Vládnout znamená řídit podstatné

19. 09. 2014 | 09:50
Přečteno 9437 krát
Vlády se snaží prosazovat svou politiku pomocí stále detailnější kontroly. Složitost procesu vládnutí se tak stále zvyšuje, ale jeho výsledky se nezlepšují. Dokonce se zdá, že politické a ekonomické krize současnosti jsou důsledkem metod, s jejichž pomocí se politici snaží zavádět pořádek. Jak na to reagovat?

Hledání pořádku

Co se může pokazit, to se pokazí. Známý Murphyho zákon zní sice jako vtipný postřeh o smůle a o zlomyslnosti věcí, ale má mnohem závažnější pozadí. Je „zlidovělou“ verzí druhé věty termodynamiky, která říká, že všechno nezadržitelně tíhne k chaosu. V praxi to znamená, že také lidmi vytvořené organizace jdou do kolen pod tlakem nepředvídaných zvratů, obtíží a nezdarů.

Jak v přírodě, tak v lidských společnostech převládá tendence k dezorganizaci. Proti dotírajícímu zmatku se lidé od nepaměti brání tím, že utvářejí své okolí. Nejtypičtějším výrazem snahy zavést do živelnosti světa pořádek je politika. Ať v diktaturách, či v demokraciích – obecným cílem politiky je přežití státu a hlavním měřítkem úspěšnosti vládnutí je tedy rovnovážný vývoj a stabilita celku.

Každá vláda chce sice zorganizovat společnost podle odlišné představy pořádku, ale všechny se snaží najít a vymýtit náhody, zvraty a výjimky. Hradbami proti vytrvale dotírajícím předvojům zmatku mají být co nejpodrobnější zákony a předpisy. A přesto přijde další příbojová vlna chaosu a přinese nové obtíže, neúspěchy, krize a rozpad.

Takže zbývá pouze smířit se s vlastní bezmocí? Nikoliv. Dosavadní evoluční úspěch lidstva je spjat s vytrvalou snahou vzepřít se proti zmatku. V posledních dekádách však přibývají obtíže s účinností metod, které k tomu používáme. A tak se ptám, je-li dosavadní přístup k politice opravdu jediný možný.

My vám to spočítáme

Od nepaměti se lidé snaží sbírat poznatky a zavést s jejich pomocí do světa pořádek. Dnes si opravdu nemůžeme stěžovat na nedostatek vědění o stavu společnosti a jejím řízení. Ale jak to, že nejsme úspěšnější? Informační společnost produkuje příval poznatků dožadujících se pozornosti a uplatnění, aniž by byla prokázána jejich kvalita. V záplavě zbytečností sice najdeme i drobty pravdy, ale převládají domněnky, názory, manipulace, provokace a nesmysly. Tato podezřele zbarvená informační kaše klokotá stejnými komunikačními kanály a vzniká tak dojem rovnocennosti všech poznatků. Přetlak informací je ještě posílen dětinskou vírou, že nové poznatky jsou automaticky správnější než staré.

A co takhle tvrdá data? „Stát uřídíte, když máte čísla,“ řekl nedávno jeden vysoký český úředník. Předpoklad spočitatelnosti společenských procesů je z hlediska vládnoucích vrstev logický, ale přesto mylný. Ano, číselné údaje sice vytvářejí dojem přehlednosti a tím i zvládnutelnosti, ale nezobrazují ani zdaleka celou skutečnost. Velká část společenských jevů má kvalitativní povahu, a je tudíž nespočitatelná. Četné krize v posledních letech dokazují, že přes čísla stát neuřídíte, ale většina politiků stejně myslí jako účetní s totalitárními choutkami.

Po zániku ideologických vizí rovnostářské a konzervativní společnosti podstrčili politici voličům iluzi profesionálně řízené společnosti. Moc však chtějí proto, aby společnost ovládali, nikoliv aby jí vládli. V čem je rozdíl? Ovládat znamená vymýtit náhody, zvraty a výjimky – normovat životy lidí. Vyzbrojení politickou korektností a s odvoláním na ochranu životního prostředí, rovnost nesrovnatelných, solidaritu mezi národy, péčí o zdraví apod. směřují k diktatuře; vědomě nebo nevědomě, rychleji či pomaleji. Občané chtějí od vlády blahobyt a bezpečnost, ale místo toho dostanou paternalismus a nádavkem jednu krizi za druhou.

Složité nevyřešíte složitě

Nepředvídatelnost je lidmi vnímána jako složitost, kterou se dosud snaží zkrotit na stejné úrovni a stejnými prostředky. Pomocí složitých mechanismů se pokoušejí vytvořit pořádek, tedy zvýšit závislost mezi záměrem a výsledkem jednání.

Dosud nejúčinnějším nástrojem k dosahování pořádku byla dělba práce a specializace. V hospodářství tato metoda slavila obrovské úspěchy a prosadila se i ve zbytku společnosti. Hospodářské krize posledních let však naznačují, že se rezervy zlepšování výsledků pomocí dělby práce vyčerpaly. Podobný vývoj můžeme sledovat i v politice. Také vládnutí se opírá o dělbu práce. Zástupy politiků, specialistů a úředníků nepřetržitě produkují a zdokonalují pravidla a kontrolují jejich dodržování.

Složitost procesu řízení se tak zvyšuje, ale jeho výsledky se nezlepšují. Dokonce se zdá, že politické a ekonomické krize současnosti jsou nejenom dokladem toho, že všechno neodvratně tíhne k chaosu, ale také nežádoucí „přidanou hodnotou“ chybných metod zavádění pořádku; vlády se „úspěšně proorganizují“ k ještě většímu chaosu. V dosavadní metodě vládnutí ja naprogramován její neúspěch.

To, že se politici snaží odpovídat na složitost složitostí, tedy zřejmě není nejúčelnější metoda. Co z toho plyne pro každodenní politiku? Když nějaké řešení nefunguje, zřejmě není přiměřené povaze problému. V současné politice to znamená, že obtíže při řízení společnosti souvisí také s tím, že politici přeceňují svou schopnost vytvořit pořádek a nastolují tudíž přehnaně ctižádostivé cíle.

Zdá se, že dosavadní způsob vládnutí dosáhl hranice své účinnosti a selhává. Kyvadlo dějin se obrací od detailního ke strategickému řízení. Co to znamená? Když nemůžeme odvozovat správnost řešení od množství nalezeného vědění a detailnosti kontroly procesů, hledejme „o patro výše“ a snažme se objevit a ovlivnit jenom to nejdůležitější.

Na čem záleží

Pablo Picasso nakreslil v roce 1954 sérii jedenácti obrazů býka. Od prvního do jedenáctého je možné sledovat, jak umělec hledá to podstatné, cosi jako „býkovitost“. Jeho současník An-toine de Saint-Exupéry se zabýval podobnou otázkou a našel tuto odpověď: „Dokonalost nevznikne tehdy, když se již nedá nic přidat, nýbrž tehdy, když již nelze nic odebrat.“

Je pozoruhodné, že v malířství, architektuře a v literatuře, tedy v oblastech, kde nejde o politickou nebo ekonomickou moc, posiluje tendence k hledání toho, co je skutečně podstatné. Inspiraci nabízí také slavná Ockhamova břitva, Paretovo pravidlo, princip KiSS či Gladwellův „bod zlomu“.

Každá další krize překombinovaných politických a ekonomických systémů je vlastně spontánní zjednodušení struktur, jejich organizace a řízení; byť i jen ex post se v krizi ukazuje, na čem skutečně záleží. Když se tedy každá vláda, ve světle těchto zkušeností, zamyslí nad svými plány předem, pochopí, že každý sociální proces obsahuje jen velmi málo velmi vlivných a velmi mnoho spíše bezvýznamných proměnných. Ano, všechno sice souvisí se vším, ale většinou jenom velmi volně. Jen málokteré proměnné stojí za to, abychom do jejich ovlivňování investovali své omezené síly.

Potřebujeme jednodušší politiku

Je-li pořádek definován jako vysoká pravděpodobnost toho, že příčina má plánovaný důsledek, tak jej bohužel musíme považovat za těžce vybojovanou a dočasnou výjimku v rozháraném světě. Proto potřebujeme zásadní změnu ve vnímání, úlohy, metod a možností politiky. Vědomí nevyhnutelné nedokonalosti a dočasnosti pořádku by mělo mít pro pojetí vládnutí několik logických důsledků.

1. Když tedy všechno nezadržitelně tíhne ke zmatku, měla by se politika vzdát beznadějné snahy o dokonalé řízení a plně se soustředit na vytváření zón pořádku a vyvažování poryvů chaosu. Vlády by proto měly zmenšit prostor, který chtějí kontrolovat, a počet proměnných, které chtějí ovlivňovat.

2.Vládnout znamená zabývat se tím, co je důležité pro všechny, ale nesnažit se přitom řídit úplně všechno. Politici by měli určovat rámec a nejdůležitější proměnné v jednotlivých oblastech, ale nesnažit se kontrolovat veškeré dění uvnitř tohoto rámce.

3.Především je však nutné radikálně snížit vysokou redundanci dosavadního způsobu vládnutí. To znamená nejprve zmrazit nárůst počtu právních norem a od nich odvozených organizací. A nejenom to. Je nutně třeba zredukovat počet kontrolních funkcí a institucí. To znamená zjednodušit příliš komplikovanou organizaci a pravidla vládnutí a bez náhrady zrušit ta, která zjednodušit nelze.

4.A konečně znamená jednodušší politika i odvahu rozpoznat nedosažitelné, strpět neovlivnitelné a soustředit své vždy omezené síly pouze na nejdůležitější a zároveň nejpravděpodobněji uskutečnitelné cíle.

„Co se může pokazit, to se pokazí.“ Ve světě, který nezadržitelně tíhne ke zmatku, patří budoucnost v horším, ale zatím pravděpodobnějším, případě diktátorům, kteří utlačují buď ve jménu dobra nebo zla. V lepším případě patří budoucnost těm, kteří pochopí, že smyslem vládnutí není společnost ovládat, nýbrž podporovat její stabilitu a vyvážený rozvoj. O tom, kdo se prosadí, se rozhoduje právě teď.

rozšířený text psaný pro DNES

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy