Téměř před pěti lety švédská Pirátská strana naprosto šokovala celý svět, když obdržela více jak 7% hlasů v Evropských volbách, což jí nejprve vyneslo jedno křeslo a následovně, po schválení Lisabonské dohody, ještě jedno. Nyní je čas na další volby a zdá se, že Pirátské strany jsou skoro všude.

Přibližně za dva týdny budou lidé z celé Evropské unie volit do Evropského parlamentu. Před pěti lety dosáhla švédská Pirátská strana výrazného úspěchu s více než 7% hlasů a ačkoli němečtí Piráti křeslo nezískali, obdrželi přes 200 000 hlasů.

Tentokrát, po pěti letech, se bude voleb účastnit mnohem více Pirátských stran. Přinášíme vám rychlý přehled pirátských kandidátů z různých zemí, roztříděných podle doby působení a rozdělení křesel (pozn. mnohé odkazy jsou na neanglické verze internetových stránek).

Kde můžete volit piráty?

zobrazit mapu v novém okně

Švédsko (20 křesel)
V současnosti jediná země s úřadujícími členy Evropského parlamentu. Pořadí dvou hlavních švédských kandidátů zůstalo od roku 2009 nezměněné. Na prvním místě je Christian Engström, následován Amelií Andersdotter. Amelie je nejmladší poslankyní Evropského parlamentu, a zároveň je jedním z Pirátských kandidátů na post předsedy Evropské Komise (druhý je Peter Sunde, zakladatel The Pirate Bay).

Christian sdělil TorrentFreaku: “Zápas o ochranu svobody Internetu bude pokračovat od ochrany síťové neutrality až po boj proti masovému sledování. Musíme vysvětlit politikům ze starších stran, že Internet není hračka a že musíme chránit naše základní práva stejně energicky na Internetu jako mimo něj.“

Úplný seznam kandidátů ucházejících se o 20 křesel najdete tady.

Německo (96 křesel)
Německo, soutěžící o křesla po boku Švédska v roce 2009, má také více křesel než kterákoliv jiná země – tj. 96 křesel k obsazení. Ačkoliv v minulých eurovolbách nedosáhli ani na 1%, v posledních dvou letech se Pirátům dařilo dobře v různých regionálních volbách, takže rozhodně nejsou „nevolitelnými“ nováčky. Celkově mají 250 křesel v různých spolkových zemích a regionálních vládách. Německý Ústavní soud navíc v roce 2011 zrušil 5% volební hranici jako neústavní, navrženou hodnotu 3% před pár měsíci také odmítl, což znamená, že k obsazení křesel stačí získat pouze 1% hlasů. To je vskutku nadosah.

„Naše vize Evropy“, řekla vedoucí kandidátka Julia Reda TorrentFreaku, „je založena na Internetu: sdílení, spolupráci a komunitě lidí. Potřebujeme Piráty v Evropském parlamentu, abychom umožnili sdílení kultury a znalostí bez ohledu na hranice zemí.“

Francie (74 křesel, 56 s pirátskými kandidáty)
Francie je jednou z mála zemí, která využívá regionální volební systém místo národního. Francouzská Pirátská strana vysílá 13 kandidátů na severozápadě, 20 na jihozápadě, 26 na jihovýchodě, 10 v centru, 30 v Ile-de-France (což zahrnuje Paříž) a 9 v zámořských území Francie. Je zajímavé, že na každé kandidátce v jednotlivých regionech je nejméně dvakrát více kandidátů než je dostupných křesel. To znamená, že minimálně polovina pirátů nebude nikdy zvolena bez ohledu na to, jak dobře si povedou.

Anglie (73 křesel, 8 s pirátskými kandidáty)
Podobně jako Francie, Polsko a Itálie i Anglie je rozdělena do několika volebních obvodů. Anglická Pirátská strana kandiduje pouze v jednom - jejich ústředí v severozápadní Anglii. Na tuto oblast se soustředí po několika úspěších v místních volbách z poslední doby, kdy měli lepší nebo stejné výsledky jako někteří kandidáti vládní koalice. V otevřeném duchu strany také vybírají peníze na volby od příznivců pomocí stránek Pozible (crowdfunding).

Kandidát Jack Alnutt má jasno v tom proč by měli lidi volit Piráty: "Evropská unie potřebuje více transparentní a otevřenou vládu, více demokratického přístupu se vzrůstající mocí parlamentu a lepší ochranu našich základních práv. Jediným způsobem jak tohoto dosáhnout je volit v květnu Piráty."

Španělsko (54 křesel)
Situace ve Španělsku je složitější než je obvyklé. Jsou zde momentálně dvě soupeřící pirátská uskupení. Jedním je Partido Pirata, národní strana založená v roce 2006, která pokrývá celé Španělsko a tím druhým je skupina regionálních stran, které se spojily pod vlajkou Confederacion Pirata. Ovšem pouze kandidáti konfederace regionálních Pirátských stran kandidují celostátně.

Jejich seznam 50 kandidátů vede Dario Castañé z Barcelony, 29 letý počítačový inženýr, který popisuje politiku jako "svoji vášeň." S hranicí 2,5%, která minulý rok stačila k získání křesla, mají vysokou šanci na vyslání minimálně jednoho Piráta do Evropského parlamentu.

Polsko (51 křesel, 16 s pirátskými kandidáty)
Polsko je další zemí s volebními obvody. Je zde pouze 6 pirátů, kteří kandidují do voleb v koalici se Stranou přímé demokracie, Stranou libertariánů a několika nezávislými kandidáty. Čtyři z nich se budou ucházet o 4 křesla v Łódź [oblast 6] (body 1, 3, 4 a 5). Ze zbývajících dvou Pirátů na kandidátce koalice jeden ve Slezsku [oblast 11] na severu (druhý na kandidátce) a druhý v Lubini [oblast 8] na východě (čtvrtý na kandidátce).

Nizozemí (26 křesel)
Deset Pirátů soupeřících o holandská křesla vede vědec Matthijs Pontier. Nedávno oslavili zvolení prvního Piráta do zastupitelstva západního Amsterdamu s 3.6% a těsně nedosáhli na křesla v zastupitelstvu jižního Amsterdamu (3.5%) a městské rady (1.8%).

Bez jakékoliv volební klauzule nutné k získání křesla je zvolení možné, obzvláště pokud Piráti udrží současný vzestupný trend.

Česká Republika (21 křesel)
O 21 křesel bude v České republice zápasit plná kandidátka Pirátů. Kandidátní listinu vede 34 letý PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., odborník na databázové systémy a muzikant. V posledních volbách sice hlasy pro Piráty nestačily k zisku křesel, ale stejně jako švédská Pirátská strana před pěti lety, mají silnou základnu mladých, která ještě nebyla u voleb. To jim přineslo vítězství ve studentských volbách do EU na zkoušku s 19.2% hlasů od více než 25.000 studentů starších 15 let. V nejhorším případě je to dalších pár tisíc hlasů pro příště. Úplný seznam kandidátů ucházejících se o 21 křesel najdete tady.

Řecko (21 křesel)
V duchu spolupráce Piráti-zelení, která už v Evropském parlamentu existovala, pokračuje koaliční listina s kandidáty obou stran - tj. Řecké pirátské strany a Ekologické strany zelených společně s několika nezávislými kandidáty. V roce 2009 získala ve volbách Ekologická strana zelených jedno křeslo s podílem 3.9%. Sice nevíme, jaký je budoucí vliv Pirátů na kohokoliv ze strany Zelených, ale díky tomuto formálnímu spojenectví se očekává, že zde dozajista nějaký bude.

Rakousko (18 křesel)
Dalším spojenectvím je tentokrát koalice tří stran, které nemají celostátní zastoupení, plus několika nezávislých kandidátů. Namísto koalice se Zelenými, jako tomu je v Řecku, rakouští Piráti spojili síly s Komunisty a Stranou změny, aby vytvořili skupinu "Jiná Evropa". Kandidátní listina je vedena současným europoslancem Martinem Ehrenhauserem (zvolen na jako zástupce pirátské protikorupční platformy na kandidátce "Hans-Peter Martin" v roce 2009). Piráti mají zástupce v první čtyřce. Hranice pro vstup do parlamentu je 4% hlasů.

Finsko (13 křesel)
Finsko používá panašování, což znamená (jak tomu my rozumíme), že vaše hlasy pro kandidáty se také započítávají jejich straně (jako v Česku v komunálních volbách). Straně jsou přidělena křesla na základě počtu všech hlasů pro všechny její kandidáty a ta je zaplní na základě počtu hlasů pro jednotlivé kandidáty.

Nejnadějnějším kandidátem pro parlamentní křeslo je Peter Sunde (spoluzakladatel Pirate Bay), o jehož kampani jsme nedávno psali. Ten byl také nominován jako kandidát Evropské pirátské strany do pozice předsedy Evropské komise společně s Amelií Andersdotter, jak již bylo zmíněno.

Chorvatsko (11 křesel)
Pro chorvatské Piráty je to skoro jako déjà vu. Jsou jednou ze tří Pirátských stran, které minule soupeřili ve volbách do Evropského parlamentu po boku Němců a Švédů. Nicméně v jejich případě to bylo během mimořádných voleb poslední rok po jejich přijetí do EU. Získali 1.13% procent hlasů, což pro ně znamenalo 12. místo z 28.

Tento rok se sice zdá, že se většina stran spojila do koalic nebo postupuje ve spolupráci s evropskými politickými stranami různého zaměření, ale nadále tu je 25 kandidátních listin. To je dozajista zajímavé pro 13 chorvatských Pirátů, kteří se nepřipojili k trendu koalic a kandidují samostatně.

Slovinsko (8 křesel)
Ve Slovinsku jsou podle svých vlastních slov "více realističtí" a nominují pouze jednoho kandidáta. Rolando Benjamin Vaz Ferreira je překladatel, ovládá angličtinu, němčinu a samozřejmě mateřskou slovinštinu.

Výhled je nicméně optimistický. TorrentFreaku řekl: "Máme neuvěřitelnou podporu od těch, kdo nás znají. Ať už se jedná o voliče, novináře, státní zaměstnance a dokonce i zástupce jiných stran. Nejvíce limitujícím faktorem je to, kolik lidi dokážeme oslovit voličů." V roce 2009 bylo zapotřebí 9,7% hlasů k získání křesla, čehož by bylo možno dosáhnout, pokud by protikorupční postoje, které zemi zachvátily, vedly k výraznější volbě Pirátů.

Lucembursko (6 křesel)
Jako jedna z nejmenších a nejvíce přehlížených zemí má Lucembursko k dispozici pouze 6 křesel. Hranice je vysoko (zhruba 15%), ale předseda strany a lídr kandidátky Sven Clement je směsicí optimisty a realisty. Poté, co lucemburští Piráti získali 2,96% v říjnových celostátních volbách, doufá ve zlepšení. Nicméně dvouciferný nárůst preferencí je nepravděpodobný.

Clement sdělil TorrentFreaku, že bez ohledu na to by lidé měli volit Piráty proto, aby i oni dostali stejnou finanční podporu, jakou si užívají větší strany a která jim umožní být více konkurenceschopná.

Estonsko (6 křesel)
Estonská Pirátská strana také nenominuje svoje kandidáty samostatně. Nicméně podporují kandidaturu nezávislých kandidátů. Silver Meikar podporuje pirátské hnutí a údajně souhlasil s přijmutím pirátského poradce jako člena svého týmu, pokud bude zvolen.

Protože je, stejně jako u Lucemburska, k dispozici pouze šest křesel, je zde vysoká hranice pro zvolení. V roce 2009 ovšem stačilo pouze 8,7% hlasů.

Itálie (73 křesel, 1 Pirátský kandidát)
Probíhá diskuze o tom, jestli Itálie skutečně patří na seznam, protože pirátský kandidát se nachází až na konci kandidátní listiny. Italská Pirátská strana funguje jako poradenská strana ve věci digitálních práv pro koalici "Jiná Evropa", což je levicová koalice, která zahrnuje Stranu komunistické obnovy, Levicovou ekologickou svobodu a Labouristickou stranu. Itálie, podobně jako Francie a Anglie, používá regionální volební systém.

Belgie (21 křesel)
Belgie je jedna z předčasných obětí volební mašinérie. Navzdory sestavení kandidátní listiny pro holansky i francouzsky hovořící regiony se belgickým Pirátům nepodařilo včas sesbírat dostatek podpisů k tomu, aby se mohli voleb účastnit.

Termíny voleb
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v následujících dnech:
22. května - Nizozemí, Anglie
23. května - Irsko, Česká Republika
24. května - Litva, Malta, Slovensko, francouzské zámořské oblasti a druhý den voleb v České Republice
25. května - ostatní země EU

P.S. Piráti považují za samozřejmé, že jejich europoslanci hájí občany všech zemí EU, nejen jejich domovské země. V EU existuje přinejmenším 24 Pirátských stran. Pirátským stranám se nepodařilo podat kandidaturu v Maďarsku, Dánsku, Portugalsku, Litvě, Bulharsku, Rumunsku a Slovensku. Nemáme zprávy o fungující Pirátské straně v Lotyšsku, v Irsku, na Maltě a na Kypru.

Překlad: Aleš Sůra, ales.sura(at)pirati.cz

Zdroj: TorrentFreak