Češi zmizeli z pultů francouzských knihkupectví

20. 02. 2020 | 14:59
Přečteno 3257 krát
Nedávno jsem byl v Paříži a prošel si jako vždy knihkupectví. Od mé poslední návštěvy stovky nových knih. Celá ta krása měla ale jednu vadu: prakticky nikde český autor. Letos mají ve Francii vyjít tři knihy současné české beletrie. Slovenských loni vydali třicet.

Svůj regál tu má maďarská i polská literatura, česká nikoli.  Foto autor
Svůj regál tu má maďarská i polská literatura, česká nikoli. Foto autor

V těch knihkupectvích narazíte mezi novinkami ze středoevropských autorů hodně na maďarské, rumunské, polské, docela dost Slováků, hitem tam byl Estonec. Samozřejmě polská nobelistka Olga Tokarczuková měla všude svůj zvláštní kout. Francouzsky jí zřejmě vyšlo téměř všechno, co napsala. Na českého autora ale téměř nenarazíte.

Přitom ve Francii ročně vyjde 44 tisíc knižních novinek, tedy skoro čtyři tisíce měsíčně. A pouhé beletrie tam vycházejí každý měsíc stovky. Vidět, že v tom literárním moři neexistujeme, že česká literatura v jedné z největších a nejdůležitějších kultur Evropy prakticky zmizela, je smutné.

Abych nebyl nespravedlivý, výjimky potvrzující pravidlo: v jednom knihkupectví jsem narazil na nová vydání dvou Čapkových cestopisů, v jiném na Český román Ladislava Klímy a v jiném zase na Peroutkův Oblak a valčík. Toť vše. Jsou to ovšem vydání malých nakladatelů, malé náklady. Žádná reklama na ně, žádné plakáty. Jsou pryč časy, kdy jste tam narazili na hromady Vaculíků, Škvoreckých, Klímů, Lustigů a dalších.

A hledat českého autora z oblasti historie, politiky, sociologie, věd, které popisují dnešní svět a přispívají k jeho pochopení? Nic, ani náhodou. Jako bychom neměli k dnešnímu světu co říci. Nebo to neuměli do toho světa vyslat.

Ještě trochu jiný pohled: v jednom z největších knihkupectví, Gibert Jeune, pět pater knih, má svůj dvoumetrový regál polská literatura, svůj maďarská, svůj rumunská, svůj literatura jidiš a hebrejská. Nikoli ale česká. Ta se tísní spolu se slovenskou a s Balkánem v jednom regálu Střední Evropy. A jsou to většinou jen starší vydání starších autorů, novinek poskrovnu.

Čím to je? Češi se sami vymazali z evropské literatury?

Kunderovi pomohla ke světovému věhlasu Francie, ne české ministerstvo

Znamená to buď, že česká literární produkce nestojí za to, aby byla překládána, nebo že se český stát a jeho příslušné instituce nestarají o to, aby se dostala do světa. Osobně se kloním k tomu druhému.

Nebo trochu jinak: Poláci mají pět Nobelových cen za literaturu, z toho tři po r. 1980. My jen jednu jedinou, Jaroslava Seiferta z r. 1984. A zase: znamená to, že češti autoři nejsou na úrovni? Ne nutně. Jenže na Nobelově ceně se musí léta pracovat. Kromě dobrého autora to chce promyšlenou podporu veřejné instituce. Polský Knižní institut pomohl Olze Tokarczukové, aby jí vyšlo v cizině 92 překladů – má to nějaký český autor? Nemá. Nechali ji přeložit do švédštiny, mateřského jazyka členů Nobelova výboru – má to nějaký český autor?

Nebo ještě jinak: ve světě zdaleka nejznámějším autorem spojeným s českou literaturou je Milan Kundera. Je to snad tím, že píše o tolik lépe než jiní autoři vyjadřující se česky? Nemyslím. Klíčový vliv na jeho věhlas mělo, že vyjel do Francie, dostal se tam pod křídla největšího nakladatele Gallimarda a ten mu zajistil profesionální systematickou podporu na celoplanetární úrovni. Kdyby byl odkázán na podporu českého ministerstva kultury, věděl by o něm dodnes málokdo. To je smutný fakt.

Ministerstvo kultury trestuhodně zanedbávalo

Řekněme to otevřeně: po léta se o vývoz české literatury nikdo pořádně nestaral. Ministerstvo kultury tuto svoji povinnost vůči české kultuře trestuhodně zanedbávalo. Chovalo se, jako by stačilo, že pár úředníků navštíví pár knižních veletrhů, že se na několika z nich objeví malý český stánek (ovšem s knihami v češtině), že vyčlení malou částku na podporu překladů. Nemělo žádnou strategii, žádný promyšlený postup, působilo ad hoc. Paběrkovalo a příštipkařilo.

Když se před pár lety (po letech mlčení) začali spisovatelé a vůbec aktéři literárního života halasně ozývat, aby český stát vytvořil podobnou instituci na podporu národní literatury, jaké mají všude možně v Evropě už léta, nechal ministr kultury na papíru bleskurychle vytvořit tzv. České literární centrum. Jenže z projektu, který se zpočátku jevil velmi nadějně a na úrovni zahraničních institucí, se vyklubal jen slabý odvar.

Místo nezávislé instituce, jež by měla být výkladní skříní vůči zahraničí, vsunul ministr toto centrum jako malé oddělení o pár zaměstnancích pod Moravskou knihovnu v Brně. Nedostalo vlastní rozpočet, žádné kompetence ohledně vydávání knih v zahraničí, peníze na dotace podpory zahraničních vydání (nástroj par excellence takové instituce) dál rozděluje ministerstvo. Od založení centra už odešli dva jeho vedoucí a třetí je jen pověřen.

Těch pár zaměstnanců centra se snaží seč mohou, mají ale omezený rádius. Zatím spíš mohou nabízet autorům výjezdy do zahraničí na čtení jejich knih nebo na veletrhy, či pobyt pár týdnů v Čechách či v Brně (včetně zahraničních hostů). Ve srovnání s jinými evropskými institucemi tohoto typu to je málo. Pulty zahraničních knihkupectví zatím žádnou změnu nezaznamenaly (snad s výjimkou německých).

Někdo namítne letošním Lipským knižním veletrhem, kde byla ČR hlavním hostem. Ano, konečně první průlom po desítkách let. Je ale na obzoru další větší akce tohoto typu? Nic o ní není slyšet.

Plánuje se veletrh v květnu ve Varšavě, kde je česká literatura bez jakékoli větší zásluhy českých institucí už léta populární a vychází díky zájmu polských nakladatelů v mnoha vydáních. Kontext ovšem není nešťastnější, vládnoucí strana je tam dnes v ostrém konfliktu se světem kultury a literatury.

Méně českých knih anglicky než makedonsky

A jak je to s finanční podporou českého ministerstva kultury zahraničním vydáním? Tedy s klíčovým nástrojem, jak prorazit v cizině? Ano, částka, kterou dává na podporu, se zvětšila, ale chybí zjevně strategie v jejím využití. Do jakých zemí, do jakého teritoria, co je prioritou? Každý nakladatel malého jazyka ví, že chce-li, aby se jeho kniha šířila po světě, musí vyjít anglicky, a to ne kdekoliv, ale u dobrého britského nakladatele, který jí zajistí distribuci, reklamu, recenze, mediální ohlas. Potom se o ni zajímají i v jiných zemích.

Jak to je s prioritami našeho ministerstva? Podle jeho veřejně dostupných informací rozhodlo loni podpořit vydání tří knih britským nakladatelům a pěti americkým. Ano, toť vše, osm za celý rok do tohoto globálního jazyka. A to nemluvíme o tom, že nejde o žádné větší nakladatele. Zato podpoří dvanáct nakladatelů v Makedonii, šest v Chorvatsku. Švédsky nic. Jaká je v tom strategie, jaké priority? Angličané si nedali do Prahy žádost a tak my přece žádné hledat nebudeme?

Tři knihy české prózy, toť vše

A co Francie? Pro letošek se plánuje, že tam vyjdou tři české knihy současné prózy (a tři komiksy). Toť vše. Slovákům tam loni vyšlo třicet knih – o polovinu menší země, desetkrát víc knih. Na letošním pařížském veletrhu se má objevit menší český stánek. Poprvé po více než deseti letech. Jako první vlaštovce mu musíme tleskat, bude ale s to situaci nějak zvrátit? Jeden stánek mezi stovkami jiných?

Chabá prezence české literatury ve Francii samozřejmě zapadá do širšího kontextu. Ve Francii nejsou vidět ani české filmy, ani výtvarníci. Česká republika vůbec zmizela z prvních stránek světových médií, stát nemá žádnou strategii, jak se ve světě prezentovat. V 90.letech jsme byli nejmilovanější zemí a kulturou východu Evropy, tenhle kapitál jsme promarnili.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy