Petr Minařík

08. 03.

Festival spisovatelů a hloupá liška

Petr Minařík Přečteno 3187 krát

Vloni poprvé jsem se dostal do publika Festivalu spisovatelů Praha. Měl jsem předsudky, jak jinak: snobská akce na Nové scéně, všichni ti slavní spisovatelé, dvakrát se zasměju na nevhodném místě a všichni poznají, že jsem z Brna. Byl to můj velký omyl.

Pražský podnik pro spisovatele a čtenáře je jedinečná akce svého druhu, která nepochybně nemá v Česku konkurenci. Skuteční myslitelé tohoto světa si najdou čas, aby přiletěli a nejen četli, ale taky diskutovali s publikem, které nijak nezaostává za pestrostí pozvaných hostů. Mohl bych v superlativech pokračovat, ale nemá to smysl. Liška ví své.

Liška je chytré zvíře, a proto máme chytrého herce Lišku, který si může dovolit ze sebe dělat idiota, máme Lišku v čele zelené strany, který jako jediný obstál v protikorupčním testu novinářů, a měli jsme třeba taky Lišku hudebního skladatele. Ale do revíru se vloudila Liška, se kterou si nevím rady. Je to zastupitel v Praze, takže tím by to pro mne mohlo skončit. Kdyby ovšem tato Liška nepáchala škody přesahující nejen její mandát, ale i politický volební obvod. Jde o škody pro celou českou kulturu.

Ve zkratce se má věc takto. Předseda grantové komise a zastupitel Liška si myslí, že Festival spisovatelů Praha je marginální podnik, který hlavnímu městu nic nepřináší. Aby ostudy nebylo jen na jeden kabát, dodává, že v publiku sedí jen (!) čtyři sta studentů. Proboha, to ten Liška myslí vážně? To mu je málo? Kolik by přišlo lidí na jeho vystoupení? Tipuju, že do deseti i s členy rodiny.

Jedna z mála literárních akcí u nás, o které je slyšet i v zahraničí, zdaleka nejen u sousedů, se kvůli Liškovi bude muset značně zredukovat. Poběží pouhé dva dny, jelikož si Liška a spol. myslí, že si můžou ve městě dělat, co chtějí, a klíčovému kulturnímu podniku snížili dotaci takřka desetkrát.

Tragikomickou pointou je, že Liška je zastupitelem za TOP 09, tedy strany neúspěšného prezidentského kandidáta, po jehož boku se ještě před pár týdny houfovala umělecká obec. Dobře, TOP 09 dala této zemi současnou ministryni kultury, dala nám i Lišku, to všechno jsou epizodní figury, o kterých se nemusíme bavit; jenže škody, které páchají, možná nepůjde napravit. Bohatě by stačilo, aby se ředitel festivalu, ctihodný pan Michael March urazil a řekl si, že se na to může taky vykašlat. Těžko bychom mu to mohli mít za zlé.

04. 03.

Díky nejen za amnestii, pane prezidente

Petr Minařík Přečteno 5120 krát

Po jazzmanech přispěchali s rozlučkou s prezidentem čeští senátoři. Dnešní utajené jednání by se klidně mohlo jmenovat Děkujeme nejen za amnestii, pane prezidente. Horní komora, která dvakrát pomohla s jeho zvolením, mu nyní balí úhledný dárkový koš, ve kterém najde, co má skutečně rád: rozruch kolem své osoby a především snadný způsob, jak se rafinovaně zbavit svých odpůrců.

Pro žalobu z velezrady budou hlasovat senátoři, kterým třeba končí mandát a bylo o nich dosud málo slyšet, anebo naopak i ti, kteří jsou přesvědčeni, že dost bylo Klause. Je to poněkud paradoxní v týdnu jeho konce. V této zemi si někdejší předseda ODS a vlády, dnes ještě prezident mohl více než dvacet let dělat cokoliv; politicky úspěšně se mu dokázal postavit jen Zeman, který ho od pátku na Hradě střídá. Ostatní neuspěli, většinou proto, že se báli jeho síly a moci, a tak to zkoušeli jinak - řekněme zboku.

Není pochyb o tom, že je Václav Klaus starý černokněžník, přesto se ale velezrada jaksi nehodí. V rámci politického boje používal všechny nástroje, ty na hraně i za ní. Politika utváří zákony, má se v nich legálně pohybovat, přesto se počítá, že demokratický systém založený na soutěži politických stan politiku drobně preferuje, protože ona sama je jeho základem. V okamžiku, kdy paragrafy budou nad politikou, končí demokracie.

Je to velmi příznačné, stačilo by být drobně milovníkem spikleneckých teorií a neuvěříte, že v zákulisí celého toho sběru podpisů pod žádost o Klausovo stíhání před Ústavním soudem nestojí někdo jako třeba Hájek nebo Jakl. Elán občanské společnosti, který vzbudila významná neprohra (když zůstaneme v Klausově slovníku) Karla Schwarzenberga v přímé prezidentské volbě, bude rozmetán právě kroky, jako je ten dnešní.

Václav Klaus a jeho reálpolitika může opravdu zmizet jedině politicky, ideálně její porážkou v nějakých volbách: příští rok se nabízí hned čtyři pokusy. Jít Klausovi po krku tak, že to vypadá, že mu jdete skutečně jen po krku, ho jenom posílí. Což o to, jistě ho to nazlobí a povytáhne obočí, ale skupina lidí, kteří chtějí poskytnout alternativu, se tím nepatřičně zdiskredituje.

Dnešní jednání dává Klausovi, bohužel, zase za pravdu. Potvrzují se mu jeho myšlenkové stereotypy o vládě justice, když o politicky motivovaných krocích prezidenta má rozhodovat (zase drobná citace mistra) brněnská vláda, rozuměj Ústavní soud. Deset let byl miláčkem národa a konečně se z něj stává mučedník, dokonce se o tom bude mluvit v zahraničí, což zbožňuje ze všeho nejvíc. Mohl dostat lepší výslužku pro účinkování na ultrakonzervativních fórech ve světě?

Ano, zní to pěkně, když se řekne, že Miloš Zeman není můj prezident a Klause odbouchneme pomocí paragrafů, ale jak by řekl Ota Černý ve svém legendárním pořadu Co na to občan?: Jde přece o to zvolit si příště dobrého prezidenta, popřípadě se rozhodnout, že už žádného nechceme. Do Česka by se zase měla vrátit politika, ideálně tentokrát bez Klause.

Archiv článků: březen 2013

Festival spisovatelů a hloupá liška

Díky nejen za amnestii, pane prezidente

Blogeři abecedně