Co ukázaly polské volby: v deseti bodech

16. 10. 2019 | 15:59
Přečteno 4004 krát
Většinu hlasů dostala opozice, vládnout bude Jarosław Kaczyński. Očekával však daleko víc, nebude moci změnit ústavu ani přijímat na běžícím pásu své zákony. V parlamentu má většinu pěti poslanců, ztratil senát.

1) Z hlediska politického rozložení vyhrála vládní koalice Spojená pravice (jejíž páteří je Kaczyńského Právo a spravedlnost – PiS). Bude mít v dolní sněmovně většinu pěti křesel, tedy stejně jako dosud. Očekávala však daleko víc. Nezískala ústavní většinu, která by jí umožnila změnit ústavu, jak si přál Jaroslaw Kaczyński. A ztratila většinu v senátu, což je důležitá novinka. Jako by podpora Kaczyńského narazila na strop. Maďarská situace se tedy v Polsku neprosadila.

Kaczyński ve Varšavě výrazně prohrál


2) Z hlediska počtu hlasů, tedy rozložení sil ve společnosti, ale vyhrála výrazně opozice, její tři koalice dostaly téměř o milión hlasů víc než PiS. Kaczyński tudíž nedostal žádný všelidový mandát k další přeměně společnosti, proti sobě měl 55% voličů.

Sám Kaczyński dokonce dostal ve Varšavě, kde kandidoval jako jednička, skoro o dvě stě tisíc hlasů méně než jeho konkurentka Małgorzata Kidawa-Błońska z opozice. Dokonce nezvítězil ani v okrsku, kde celý život bydlí a kde ho znají všichni sousedé. Podobně dopadli někteří další politici vládnoucí strany. Do Senátu se nedostal ani otec současného prezidenta.

Většinu křesel v parlamentu Kaczyński získal díky způsobu přepočtu hlasů na mandáty, který zvýhodňuje nejsilnější stranu (D´Hondtova metoda). Kdyby opozice vystupovala společně na jedné kandidátce, možná by byl výsledek opačný, jisté to ale není.

3) Země je stále hluboce rozdělena: mezi velká města, která volila opozici, a venkov a malá města (kde žije většina Poláků), jež volila PiS; mezi západ, který tradičně volil liberální opozici, a východ, který je stále baštou PiS.

Veřejnoprávní televize jako staré Rudé právo

4) Pro mnohé a hlavně pro Kaczyńského bylo dosti překvapivé, že nezískal víc voličů. Že většina se nedala opít rohlíkem. Měl přitom všechny myslitelné předpoklady pro velký úspěch, nabídl masám velké finanční výhody, vlajkový program 500-plus. Za jeho vlády se zvedla materiální jistota miliónů chudších lidí.

Evropa i Polsko jsou v konjunktuře, předchozí vláda zanechala finance v dobrém stavu, díky tomu všemu mají Poláci poprvé ve své většině pocit jistoty zaměstnání, široké vrstvy netíží hrozba nezaměstnanosti, hodně z nich se oddlužilo. V takové chvíli lidé většinou hlasují pro vládu. Kaczyński zavedl příspěvek 500 zlotých (cca 3.000 Kč) měsíčně na každé dítě, 13.důchod penzistům, zrušení daní mladým do 25 let, slíbil stavět levné byty i 14. důchod.

Zároveň měl k dispozici velkou vládní stranu, veškerý státní aparát, všechny ministry, veřejnou televizi, která fungovala nezakrytě jako jeho propagační nástroj, připomínajíc komunistické časy: mlčela o skandálech strany PiS, kterých byl slušný počet, opozici představovala jako nepřátele, škůdce vlasti, tvrdila, že přijde-li ta k moci, zruší dětské přídavky. Ani se nepokoušela o nějakou vyváženost. Její ředitel neskrývaně slavil ohlášení výsledků voleb v nejužším kruhu předsedy PiS: ten ho přeci jmenoval.

PiS rovněž nezakrytě podporovala katolická církev, burcovala proti takzvané „ideologii LGBT“, jeden arcibiskup veřejně prohlásil, že po fašistickém a komunistickém totalitarismu Polsko čelí třetímu totalitarismu LGBT. Hned po volbách se na facebookové straně kurie v Lodži objevilo „Vyhráli jsme“.

Kaczyński měl navíc profesionálně dobře vedenou kampaň, udával v ní tón (což vzhledem k prostředkům, jimiž disponoval, není překvapivé), vyvolal napětí, sliboval další úlevy a zároveň strašil, že pokud vyhraje opozice, Poláci o materiální vymoženosti přijdou.

5) První analýzy ukazují, že nejvíc ho volili rolníci, důchodci a nezaměstnaní, naopak podnikatelé a manažeři volili opoziční liberály. Z hlediska vzdělání dostal hlasy lidí s nižším vzděláním, naopak vysokoškoláci volili hlavně liberální opozici. Od studentů dostal jen 22% jejich hlasů. Volilo ho podstatně víc mužů, ženy daly hlas víc opozici.

Opozice měla slabého lídra i program

6) Opozice byla rozdělena na tři koaliční kandidátky, což jí přineslo onu menšinu křesel v dolní komoře. Do senátu, kde prezentovala vždy jednoho společného kandidáta, ale vyhrála. A vyhrála v celých volbách na počet hlasů.

A to přesto, že neměla charismatického vůdce, který by v očích veřejnosti vyvážil Kaczyńského, neměla výrazný program, chovala se, jak by nevěřila, že lze vyhrát. Oproti parnímu válci Spojené pravice postavila tři různé koalice. Reagovala na Kaczyńského, snažila se vyvracet jeho tvrzení, apelovala na slušnost, vládu práva, dodržování ústavy a přináležitost k Evropě, práva žen, menšin. Nenabídla žádná větší sociální lákadla. Lidé jí dávali hlas spíš proti Kaczyńskému než pro její vlastní program. Trochu to připomínalo naši prezidentskou volbu.

Do parlamentu hlučná krajní pravice

7) Nový parlament bude na rozdíl od starého daleko pestřejší a nepředvídatelnější, bude tam celé spektrum od krajní levice až po krajní pravici. Spektakulární je návrat levice, která v minulém parlamentu zcela chyběla a která tam teď bude mít 48 poslanců představujících od postkomunistických sociálních demokratů přes lidi pocházející z různých hnutí a nevládek po stoupence moderních velkoměstských forem života, kol, komunitních struktur, kritizujících dosavadní privatizace.

Dostala se tam skupina mladých silných žen, které se vesměs osvědčily jako organizátorky protestů za ženská práva i za dodržování ústavnosti, lze předpokládat, že budou vystupovat velmi razantně. Budou mít za sebou i silnou organizaci Kongres žen.

Druhou novinkou bude krajní pravice, která bude mít 11 poslanců přináležejících k různým marginálním uskupením charakterizovaným výrazným antisemitismem, xenofobií vůči cizincům, uprchlíkům i Ukrajincům, s různě fašizujícími tendencemi, s protievropskou i protiamerickou rétorikou. A což může znít pro českého čtenáře překvapivě, s příklonem k Moskvě. Bude to poprvé, co se v polském parlamentu octnou lidé vnímající pozitivně Putina.

Pro PiS představují problém, budou na něj tlačit zprava, kritizují ho už dnes jako málo pravicový. Zradikalizuje PiS svoji rétoriku k ještě výraznějšímu nacionalismu, vzývání starých bojových tradic a katolictví, odmítání všeho moderního a evropského, aby mu k tomuto extrému nepřeběhla část voličstva? Kaczyński před pár lety vypustil tohoto džina krajní pravice z lahve a ona teď žije svým samostatným životem.

Toto různorodé spektrum poslanců bude ovšem menšinou proti monolitu většinové vládní koalice, která má sice různé frakce, ale doposud poslouchá Kaczyńského na půl slova.

Co lze čekat po volbách

8) Kaczyński zůstává po volbách skutečným vládcem země, který udává strategii a rozhoduje o všem: o personálních věcech, jmenování šéfů velkých podniků, bank, ministrů, mediálních ředitelů. Nikdy se mu nikdo nepostavil. Díky většině pěti poslanců, jakou měl i teď, bude pravděpodobně stejně jako dosud pokračovat v proměně země. V autoritářský systém vlády jednoho člověka, v bourání všeho, co se vytvořilo za posledních 25 let, v likvidování elit spojených s tímto obdobím a jejich nahrazováním jeho elitami ekonomickými i kulturními.

Na jaře přijdou prezidentské volby, do té doby se Kaczyński asi nebude snažit o žádné větší změny, aby nevyvolal napětí.

Lze ale předpokládat, že potom se bude snažit dokončit politickou kontrolu soudnictví a eliminovat vzpurné soudce, že se potom o něco podobného pokusí u soukromých médií (veřejná už má pod vládou), která by chtěl „repolonizovat“, tedy dostat do rukou jemu oddaných lidí, jako to udělal Orbán v Maďarsku. Lze to také nazvat zestátněním. Určitě se bude ještě víc snažit oslabit samosprávu a města, která mu stále odolávají. V nich v neděli vítězila opozice, ve Varšavě měl sám Kaczyński slabý výsledek. Lze také předpokládat, že se pokusí omezit samostatnost univerzit, které jsou líhní odporu.

A nechá volné pole katolické hierarchii v její úporné snaze podřídit si společnost, její sexualitu a intimní život, říkat lidem, koho mají volit. Ultrakonzervativní šéf celoplošného rádia Maryja, celoplošné televize i vysoké školy formující katolické ideology T.Rydzyk bude jistě od státu dostávat dál milióny.

9) Hladké pokračování mu teď ale zkomplikuje senát, kde mu chybí do většiny dvě jména. PiS už pracuje na tom je nějak koupit, nepůjde to ale asi rychle, a pokud opozice vytrvá, bude mu vracet návrhy zákonů a vůbec sypat písek do dosud hladkého soukolí vládnutí. Senát také jmenuje členy různých mediálních a jiných rad, ombudsmana, předsedu NKÚ, ÚSTR a další, takže najednou to nebudou muset být lidé Kaczyńského. A hlavně: opozice bude mít zřejmě svého předsedu senátu, který nabourá Kaczyńského monolit vlády.

Co Poláky může v dalších letech čekat se ukázalo hned včera v úterý: PiS bleskově podpořil návrh zákona, který by kriminalizoval sexuální výchovu na školách včetně výchovy o antikoncepci (do výše 5 let), a který ji míchá s pedofilií. Mají se tak zahladit všechny skandály s pedofilií kněží? Zrovna dnes se píše o dalším, v Polsku už tak běžném: kněz sexuálně zneužíval třináctiletou dívku, jeho nadřízení o všem věděli, aféru ututlali, policii nic neoznámili.

PiS jako revoluční strana s pohledem do minula

10) Tady je na místě položit si otázku, jak nazývat stranu PiS, která je Kaczyńského výtvorem. Novináři o ní mluví jako o konzervativní, nacionalisticky-konzervativní. Při nestranném pohledu je ale evidentní, že by se pro ni víc hodil termín revoluční.

To, co se Kaczyński snaží vnutit Polsku, je hluboká změna, revoluční regres, změna směrem dozadu v historii. Není v tom v dnešní Evropě sám, tyto tendence je vidět v Itálii, Francii, Německu, Maďarsku. A není také sám v tom smyslu, že s touhle ideologií se vesměs jako způsob vládnutí spojuje demagogie a populismus. Vybičovávání společnosti historiemi o nebezpečí, které hrozí od nějaké menšiny, historiemi o ohrožení národa, před kterým ale občana ochrání dobrý vůdce.

Hospodářsky se Kaczyński chová jako klasický etatista, udržuje co nejsilnější stát a velké polostátní podniky, téměř 40% bank je tam stále v rukou státu. Občas prohlásí, že bude repolonizovat další. Jeho pohnutky ovšem nejsou levicové, ale mocenské, kontrola velkých firem, jmenování jejich šéfů. Konzervativní je ta strana jen z hlediska kulturního, v tom smyslu, že vnucuje společnosti hodnoty, jak si je idealizuje část stárnoucí generace, která odmítá změny současného světa a považuje je za zkázu pro Polsko. A jak jí je vnucuje katolická hierarchie. Není náhodou, že PiS v těchto volbách volila masově stará a starší generace.

11) Kaczyńského způsob vládnutí a snaha o koncentraci moci do jedněch rukou nám dnes v ČR není vzdálená. Právě tak jako snaha o ovládnutí soudů a veřejných médií. Česká situace je v tom sice daleko latentnější, nicméně existuje. A způsob interpretace toho, co se děje v Polsku, je dobrým lakmusový papírkem, jak by se strany a politici rádi chovali u nás. Nadšení některých nad vítězstvím PiS by mohlo být varováním.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy