Trest smrti je jedna z nejtemnějších skvrn na tváři našeho věku



Trest smrti patří k našim tradicím?
Příznivců trestu smrti v ČR ubývá, jak nyní ukázal průzkum veřejného mínění. Za poslední čtyři roky klesl jejich počet o šest procentních bodů na dnešních 58 procent.
Listopad 1989 veřejným míněním zahýbal. Pamětníci vědí, že tu pro občany dříve nebyl trest smrti – na rozdíl od policejní brutality, cenzury, arogance vedení KSČ a neuznávání některých svobod – důvodem, proč jít někam cinkat klíči.
I v Chartě 77 byli odpůrci trestu smrti v menšině, a byla v ní kolem Václava Bendy i skupina, která potřebnost trestu smrti hájila. Jiní křesťané, evangeličtí i katoličtí, byli ale jeho odpůrci. A v Chartě se o tom svobodně mluvilo.
Tato diskuse přinesla v březnu 1978 i petici, jíž 297 občanů, převážně chartistů, požadovalo zrušení trestu smrti. Její název byl „Trest smrti je jedna z nejtemnějších skvrn na tváři našeho věku“, adresovaná byla Federálnímu shromáždění. Iniciovala ji právnička, aktivistka Charty 77 a členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a do podzimu 1969 i poslankyně FS Gertruda Sekaninová-Čakrtová.
V říjnu 1978 vznikla petice 62 chartistů k trestní věci bratranců Barešových, kteří se tehdy pokusili unést autobus se studenty říčanského gymnázia, ale studenty na hranici do Německa propustili. Přesto tam jednotky Pohraniční stráže spustily palbu a zastřelily jednoho únosce a také řidiče autobusu. Druhý pachatel byl odsouzen k trestu smrti a po roce i popraven, třetí dostal 25 let. Toho propustili až v roce 1990. Odsoudit pravé viníky střelby a smrti tří lidí se kvůli promlčení pak už nepodařilo. Petice obsahovala právní rozbor případu. Nepožadovala zrušení trestu smrti, nýbrž jen spravedlivé posouzení únosu v odvolacím řízení a případně i milost pro odsouzeného k smrti.
Obecně řečeno, spory o trest smrti byly v Chartě asi nejostřejšími polemikami vůbec.
Vypuštění trestu smrti ze zákona bylo pak hned po listopadu 1989 jedním z prvních legislativních kroků ještě starého federálního parlamentu, stejně jako pak ústavní úprava parlamentu nového, trvale zaručující nemožnost obnovení tohoto trestu.
Zrušení trestu smrti v Československu ovlivnil nekompromisní požadavek Rady Evropy trest smrti trvale zrušit. A členství v Radě Evropy bylo nezbytnou podmínkou přijetí do EU. A to zde byl důležitý cíl.
V ČR se o trestu smrti nevede veřejná diskuse a vláda neplní povinnost přispívat k právnímu vědomí a k hodnotám demokratického právního státu. Kdyby se tak chovala britská vláda v polovině 60. let, kdy přes odpor veřejnosti prosadila zrušení trestu smrti, byl by asi v Evropě stále rozšířen mnohokrát vyvrácený lidový blud, že trest smrti má na potenciální pachatele vražd a jiných zločinů odstrašující účinek.
V průzkumech veřejného mínění záleží na otázce. Vedle zjišťování, zda je dotazovaný stoupencem, či odpůrcem trestu smrti, by mohl být i tázán, zda je příznivcem, či odpůrcem jeho obnovení, které by znamenalo jízdenku pryč z Rady Evropy a EU. Pro část občanů ČR je členství v nich stále značnou hodnotou.
Právo 29.6.2015