Jak vypadá konec levné práce

26. 07. 2019 | 16:37
Přečteno 1823 krát
Uplynulé roky, charakterizované silnou poptávkou po pracovní síle, přinesly do Česka nejen často komentovaná minima v počtu nezaměstnaných. Výsledkem jsou i hlubší strukturální změny na trhu práce. Následující text popisuje jeho hlavní trendy podle dat Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) zaměstnanců v podnicích, srovnávajících roky 2018 a 2013, a zamýšlí se nad možnostmi jeho dalšího vývoje.

Začněme ovšem tím, co se za posledních pět let na trhu práce nezměnilo. Větší poptávka po práci nás nepřiměla pracovat víc. Při nezměněné statutární pracovní době počet odpracovaných hodin v rámci plného pracovního úvazku dokonce lehce klesl. Množství přesčasů se nezměnilo, dovolených také čerpáme pořád stejně (což znamená, že nedošlo k rozšíření benefitu v podobě dovolené navíc), o něco víc ale marodíme. Počet prostonaných hodin během posledních pěti let vzrostl, i když stále zůstává pod úrovní před zavedením karenční doby v roce 2008. Nemění se skutečnost, že ženy obecně marodí víc než muži, a že zameškaná pracovní doba z důvodu nemoci u obou pohlaví stoupá po padesátém roku věku. Zatímco u mužů ovšem nemocnost po šedesátce dále roste proti skupině 50 - 60letých, u zaměstnaných žen se po šedesátce trend rostoucího marodění otáčí. Důvodem ale možná je pouhá skutečnost, že po šedesátce zůstává žen v zaměstnání přes nárůst v posledních pěti letech stále relativně malé procento. Zřejmě převážně těch bez větších zdravotních omezení.

Tuzemský pracovní trh se rychle internacionalizuje. Zatímco v roce 2013 činil mezi zaměstnanci podniků podíl cizinců 3, 6 %, loni to bylo už 5, 9 %. Přibývají zejména pracovníci ze zemí na východ a jih od nás a s sebou si zřejmě přivážejí i různé pracovní zvyklosti. Nízká nemocnost Rumunů a Bulharů v tuzemských firmách naznačuje, že marodi ve zmíněných zemích nemají na růžích ustláno. Překvapivě vysoký je dlouhodobě naopak počet hodin, zameškaných nemocí u Poláků. Dostupný zdroj dat ale již neumožní podchytit, zda důvodem není jejich převažující zaměstnanost v odvětvích, které jsou na onemocnění náchylnější.

Z hlediska vývoje odměňování bylo posledních pět let pro zaměstnance podniků zlatým obdobím. Z nárůstu mzdového mediánu o 30, 5 % ukrojilo jen zlomek cenové znehodnocení (6, 5 %), takže se jeho převážná část přelila do vyšší kupní síly. Průměrná mzda rostla proti mediánu o něco méně (26, 9 %), což vedlo k uzavírání nůžek mezi vyššími a nižšími mzdami. Nepřekvapí tedy, že mzdový medián nadprůměrně rostl pracovníkům se základním vzděláním (o 34 %), zatímco vysokoškolákům poskočil jen o 18, 6 %. V žebříčku podle vzdělání platilo, že čím vyšší úroveň, tím menší relativní mzdový nárůst, s jedinou výjimkou. Tou bylo vyšší odborné a bakalářské vzdělání, které přineslo absolventům nepatrně vyšší mzdové přírůstky oproti středoškolákům s maturitou jak u nízké tak u vysoké, ale nikoliv u střední úrovně mezd. Bakalářů je na trhu stále relativně málo a zdá se, že ti nejschopnější měli dveře otevřené k velmi slušné mzdové úrovni. Celkově samozřejmě nadále platí, že vzdělání se na pracovním trhu cení, a to napříč celou mzdovou škálou. To nicméně nebrání i některým pracovníkům s pouhým základním vzděláním dosáhnout nadprůměrné mzdy. Takových byla v roce 2018 víc než pětina.

Regionálně si za pět let ve mzdovém mediánu nejméně (o 23, 2 %) polepšili zaměstnanci v Praze – kraji s nejvyšším počtem vysokoškoláků a v Moravskoslezském kraji (o 23, 9 %) – kde existovala omezená tvorba nových pracovních míst. Ve všech ostatních krajích se přírůstek pohyboval mezi 29 % a 35 %. Klíčovým, ale ne jediným faktorem růstu bylo pro většinu krajů zvyšování minimálních a zaručených mezd, které pak ovlivnilo podstatnou část mzdové škály. Z uvedeného trendu se nicméně citelně vymykal Královéhradecký kraj, pro nějž jako jediný platilo, že čím vyšší mzdová úroveň, tím vyšší relativní přírůstek proti roku 2013. Důvodem je patrně tamní rozvoj automobilového průmyslu, který se vyznačuje nadprůměrnými mzdami. Vývoj tohoto kraje silně kontrastoval s Plzeňským krajem, kde medián dosáhl přesně stejného (a mezi kraji téměř nejvyššího) procentního přírůstku, ovšem převážně růstem nízkých mezd. To koresponduje se skutečností, že se poptávka po pracovní síle v Plzeňském kraji v posledních letech koncentrovala do nízko-kvalifikačních činností.

K rozsáhlým změnám došlo v odměňování podle profesí. Celkový silný růst mezd umožnil větší diverzifikaci v odměňování jak mezi profesemi, tak v rámci každé z nich. Schopnější zaměstnancům se nabízely nové příležitosti a řada z nich jich využila. Relativně nejvíc – o 40, 6 % - si za pět let z hlediska mzdového mediánu polepšili pracovníci ve službách a prodeji, kde zafungovala kombinace vysoké poptávky a nižší úrovně mezd. Vysoká poptávka ovlivnila i mzdy řemeslníků a obsluhy strojů. Pro obě tyto kategorie vzrostly mzdy o víc než 30 %, pro první z nich navíc došlo ke zvýšení rozdílů v odměňování. Snaha podniků udržet si i za cenu nadprůměrného ohodnocení klíčové zaměstnance z řad řemeslníků nepochybně souvisela s vnímaným nedostatkem těchto lidí na trhu práce. Skutečně, řemeslníci a opraváři tvořili jedinou profesní skupinu, jejíž celková zaměstnanost za pět let citelněji klesla. Na druhém konci škály mzdových přírůstků stály nejlépe placené profesní skupiny - řídících pracovníků a specialistů. Ti si většinou polepšili maximálně o 20 %. Výjimku v této skupině tvořili specialisté ve zdravotnictví (především lékaři a specializované zdravotní sestry) s růstem mzdového mediánu o 30, 1 %. Zdůrazněme, že se v tomto přehledu jedná pouze o zaměstnance podniků, nikoliv veřejných institucí.

Kam se bude situace na trhu práce posouvat dál? I kdyby se potvrdily relativně optimistické předpovědi ohledně ekonomického růstu v Česku, lze považovat období posledních pěti let z hlediska dynamiky vývoje za neopakovatelné. Mzdy měřené mediánem téměř jistě nadále porostou, půjde ale o pomalejší růst z důvodu jak slabší poptávky podniků po pracovní síle, tak jejich nákladových omezení. Předpokládat lze ze strany podniků snahu o další diverzifikaci v odměňování, které ovšem bude složitější docílit v prostředí slabšího růstu mezd kvůli jejich nepružnosti směrem dolů. Poměr mzdových nákladů k HDP, který během posledních let razantně stoupl, se patrně usadí na zvýšené hladině. Pracovní síla totiž podobně (nebo dokonce víc) zdražila i v dalších zemích střední a východní Evropy, takže lze tento trend pokládat za součást ekonomické konvergence v EU. Podniky se musí s vyšší cenou pracovní síly naučit žít. Nastal konec levné práce, který si před čtyřmi roky určily za svůj slogan odbory, aniž by za něj musely tvrdě bojovat.

Pavel Sobíšek
hlavní ekonom UniCredit Bank

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy