Těžko se mi hovoří o srpnu 1968 v Liberci. Mnoho z nás to tehdy prožilo v přímém dotyku a víme, že průběh vpádu okupantů do našeho kraje pod Ještědem byl obzvláště brutální a krvavý. Tehdejší pracovníci liberecké nemocnice, kde jsem tehdy jako mladý lékař začínal, dobře vědí, kolik krve a bolesti sovětské tanky do tohoto města přivezly.

Rád bych se však proto vyhnul patosu a frázím, protože většina z nás si je vědoma toho, co se zde tehdy stalo a pro ty, které se tehdejší události úzce dotkly jejich rodin, je to vzpomínka, která se těžko hojí i po tolika letech.

Přesto bych rád připomenul důležitý historický fakt, že Liberec je hned po Praze druhým českým městem, které okupanti nejvíce pokropili krví. Devět mrtvých a desítky zraněných v ulicích našeho města nesmí být zapomenuti nejen kvůli jejich památce, ale také proto, abychom si byli vědomi toho, že i v 21. století se i v Evropě může stát totéž či něco podobného v kterémkoliv jiném evropském či jiném městě ve světě. Huráoptimisti na tomto riziku bohužel nic nezmění.

Jako liberecký patriot bych však také rád hrdě zdůraznil, že toto město – především zásluhou tehdejší mladé generace, hluboce ponížené touto okupací, 21. srpna 1969 dalo po Praze a Brnu z celé země v rámci prvního výročí sovětské invaze nejvíce najevo svůj odpor k okupaci a těm vlastizrádcům, kteří na ní chtěli profitovat. Tehdy jejich vzdor však již nelámali cizí okupanti, ale jejich krajané. Čech opět zbavoval svobody jiného Čecha jako v únoru 1948.

Nezapomeňme na to! Tváře, těch kteří zradili, postupně mizí v našich blednoucích vzpomínkách, ale pro nás je mnohem důležitější si pamatovat jejich lži a fráze, protože mají nové dědice. Jejich levicová demagogie se dnes takřka neliší od jejich vzorů Lenina, Stalina, Gottwalda a Husáka a s nestydatostí jim vlastní dokáží dnes operovat s termínem „cizí vojska“ u plánované obsluhy radarového zařízení, které se má podílet na zajištění bezpečnosti. Na mrtvé z libereckých ulic si však nevzpomenou! Nikdy jim proto nevěřte, nedejte na jejich sladké sliby, zradí vás kdykoliv se jim k tomu naskytne příležitost…

Nezapomeňme na to, tak jako nesmíme zapomínat jména zabitých: BŘEZINA, ČÍŽEK, DRAGOUN, FIALKA, KOBR, KULIŠ, LIVEČKOVÁ, STARÝ a VESELÝ. Nejsou jen součástí historie tohoto města, ale celé této země, která si zaslouží, aby již trvale řídila vládu věcí svých v rukou sebevědomých, svobodných a samostatně rozhodujících občanů.