Svatořečení blahoslavené Terezy z Kalkaty je oslavou pro církev a pro celé lidstvo. Od její smrti se duchovní postava této mimořádné ženy rozrůstala ve prospěch duší. V roce 2003 nás Jan Pavel II. všechny pozval k zamyšlení o jejím poselství služby a dobročinnosti.

Jak dobrý je to důvod poznat její biografii, spisy a myšlenky. Velkorysost a pevnost Matky Terezy z Kalkaty představuje impuls, jak se naučit žít pro druhé.

V momentech, kdy jsem se potkával s Matkou Terezou, jsem si všiml, že se její postava, jak šel čas, stávala nahrbenější, to, co se nám s přibývajícím věkem stává. Její jedinečné povolání misionářky Božího milosrdenství ji vedlo k tomu stále se duchovně sklánět k osobám opuštěným či léčit některé rány těla nebo duše. A je to, jako by ono duchovní "sklánění se" směrem k chudým a nemocným se na ní odráželo i fyzicky.

Život Terezy z Kalkaty také mluví o jednotě, která existuje mezi prací a modlitbou. Její oblíbený pohled směrem k opuštěným byl vyživován dlouhým časem v modlitbách před eucharistií: pohledem na Ježíše a schopností vidět se jeho pohledem na sebe sama, jak opakoval zakladatel Opus Dei; protože to je konstanta v životech svatých, proto jsem také byl svědkem, jak plynula léta v blízkosti Josemaría Escrivá, dalšího světce z dvacátého století, pro něhož eucharistie byla silou a motorem v jeho službě církvi a všem duším, také zasvěceným, na jeho cestě od laického kněze.

Kontemplace Eucharistie vedla Terezu z Kalkaty k rozpoznání Krista v chudých, nemocných nebo osamocených lidech, protože hluboce přijala slova Páně:

"Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili" (Mt 25, 40).

To vysvětluje, proč spolu s nezbytnými léky rozdává tolik blízkosti potřebným a svůj soucit k sirotkům a nenarozeným dětem. Jak si nevzpomenout na její obranu života - na které se všichni účastníme - když při převzetí Nobelovy ceny za mír v roce 1979 popsala drama potratu, nabízející se přijmout děti, které se narodily nechtěné.

To vše na křesťanské cestě vyznívá obzvláště jasně při překonávání logiky vypočítavosti nebo vlastního zájmu. Ona viděla lidstvo jako jednu rodinu a svět jako společný dům, ke kterému čestný člověk nesmí být lhostejný.

Po obdržení Nobelovy ceny za mír se někdo Matky Terezy ptal, co by mohl dělat normální občan na podporu světového míru. Ona odpověděla: "Jdi domů a miluj svou rodinu." Výzvou pro mnoho křesťanů bude vést apoštolskou horlivost sv. Terezy z Kalkaty do prostor, kde se odehrávají všední povinnosti: sklonit se, zapojit se do služby bližním a tak hlásat evangelium a Kristovu lásku na všech místech: krátce řečeno, jak říká papež František, s vědomím, že jsme nástroje Boží lásky vůči všem bytostem této země (srov. Laudato Si ", n.246).

Javier Echevarría, prelát Opus Dei