Reakce na komentář Martina Fendrycha Jihočeský lídr SPOZ Miloš Kužvart lže, jako když tiskne

Do konce roku 2012 se v důsledku bezzásahovosti a nerespektování veřejného zájmu v šumavských lesích nachází přibližně 20.000 ha nezalesněných holin, odumřelých lesních porostů a vytěžených ploch po kůrovcových těžbách.

V roce 1991 jsem se spolupodílel na zpracování materiálů k důvodové zprávě k Nařízení vlády č. 163/1991Sb., o zřízení Národního parku Šumava. V důvodové zprávě je uvedeno, že území Šumavy v té době patřilo k nejzachovalejším částem krajiny nejen v České republice, ale i ve střední Evropě (Zelené plíce Evropy). Tehdejší vedení NP Šumava převzalo v roce 1991 zdravé lesy s nesmírně cennými lesními ekosystémy.

Používání pojmů divočina, bezzásahovost, popř. přírodní procesy nemá žádnou oporu v platných právních předpisech. Při odpovědné ochraně lesa vycházející z historických zkušeností lesníků a lesnického výzkumu, nevznikají žádné škody na životním a přírodním prostředí. V roce 1990 bylo zpracováno na celém území NP Šumava pouze 6.453 m3 kůrovcového dříví, např. v roce 2010 bylo vytěženo cca 350.000 m3 kůrovcového dříví a stejné množství uschlo. Celkem se jedná o cca 700.000 m3 vytěžené a uschlé dřevní hmoty a to za proklamované nejpřísnější ochrany přírody.

Po orkánu Kyrill nebylo včas zpracováno až 270.000 m3 (oficiálně 140.000 m3) a spolu s vyhlášenými bezzásahovými lokalitami došlo k vytvoření podmínek pro nastartování kůrovcové kalamity a k odumření nejcennějších lokalit na Pramenech Vltavy, Trojmezné a dalších místech. Tyto 200 až 400 let staré lesní porosty pamatovaly ještě takové osobnosti, jako byli Adalbert Stifter, Karel Klostermann a další. V současné době mohou návštěvníci Pramenů Vltavy a Trojmezné „obdivovat“ pouze odumřelé lesní porosty a torza uschlých stromů.

Nařízením vlády č. 163 ze dne 20. března 1991 Sb., byl zřízen Národní park Šumava a zároveň byly stanoveny podmínky jeho ochrany.

V § 2 odst. 1 citovaného nařízení vlády je mj. uvedeno, že posláním NP je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí a zachování typického vzhledu krajiny (Přírodní prostředí zobrazuje 9 podkategorií a to je Biosféra, Fyzikální pole, Klima, Lesy, Ovzduší, Půda a horninové prostředí, Pojmy prostředí, Povrchové a podzemní vody a Země.). Přibližně 20.000 ha odumřelých lesních porostů, vytěžených ploch po kůrovcových těžbách a nezalesněných holin je prokazatelně v rozporu posláním NP, prokazatelně se nejedná o uchování a zlepšení přírodního prostředí. Zároveň nebyl a není zachován typický vzhled krajiny, kdy hluboké šumavské hvozdy, které měly být chráněny pro jejich jedinečnost a cennost, nahradily mrtvé lesy, torza jednotlivých souší a velké kůrovcové holiny.

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) – lesy NP jsou lesy zvláštního určení.

V úvodním ustanovení zákona se uvádí, že účelem lesního zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.

Z § 8 tohoto zákona vyplývá, že u lesů zvláštního určení je prvořadý veřejný zájem na zlepšení stavu a ochraně životního prostředí v lesích (tzn. veřejný zájem na zachování lesa).

Po roce 2000 MŽP zadalo zpracování odborného posudku Prof. Ing. Iljovi Vyskotovi, který v tomto posudku vyčíslil škody na funkcích lesa jako složce životního prostředí v NP Šumava ve výši přesahující 5 miliard Kč.

V roce 2008 jsem byl vyzván Policií ČR ke zpracování znaleckého posudku ve věci škod v NP Šumava, škoda na funkcích lesa jako složce životního prostředí byla vyčíslena v celkové částce 32,725 miliard Kč, v současné době lze škodu odhadnout na částku cca 100 miliard Kč (posudky byly zpracovány dle oficiální metodiky uveřejněné ve Věstníku MŽP v roce 2003).

Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava

Celé území NP Šumava je zahrnuto do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a fakticky odpovídá hranicím CHKO Šumava (nařízením vlády č. 40/1978 Sb.) podle zákona o vodách. V CHOPAV mají být uplatňována ochranná opatření, jejichž cílem je zabránit snižování vodního potencionálu území, nepříznivým změnám jakosti vod a takovým zásahům do přírodních poměrů, které by mohly negativně ovlivnit vodohospodářskou funkci území (přirozená retenční schopnost a možný zdroj pitné vody)

Přibližně 20.000 ha odumřelých lesních porostů, vytěžených ploch po kůrovcových těžbách a nezalesněných holin zhoršuje retenční schopnosti tohoto území. V době povodní se jedná o možné zvýšení škod o 10 až 20 % (odvozeno z výzkumu, který publikoval významný jihočeský vodohospodář Ing. J. Šonka) a v době sucha o nedostatek vody v krajině. Publikované prognózy změn klimatu tyto negativní dopady předvídají. Vlády po povodních v roce 2002 ujišťovala občany, že přijme veškerá opatření, která budou minimalizovat možné škody z budoucích povodní.

ZÁKON č. 114 ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny

V § 15 a 16 je uvedeno, že veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních podmínek, je zakázáno měnit stávající vodní režim pozemků a měnit přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národních parků. Přibližně 20.000 ha nezalesněných holin, odumřených lesních porostů a vytěžených ploch po kůrovcových těžbách odporuje povinnosti zachovat a zlepšit přírodní poměry včetně nezhoršení vodního režimu krajiny.

Nařízením vlády č. 681/2004 Sb. byla vymezena Ptačí oblasti Šumava

Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro následující druhy ptáků - např.: Kulíška nejmenšího, Sýce rousného a Datlíka tříprstého. Výskyt těchto zvláště chráněných silně ohrožených druhů je vázán na souvislé staré jehličnaté lesy. Biotop těchto silně ohrožených druhů byl fakticky zničen na území o rozloze cca 20.000 ha.

Závěr

Na ploše cca 12.000 až 14.000 ha došlo k odumření lesních porostů, škoda i na dřevní hmotě (majetku státu) lze odhadnout na cca 10 až 12 miliard Kč, škoda na společenských funkcí lesa byla již uvedena. Zároveň se z této rozpadající dřevní hmoty uvolňují statisíce tun uhlíku ve formě oxidu uhličitého (skleníkového plynu přispívajícímu k oteplování klimatu). Současně dochází a bude docházet k roční ztrátě desítek tisíc tun na produkci kyslíku a přírodní prostředí je a dlouhou dobu bude ochuzeno o možnost ročně vázat desítku tisíc tun uhlíku stromovou biomasou.

V roce 2008 obdržel NP Šumava 326 miliónů Kč dotací z veřejných prostředků (informace z veřejných zdrojů), za tři roky se jednalo o skoro 1 miliardu Kč. Zároveň na vědecký výzkum v NP Šumava byly vynaloženy stovky miliónů Kč. Ve věci zachování a zlepšení přírodního a životního prostředí v NP Šumava je nezbytné se ptát proč výzkum nesměřoval i např. do oblasti hydricko-vodohospodářských funkcí lesa, kdy již v roce 2008 byla škoda na této funkci lesa vyčíslena ve výši 6.5 miliardy,- Kč.

Byly skutečně vynakládány veřejné finanční prostředky účelně a ve veřejném zájmu, tj. aby přispěly k uchování a zlepšení přírodního prostředí, stav šumavských lesů tomu nenasvědčuje.

Lesnické organizace před zřízením NP Šumava vytvářely zisk a zabezpečovaly zaměstnanost místního obyvatelstva a zároveň byly zachovány zdravé lesy s nesmírně cennými lesními ekosystémy. Dle informací z médií po roce 2007 docházelo k prodeji dřevní hmoty z NP Šumava v cenách, které byly významně nižší, než byla cena v místě a čase obvyklá a zároveň se těžební činnost prováděla naopak za ceny vyšší, čímž došlo ke ztrátě (škodě) ve výši 10 nebo 100 miliónů Kč.

Ve vztahu k těmto skutečnostem nemusí být pouhou fantazií, že tzv. bezzásahovost mohla být dobře vymyšleným byznysem. Mediálně hájená bezzásahovost, divočina a jejich rozšiřování mohly být pouhou zástěrkou pro zajištění těžby kůrovcového dřeva v zásahových územích. Po roce 2007 se pravděpodobně tento případný záměr nějak vymkl kontrole a výsledkem byla ekologická katastrofa a škody na funkcích lesa jako složce životního prostředí, které se blíží 100 miliardám Kč.

Na úplný závěr si dovolím ocitovat H. Weidingera (Forstamt der Stadt Wien), který takto popisuje společenský význam lesa:

„Lesy jsou skutečným produkčním zázrakem. Zvláštní význam nabývají jejich obecně prospěšné funkce. Lesy to jsou zelené plíce a vynikající regulátor klimatu. Ze vzduchu filtrují prach a škodlivé látky, zpomalují proudění vzduchu a působí na vyrovnávání teploty. Lesy jsou ale také zdrojem čisté, pitné vody, hromadí a čistí velká množství srážek a regulují oběh vody daleko za hranicemi svého ekosystému.“

Ing. Karel Simon
soudní znalec v oboru lesní hospodářství, odvětví funkce lesů v krajinném (přírodním a životním) prostředí