Jan Štrobl: Správa národního parku Šumava je s ochranou lesa mimo mísu

22. 08. 2019 | 08:28
Přečteno 2019 krát
Před pár dny vydala Správa národního parku Šumava tiskovou zprávu, jejíž obsah naprosto neodpovídá tomu, co v lese denně vidím a co na Šumavě pozoruji celý svůj život. Chování Správy NPŠ je pro mě nepochopitelné. Místo aby se snažili obnovit přirozenou strukturu lesa, vzniká na kůrovcem zdevastovaných plochách opět smrková monokultura. Stejně tak mě zaráží tvrzení, že padlé dřevo zadržuje vodu. Jistě, zadržuje, ale nezadrží jí snad zdravý strom výrazně více? Proto jsem se rozhodl sepsat reakci na tvrzení Správy NPŠ, která jsou podle mého soudu a mých celoživotních zkušeností lživá.

Profesí jsem lesník. Pocházím přímo z Šumavy a žiji zde od narození. Za minulého režimu jsem zájemce vodil za tehdejší dráty a ukazoval jim skutečnou divočinu. Také jsem více než patnáct let vedl kroužek dětí ze základních škol a vysvětloval jim funkci lesa v ekosystému a jeho příznivé dopady na životní prostředí.

Dnes se musím vyjádřit k tomu, co říkají představitelé Správy národního parku Šumava. Správa ve své nedávné tiskové zprávě tvrdí, že uplynulých téměř třicet let existence národního parku ukázalo, že „lidské zachraňování, v podobě masivního kácení nebo naopak masivního sázení, je to poslední, co Šumava potřebuje“. S tím bych i souhlasil. Jenže problém je v tom, že na Šumavě se nikdy masivně nekácelo, lesy se spíše zachovávaly a udržovaly. Starali se o ně lesníci vzdělaní ve svém oboru. Lesníci, co znali život lesa a vazby v jeho prostředí.

Dále správa parku tvrdí, že „jedním, dnes už jasně vyvráceným mýtem je, že pokud se v bezzásahových zónách nebude aktivně zasahovat proti kůrovci, Šumava uschne – zůstane tu pouze poušť nebo mrtvá krajina“. Jenže to je stejné jako s tím kácením. Já ani moji kolegové nic takového netvrdíme. Jistě nikdo z mých kolegů lesníků nikdy neřekl, že po kůrovcové kalamitě zůstane poušť či mrtvá krajina. Známe totiž dobře obnovní moc přírody. To, na co soustavně upozorňujeme, je neblahý vliv rychlé a velkoplošné ztráty starých lesů na přírodu. A zároveň to, že mladé nárosty nemohou nahradit příznivé účinky těchto lesů na místní klima. Všichni ti, kteří se dneska radují z nějakých „přírodních procesů“, by si měli uvědomit, že to není žádná jimi prezentovaná „divočina“, ale pouhé přirozené nárosty, jimiž se příroda vyvolané katastrofě brání. Před založením NPŠ jsem znával jinou divočinu – hluboké a pusté lesy a pralesy, kde se lidé báli.

Ve zprávě národního parku mě dále zaujala informace, že podle jejich dlouhodobého monitoringu „je průměrná obnova více než 6000 ks stromků na jednom hektaru plochy, což je více než dostatečné množství“.

K tomuto tématu jsme se s kolegy jednou účastnili vycházky k pramenům Vltavy, kterou organizovalo Hnutí DUHA. Převážně jsme se pohybovali v 7. vegetačním stupni, který se nazývá bukosmrkový (pozn.: existuje 11 vegetačních stupňů rozdělených podle nadmořské výšky a průměrné teploty). Hned na první zastávce nám koordinátor parku Pavel Bečka sdělil, že po disturbanci (rozpadu) původního matečného porostu žírem kůrovců se zde vyskytuje v průměru 4500 stromků na jeden hektar (nyní tvrdí 6000 stromků na hektar, ale to nechme stranou). Jenomže jsme stáli u plochy přesahující mnohem více než jeden hektar, s několika staršími buky z původního porostu (asi 10–15 ks). K tomu se ve spodní etáži vyskytovalo asi deset smrčků do výšky jednoho metru.

Ptali jsme se tehdy, kde mají těch 4500 stromků na jeden hektar, když nic nevidíme. Ve všech jiných lesích by byla tato plocha popsaná jen jako holina! Pan Bečka nám vysvětlil, že v národním parku jsou tyhle počty stromků uvažovány „v průměru na všechny plochy“. Podle tohoto vysvětlení se v národním parku může vyskytnout například na pěti arech, tj. 5 % plochy jednoho hektaru, hustý nárost smrčků v počtu 4500 kusů, zatímco na 95 arech se nevyskytuje vůbec nic, a v průměru to podle nich činí 4500 stromků na jeden hektar a vše je v naprostém pořádku. Podle podobné logiky nás nemusí trápit, že je někde sucho, protože jinde jsou rozsáhlé povodně, takže průměrně máme všichni vody dost.

Dále je zajímavé, že podle parku „uschlé horní stromové patro dává prostor životu malých stromků, které v podrostu už rostly, a také novým semenáčkům smrků, buků, ale i dalších dřevin – javorů, bříz, jeřábů apod.“.

Na Šumavě se původně vyskytovala Hercynská směs, která měla základní zastoupení těchto dřevin: smrku, jedle a buku, s příměsí do 5 % dalších dřevin – javoru horského (klenu), jilmu horského (drsného), lípy aj. Záměrně vyjmenovávám pouze dlouhověké dřeviny. Takto smíšený lesní porost se vyskytoval na Šumavě v 7. vegetačním stupni (bukosmrkový), v 6. vegetačním stupni (smrkobukový) a v 5. vegetačním stupni (jedlobukový). V každém z těchto uvedených vegetačních stupňů má smrk jiné (snižující se) původní přirozené zastoupení (v 7. asi 70–80 %, v 6. kolem 50 % a v 5. do 30 %), zbytek zastoupení tvoří především jedle a buk. Výjimkou je 8. vegetační stupeň, který se nazývá smrkový a má nejdrsnější klimatické podmínky. Tady roste již pouze smrk. Jiné jmenované dřeviny se tu sice mohou sporadicky vyskytnout, ale klimatické podmínky jim již nedovolují tvořit úroveň hlavního porostu, zůstávají jako podružné, v podúrovni – spíše jako krycí dřeviny. Z bříz a jeřábů se zaměstnanci parku radují předčasně: bříza obvykle končí v 6. vegetačním stupni (v 7. vegetačním stupni ji láme sníh a námrazy), jeřáb sice doprovází smrk až do 7. vegetačního stupně, může se vyskytnout i v nárostech 8. vegetačního stupně, ale pouze v mladých porostech, u kterých poměrně brzy (30–40 let) po zapojení hlavního porostu dlouhověkých dřevin zaniká.

Co mě však zajímá ze všeho nejvíc, je procentní zastoupení jednotlivých dřevin. Mysleli jsme si všichni, že národní park bude svojí činností směřovat k původní skladbě, kterou jsem popsal pro jednotlivé stupně. Že bude do nižších vegetačních stupňů vnášet jedli a buk, protože tyto dřeviny obvykle nemají dostatek matečných stromů, a navíc obě mají těžké semeno vůči smrku – jedle nemá takový dolet a buk prakticky jenom padá pod okap své koruny.

Pokud totiž člověk z této původní dřevinné skladby učinil před cca 200 lety smrkové monokultury, musí zase člověk vše napravit. V tom si příroda nepomůže. Jenže místo toho po 28 letech trvání národního parku vyrůstá na zničených cca 300 kilometrech čtverečních původního lesa opět čistá a stejnověká smrková monokultura v 5., 6. i 7. vegetačním stupni. Na 80 % plochy lesních porostů v NPŠ přitom má růst smíšený les v základním zastoupení smrk–jedle–buk! Jak je možné, že v dnešní době, kdy se volá po vyšším zastoupení listnatých dřevin, nemusí NPŠ tuto skladbu vůbec dodržovat?

Další věc, která mě přímo praštila do oka, je tvrzení NPŠ, že „odumřelé horní stromové patro navíc vytváří podmínky pro život širokému spektru druhů bezobratlých živočichů, ptáků, hub, lišejníků a vytváří tak velmi pestrou mozaiku horských lesů. Druhová rozmanitost se tímto zvyšuje“.

Namátkou vezměme třeba ptáky. Na Šumavě je evidováno na 220 druhů ptáků. Z tohoto množství je 70–80 % vázáno svým životem na prostředí starého lesa. Jediní, kteří zatím těží z rozpadajícího se dřeva, jsou ptáci řádu šplhavců – ale jak dlouho? Až veškeré dřevo zetlí, budou před nimi stát tyčkoviny, až tyčoviny. Kdy budou mít zase doupné stromy pro svá hnízda, které se vyskytují ve starých lesích? Při současném stavu se ptám: kde v těch mladých nárostech či lesostepích hnízdí veškeří dravci mimo motáků, veškeré sovy mimo výra velkého, kde krkavcovití, křivka, horský kos, brávník, čáp černý a spousta, spousta jiných ptáků, kteří hnízdí na vysokých stromech?

Nepřestává mě zarážet ani tvrzení, že staré padlé dřevo „drží vlhkost a ležící kmeny působí i jako přirozená hráz zadržující vodu“. Nezadrží snad živý vzrostlý strom daleko více vody na svém povrchu? Na jehličí, listí, větvích a kmeni? Přitom jehličnany zadrží obecně dvakrát tolik, co listnáče. Zdravý zelený les je hospodářem s vodou. Pokud není lesů, není ani vody. Proč se dneska starostové šumavských obcí bojí, že ztratí vodu, kterou předtím z lesů normálně čerpali?

Prakticky všechna tvrzení představitelů NPŠ jsou směsí polopravd a ukázkou naprosté neznalosti správného lesního hospodaření. Nejhorší na všem je, že v NPŠ nemá nikdo za nic odpovědnost. Nejlépe to vystihuje věta pana koordinátora Pavla Bečky na mou výčitku u pramenů Vltavy, že zaměstnanci národního parku způsobili zkázu lesů na 300 kilometrech čtverečních. Odpověděl mi doslova: „To my ne, to způsobila příroda!“ K tomu asi opravdu nemám co dodat.

Ing. Jan Štrobl
Ing. Jan Štrobl

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy