Hloupá masa a majitelé pravdy

05. 09. 2016 | 07:30
Přečteno 29770 krát
Existuje mnoho způsobů, jak někteří intelektuálové nepřímo říkají, že obyčejní lidé jsou hlupáci. Debata o referendu je v tomto ohledu bezednou studnicí sporných argumentů.

Kdo smí volit?

Místo sdělení, že jsou občané příliš hloupí na to, aby směli v klíčových otázkách spolurozhodovat, slyšíme často tvrzení, že nejsou dostatečně informovaní. Ale ani ten nejlépe informovaný člověk přece neví všechno, co je v daném případě důležité, a i on tedy posuzuje pouze na základě neúplných znalostí. Navíc není vůbec jisté, že čím více víme, tím lépe rozhodujeme. Dokazují to hrubé chyby špičkových expertů z ekonomie, politologie a ostatních sociálních věd.

Jiný, svou prostoduchostí až dojemný, pokus opsat své přesvědčení o hlouposti většiny je odkaz na to, že je názorově nestálá. Jako doklad byla v poslední době použita změna názoru českých voličů na vystoupení země z EU po té, co došlo k brexitu; těch, kteří jsou nyní pro vystoupení totiž přibylo.

Za hloupost je tedy považováno to, že lidé přizpůsobí své úsudky vývoji událostí. Když J. M. Keynese kdosi kritizoval za nestálé názory, odpověděl takto: „Mění-li se informace, které mám k dispozici, měním své závěry. Jak to děláte vy, pane?" Také bych řekl, že schopnost reagovat na změnu situace je spíše předností lidského druhu. Naopak ti živočichové, kteří nebyly schopni přizpůsobit se změnám vymřeli.

Přesvědčení, že většina lidí je příliš omezená a nemá tudíž mluvit do politiky, se dá vyjádřit i takto: "Dvě třetiny občanů jsou pro trest smrti." Čtenáře má trknout, že takové lidi přece nemůžeme nechat rozhodovat o závažných otázkách. Jinými slovy to znamená, že každý, kdo má ohledně trestu smrti jiný názor než většina intelektuálů, nemá právo rozhodovat ani o žádném jiném tématu. Stejně "přesvědčivě" by se ale dalo zpochybnit právo spolurozhodovat i u příliš starých anebo příliš mladých, ale třeba také u všech vysokoškoláků.

Myslete jen na to jedno

Evergreen mezi důkazy hlouposti masy je to, že obyčejní lidé prý při referendu nemyslí výlučně na položenou otázku, ale také na jiná témata. Ale jen opatrně se ptám: Je divné, že když se rozhodujeme jestli postavit dům, koupit auto anebo se oženit tak používáme svoje veškeré životní zkušenosti a promýšlíme všechny myslitelné okolnosti, související s naším rozhodnutím?

Řekl bych, že právě proto, že obyčejní lidé zkoumají každé téma ve světle svých (praktických) zkušeností dokáží spíše než jednokolejní teoretici rozpoznat je-li smysluplné členství v eurozóně nebo přijetí migrantů. Možná jsou mnohá doporučení intelektuálů proto tak často "mimo" realitu, protože oni opravdu pořád myslí jen na to (ideologické) jedno.

Zvláště bizarní způsob, jak nepřímo říci, že se národ skládá převážně ze zabedněnců je odkaz na to, že většina lidí důvěřuje prezidentu Zemanovi. Ano, ten kdo je důvěry-hodný ještě nemusí mít pravdu, ale Zemanovy názory se mnoha lidem zdají být hodně pravdě-podobné. Ti kteří považují preference pro Zemana za důkaz hlouposti by proto měli nejprve dokázat, že to nedělají jenom proto, že mu jeho důvěryhodnost závidí. A hlavně by se měli ptát, jak pravdě-podobné jsou jejich vlastní argumenty. A tím se dostáváme k jádru problému.

Boj o pravdu a moc

Na první pohled jde kritikům referenda o pravdu, ale ve skutečnosti jim jde především o moc. O to, kdo a jakými prostředky bude společnosti vládnout. Oni sami mají zcela jasno o tom, kdo má pravdu a kdo má poslouchat.

Velká část mediální a akademické inteligence si je jistá, že má pravdu, protože zastává správné postoje. Typické je v tomto ohledu jejich pojetí spravedlnosti, podle něhož má každý člověk nárok na všechno. Svou společenskou úlohu pak vidí inteligence v tom, tyto nároky formulovat a požadovat. Zbytek společnosti pak (podle nich) odpovídá za to, že tyto požadavky budou splněny. Německý sociolog Helmut Schelsky o tom kdysi napsal skvělou knihu s trefným názvem, „Pracovat mají ti druzí.“

Intelektuálové se tradičně považují za producenty pravdy a chtějí vládnout slovy. Vysvětlují společnosti co se děje a zároveň určují, jak s tím má zacházet. Je příznačné, že nárok na pravdivost svých názorů odvozují převážně od toho, jak se co vyjádří. A když jsou zvolena "správná" slova, tak je správná i výpověď.

Za závojem utkaným ze vzletných pojmů se proto často skrývá chybná analýza a neuskutečnitelný požadavek. Pár příkladů floskulí pravdy: Je naší morální povinností pomoci; cílem je sjednocení národů; jde především o mír; dodržujme svobodu náboženství; hlavně buďme solidární; rovnoprávný je kdokoliv s kýmkoli; atd. Něco takového by geologovi nebo fyzikovi samozřejmě neprošlo, ale sociálněvědní inteligence si myslí, že to dělat lze. Proto nemá potřebu mluvit se společností, nýbrž o to důrazněji ke společnosti; stylizuje se tak do role neúprosných misionářů dobra.

Mediální a akademická inteligence v drtivé většině odmítá referendum, protože by tak ztratila moc. Celospolečenské debaty anebo dokonce rozhodování o tom, co je správné se bojí jak čert kříže, protože by se třeba zjistilo, že většina jejich argumenty za pravdě-podobné nepovažuje. Chtějí rozhodovat "najisto", bez vměšování obyvatel, protože i bez nich ví co je správné. Typický intelektuál se neptá má-li pravdu on nebo průměrný občan. Ale přesto je to otázka.

Kdo má pravdu?

Mnohé nasvědčuje tomu, že pravda o politických a ekonomických událostech není ani to, co se pitvá v kavárně, ani to, co se debatuje v parlamentě a ani to, co se probírá v hospodě. Ve všech případech jde o doměnky ohledně budoucnosti. Šefredaktor, poslanec i kopáč, pouze věří v něco, co se mu zdá pravdě-podobné. A chceme-li se dozvědět, kdo měl pravdu tak si musíme počkat. Až zpětně zjistíme, co přispělo k bezpečnosti a blahobytu společnosti. Pravda o politice a ekonomice je historický poznatek.

Rozhodování o politických otázkách je tedy vysoce riskantní. Co s tím? Existuje nějaké měřítko pro výběr nejvhodnější metody? Ano, a sice hlavně počet lidí, kteří rozhodují. Jedno totiž víme docela spolehlivě. Čím menší skupina rozhoduje, tím větší je riziko omylu a podvodu. Proto je správnější zapojit co nejvíce různých zájmů, názorů a zkušeností. A druhé kriterium pro volbu vhodné metody je to, aby rozhodovalo pokud možno co nejvíce těch, kteří důsledky rozhodnutí ponesou.

Ano, všichni naráz vládnout nemůžeme. Ale to neznamená, že smějí vládnout pouze politické, ekonomické a intelektuální menšiny a zbytek společnosti smí jen držet krok. A tak je pro poznání pravdy účelné a zároveň i spravedlivé neutralizovat vědomou nebo nevědomou sebestřednost intelektuálních, politických a ekonomických elit právě pomocí různorodosti zkušeností a zájmů zbytku společnosti. Referendum v demokratické společnosti nejlépe vybalancuje jak omylnost tak i egoismus každého z nás.

Že se mohu mýlit i já? Ale ano. A proto bych můj názor milerád nechal posoudit většině. Proč vlastně elita brání tomu, aby většina obyvatelstva v referendu rozhodla o tom, jak chce v budoucnosti o klíčových otázkách rozhodovat? Bojí se ztráty moci? Je-li tomu tak, pak zapomněla, že privilegiem a povinností těch, kteří se považují za ty nejlepší z celého národa, je sloužit mu.

psáno pro Dnes

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy