V pátek a sobotu dostanou občané České republiky poprvé v dějinách možnost přímo zvolit svou hlavu státu a já mám tu čest být jedním z přímých účastníků tohoto klání. Od prezidentských primárek v rámci ODS až po dnešní vrchol kampaně to byla dlouhá cesta. V tomto příspěvku bych rád naposledy shrnul, proč se ucházím o hlasy občanů a co nabízím za jejich důvěru.
1. Má osobní i politická minulost je čistá a prosta korupčních skandálů. Stejně tak mohu dát ruku do ohně za můj tým spolupracovníků.
2. Nikdy jsem nebyl členem KSČ a nikdy nepřipustím vládu s komunistickou účastí.
3. Budu tvrdě hájit české zájmy v Evropské unii. Dlouhodobě si na tuto problematiku držím stejný, realistický názor a stojím si za ním.
4. Jsem zkušený politik, od roku 1996 jsem byl místopředsedou Senátu, v letech 2004 – 2010 pak jeho předsedou. Svou prací jsem dokázal, že vrcholné pozice zvládám.
5. Vždy respektuji většinový názor, nepodléhám tlaku menšin, ale jejich pohled na věc neurážím a neponižuji. V minulosti jsem se, nejen v rámci ODS, nikdy nebál vyslovit svůj názor, často navzdory mlčící většině.
První kolo volby je klíčové a rád bych voliče vyzval, aby nepodléhali předvolebním průzkumům, jejichž výsledkový rozptyl byl obrovský a vypovídací hodnota tím pádem minimální. Nepodlehněte ani tlaku na „racionalizaci“ hlasu ve prospěch údajných favoritů, které vygenerovaly právě tyto pochybné průzkumy. Volte opravdu podle programu, osobnostních charakteristik jednotlivých kandidátů a zapojte i ono pověstné „srdíčko“. V neposlední řadě promluvte prosím se svými blízkými a známými, aby šli volit. Každý hlas je nesmírně cenný a důležitý. Pevně věřím, že se společně sejdeme u volebních uren nejen 11. a 12. ledna, ale že hlasy pro mne budete mít možnost vhodit i v druhém kole o čtrnáct dní později. Přeji Vám všem šťastnou ruku při této historické volbě a předem děkuji za Vaše hlasy!
Téma, které od přelomu roku hýbe českou společností, je částečná amnestie vyhlášená prezidentem k výročí vzniku samostatné České republiky. U většiny veřejnosti se setkala s negativní reakcí a podobně se vyjádřili i všichni kandidáti na budoucí hlavu státu, včetně mne. Nejde mi však v tomto případě o konkrétní parametry této konkrétní amnestie, ale o princip. Dle mého názoru je totiž tento institut dávno překonaný a v moderní době již nemá místo. Pokusím se vysvětlit proč.
Jsem rád, že Ústavní soud dnes v reakci na stížnost senátora Tomia Okamury odmítl odklad prezidentské volby a umožnil tak její konání v řádném termínu příští pátek a sobotu 11. – 12. ledna 2013. Rozhodnutí má o to větší váhu, že bylo učiněno jednomyslně všemi třinácti ústavními soudci.
Jak jsem již prohlásil dříve, nezpochybňuji právo žádného z vyřazených kandidátů stížnost podat a byl jsem připraven respektovat jakékoliv rozhodnutí soudu a přizpůsobit se mu. Nicméně dnešní verdikt umožňuje všem kandidátům soustředit se plně na závěrečný souboj jejich osobností a programů, a to je vždy lepší a transparentnější, než přenášení politického boje do soudních síní. Mám radost i za českou veřejnost, která bude mít poprvé v dějinách možnost volit hlavu státu přímo a oddalování tohoto historického momentu by v ní mohlo prohloubit pocit nejistoty a ubrat volbě na důstojnosti, která jí patří. Na tom má zásluhu i rychlé a bezodkladné rozhodnutí ústavních soudců, za které bych jim rád tímto poděkoval.
Do volby už tedy chybí jen jeden týden. Doufám, že všichni k volně přistoupí s vážností a významem, který tomuto historickému kroku náleží, a že se nás ve volebních místnostech sejde co nejvíce.