Tahle největší země Evropy, sedmkrát lidnatější než my, se dlouho držela filosofie, že vše se dá zvládnout bez drastických opatření. Dnes má třetí nejvyšší počet nakažených: šest a půl tisíce testovaně pozitivních a 148 zemřelých.

Do minulého týdne se držela názoru, že chod země a ekonomika se nesmí zastavit. Že zaberou hygienická opatření a zodpovědnost obyvatelstva.

Na rozdíl od nás má Francie se zvládáním nárazových pohrom letité zkušenosti, všechny zatím víceméně ve zdraví přežila. Bez žádných větších psychóz. Naopak, lidé se při nich vždy nejrůznějšími formami navzájem podporují a ubezpečují, že je nic nesrazí na kolena a že budou dál žít jako předtím.

Byly atentáty, loni zase hnutí žlutých vest, jejichž akce vedly k uzavření mnoha obchodů a živnostníků. A potom velké stávky a manifestace v prosinci a lednu proti důchodové reformě: dva měsíce vlaky a pařížské metro nejezdily buď vůbec, nebo jen velmi sporadicky, lidé se nedostali do práce, hotely a turistika zely prázdnotou, utrpěla citelně ekonomika. I pak se ale život vrátil do normálních kolejí. Stát se snažil.

Do minulého týdne bez omezení

V kontextu koronaviru žila Francie do konce minulého týdne bez omezení. Školy zavřela teprve v pondělí (potom ale včetně mateřských), s tím, že ve Francii po desetiletí funguje dálkové vyučování a využívají ho desetitisíce rodin. A s různě zavřenými školami se lidé naučili žít už během zimní stávky.

Když ale pandemie zachvátila celý kontinent a v zemi rychle rostl počet nakažených, prezident Macron přitvrdil a všechno šlo ráz na ráz. Najednou nechal uzavřít většinu obchodů, firmám doporučil práci z domova a co nejvíc omezit komunikaci mezi lidmi. Restaurace ale zůstaly plné, na nábřeží Seiny posedávaly slunící se davy. Proto v sobotu večer přišlo z hodiny na hodinu uzavření restaurací a kaváren.

Zároveň ale Macron učinil asi nejrozporuplnější rozhodnutí svého prezidentování: v protikladu s ostatními opatřeními nechal minulou neděli proběhnout první kolo voleb do místních zastupitelstev. Důvody jsou spletité, politické, na konání trvala republikánská pravice a prezident se obával, že kdyby volby odsunul, byl by nařčen, že využil epidemie pro svůj politický prospěch. Očekávalo se totiž, že jeho kandidáti příliš nezabodují (a v Paříži dopadla jeho kandidátka skutečně až na třetím místě).

K volbám se ale i přes výjimečnost situace dostavila skoro polovina voličů. Samozřejmě méně, než kdykoli předtím, vzhledem ke kontextu to byl ale projev výrazného zájmu voličů o veřejné věci. Druhé kolo voleb prezident odložil na červen.

Macron: stát funguje, pro každého má připraveno řešení

A včera v pondělí večer vystoupil v televizi už s extrémně vážným poselstvím. „Jsme ve válce,“ v sanitární válce, a tu vyhrajeme, opakoval. Jako kdysi Churchill.

Macron ke koronaviru nevystupuje denně, ani se hodiny nečeká, kdy se objeví, jak to známe my. Vystoupil přesně ve 20 hod, jak to bylo ohlášeno, v klasické prezidentské póze za stolem pod vlajkou. Obrázek jak z jiného světa, na jaký jsme už zapomněli. Jen na obrazovkách ho sledovalo 38 milionů osob.

Mluvil státník, jasná řeč, jasné symboly republiky, jasné poselství: situaci máme pod kontrolou, stát funguje a nikoho nenechá padnout, pro každého má něco připraveno. Žádnou firmu nenechá zkrachovat, těm v potížích nabídne 300 mld euro půjčky a fiskální úlevy, bude fond pro živnostníky a obchodníky, odsouvá se jim placení nájmů, faktur za elektřinu. Pro zaměstnance se rozšiřuje částečná nezaměstnanost. Ty nejchudší stát nasytí a zajistí jim lékařskou péči. Důchodová reforma se odkládá.

Složil velký hold a poděkování zdravotníkům, kteří pracují na doraz. Stát pro ně zrekvíruje taxi a hotely, pokud budou potřebovat mezi šichtami odpočinek. Do nejvíc postižené části země, Alsaska na východě, armáda vysílá polní nemocnici, a armáda odtamtud převeze do nemocnic jiných regionů část nakažených. (V únoru se tu totiž konalo velké náboženské shromáždění a stalo se epicentrem nákazy, ta do Francie nepřišla s lyžaři z Itálie, jako k nám.) Všechny okresy dostanou během dvou dní respirátory.

Zároveň vyhlásil zákaz volného pohybu osob včetně cestování, kromě lékařského personálu a nutných důvodů. Kontrolovat to bude v ulicích policie, na čestné slovo. Hranici ani veřejnou dopravu, nutnou pro zdravotníky, ale Francie nezavře.

Řešení tak Macron vidí v rámci EU, nikoli v uzavírání národních hranic. Zavře se proto jen vnější hranice Schengenu.

Tak žije Francie v době koronaviru.