Blíží se revoluce na eskalátorech. Vzpoura stojičů obsadí levý pruh

05. 05. 2016 | 16:00
Přečteno 16028 krát
Zrovna tohle není úplně otázka bytí a nebytí, můžete namítnout. V porovnání s tím, že Vědci stvořili umělou černou díru, jsou na cestě k teorii všeho, což oznámily titulky tento týden, to vypadá jako vyložená prkotina.

A přece. Právě z takových nedotažených zdánlivých maličkostí, zadřených v lidstvu jako tříska, se skládá mučivý pocit, že na světě už není k vydržení. Taková věc může uvést do pohybu masy.

Ano, řeč je o problému, jestli mají cestující v metru stát pouze na pravé straně eskalátorů, nebo obsazovat obě poloviny. Mluví o tom celá Evropa a Praha taky, právem. Nejen Stephen Hawking – i ten, kdo vyřeší teorii jezdících schodů, by si zasloužil Nobelovku.

Tak si to pojďme rozebrat (zatím bez elektronické tužky).

Výzkumy ukázaly, že se nám pod eskalátory – 99 procent kritických situací vzniká ve směru zdola nahoru – hromadí v dopravních špičkách homo sapiens. Zatímco celá polovina pohyblivého schodiště, ta levá, pruh pro předcházení, je zahuštěna jen sporadicky. Nebo dokonce zeje prázdnotou.

Tento stav je důsledkem vzájemného působení letitých direktiv a zvykových pravidel chování v MHD. Jako první ho definoval Bulat Okudžava (u nás v podání Jaromíra Nohavici: Ten kdo chce jít – musí na levé straně být).


Kritici statu quo namítají, že je třeba oprostit se od pravo-levého uvažování a začít se chovat normálně, tedy netrčet před nástupem na schody v zácpě a průvanu metra jako tvrdé Y, když je nahoře před námi plno místa. A postoupit vpřed a obsadit i levý pruh.

Proti nim stojí stoupenci přepravně-sociálního darwinismu, podle nichž mají nárok na přežití jen ti nejschopnější, nejzdatnější, tedy chodiči a běhači. Slabší, stojící kusy jim musí uvolnit cestu vzhůru v zájmu evoluce. Stát vpravo je vlastně otázkou přežití lidstva.

Chodičů–běhačů je násobně méně než stojičů. Ti jsou přesto v defenzívě a submisivně se řadí do štrůdlu napravo, vycepovaní trojkombinací direktiva-zvyk-ohleduplnost. Výsledkem je, že devadesáti procentům pasažérů se transport prodlužuje. Potlačovaný stres. Ve frontě v průvanu se dá i nastydnout. Takže pseudo-ohleduplnost.

Psychologové z univerzity I. P. Pavlova zjistili, že jen zlomek chodičů šlape po schodech proto, že opravdu spěchají za nějakým konkrétním, nevyhnutelným účelem, například na vlak nebo milostnou schůzku. Levý pruh je v naprosté většině případů používán k útěku před pocitem nicoty, vyvolaným pocitem pouhého státní, nekmitání. Cestující jako by byl na třicet, v extrémních případech až na devadesát pět vteřin uvězněn do želez, nemůže se hnout a musí čekat. Stát je „málo“. Připadá si v tomto stavu zbytečný, méněcenný. Někde navíc ani není signál! Místo vnitřního ztišení se dostavuje prudký stres z prázdnoty, v podstatě obdoba fenoménu horror vacui.

O rozporuplnosti levého a pravého proudu svědčí, že dokonce i Němci foršrift „stůjte vpravo“ zrušili a vývoj na pohyblivých schodech svěřili do rukou anarchie. Jak řekl mluvčí mnichovského Dopravního podniku, jednak z bezpečnostních důvodů; chození, natož běhání po eskalátorech je riziková činnost; jednak proto, že dva plně obsazené pruhy pochopitelně odbaví víc lidí než jeden. Jako na dálnici. (Co takhle pravidlo zipu?)

V Praze je to jo a ne. Piktogram na začátku schodů, ten vlevo nahoře, naznačuje, ale hodně, hodně nenápadně, že na levé straně je žádoucí pohyb (všimněte si lehce pokrčené končetiny), kdežto pesrona napravo má zůstat štajf. Kdo by to asi za provozu luštil – jasně že nikdo.


Stojiči stojí, protože to tak dělají všichni, ale nemusí.

Čili: mají to ve svých rukou (a nohou). Někdo musí začít. Stoupne si hrdě, uvědoměle nalevo, a zaparkuje. Další se přidá, jeden, dva, deset, stovky, tisíce. A vzpoura utlačovaných stojičů změní svět.

Chodiči–běhači se proti diktatuře většiny vzbouří. Revoluce na eskalátorech, budou psát noviny. Počítejte s násilím. Evoluce už požírá své děti.

Jan Lipold, Aktuálně.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy