Zápisky z konce Evropy

27. 06. 2016 | 23:12
Přečteno 4042 krát
Odchod Velké Británie z EU znamená nejspíš historický předěl. Evropská unie, jak se ji Češi naučili v posledních desetiletích vnímat, se zásadně promění. V příštích pár letech musíme upevnit své zakotvení v jádru evropské integrace a práce na tom musí začít ihned.

Zpráva o výsledcích referenda ve Velké Británii mě zastihla na cestě do Bretagne (jinak též „Malé Británie“) – cestou na tuto dovolenou jsem si plnil dávný klukovský sen, že navštívím tenhle trochu divoký „konec Evropy“. Cesta z Čech do Bretagne je celkem dlouhá - takže během těch pár dnů, kdy se zdálo, jako by končila Evropa, jak jsme ji znali, a kdy se podél cesty severní Francií míhala bojiště obou světových válek (a taky hřbitovy evropských i amerických padlých), které měla překonat velká myšlenka jednotné Evropy, byl čas vidět věci v delší perspektivě.

Projekt společenství evropských demokratických zemí bude bezpochyby fungovat dál. Země jako Francie, Německo nebo Belgie, přes které se přehnalo šílenství obou válek, si dobře uvědomují, proč si toto prvotně mírové společenství jednoznačně zaslouží zachránit. Snad si to uvědomíme i my. Jen se musíme naučit Evropu vnímat jinak, než to bylo v posledních pár desetiletích pod vlivem našich přinejlepším anglofonních, anglofilních (a tedy i do značné míry euroskeptických) elit.

V Británii samotné se možná v nejbližších týdnech povede boj o to, zda lze těsný výsledek uznat jako závazný. Selhání jde jasně na vrub politických elit – že se David Cameron a Jeremy Corbyn se svým stylem smutných klaunů nechali překřičet ještě směšnějšími figurkami typu Nigel Farage či Boris Johnson, je tragikomické. Kocovina po referendu zjevně stihla obě velké strany, a ostatně širší britskou společnost.

Německá kancléřka Angela Merkel státnicky brzdí snahu potrestat Británii tvrdými jednáními o vystoupení a její šéfporadce naznačuje, že politici v Londýně by měli dostat šanci si vše ještě rozmyslet. V britských novinách se objevují články připomínající, že nakonec suverénem v procesu vystoupení z EU je britský parlament – a těsný výsledek ovlivněný naprosto vylhanými pseudoargumenty zastánců brexitu otevírá prostor pro další úvahy. Je sice těžké si představit, že by výsledek referenda byl jen tak smeten ze stolu, nicméně představa, že Skotsko teď naprosto legitimně vypíše nové referendum a odejde ze Spojeného království místo odchodu z Evropské unie (podobně jako obnovené hlasy ze Severního Irska volající po sjednocení s Irskou republikou), musí být pro spoustu Angličanů drsným budíčkem. Pravděpodobnější ovšem je, že Británie do několika let skutečně přestane být plnohodnotným členem EU.

Jaká z toho pro nás plynou podstatná poučení pro nás? Naše země by byla absolutně naivní, pokud by také naslouchala hlasům populistů volajícím po referendu a plánu opustit toto společenství evropských demokratických států. Na rozdíl od Angličanů nemůžeme ani nostalgicky vzpomínat na vlastní impérium, ani si jinak namlouvat, že to na našem konci Evropy, kde historicky často a nyní znovu mrazivě fouká od východu, zvládneme sami. Ekonomicky jsme totiž s jádrem EU bytostně provázáni a těžce bychom na zánik EU či naše vystoupení doplatili. Nevěřme proto falešným prorokům, kteří už zase volají po našem odchodu z Unie nebo jejím radikálním oslabení. Silná Evropa je naším klíčovým strategickým zájmem a je naší odpovědností se tuto jednotu pokusit zachovat.

Málokde se asi přes víkend slavilo tolik jako v Kremlu. Putinovi trojští koně si již chystají referenda ve Francii, v Holandskun nebo třeba i na Slovensku a u nás. Každopádně výsledkem britského referenda oslabí jak Evropská unie, tak pravděpodobně Velká Británie, která se může odchodem Skotska a možná i Severního Irska de facto rozpadnout. A oslabená Británie znamená i oslabené NATO a znejistěný evropský hlas v něm. Putinův režim si může mnout ruce. O to víc musíme my aktivně pracovat jak na evropské bezpečnostní struktuře, tak na rozvoji NATO jako obranného rámce demokratických zemí na obou stranách Atlantiku. Je to strategickým zájmem České republiky i dalších evropských demokracií.

Evropská i česká demokracie vstupují do zase o něco rozbouřenějšího období. Ať už s námi v EU Britové zůstanou, nebo ne, můžeme si my ostatní do příštích týdnů, měsíců a let připomenout slavné heslo z britského válečného plakátu, které ožilo v posledních letech v internetových memech: Keep calm and carry on.

Řečeno masarykovskou parafrází, demokracie potřebuje demokraty a drobnou práci občanskou. Dnes jako už ostatně dlouhodobě od roku 1989, a v příštích letech možná více než kdy jindy. Je to tedy úkol pro nás všechny aktivní občany a občanky, v politice i mimo ni, kteří v myšlenku evropské spolupráce věří a mají na srdci zájem naší země, aby se zapojili do veřejné diskuse a zasadili se o zdárné překonání této krize.

To znamená samozřejmě práci na reformě EU. Evropská unie se musí stát srozumitelnější, demokratičtější a být schopna řešit výzvy, které od ní Evropané a Evropanky očekávají.

Ale jde i o každodenní práci doma v českém rybníčku. Nejbližší příležitost přinesou podzimní krajské volby. V Británii hlasovaly pro brexit zejména ty regiony, které globalizace nechala chudé a zapomenuté. I v naší zemi se ve spoustě krajů nevede tak dobře, jak by lidé čekali. Přitom EU má právě na tyto věci své mechanismy v podobě evropských fondů – ovšem naše operační programy spravují z velké části místní polomafiánské sítě v krajích. Je tedy potřeba, aby evropské fondy nezůstavaly v regionech za nehty hejtmanům Rathům či senátorům Novákům. Hned na podzim se nabízí šance už na další obměnu a pak průběžnou práci i občanský tlak.

Příběh Evropské unie brexitem nekončí. Je však i na nás, kam se bude dál vyvíjet. A pokud chceme, aby naše země udržitelně prosperovala a aby náš konec Evropy (kterému eufemicky říkáme “střední Evropa”) zůstal bezpečným místem k životu, musíme nabídnout víc než doposud.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy