Dynamika vznikla v 17. století na základě zákonů obvykle nazývaných "Newtonovy zákony pohybu." Dnes víme, že přesná formulace dynamiky vyžaduje jejich úpravu. Na druhé straně, jejich původní tvar stačí pro téměř všechny aplikace. Od popisu harmonického pohybu hmoty na pružině po studium pohybu Země kolem Slunce. Ve druhém zákoně síly je, při neměnné hmotnosti, zrychlení úměrné výslednici všech vnějších sil působících na hmotu.

Vzdělání je jednou z nejdůležitějších sil našeho života. Pokládá se za důležitý činitel zrychlení příjmu. Jestliže budou mít všichni stejné vzdělání, je známo, že nerovnost v příjmech se může snížit jen asi o 10 procent. Pohledem druhého Newtonova zákona zaměníme výslednici všech vnějších sil za vzdělání a přitom zanedbáme nesčetné množství jiných sil. Rozdílnost příjmu při stejném vzdělání zůstane obrovská.

Podobně, náš zavedený způsob vzdělávání je silový. Pohledem druhého Newtonova zákona očekáváme, že vynaložení větší síly povede k většímu zrychlení příjmu, kariéry, vlivu, vážnosti, ekonomickému růstu apod. Zdá se, že většina považuje silový způsob vzdělávání za dobrý včetně platnosti úměry druhého Newtonova zákona. Nesouhlasím vzhledem k mnoha známým hříchům silového způsobu vzdělávání. Jsou jimi například mnohaletá jednostranná ztráta svobody, odpovědnosti za vlastní vývoj a vnitřní motivace k učení. Potlačení rozvoje spolupráce, rozmanitosti rozvoje dovedností, znalostí a kritického myšlení. Ověřování znalostí způsobem, který podporuje hanbu, domýšlivost nebo podvádění.

Přes čtyřicet let žiji v přílivu digitální inteligence. Jeho stoupající síla vyvolává vědomí nově narozené mysli, která zaplavuje silový způsob vzdělávání s jeho hříchy. Přitom se zdá, že digitální inteligence znamená obdobu mytické Noemovy archy. Digitální Noemovu archu. DNA nového života a kultury vzdělávání, ve které přijímáme kulturu vzdělávání lovců sběračů v pokročilém digitálním tvaru. Kulturu, kdy matematika zůstává důležitou, ale přestává být královnou. DNA vzdělávání je založeno na osobní svobodě, rovnosti, sdílení dovedností a úsilí. Na dostatku času ke hře a objevování, věkově různorodých skupinách neoddělujících svět dětí a dospělých, volné výměně myšlenek a působení v demokratickém společenství, spolupůsobení a součinném rozhodování. Nesčetné množství jiných sil přítomných na Digitální Noemově arše vede k nadměrným znalostem a dovednostem dnešního světa přirozeným způsobem a zřejmě i k přesnější formulaci dynamiky vzdělávání.

Dovolte mi prosím, až budete o víkendu přemýšlet o vzdělávací DNA, vzpomenout na obraz Smrt hrobníka, jehož autorem je C. Schwabe, s umírajícím, andělem a bílým sněhem. Představuje se zde čas jako velkolepé vyvrcholení pokorného lidského života. Zobrazení v okamžiku smrti totiž odkazuje na plynutí času během celého života. Skromný a obyčejný člověk dodává naději na povýšení smyslu života nad rámec toho, co je možné vidět ve fyzikálním světě. Umírajícím hrobníkem tu stejně dobře může být silové vzdělávání a andělem digitální inteligence univerzity lovců sběračů. Vítejte.