Písmena PC představují dvě téměř všudypřítomné součásti americké kultury -- Personal Computer a Politically Correct. Tzv. politická korektnost je zkratkou pro ideologické bitvy, které jsou vlastně o něčem jiném. Faktem ovšem zůstává, že určité typy PC jsou rakovinotvorné – z jinak zdravých postojů (buněk) se rozbují nemoc.

Taková politkorektnost společenské neduhy neléčí, ale naopak vyvolává autoimunní (obranné) reakce, které nám palčivým způsobem připomínají naši posedlost nerovnostmi a také neschopnost vnímat všechny lidi víceméně jako rovnocenné, „přestože“ jsou starší, menší, tmavší, prsatější, zdravotně postižení, atd. Anebo je to jednoduše zdrojem srandy. Například když Američanka tráví třetí rok vysokoškolského studia ve Velké Británii a stále se zdráhá se použít slovo „černoch“ místo „Afroameričan“. A přitom mluví o svém anglickém spolužákovi afrického původu, (mimochodem zde by byl politicky korektní zobecněný termín „Afro-Caribbean“, ačkoliv daný student nemusí mít s Karibikem nic společného).

Předesílám, že moje úvaha nevyplývá ani z levičácké, ani z pravičácké agendy. Jako příklad kladného postoje k politkorektnosti v praxi doporučuji článek Františka Kostlána Proč je důležitá politická korektnost. Za sebe říkám, že když jsou lidé tak trochu nuceni dávat si pozor na to, co jim vypadne z úst, může to být přínosem zejména pro nezletilé osůbky. Děti a dospívající, ať už jsou majoritního etnika či nikoli, mají zajisté otevřenější prostor pro svůj zdravý vývoj, jestliže jejich okolí není zamořeno výroky typu „ten negr.“

Když v Česku kdosi brojí proti politkorektnosti, může to mít své opodstatnění. Často se ovšem jedná o poněkud jiné „prohřešky“ proti konzervativním hodnotám, než o ty, které trápí protipolitkorektní Američany (a Brity, atd.). Ti, za předpokladu že jim je méně než cca osmdesát, si zvykli na to, že se už černochům prostě neříká „Negro“ a lidé s postižením se neoznačují za kryply, pokud tak neučiní sám o sobě například člověk s jednou nohou. Američany trápí spíše další rovina PC.

Zatímco v Česku nejsme schopni se dohodnout, zda se „smí“ používat slova Cikán a Cigán (a které z nich je horší), v americkém školství se bojuje o to, jaká náboženství budou reprezentována na svátečních (dříve vánočních) besídkách a v jakém měřítku, případně (opravdu jen výjimečně!) i o to, jestli bychom neměli „sváteční“ besídky zrušit úplně. Hlavně nikoho neurazit. Bigotní křesťané tomu říkají „Válka proti Vánocům“ a jsou uražení až k prasknutí. Svědkové Jehovovi Vánoce neslaví, takže uraženi mohli být už dávno. Budhistů se nikdo neptal, ale občas je zastupují Jew-Buové, tj. Židé nakloněni budhismu.

Ve Velké Británii to s heslem „hlavně nikoho neurazit“ nedávno dotáhli opravdu daleko.
Digitální kniha s názvem Three Little Cowboy Builders – zmodernizovaná verze klasické pohádky O třech prasátkách, která si budují vlastní obydlí – byla vyřazena z jedné prestižní soutěže. Drtivá většina čtenářů stěží odhalí, co v tomto příběhu by mohlo někomu vadit, ale vládou sponzorovaná porota se obávala negativní reakce ze strany muslimské komunity. Protože muslimové nejí vepřové a v inkriminované knize figurují – ano, prasata. Není jasné, jestli se kdokoli z poroty vůbec zeptal kohokoli z muslimů, zda by je byť jen ve snu napadlo urazit se. (Tuším, že celá aféra muslimům připadá jako kravina.) Opravdovou třešničkou však byl názor, že negativní vyobrazení stavebních postupů by mohlo poškodit pověst dělníků pracujících ve stavebnictví. Člověk by se tomu i zasmál, kdyby nebyl v šoku.

Dalším příkladem je určitá tabuizace slova black – černý. Podívejte se, mně se také nelíbí, když se na mé děti v Česku automaticky pohlíží jako na mikulášské čerty (a pak že své malé nemám brát na „segregovanou“ romskou mikulášskou, kde jsou i andělé snědí). Ale někteří lidé mají problém například s případnou metaforou, kterou obzvlášť citlivým jedincům může nabídnout text dětské písničky Baa Baa, Black Sheep: bé bé, černá ovečko, máš vlnu? ...Jeden pytel pro pána, jeden pro dámu... Prý to je podezřelé ve vztahu k černochům a dokonce i k otroctví. Zde se vracím k úvaze o tom, co může politkorektnost udělat pro děti. V tomto případě jim nejspíš může jedině ublížit, protože se začnou zabývat rasovými otázkami (například kvůli změně textu na „modrou ovečku“) v situaci, kde by je jinak ani podvědomě neřešily.

PC policajtům (pardon, příslušníkům služeb veřejné ochrany) jakoby občas nedocházelo, že vepříci a ovce nejsou lidé a že kdybychom nebyli tolik posedlí lidskými „odlišnostmi,“ nechali bychom aspoň ta zvířátka chvíli na pokoji. Politická koreknost ad absurdum již není společenským pravidlem slušného chování, nýbrž brzdou ve skutečném dialogu mezi skupinami lidí. Když se lidé navzájem respektují, možná se i spolu domluví. Když se ale jeden bojí přemrštěné reakce druhého, radši se s ním nebude vůbec bavit. Není třeba zbytečně rozdmýchávat zlobu občanů, kteří i bez přehnané politkorektnosti jistých levičáků mají problém akceptovat „odlišné“ prvky ve společnosti.

Nicméně dávejte si pozor. Nenoste na hlavě šátky, ať si náhodou nemyslím, že se posmíváte Romům/Cigánům/spoluobčanům tmavé pleti/mým soukmenovcům/muslimům/pravoslavným ženám/lidem, co nosí na hlavě šátky.