Ústavní soud prezidentské volby neodložil. Odložit je ani nemohl, protože advokáti Tomio Okamury neumí napsat návrh na odklad vykonatelnosti.

Na internetu dostupná verze podané ústavní stížnosti T. Okamry ze dne 27. 12. 2012, sepsaná advokátkou JUDr. Klárou Samkovou, Ph.D. a dle brífingu T. Okamury zároveň překontrolovaná advokátem JUDr. Adamem Batunou, byla dnes Ústavním soudem odmítnuta, protože ač stěžovatel de facto požadoval odložení vykonatelnosti rozhodnutí, samotné rozhodnutí v ústavní stížnosti nenapadl.

Tomio Okamura, respektive jeho advokáti, totiž nedokázali rozeznat rozdíl mezi instituty „návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí“ dle § 79 zákona o ústavním soudu“ a „návrh na předběžné opatření“ dle § 80 zákona o ústavním soudu.

Klíčem ke správnému návrhu je totiž určení, zda to něco, proti čemu ústavní stížností brojím, je či není rozhodnutí. Rozhodnutí může být případně zrušeno až nálezem ústavního soudu, avšak jsou-li proto důvody, může být odložena jeho vykonatelnost (až do konečného rozhodnutí ve věci). To se ovšem může stát jen v případě, kdy ústavní stížnost zároveň napadá rozhodnutí, jehož vykonatelnost má být odložena.

To však Tomio Okamura neučinil. Ústavní stížností napadl kdeco, ale rozhodnutí předsedy Senátu o vyhlášení prezidentských voleb nikoliv.

Místo odkladu vykonatelnosti rozhodnutí (a zároveň pozdějšího zrušení rozhodnutí) T. Okamura od Ústavního soudu požadoval vydání „předběžného opatření“, které by de facto bylo zrušením rozhodnutí ve věci samé (rozhodnutí o vyhlášení voleb pozbývá platnosti).

Takový návrh však učinit nelze a Ústavní soud musel takový návrh odmítnout. Jen na okraj je třeba zmínit, že předběžné opatření má místo pouze v případě, kdy ústavní stížnost nebrojí proti rozhodnutí, ale proti jinému zásahu. To však není náš případ.

Přitom není celkem sporu o tom, že rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky Milana Štěcha ze dne 1. října 2012 o vyhlášení volby prezidenta republiky, uveřejněného pod č. 322/2012 Sb., je rozhodnutím. Ostatně i právníci T. Okamury jej tak v petitu nazývají.

Proč tedy zvolili procesně chybný postup, nedokážu pochopit.

Nedivím se však Ústavním soudu, který se jim v dnešním rozhodnutí o odmítnutí návrhu tak trochu vysmívá. A zároveň dává za příklad poslance Melčáka, který v minulosti tento proces zvládl. A byl úspěšný jak v odkladu vykonatelnosti, tak v ústavní stížnosti samotné.