20. srpna premiér Babiš zvrátil rozhodnutí ministra Vojtěcha zavést rozumná proticovidová opatření v obchodech či restauracích. Tím krokem spustil naplno druhou vlnu koronaviru, napnul kapacity zdravotnictví, ohrozil tisíce životů a dovedl nás do nouzového stavu. Měl by za to zaplatit.

Ve svém projevu minulý týden premiér sice na půl úst přiznal chybu, ale tu skutečnou osudovou chybu ze srpna nezmínil. To, že začátkem léta opatření vláda rozvolnila, by se dalo pochopit, vývoj vypadal optimisticky a ekonomiku bylo potřeba přestat přehnaně dusit. Mezitím se ale mělo naslouchat expertům.

Na jaře Babišova vláda ostatně v lecčem přestřelila. Poté, co si lidé začali šít nedostatkové roušky, přikázala je nesmyslně nosit i při procházce v lese nebo při řízení vlastního auta. Protiústavně zavřela hranice. Nebyla schopná - narozdíl od sousedních zemí - připravit rychlé a účinné podpůrné programy pro živnostníky. Podobné nesmysly a ústřelky, spolu s přijatelnou dynamikou epidemie začátkem léta, logicky spoustu lidí naladily proti dalším opatřením.

Zatímco tedy u sousedů v Německu, nebo ve spoustě dalších funkčních demokratických zemí, v létě trvala rozumná opatření typu roušek v uzavřených prostorech, dodržování prostorových odstupů, a dobře fungovalo trasování případů, u nás vláda povolila opatření, polevila v přípravě na druhou vlnu a všem nám doporučovala užít si dovolenou doma. (Pan Babiš mezitím odjel na Krétu, ale to je ještě jiný příběh.) Když začalo kolem půlky srpna být jasné, že čísla jdou nahoru, připravil ministr Vojtěch na základě expertních doporučení rozumná opatření, která měla situaci dostat pod kontrolu a do mezí běžných v sousedství.



A právě v této situaci přišel premiér Babiš, který se zalekl nespokojenosti lidí, a zvrátil odborná doporučení. Vojtěcha nejdříve ponížil a oslabil, poté se ho před týdnem, když už začal být průšvih evidentní, prostě zbavil. Klíčové je, že 20. srpna zaseknul přiměřená opatření, jako roušky v obchodech a podobných vnitřních prostorech, a ještě 8. září okřikoval mezinárodní experty, že jsme na tom prý dobře. Znovu obrátil až 9. září, když už testované případy, ale i hospitalizace jely zcela zjevně exponenciálním růstem nahoru.

Bude to mít - a bohužel teď už i reálně má - cenu desítek předčasných úmrtí, tisíců zbytečně nemocných lidí, ohrožení zdravotníků, ale tak či tak i další omezení ekonomiky. Která nemusela v této podobě a množství přijít, kdyby se rozumnými opatřeními dařilo držet druhou vlnu na uzdě. Svým rozhodnutím z 20. srpna, které se snaží zamluvit a zamaskovat, Babiš zasekl sekeru do zad svým spoluobčanům, českému zdravotnictví, ale i podnikatelům a státnímu rozpočtu.



Tato epizoda ale vedle přímého dopadu do lidských životů ukazuje také limity Babišova vládnutí - a ostatně vládnutí všech populistů bez pevných hodnot, a tedy snadno omámených davem, ať už ten chce cokoli. Na prvním místě jsou jeho osobní zájmy, kterým dá vždy přednost před osudem obyčejných lidí.

Babiš musí skončit. Obětovat ministra zdravotnictví za svou vlastní chybu bylo absurdní a nechutné. Dnes podle všeho opět utekl před odpovědností ve Sněmovně. Nejlépe by samozřejmě bylo, kdyby sám rezignoval, nebo by mu nedůvěru měla vyslovit opozice.

Do budoucna si snad budeme volit lidi, kteří lépe rozumí, třeba i na základě orientace ve světě, co funguje a co nefunguje, a kteří v sobě mají dost pokory, aby naslouchali vzdělanějším a kvalifikovanějším.

Teď je ale čas Babišovi vystavit účet.

--
Sledovat mé kratší komentáře můžete i na sítích Facebook a Twitter.