropské otázky

Přitom situace ve Varšavě nebyla vůbec jasná. Léta tu vládne Občanská platforma, dříve vládní strana D.Tuska, teď hlavní síla opozice. Nevládla tu ideálně, soustředila se na betonové megaprojekty a velké infrastruktury, novou linku metra. O denní život obyvatel, o bydlení pro střední a chudší třídy, o kvalitu života se příliš nestarala. Mnoho mladých, hlavně z levice, k ní mělo spoustu výhrad.

Nedávno se tu provalily velké skandály spojené s privatizací domů, do nichž byla namočena i dosavadní primátorka z Platformy. Hlavní příčinou byl ovšem neexistující zákon, tedy zodpovědnost parlamentu. (Polsko za léta pravicových stran kupodivu nepřijalo žádný plošný zákon o restitucích domů, potomci majitelů se dodnes soudí o každý z nich, spory se táhnou, hledají se potomci, vydělávají spekulanti).

Tzv. Občanská koalice (složená z Občanské platformy, menší liberální strany Moderní a výrazné tváře levice B.Nowické) tu vybrala na svého kandidáta poradce dosavadní primátorky R.Trzaskowského, člověka s evropským vzděláním a zkušeností z evropských struktur, bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti, stínového ministra zahraničí Platformy, místopředsedu Evropské lidové strany, nositele Čestné legie.

Sjednocená pravice (vpodstatě PiS) proti němu nasadila ještě mladšího politika, P.Jakiho, ovšem jiného profilu, pravou ruku kontroverzního ministra spravedlnosti, který se podepsal na zničení nezávislosti soudů. Ve Varšavě stál Jaki jako náhodou v čele komise vyšetřující skandály kolem privatizací domů. Vedl kampaň podobnou Stuchlíkovi v Praze, sliboval, že nic není problém, že bude raz dva další metro, že zatočí s korupcí a skandály, sliboval stále víc. V průzkumech šel nahoru.

Ve finiši mu ujely nervy, prohlásil, že Varšavané jsou dnes v podobné situaci jako když tu vypuklo v r. 1944 povstání a obyvatelé vyšli se zbraněmi, a že teď je třeba vyhodit dosavadní radnici na smetiště. Varšavané za ním uviděli tvrdou tvář Kaczyńského a i přes výhrady k dosavadní radnici dali masově hlas Občanské koalici.

Všechny menšinové alternativy k dosavadní radnici z líhně aktivistických organizací, tzv. městských hnutí, která jsou ve Varšavě hodně aktivní a vidět, a která přicházela se spoustou dobrých nápadů, teď voliči evidentně pominuli. A soustředili se na pro ně primární: Varšavu PiS nedáme. Zdá se ale, že R.Trzaskowski jim bude naslouchat, zahrne je možná do svého týmu.

Kampaň vedl premiér, jako by šlo o všechno

Proč je pro Kaczyńského prohra velkých měst tak velkým šokem? Polsko je daleko větší zemí než ČR a i jejich velká města jsou větší. Decentralizovaná země.
Každé z těch měst má vlastní život, velkou míru autonomie, je silným hráčem. Má své velké investice, své supermoderní nádraží, svoji univerzitu, nově postavenou filharmonii, muzea celonárodního významu, mezinárodní festivaly. Jejich rozpočty jsou v řádu stovek milionů, velká část pochází z evropských peněz. Polsko umělo v minulosti peníze z EU získat a použít daleko výrazněji než ČR. Bez měst Kaczyńskému stále uniká moc mezi prsty.

Nasadil do boje o města, především o to hlavní, nejtěžší prostředky, které se mu dosud osvědčovaly. Deklarovaným cílem bylo dostat pod kontrolu místní samosprávu, úplně eliminovat liberální i levicovou opozici a na venkově zlikvidovat tradiční lidovce, což by mu umožnilo ovládnout vesnický elektorát.
my
Ač šlo o obecní volby, kampaň vedl z pozadí Kaczyński a dennodenně osobně premiér Morawiecki. Sjezdil celou zemi, agitoval jako by šlo o všechno. Jeho profil bankovního manažera měl přilákat městské střední vrstvy. Zároveň ostře útočil nepravdivými výroky na místní samosprávu (za něž na něj teď padají žaloby, třeba krakovského primátora).

Aktivizovala se celá vláda PiS, média a veřejná televize, které má dnes PiS v rukou. Ve velkých městech nasadil Kaczyński mladé tváře, jež měly vyvolat dojem dynamismu. Za jejich zády běžela masová, agenturami vedená kampaň v médiích a na sociálních sítích, jaká dosud PiSu přinášela ovoce.

Premiér sliboval všechno možné, trochu jako A.Babiš v nedávných volbách. Na druhé straně hrozil, že peníze od vlády budou dostávat jen ta města a regiony, kde vyhraje PiS. To lidi popudilo.

Katolická církev jako náhodou vybrala za text kázání v celé zemi těsně před volbami citát z bible, kde se říká, že „zvítězí právo a spravedlnost“ (jinak název Kaczyńského strany PiS).

„Ta propaganda už lidem lezla krkem. Dotěrná, agresivní, neslýchaně brutální, připomínala mi stalinovské roky. Ani za výjimečného stavu /v r. 1981/ jsme tu něco takového neměli,“ řekl o kampani PiS W.Frasyniuk, bývalý legendární vůdce Solidarity ve Wroclawi.

Ombudsman poslal ve čtvrtek 25.10. do prokuratury stížnost na volební spot PiS, který nechutným způsobem strašil hypotetickými přistěhovalci. Vybízel tím dle něj k vyvolávání nenávisti.

Výsledkem je, že městské voličstvo odmítlo Kaczyńského vládu tvrdé ruky, jeho snahu o jednobarevnost celé země, o jediný povolený výklad historie, o politický vliv církve.

PiS bude velmi těžko sestavovat místní koalice


Spolu s volbami primátorů (voleni přímo, většinovým dvoukolovým systémem, jako u nás senátoři) se volily městské rady, regiony (vojvodství) a místní samosprávy. Ty všechny stejným způsobem jako u nás v místních volbách, poměrným systémem. Který nikdy nevygeneruje jednoho vítěze, ale jen pořadí stran, které potom musí sestavit koalice.

Kaczyńského strana získala do samospráv a do regionů nejvíc hlasů (32%) a prezentuje to jako velké celonárodní vítězství a vyhrané volby. Podle ještě stále ne zcela finálních čísel bude ale vládnout jen v šesti či sedmi regionech neboli vojvodstvích (od minulých voleb si polepšil o pět), a Občanská koalice s lidovci a s levicí v devíti až deseti.

Jak je to možné? PiS teď nemá nikoho, kdo by s ním chtěl jít do koalice. To je výsledek soustavné polarizace společnosti, jakou Kaczyński už tři roky provádí. Proto bude vládnout jen tam, kde získal nadpoloviční počet zastupitelů (v praxi to v několika vojvodstvích bylo o jednoho či dva). A tam, kde ne, dohodnou se spolu vždy všichni ostatní. Jako v případě pražských voleb a ODS.

Navíc na venkově se k velkému překvapení udrželi lidovci (PSL), kteří tu měli tradičně silnou pozici, než jim ji prakticky zcela sebral v r. 2015 PiS v parlamentních volbách. A teď chtěl tuto stranu, řečeno slovy jeho mluvčí, „vyeliminovat z veřejného života“. Nevyeliminoval, lidovci dostali 16,6%. Polský venkov nebude jednobarevný.

Všechny ostatní strany ale vyšly z voleb marginalizované: spojená levice 6%, levá levice Spolu 1%, Zelení také 1%. Lidé zřejmě volili vedeni instinktem strachu na obou stranách politického příkopu.

Paralely s českými nedávnými volbami

Srovnáme-li polské obecní volby s nedávnými českými, je tu spousta analogií. V menších městech a na venkově vyhrávaly vesměs různé místní koalice, nikoli čistě partijní kandidátky. Vše bylo o lidech.

Ve městech, i těch největších, vítězili často kandidáti, o nichž se vědělo, že měli za sebou práci pro město, pro obyvatele. Někde se postavili i proti sekretariátům vlastní strany, PiS i Občanské platformy, pokud se ty snažily někoho městům vnutit, a měli s vlastní kandidátkou úspěch.

V Gdaňsku dokonce dostal nejvíc hlasů dosavadní oblíbený starosta P.Adamowicz, byť má problém se soudem. Platforma proti němu postavila v rámci vnitrostranických bojů svého partijního kandidáta, a ten skončil jako třetí. A to přesto, že šlo o syna L.Waƚęsy a že tohle jméno má v Gdaňsku obzvlášť silnou váhu, a že jako europoslanec tu byl oblíben. Neprokázal ale, co by městu přinesl.

A případ mladého P.Jakiho, nabídnutého na poslední chvíli stranou PiS ve Varšavě, v mnohém přípomíná pražského Stuchlíka.

Hlavním rozdílem je naopak přímá volba starostů velkých měst (je jich 107). Obyvatelé si o nich rozhodují sami. Kdybychom ji měli, víme od prvního dne, kdo bude stát v čele Prahy a nemuseli čtrnáct dní čekat.

4.listopadu se ještě v Polsku uskuteční druhé kolo, které určí starosty 649 měst a městeček. Celkový politický výsledek těchto voleb to už ale nezmění.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy