Kdybych byl politický nováček, asi by mne některé negativní až vulgární reakce čtenářů na předchozí článek zaskočily či znechutily. Takto jsem se jen přesvědčil o tom, že se u nás tolik démonizovaní politici – nijak neliší od svých voličů…

Zároveň jsem si také vzpomněl, že když jsem před asi dvěma roky napsal do jednoho z našich ústředních deníků článek o lajdácích, kteří chtějí zneužívat náš sociální systém, že to politickým protivníkům zcela zákonitě posloužilo k tomu, aby mne osočili z toho, že chci urážet pracovité pracující lidi. Nic nového pod sluncem na levicové scéně dalo by se říci, kdyby tento náš problém nebyl poněkud širší a netýkal se celé naší politické scény.

Ve Foglarových Rychlých šípech, které kdysi u nás četl snad každý kluk, přepadnou Vontové pětici správných kluků se zle vyslovenou otázkou, zda budou volit Losnu a nebo Mažňáka. Neptají se na principy, zásady, program, konkrétní problémy. Ptají se na jména. Pokud jedno z nich nemáš rád, dostaneš do nosu…

Pokud se náš národ dělí na sparťany a slávisty a nebo, jako na počátku 60. let na příznivce Waldemara Matušky a Karla Gotta, není to takový problém. Pokud se však bude dělit na ty, kteří u politiky a věcí veřejných nechtějí příliš přemýšlet a fandí jen těm, kteří mu budou mazat pomyslný med kolem pusy, tak to dobře není.

Jako předseda Senátu Parlamentu České republiky například při svých zahraničních cestách mám na sobě, obrazně řečeno, dres České republiky, až pod ním dres Senátu a zcela vespod dres ODS, za kterou jsem byl zvolen. Nejhorší alternativou je však případ, kdy přední český politik odjíždí do ciziny ve „čtyřech dresech“ a z nich je bohužel navrchu to triko (často více než dvacet let staré), které propaguje jeho ego a zcela nezřízenou bezpáteřní touhu po moci, kterou ovlivňují výzkumy veřejného mínění, postavené na momentálních náladách voličů.

Potom je otázka, zda má člověk fandit té či oné straně a nebo tomu či onomu programu, zcela nedůležitá! Důležitější je spíše to, abychom takovým lidem, bez ohledu na své dlouhodobé politické sympatie, nedali na cestě k moci šanci…