Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 3.

25. 01. 2010 | 09:30
Přečteno 6748 krát
Třetí díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku - "Jak moc kritická byla potravinová pomoc pro SSSR?" Podle většiny názorů by Sovětský svaz Německo porazil i bez této pomoci. Je asi jasné, že tyto informace proudí především z řad komunistických historiků, nicméně jaká je vlastně realita?


Autor Petr von Fenstein

Tato kapitola začíná řekněme praktičtější pojednání a to analýzy jednotlivých sektorů národní ekonomiky. Avšak než začnu rád bych osvětlil, proč teprve až rok 1991 může být počítán za rok, kdy se seriózněji otevřelo studium dopadu pomoci Lend-Lease (a tím pádem i drtivá většina mnou použité literatury byla vydána od roku 1991). Do roku 1991 bylo v podstatě dostupných pouze několik základních zdrojů makroekonomických informací - informace pocházející od útvaru německé rozvědky FHO (Fremde Heer Ost) uložené na mikrosnímcích v Hooverově institutu, informace pocházející z odhadů rozvědky Velké Británie a USA; a od „oficiálních“ sovětských autorů jako Chruščov, Vozněsensky (autor známé mystifikace 4% dopadu LL na HDP SSSR) apod. Problém byl, že „západní“ zdroje se nepotvrzovaly s ruskými - tedy čísla německých a spojeneckých analytiků z období války neodpovídali tomu, co prezentovali Rusové. Na západě se zdály informace rozvědky FHO jaksi podhodnocené, protože pokud by byly pravdivé, situace SSSR byla velmi kritická. Na druhou stranu informace pocházející z per oficiálních ruských „historiků“ bylo potřeba brát s velkým otazníkem a na západě se naopak zdáli nadhodnocené. Z tohoto důvodu šlo pouze odhadovat, které ze souborů dat jsou věrohodné či méně chybové, a interpretace těchto dat byla spíše založena na politickém názoru (viz. práce britských marxistů) než na vědecké objektivní analýze.

Avšak roku 1991 dochází k tomu, že ruské archivy jsou otevřeny a do rukou západních a ruských ekonomů se dostanou statistické ročenky TsSU (Tsentralnoe statisticheskoe upravlenie, Centrální úřad pro statistiku) v archivech GOSKOMSTATu (Gosudarstvennyi komitet po statistike, tedy Centrální statistický výbor) za jednotlivé roky 1941 - 1945. Jedná se o statistické buletiny nazvané "Statistické ročenky - Národní ekonomika SSSR v průběhu Velké vlastenecké války, 1941-1945", od roku svého vzniku označené jako přísně tajné. Po srovnání s údaji z analýz FHO dochází ekonomové a historici celkem k překvapivému zjištění, že německá rozvědka měla mezi roky 1941-1942 až nezvykle přesné informace ohledně ekonomického potenciálu SSSR a pomoci Lend-Lease (kvartilová odchylka se nepohybovala nad více než 5%, maximální odchylka byla kolem 20%).

Navíc jsou také v roce 1991 otevřeny archivy Státního výboru obrany, v rámci Ustředních stranických archivů. K tomu se ještě přidávají objevené statistiky celkového počtu bojových vozidel, počtu vojáků; a dále se upřesňují statistická data ohledně dodávek zejména díky „objevení“ zápisníků a deníků N. I. Biriukova, což byl logistický důstojník DRRA zodpovědný od srpna 1941 za přebírání dodávek od USA a UK (zejména válečných dodávek). Do určité míry se tak jedná o protipól amerického majora Jordana, jehož deníky vyšly zhruba v 50. letech. Je nanejvýš zajímavé, že deníky Biriukova v dosti ohledech kopírují pohled Jordana.
Nicméně věnujme se již plně zemědělství a produkci potravin.

Kapitola 3. - Zemědělství a produkce potravin

Možná pro někoho překvapivě, nicméně rozhodl jsem se začít své pojednání nejdříve kapitolami, které jsou řekněme nezbrojního charakteru. Je to dáno zejména tím, že po dlouhou dobu byly tyto dodávky v podstatě ignorovány a veškeré knihy týkající se tématu LL se věnovaly plně pouze zbraním, munici a logistickým prostředkům. Nicméně je potřeba si uvědomit, že 51 procent celkových dodávek LL (v peněžním vyjádření) bylo „nezbrojního“ charakteru. Tedy přesněji celková cena dodávek do SSSR ze strany USA byla buď v hodnotě 9,5 mld. (data z 50.let), 11,3 mld. (první úpravy podle ruských statistik) nebo případně 11,5 miliardy amerických dolarů (rozdíly v datech vysvětlím později). Nicméně je otázkou, jak moc přesné jsou jakékoliv statistiky, protože dodávkové listy nebyly vedeny přesně a velká část zboží dorazila do SSSR přímo z továren bez evidence přes centrální úřad - pro USA např. major G. R. Jordan odhadoval před kongresovým slyšením v roce 1949 a 1950, že mimo centrální evidenci mohlo jít až 20 procent amerického zboží (včetně zboží účelově mimo oficiální statistiky - např. forma na tisk německých marek či menší pozornosti pro sovětské představitele), plně abstrahuji od dalších jeho nepodložených tvrzení. Asi nejznámějším případem tohoto druhu je dodávka Hurricanů do SSSR ze strany UK - zatímco Angličané uvádí ve svých dokumentech, že odeslali do SSSR 2952 letadel (z nichž zhruba kolem 100 bylo potopeno), Rusové uvádí, že přebrali přesně 3063 letadel! Snaha byla vysvětlit tento rozdíl díky darům od soukromých sdružení, jedinců, apod., protože toto Britové neevidovali, avšak tyto dodávky rozhodně nebyly ve výši 211 letadel, jak ukazují výzkumy. Naopak logičtější vysvětlení je, že rozdíl je tvořen kanadskými dodávkami přes Aljašku, které byly Brity těžko evidovatelné.

Avšak nespekulujme a podržme se oficiálních statistik, která uvádí dvě čísla - prezident H. Truman ve své 21. zprávě Kongresu, 31. ledna 1946, udával zboží a služby za 9,5 miliardy. Další údaje pocházející zejména z let po roce 1991 (autoři jako Simonov, Dunn, Harrison) udávají zhruba 11,3 či případně 11,5 miliardy dolarů - jedná se o upravená data podle údajů ze sovětských statistických archivů. Z celkové ceny dodávek pak bylo pro nezbrojní dodávky (pokud budu operovat s údaji od Trumana) určeno 4 826 084 000 dolarů, tedy 51%. A z těchto 51% pak dále byly další skoro 2 mld. dolarů, přesněji 1 674 586 000, zaměřené na dodávky potravin a zemědělských produktů - tedy z celkového finančního ocenění dodávek z USA tvořily potraviny kolem 18%. To se na první pohled nezdá příliš ohromující číslo, jenže je potřeba si uvědomit jednu skutečnost - 1 tuna např. pšenice bude stát minimálně 10x méně než 1 tuna lodě Liberty či tanku. A pokud vezmeme do úvahy jaké obrovské množství vojenské techniky byli Spojenci schopni dodat do SSSR včetně např. 581 námořních lodí, tak pak se teprve projeví skutečná hodnota těchto dodávek. Mimochodem po přepočtu na cenu roku 2008 byla hodnota těchto dodávek potravin zhruba 26 mld. USD - pro zajímavost porovnejte tento údaj s celkovým údajem důchodu České republiky vyprodukované zemědělstvím. Jinak, co se týče tonáže, tak pro roky 1941 a 1942 činily dodávky potravin zhruba 10-14% lodní tonáže USA (pro Kanadu a UK bohužel nedisponuji s přesnými statistikami).

Samozřejmě spojenecké dodávky neproudili pouze z USA, ale také z Kanady a Velké Británie - bohužel mně chybí bližší detailnější statistiky ohledně potravin a zemědělských produktů, nicméně lze říci, že dodávky Kanady a UK měly naprosto podobné statistiky jako USA, tedy podle procentního zastoupení to bylo kolem 20% z celkové sumy. Dodávky potravin tak ve finančním ohodnocení tvořily další zhruba 0,2 mld. USD.

Pojďme si však rekonstruovat celkovou potravinovou situaci v rámci bojů mezi oběma velmocemi. SSSR se v průběhu německé operace dostal do velmi významného potravního deficitu, který však již byl také umocněn historicky kolektivizací vesnic a zavražděním kulaků, zemědělských inženýrů apod. V průběhu této kapitoly se proto pokusím nejdříve rekonstruovat potravinovou situaci v rámci SSSR mezi lety 1941-42 a pak následně bych se pokusil demonstrovat dopady pomoci Lend-Lease. Nebude se jednat již o teoretické „filosofování“, ale spíše o výčet reálných dat. Nebudu předbíhat, když prozradím, že se rozhodně nejedná o příjemné počtení, když si uvědomíme, že se jednalo o reálné lidi, kteří tuto situaci prožívali.

Od roku 1928, kdy začalo intenzivní kolektivizování zemědělství, se snižoval celkový objem vyprodukovaného obilí. V roce 1928 činil celkový objem zhruba kolem 71,6 milionu tun obilí. Avšak v roce 1934 se jednalo již pouze o 69,7 milionu tun při rostoucí populaci. Avšak nejnižší hodnota byla kolem roku 1932, kdy SSSR vyprodukoval 66,1 milionu tun. V některých oblastech SSSR probíhaly lokální hladomory a navíc s tím SSSR velkou část obilí zabavil pro vojenské účely, část obilí tak padla na platbu za zprůmyslnění a dodržení 2. a 3. pětiletky. V průměru tak vláda SSSR zabavila ročně kolem 30% celkové produkce obilí zejména pro svojí armádu a částečně také za platby Německu, ČSR, Británii a USA, které stavěly v SSSR masivně moderní továrny, prodávali strojní zařízení či poskytovali licence. Pro zemědělství je důležité zmínit, že Američané a Němci dovezli stroje a prodali licence na výrobu traktorů a kombajnů, které pak Rusové začali vyrábět v obrovských sériích tak, jak je naučili Američané – jedná se o traktory Caterpillar 15/30, traktor International Harvester Corporation, Farmall traktor od Fordu, Holtův kombajn, nákladní vůz Ford Model A, německý zemědělský soustruh DIN, a navíc s tím dieselové motory od Sulzeru, Deutze a MANu.

Tato opatření měla za následek, že došlo ke zvýšení produkce do roku 1940 zhruba na 89,5 milionu tun obilí, nejvyšší sklizeň byla díky mimořádné úrodě v roce 1937 96,3 milionu tun. V roce 1940 tak vláda zabavila kolem 36,4% obilí pro platby do zahraničí, pro vojenské účely (zejména strategická rezerva), pro městské obyvatele, atd. Proto byl příděl na jednoho občana SSSR následující – městský obyvatel, zejména dělník, měl na rok 621 kg obilí, zatímco farmář na vesnici pouze 462 kg na rok. Navíc s tím tyto podíly na obilí vychází z předpokladu, že by se nekrmila žádná hospodářská zvířata, popř. že nedošlo k žádným ztrátám v průběhu převozu, znehodnocení atd. To se však dělo a je velmi těžké odhadnout, kolik procent z podílu na obilí spotřebovala zvířata a kolik se znehodnotilo. Co je však možné odhadnout je poměr ve srovnání např. s Německem – tento podíl na obyvatele je zhruba na 55% procentech toho, co bylo běžné v Německu. Navíc Němci měli tu výhodu, že ještě disponovali dalšími výrobky, které v Rusku v podstatě nebyly k dostání - jako mléko, cukr, ryby apod. V SSSR však díky kolektivizaci a neefiktivní zemědělské politice docházelo k nedostatku těchto ostatních surovin, tabulka ukazuje vývoj v průběhu let 1928 až 1940:



Proto asi nepřekvapí, že v roce 1940 měl průměrný občan k dispozici velmi omezené množství potravin. Proto také se - již v letech 1939-40 před útokem Němců – rozmáhaly krádeže, lupičské bandy a také tvrdý boj o potraviny. Docházelo také k určitému nepřátelství mezi rolníky a dělníky z měst, neboť ti dostávali většinu potravin přednostně. A lidé na vesnicích, kteří potraviny produkovali, naopak viděli, jak většina potravin mizí.

V letech 1941-1944 se však situace ještě několikanásobně zhoršila. V průběhu operace Barbarossa se Německu podařilo obsadit ornou půdu, zabavit část zemědělského vozového parku a navíc také velkou část zemědělské populace. Do konce roku 1942 tak SSSR ztratilo kolem 40% pracovních sil, 47% sklizně a orné půdy. Co se týče vozového parku v roce 1941 tak SSSR zůstalo pouze 5% celkového počtu kombajnů z roku 1940, podobně s nákladními vozy a traktory, které buď obsadili Němci či je zabavila Rudá armáda! V roce 1941 tak sovětští farmáři měli pouze 2% vozového parku z roku 1940.

Další data vlivu Německa na potravinovou produkci SSSR – procentní poklesy:

- Cukrové plochy o 84%
- Samotná ztráta produkce cukru byla velmi kritická - na počátku roku 1942 mělo SSSR pouze 5% produkce z roku 1940
- Obilné plochy o 38%
- Samotná ztráta produkce obilí do roku 1942 činila 65.7 milion tun obilí. SSSR tedy na počátku roku 1943 měl pouze úrodu o 29.7 milonách tun - tedy zhruba 30% původní produkce za rok 1940. Vzhledem k tomu, že už v té době (1940) většina lidí v SSSR netrpěla přebytkem, na rok 1943 je nečekali pěkné vyhlídky.
- Produkční zařízení na mléko a pastvu krav (zejména louky a pastviny a kravíny) o 38%.
- Celková ztráta produkce mléka a mléčných produktů činila na počátku roku 1943 méně než 50% produkce roku 1940, což však při celkové produkci roku 1940 6,5 milionu tun není vůbec závratné číslo
- Celková ztráta produkce hovězích a koňských produktů byla zhruba o 50%
- Celková ztráta produkce farem byla na počátku roku 1943 kolem 62%, Rusové tak disponovali pouze s 38% procenty
- Produkce ploch určených pro chov prasat, např. prasečáků o 60%
- Celková zbývající produkce vepřových produktů byla zhruba na 1/5 původní produkce roku 1940.
- 60% produkce slunečnic a zhruba stejné množství polí určených na osázení slunečnicemi.

Nebudu již dále dělat rozsáhlejší výčet dalších dat, neboť tyto statistiky jsou dostupné i na internetu v rámci již zmíněných Statistických buletinů. Pokusím se pouze o agregovaný údaj úbytku zemědělské produkce v další části tohoto pojednání.
Díky armádním operacím a obsazením části území se změnily počty pracovníků v armádním a civilním sektoru:



Jak je vidět, tak počet lidí v zemědělství zhruba poklesl na polovinu bez rozdílu pro obě klasifikace. Nicméně abychom vše nesváděli pouze na Němce, tak je nutné přiznat, že od roku 1938 SSSR pravidelně zvyšovalo investice do vojenského průmyslu (z původních 11% na konečných 46,5%) a úmyslně snižovalo investice do zemědělství a produkce potravin – např. mezi roky 1938 a 1941 obdrželo zemědělství pouze 10% traktorů a 1% kombajnů ve srovnání s předchozím obdobím.

Navíc s tím v důsledku odlivu mužů na frontu a do těžkého průmyslu, došlo ke změně struktury pracovních sil v zemědělství – muže nahrazovaly ženy, které však neměly žádné mašiny a dopravní prostředky. Tudíž došlo i k drastickému snížení produktivity v zemědělství.



Výsledek všech těchto faktorů – pokles produktivity o zhruba 20%, ženy v zemědělství, ztráta orné půdy, ztráta zemědělských strojů, pokles absolutního počtu lidí v zemědělství - se projevil opravdu drasticky. Jedním z ještě nezmíněných faktorů je také obrovský úbytek hospodářských zvířat v důsledku bojů, ale také hladu – spousta zvířat byla zabita, aby se lidé nasytili. Koně pak byly použity pro armádu do logistiky či kavalerie.



Jako důsledek všech těchto propojených faktorů je tak obrovský propad HNP zemědělského sektoru a distribuce potravin o hrozivých 60%.



Abych ještě více dokreslil tuto hrozivou situaci, přidávám pár doplňujících údajů - index zemědělské produkce se základem v roce 1940 (=100) se propadl v roce 1941 na 38, v roce 1942 na 37 a teprve poté se do roku 1945 dostal zpět na 60! Je však třeba si uvědomit, že jako základ byl brán rok 1940, který však v období 1931-1940 byl jeden z nejslabších, tudíž předchozí čísla byla tímto zvýhodněná. Naum Jasny ve své práci dále uvádí, že reálné příjmy městského obyvatelstva byly zhruba na 15% roku 1937. Podobně tomu bylo se mzdami zemědělců, z toho je vidět velmi kritická situace již v roce 1940.

Podívejme se však blíže na určité kategorie v rámci zemědělství, ať si příblížíme doopravdy tragickou situaci běžného občana SSSR.



Z těchto milionů tun potravin však ještě stát zabavil zhruba kolem 40% pro své potřeby: většina šla na armádu a do strategických rezerv, ale také velká část šla do Německa jako součást plateb za služby v rámci hospodářské spolupráce v roce 1941. Došlo tak k poklesu přídělu potravin zejména pro malé děti a staré obyvatelstvo. Nicméně ani zbytek populace nebyl ušetřen, neboť průměrná denní dávka potravin roku 1942 klesla pouze na 52,5% úrovně roku 1940, která, jak jsem již zmínil, nebyla nijak oslnivá ve srovnání s Německem, potažmo Británií, ČSR a USA roku 1940!



Kategorie I – dělníci v těžkém průmyslu (zejména vojenský sektor)
Kategorie II – normální dělnící
Kategorie III – úředníci a pracovníci v kanceláři (inženýři, designéři, apod.)
Kategorie IV – závislé osoby, zejména děti
Kategorie V – děti pod 12 let

Po pozorném přečtení je asi jasné, že situace v zásobování potravin byla tragická a většina populace žila na přídělech, které rozhodně energeticky nevyhovovaly. Docházelo k drastickému zvýšení úmrtnosti a snížení střední délky života v důsledku úmrtí na podvýživu – bohužel pro SSSR došlo zejména k nesymetrickému zvýšení úmrtí na straně malých dětí, což mělo důsledky po válce.
Co tedy říci závěrem: Sovětský svaz se nacházel ve velmi kritickém potravním deficitu a nabízeli se mu tak pouze dvě možnosti řešení - jedno řešení spočívalo ve zvýšení a opětovném nastartování produkce zemědělství. Bohužel však toto řešení znamenalo, že sovětská produkce se musela zvýšit minimálně o 60%, aby došlo přinejmenším k návratu na úroveň roku 1940. Nicméně ani tato úroveň nebyla dostatečná pro potřeby krajiny a zejména pro vedení útočných a obranných operací. Sovětský svaz však ztratil v průměru kolem 40% svých zemědělských ploch a k tomu obrovské množství hospodářských zvířat. Navíc s tím poklesla produktivita v zemědělství o zhruba 20% a došlo k masivnímu poklesu zemědělského vozového parku a poklesu logistické propustnosti v důsledku problémů na železnici a nákladní dopravě. Sovětský svaz tak tuto situaci mohl řešit pouze přesunem části obyvatel z průmyslu do zemědělství a zároveň s tím kultivováním nové zemědělské půdy zejména kolem Uralu, v Kazachstánu (brambory a zelenina) a západní Sibiři pro obilí a zeleninu. Nová půda však nebyla využita dříve než v roce 1944 v důsledku dlouhého procesu přípravy. Navíc s tím díky maximálnímu důrazu na válečnou výrobu v podstatě nebyl dostatek lidí a nových strojů pro práci v zemědělství. Tedy řešení jedna se ukázalo jako neefektivní a v ekonomické realitě války jako nesplnitelné.

Druhé řešení spočívalo v naprostém omezení výroby spotřebního zboží, produkovat pro válečné potřeby a nejzákladnější potravinové doplňky; a ve vysoce kalorické stravě spoléhat na pomoc Spojenců. Nemusím asi zdůrazňovat, které řešení nakonec převládlo - byť ne centrálně direktivou, ale spíše ekonomickou nutností. V této souvislosti se velmi často objevují data vycházející zejména z knihy Rogera Muntinga (vydané roku 1983) odkazující se na jeho tabulku ohledně průměrné gramáže potravin - Munting spočetl, že v průměru za celou válku Spojenci dodali zhruba kolem 19,74 gramů na 1 obyvatele SSSR na 1 den. Z toho pak dovozují nedůležitost spojenecké pomoci. Muntingova kniha vydaná 1983 však vycházela za špatných statistických dat - v roce 1991 byla zjištěna týmem ruských statistiků chyba v demografických položkách, což ve výsledku snížilo populaci SSSR o 10milionů a zejména z neúplného přehledu zemědělských dodávek. I přesto však Munting zmiňoval dosti důležité dopady LL, které však autoři snižující význam LL dále necitují a už vůbec nezmiňují kritickou situaci, ve které se SSSR nacházel - tedy disponování se zhruba 40 procenty potravin, většina z nich projektuje data za předpokladu stejného zemědělského produktu, což je evidetní nesmysl. Společně s Muntingem i např. Hubert P. Van Tuyll či Naum Jasny poukazují, že spojenecká pomoc šla především do armády. Na druhou stranu však také dokazují, že spojenecká pomoc byla především koncentrovaná a sušená, proto gramáž rozhodně narostla po přidání vody a dalších příměsí. Avšak nejdůležitějším rysem je vysoká energetická výživnost - jak velmi vtipně poznamenali autoři spojenecká pomoc dodala „především kalorie do populace a ne gramy“. V této souvislosti např. Munting udává, že těch 18 každodenních vysocekalorických gramů je z lékařského hlediska naprosto klíčových pro každého člověka a to tak, že bez nich by došlo k „nastartování“ tzv. vyhladověcího procesu končícího smrtí.

Za této situace je asi jasné, jaké dopady měla jakákoli pomoc od Spojenců. Vzhledem k tomu, že celá ekonomika SSSR byla zaměřená na válečnou výrobu a také díky spojenecké pomoci z let dvacatých, třicátých a pomoci Lend-Lease se jednalo o jedny z nejmodernějších továren na světě vedle USA (nicméně o tomto technologickém efektu v další kapitole), pomoc pro SSSR spočívala jednoznačně v civilních dodávkách – jídlo, boty, ošacení, zemědělské stroje, apod. Toto potvrdil i Stalin v rámci protokolů 2 a více, kdy od Spojenců nepožadoval zbraně, ale především jídlo, ošacení, komunikační a dopravní prostředky.

Pojďme se tedy podívat na dopad pomoci Spojenců na ekonomiku zemědělství – třebaže např. každý rok Spojenci dodávali pouze 3% celkové sovětské spotřeby obilí toho určitého roku, musíme si uvědomit, jak vlastně potraviny byly do SSSR dováženy – v drtivé většině se jednalo o konzervy, tudíž Spojenci nedováželi pouze suroviny, ale spíše již rovnou zpracované produkty, což dále Sovětům šetřilo počet lidí, kteří by měli tyto primární suroviny dále zpracovávat. Nebudu zmiňovat kolik milionů tun Spojenci dodali, ale pokusím se spíše uvést data týkající se podílu na celkové roční spotřebě v SSSR.

Za roky 1941 a 1942 Spojenci dodali zhruba každý rok:

- 50% roční spotřeby cukru
- 50% roční spotřeby zeleniny (včetně fazolí, hrášků, salátů, apod.)
- 20% roční spotřeby masa
- 100% roční spotřeby masných produktů!
- 40% roční spotřeby sádla
- 3% roční spotřeby obilí (nicméně Spojenci dodávali zejména velmi kvalitní pšenici, která nebyla v SSSR významně pěstována)
za rok 1942 Spojenci dodali tolik potravinových konzerv, že byli schopní živit přes 1 milion vojáků po celý 1 následující rok – díky této „konzervové“ pomoci se v roce 1944 zvýšil denní příděl jídla sovětského vojáka na srovnatelný denní příděl s vojákem USA a dokonce převyšoval příděl německého a britského vojáka!
- 100% roční spotřeby koncentrovaných, sušených potravin – sušená vajíčka, vitaminová směs, které se samozřejmě v SSSR naprosto nevyráběly (celkově 252 tisíc tun za rok 1942).
- 100% roční spotřeby čokolády, žvýkaček, ananasových pudinkových konzerv, ovocných sirupů, džusů, konzervovaného ovoce, čerstvých banánů, apod. za rok 1941 a 1942 se jednalo celkem o 500 tisíc tun.
- 70% roční spotřeby sojového a rostlinného oleje (zejména slunečnicového)

Díky americké pomoci v roce 1942 se podařilo zvýšit příjem kalorií průměrného občana SSSR o 50%!

Nebudu zde uvádět plný výčet všech potravin a zemědělských produktů, protože si myslím, že již uvedená data jsou dostatečná pro představu o rozsahu spojenecké pomoci SSSR. Toto jsou pouze přímé dodávky potravin, nicméně je také nutné započítat další dodávky za rok 1941-1942, které zvyšovaly celkovou produkci potravin či efektivitu jejich distribuce, a jejich dopad na zemědělství je obrovský, avšak těžko vyčíslitelný:

- zhruba 2176 zemědělských traktorů doručených každý rok (sovětská produkce v roce 1941-1945 v podstatě neexistovala, neboť byla převedena na výrobu tanků a nákladních vozidel)
- 2789 železničních vagonů pro převoz potravin a obilí doručených každý rok, podobná situace jako u 1.
- zhruba kolem 35 tisíc náklaďáků doručených za rok 1941 a 1942 – osamoceně za rok 1942 se jednalo o 127% produkce SSSR za rok 1942!
- zhruba kolem 400 lokomotiv za rok 1941 (britské dodávky) a dalších zhruba 400 za rok 1942 (americké dodávky), které nahradily ty vyřazené, zničené či zabavené Němci – celková ztráta lokomotiv činila kolem 2 000 - tedy UK a USA byly během dvou let schopni nahradit skoro 40% ztrát (bez ohledu na to, že většina britských a amerických lokomotiv byla mnohem těžších a tedy schopných přepravit zhruba dvojnásobný náklad než zastaralé ruské lokomotivy).
- nejdůležitější položkou byly náhradní díly – v SSSR se produkce náhradních dílů naprosto zastavila a vzhledem k tomu, že ruská produkce vyráběla v podstatě americké zemědělské stroje, byly náhradní díly dodávány USA – jednalo se o takové věci jako nové motory pro kombajny a traktory, převodovky, šasi, elektromotory, nové baterie, žárovky, kabely, kola, a různé další díly. Bohužel přesné počty těchto dodávek je hodně těžké odhadnout, protože se jednalo o tak malé díly, že jejich evidence v podstatě nebyla nikdy přesná. Navíc s tím každá továrna často posílala lodě s vlastními výrobními přebytky.

Z tohoto ekonomického pohledu se tak útok na Moskvu a vůbec celkové vedení války Němci (např. populační a rasová politika) jeví jako jedna velká strategická chyba. Pokud by Němci např. místo Moskvy pokračovali dále do obilných oblastí Ruska a směrem na jižní Ural či přímo na Kavkaz do ropných polí již v roce 1941, ekonomika SSSR by zřejmě již neměla kapacity na to, aby uživila vlastní populaci, a ani mnohem rozsáhlejší program Lend-Lease by ji nezachránil. Nicméně v historii žádné kdyby a pokud neplatí, tudíž je irrelevantní se tímto nějak hlouběji zabývat.

Závěrem lze však říci, že, jak je již vidět z nárysu základních dat, bez spojenecké pomoci by rozhodně situace byla mnohem nepříznivější a pro Rusy extrémně nepříjemná. Avšak je ahistorické snažit se dovodit, zda by Rusové v roce 1941-1942 Němce bez potravinové pomoci udolali - tedy určit zda by bez LL Rusové porazili Němce. Nicméně jako subjektivní ohodnocení situace však uvedu zajímavou poznámku učiněnou N. Chruščovem, který řekl, že „bez SPAMu bychom naší armádu nikdy neuživili.“

U dopadu potravinové pomoci však dochází k další komunistické manipulaci, neboť většina pomoci Spojenců přišla až po roce 1943. Proto komunističtí historici tvrdí, že v podstatě pomoc přišla pozdě. Nicméně opak je pravdou - situace se po roce 1943 ještě zhoršovala, neboť jak Sověti osvobozovali území od Němců a tím pádem osvobozovali další obyvatele, „hladové krky“, tak se ještě více rozmělňovaly podíly jídla (průměrná civilní spotřeba se ve srovnání s rokem 1940 ještě více snížila na úroveň zhruba 30%!). Tato krize v roce 1943 dosáhla obrovských rozměrů a spojenecká pomoc rozhodně přišla v ještě větším množství než za rok 1942 a 1941. Nicméně o této pomoci někdy v dalších článcích, neboť toto již jde za rámec současné témy, tedy roky 1941-42.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

fudoshin napsal(a):

no prošel jsem to zběžně.navíc jsem neviděl předchozí část.nicméně nemohu si pomoci,ale: těch pár tabulek-netabulek, které šly v klídku přepsat je dost bídný argument k tomu, přesměrovat si čtenáře na stránky a ohřát si tak vlastní polívčičku...
25. 01. 2010 | 10:34

stejskal napsal(a):

Souhlas, pane fudoshine.

nemám nic proti odkazům v blozích, ale tohle mi přijde též trochu moc. Panu Havelkovi to napíšu.

Hezký den.

Libor Stejskal
25. 01. 2010 | 10:53

Líný černý pes napsal(a):

to autor :
jejda a pes očekával skutečné tabulky, grafy a pod, co nejdou přetáhnout. No tohle si do oblíbených nedám ...

Navíc mi to připadá jako převzaté z jiných dříve čtených zdojů.
25. 01. 2010 | 11:46

Honza999 napsal(a):

Autor

Tedy takovou manipulaci s čísly neprováděli ani bolševici..

Výběr exra vtipů.

Spojenci dodali zhruba kolem 19,74 gramů potravin na osobu a den - tam prý ale byla za prvé chyba v počtu obyvatel cca 10 milionů - to je cca do 10% (zásobovali 160 milionů mínus obyvatelstvo na okupovaných územích), takže dodali dejme tomu 22 gramů na hlavu a den... to jsme si polepšili, co? A za druhé - nesmí se prý zapomenout, že spojenci dodávali hlavně potraviny konentrované a sušené, takže výsledná kalrická hodnota byla ve skutečnosti mnohem vyšší..

A pak tam jsou vypočítána procenta koncentrovaného cukru, obilí, sušených masových konzerv, sušených fazolí, hrášků a salátů.. Sušených "čerstvých" banánů a sušeného sádla, sušených čokolád, žvýkaček či sirupů a koncentrovaných (možná také sušených) rostlinných olejů..

Tak takhle opravdu nelhali ani bolševci!
25. 01. 2010 | 12:13

kolář napsal(a):

perfektně zpracované, obsáhlé a poučné. je vidět že sssr by se opravdu neobešel.konečně něco na úrovni i když to bude pro místní asi příliš odborné.zde se většinou vše jen tak amatersky přežvýkává. hlavně ekonomika a politika. té zahraniční tu rozumí každý. úsměvné. děkuji.
25. 01. 2010 | 12:13

stejskal napsal(a):

Díky, takhle je to výborné. Už se těším na debatu.

Libor Stejskal
25. 01. 2010 | 13:04

Targus napsal(a):

Já tohleto prostě nezvládám

ČÍSLA NEZODPOVÍDALI ! ! !

Stejskalovo komando mi snad TA VELKÁ PÍSMENA pro tentokrát promine.
25. 01. 2010 | 14:09

Béda napsal(a):

p. Havelka,

mám dotaz. Mohl byste taky chronologicky uvést, jakou měrou se podílely USA, resp. jejich ekonomické subjekty na obchodu (obvykle nazýváno eufemismem pomoc) s Třetí říší?
25. 01. 2010 | 14:11

Targus napsal(a):

To Radek Havelka:

Člověče, Vy fakt nejste schopen někomu vrazit koncept k opravě alespoň těch největších hrubek? Vždyť to je normální děs. Ze které třídy ZŠ jste vyšel?
25. 01. 2010 | 14:18

kolemjdoucí napsal(a):

Autor:

-- Avšak je ahistorické snažit se dovodit, zda by Rusové v roce 1941-1942 Němce bez potravinové pomoci udolali - tedy určit zda by bez LL Rusové porazili Němce.

No konečně. Je vidět, že jsme vás v diskuzích trochu umravnili.

Mimochodem, jestliže zemědělství vyprodukovalo o 60 % méně, ale zároveň populace se zmenšila o 40 %, pak produkce na hlavu klesla o třetinu. To tak hrozivé zase není...
25. 01. 2010 | 14:52

fudoshin napsal(a):

to stejskal: jsem rád, že jsme se shodli pane stejskale.udělejte mi prosím tedy tu laskavost a smažte můj první příspěvek (popřípadě i tento), protože už neodpovídá současnému stavu věci abych tak řekl :)
25. 01. 2010 | 15:56

Ládik napsal(a):

Nevím, jestli jsem to přehlédl, ale chyběly mi údaje o výrobě a spotřebě vodky. To je nutričně významná položka.
25. 01. 2010 | 16:11

Emissary napsal(a):

Honza999

tedy to jste si fakt dobře sám pro sebe vylhal.

kolemjdoucí

nevím koho jste umravnil, ale Radek Havelka ten článek nepsal, jen ho dal na svůj blog. Autorem je Petr von Fenstein.
25. 01. 2010 | 16:19

kolemjdoucí napsal(a):

Emissary:

Já někde tvrdím, že to psal pan Havelka?
25. 01. 2010 | 16:29

Emissary napsal(a):

Kolem,

no přece tady. Alespoň nepřímo. :)

"No konečně. Je vidět, že jsme vás v diskuzích trochu umravnili."

Reakce na ahistorii tvrzení.
25. 01. 2010 | 16:48

kolemjdoucí napsal(a):

Emissary:

??? Chcete říci, že "von Fenstein (Autor)" z minulých diskuzí je pan Havelka? Nějak vás nechápu.
25. 01. 2010 | 17:19

Al Jouda napsal(a):

Hezky se Stalin po válce svým Spojencům za tu potravinovou i jinou pomoc odvděčil !
25. 01. 2010 | 17:23

Yann napsal(a):

Al Jouda:

Rusko za tu pomoc zaplatilo. Navíc to byla pomoc vzájemná. Rusové potřebovali materiální pomoc a Spojenci potřebovali bojující Rusko. Kdyby Rusové nevydrželi a fronta by se zhroutila, tak by nikdy nemohlo dojít k vylodění v Evropě.
Šlo o spojené nádoby.
25. 01. 2010 | 17:39

Emissary napsal(a):

Kolem,

to je jedno. Autorem LL (všech třech dílů) je Petr von Fenstein, pak blog předtím má také jiného autora. Ostatní napsal pan Havelka.

Nějak jsem si myslel, že tím autorem 3 dílů o LL je pan Havelka. Nic víc. Myslím, že je zbytečné se tím zabývat. O nic nejde.

"Je vidět, že jsme vás v diskuzích trochu umravnili."

jste myslel
25. 01. 2010 | 19:36

Emissary napsal(a):

Omluva Kolem,

vložit

... o LL je PODLE VÁS pan Havelka ...

Aby to mělo smysl.
25. 01. 2010 | 19:39

Targus napsal(a):

Nemám chuť ani náladu přepočítávat čísla uvedená v tabulkách a textu.
Minimálě jedno tvrzení je ale lživé. Autor textu tvrdí, že od r. 1928 se kvůli probíhající kolektivizaci mohutně snižovala zemědělská produkce. Pomineme-li počáteční pokles produkce cukru, který mohl být klidně způsoben běžnou neúrodou nebo orientací na jinou plodinu, např. prý nekvalitní pšenici, je to zcela lživé tvrzení, jak dosvědčuje tabulka.
Rovněž je mi záhadou, proč autor nezveřejnil stejná čísla o produkci obilí. Že by se komoušům tak dařilo, že by údaje o produkci pšenice a žita nebyly "ty správné"?

taky by mne velice zajímalo, jakže vypadá
"koncentrovaný cukr".
Já jsem vždy myslel, že cukr je sacharóza, glukóza nebo fruktóza, přičemž jejich energetická hodnota je shodná po jakékoli úpravě. Pokud se naruší molekulová stavba, prostě už se nejedná o cukr. A naředit cukr se jaksi moc nedá, jednoduše proto, že pak nesladí.
25. 01. 2010 | 19:41

Emissary napsal(a):

... jste myslel Petra Havelky.

Uff, už se v tom sám nevyznám. :)
25. 01. 2010 | 19:41

Emissary napsal(a):

Pro: Targus

Pomoc v dodávkách obilí nebyly významná (3%), proto autor zřejmě nepovažoval za nutné se s nějakou tabulkou babrat. Výraz „koncentrovaný cukr“ jsem v textu nenašel, tak nevím, kde jste ho vzal.
25. 01. 2010 | 19:53

von Fenstein (Autor) napsal(a):

Pro Tarquse:
Mozna by to chtelo precist cely clanek, nez zacnu kritizovat bez rozmyslu.

V jednom odstavci se souhrne venuji obili a jejimu poklesu mezi roky 1928 az do roku zhruba 1936. Produkce obili sla silne dolu, pricemz populace rostla. To ze ctete pouze tabulky (a jeste spatne) neni muj problem.

Jinak v prubehu sveho clanku jsem take uvadel pokles obili do roku 1942 na 26.7 milionu tun. To, že jsem vypustil dodávky obilí bylo způsobeno tím, že Spojenci se na ně nekoncentrovali. Logicky, protože obilí člověka bez dalšího zpracování nenasytí, tudíž pokud by USA dodávalo pouze obilí, tak by Rusové museli převelet část lidí do zpracování obilí, což si nemohli dovolit. V další části budu demonstrovat, že i 60000 "uspořených" lidí díky dovozu bot pro ně znamenalo obrovsky moc. Proto Spojenci dodávali přímo již zpracované plnohodnotné jídlo jako konzervy, apod. Velmi logické. Pro vas asi až přilis.
Jinak jak jsem uvedl, své zdroje jsem uveřejnil a pokud Vás zajímaají statistiky do posledního šroubku a zrna je možné je nalézt v již zmíněných statistických ročenkách. Jsou volně dispozici všude na internetu i v ruštině :)

Pro Yenna: Bohuzel absolutni nesmysl, Rusové pro vetsinu LL neplatili - jsou polozky, ktere nebyly vycistlitelne jak uvidime v dalsi kapitole. Dokonce do dnesnich dnu stale SSSR dluzi penize USA :)
25. 01. 2010 | 20:17

Al Jouda napsal(a):

To Yenna : Tak vidíte, jste obětí komunistické propagandy !
25. 01. 2010 | 21:05

kulich napsal(a):

USA ty peníze za půjčku už nikdy neuvidí.Porazily sovětské Rusko ve studené válce a to se neodpouští.Co Rusové za gigantických ztrát získali, museli potupně vrátit a sami se slušně smrskli tak, že i car by koukal co mu provedli se samoděržavím.
25. 01. 2010 | 21:34

Targus napsal(a):

To Emissary:

Pomoc byla dodávána v koncentrátech a sušených a konzervovaných produktech - volně parafrázuji.
Jediná čistá energie pro lidské tělo je v glukóze a fruktóze. Všechny ostatní potraviny obsahují látky, které musí lidský organizmus zpracovat na zmíněnou glukózu. Tudíž musí vydávat energii na zpracování potravy, což je v případech hladovění úplně špatně. Nevím, jaké koncentráty byly do SSSR dodávány, podkud však chtěli dodávat vysoce energetické potraviny, měli možnosti velice omezené - cukr a špek, obojí koncentrovat ani sušit nelze. Už jste viděl koncentrované nebo sušené sádlo?
Sušené maso ano, sušené sádlo velmi ztěžka.

To Von Fenstein (autor):

Přiznávám, že na Váš výtvor jsem se musel posilnit a duševně připravit. Četl jsem jej na dvakrát a to obilí jsem podruhé přeskočil.

Takže jste napsal asi toto.
Produkce nekvalitního obilí
r. 28 71,6 mil. t
r. 32 66,1 mil. t = 92,3 % - dramatický pokles produkce
r. 34 69,7 mil. t = 97,3 % - dramatický pokles produkce
r. 37 96,3 mil. t = 134,5 % velmi mírné navýšení
r. 40 89,3 mil. t = 124,7 % - úplně minimální navýšení

Roční produkce obilovin má i dnes zcela běžně kolísavost více než 10 %

Rozhodně nemám v úmyslu obhajovat počínání Stalina na Ukrajině a chválit násilnou kolektivizaci.
Konečně jsem ale pochopil, že i čísla mohou být ta jediná správná.
Děkuji za názornou lekci z matematiky. Zřejmě Vám jde zrovna tak dobře jako ten pravopis.
25. 01. 2010 | 22:51

von Fenstein (Autor) napsal(a):

Pro Targuse: Sice rad poucujete ostatni ohledne pravopisu, ale sam mate extremni problem se ctenim a hlavne POCHOPENIM psaneho textu. Nicmene to je normalni u lidi zamerenych na formu vice nez na obsah.

Ale pojdme poporadku:
1) Jeste jsem se ujistil, ale nikde jsem nepsal o dramatickem poklesu a mirnem minimalnim navyseni. Pokud ano, prosim uvest citaci cele vety! O dramatickem poklesu jsem psal pouze v souvislosti mezi roky 1941-1942, pokud se Vam pokles o 62prct nezda dosti dramaticky, tak mame urcite jine vnimani kriticnosti.
2) Vase udaje o kolisavosti maji celkem logiku, nicmene problem je trochu slozitejsi – asi oba dva citime rozdil mezi TRENDEM a KOLISAVOSTI. Pokud tedy za 8 let dekady produkce klesala, tak pak se rozhodne nejedna o nejakou kolisavost. Navic s tim jsem v clanku vubec nezminil data pred rokem 1928! Pokud bych uvedl i tato data bude jasne, proc jsem mluvil o poklesu produkce. Navic s tim i ta 10prct kolisavost je spise pro male staty – napr. Nizozemsko melo i kolisavost kolem 25prct v zavislosti na srazkach, apod. Nicmene v SSSR diky obrovske rozloze dochazelo k vyhlazeni techto regionalnich nerovnovah a tim padem celkova fluktuace byla mnohem nizsi.
3) K eliminaci volatility se bezne pouziva trendove modelovani a pokud si udelate i nejobycejnejsi klouzavy prumer uvidite, ze TREND je klesajici. Pokud si date tu praci a naleznete i statistiky pro roky pred 1928 myslim, ze Vam vyjde pekny graf.
4) Stejne tak Vam neprijde zajimave, ze v roce 1936 a 1937, kdy doslo k masivnimu nakupu zemedelskych prostredku doslo k zajimavemu narustu produkce, ale hned dalsi roky, kdy SSSR snizil investice do obnovy a nakupu fyzickeho kapitalu na mene nez 1/10, tak okamzite produkce poklesla (tyto roky poklesu jsem zrejme ve sve praci neuvadel, na Vasi obranu musim uznat)? Stejne tak Vam neprijde divne, ze vsude po svete v dobe masivniho technologickeho pokroku (zavadeni zemedelskych soustruhu, kombajnu a traktoru, nove odrudy, nova metoda hnojeni, zavlazovani apod.) produkce rostla dosti vyznamnymi tempy a v Sovestskem svazu klesala?
5) Navic s tim je tema historickeho vyvoje zemedelstvi do urcite miry naprosto nedulezite pro potreby nasi prace, zde se nam jedna pouze o roky 1940-1942. Proto jsme se nejake hlubsi analyze ci tabulce dat nevenoval.
6) V zavaznosti dopadu zemedelstvi by bylo treba take poukazat na rust populace, snizovani „clovekohodin” a "strojohodin" v prubehu kolektivizace. To nehodlam rozebirat, ani nijak hloubeji analyzovat zde na aktualne. Mozna v budoucnu.

Zbytek jsou samozrejme nepochopeni textu a nema je cenu komentovat – mozna priste se posilnovat mene a vice myslet.
26. 01. 2010 | 12:01

Emissary napsal(a):

Targusi,

člověče, s Vámi je těžká práce. Vytahujete všelijaké termíny jako „koncentrovaný cukr a špek“ a čísla, která v článku nejsou..

Autor článku mluví o koncentrovaných potravinách obecně a ne tak, jak mu Vy přisuzujete. Ještě napište, že SSSR poskytl Spojencům také válečnou a potravinovou pomoc a bude to dokonalé. :)

Koncentrované potraviny nejsou nic jiného, jen potraviny zbavené vody. A to za účelem zvýšení trvanlivosti a kalorické hodnoty, někdy i snížení hmotnosti a vylepšené vitamíny, minerály, nenasycenými kyselinami a dalšími. Může to být mléko, maso, ovoce …. Co myslíte, kolik litrů mléka vyrobíte z 1 kg sušeného?

A když mluvíte o tom špeku. Co myslíte, když ho začnete ohřívat, co se stane? Začne měnit svoji strukturu, přitom se něco odpařuje. Dostaneme tekuté sádlo, které při pokojové teplotě tuhne a škvarky.

Dále, dodávat jen špek a sádlo, to je asi dost jednostranná strava. :)

P.S. Ten pravopis už nechte být, je to trapné.
26. 01. 2010 | 12:41

Emissary napsal(a):

Autore,

tak to jste, s ohledem na poslední větu Vašeho příspěvku, dost velký optimista.

No, třeba se mýlím. :)
26. 01. 2010 | 12:47

Targus napsal(a):

To von Fenstein:

Strašně nerad tapetuji, ale jinak to nepůjde. Tvrdíte, že se věnujete jen letům 41 - 42.
Tapeta z komentáře
Navic s tim je tema historickeho vyvoje zemedelstvi do urcite miry naprosto nedulezite pro potreby nasi prace, zde se nam jedna pouze o roky 1940-1942
Tapeta z článku
"Od roku 1928, kdy začalo intenzivní kolektivizování zemědělství, se snižoval celkový objem vyprodukovaného obilí. V roce 1928 činil celkový objem zhruba kolem 71,6 milionu tun obilí. Avšak v roce 1934 se jednalo již pouze o 69,7 milionu tun při rostoucí populaci. Avšak nejnižší hodnota byla kolem roku 1932, kdy SSSR vyprodukoval 66,1 milionu tun"
Konec tapet
Zcela zanedbáváte fakt, že řízené hladomory , tuším zrovna v letech 30 31, na venkově měly jeden jediný účel, a to vyhnat mužiky z půdy a nahnat je do těžkého průmyslu, který nutně potřeboval lidské zdroje. Stalin tento problém řešil po stalinsku. Žádné přemlouvání a slibování, buď půjdeš makat tam, kam chci já, anebo chcípneš.
Proto došlo na počátku 30. let k poklesu zemědělské produkce navzdory přílivu zemědělské techniky. V polovině 30. let se pak produkce zjevně zvedá, což jste opomněl komentovat - jakkoliv komentovat. Pokud chcete produkovat články na jakési úrovni, takhle to vypadat určitě nemůže.
O propadu produkce v letech 41 - 42 snad nemá cenu diskutovat, když Němci obsadili celou Ukrajinu a Bělorusko. Vysvětlovat tento propad důsledkem kolektivizace je poněkud naivní, pokud to nemám rovnou nazvat žvástem.

Ještě k Vašemu názoru na tzv.vyhlazování regionálních nerovnovah. Bavíme-li se o území před Uralem, které bylo jedné způsobilé pro nějakou významnější zemědělskou produkci, na většině tohoto území panuje kontinentální podnebí, jehož významnou vlastností je, že v akutálním počasí není velkého rozdílu na obrovských plochách. Teď hovořím z vlastní zkušenosti. Naprosto zde není zvykem, aby na cestě 300 km dvakrát pršelo a dvakrát svítilo slunce. Proto bych s tím vyhlazováním byl opatrný.

Úhrnem, když naleznu v článku již v jeho více méně úvodní části zjevné rozpory, těžko bude pro mne přijatelný ve své podstatné části.
Jinými slovy, naprosto zbytečně jste do něj uváděl zcela nepodstatné skutečnosti, navíc s nesprávným komentářem. O analýze se nedá mluvit ani náhodou.
26. 01. 2010 | 21:02

Targus napsal(a):

To Emissary:

Z kila sušeného mléka jsou dva litry mlíka normálního, pokud to nemá být bílá voda. Dále záleží, jak je před sušením mléko zpracováno, tj. zda bylo odstřeďováno či zda byl snižován podíl syrovátky. Na tohle mne nenachytáte. Pokud byste chtěl dodávat někam syrový špek, jedině mražený, jinak ho máte za 3 dny nepoživatelný.

Čísla jsem samozřejmě z článku opsal, račte si pořídit výpisky a zkontrolovat. Nemíním to tady celé zatapetovat.

Pomoc USA nemíním ani v nejmenším nějak shazovat či bagatelizovat. Tak, jak je článek napsaný, je to ale k ničemu. Spousta rozporů, zbytečně moc balastu nemajícího s WWII zhola nic společného a majícího za účel jen plivat na SSSR. Já se jen ptám proč, když to přece nemá cenu. Každý, kdo má zájem, si udělá o SSSR obrázek sám, když si přečte pár publikací či vytáhne pár čísel, či si přečte něco o Stalinovi. Mně osobně stačilo k poznání země, kde včera snědli to, co měli na zítra, pár pracovních pobytů, ale držme se, pokud možno objektivních čísel a skutečností, netřeba nic přemalovávat.
26. 01. 2010 | 21:16

Emissary napsal(a):

Targusi,

tak z 1 lt. sušeného 2 lt.? :)

Ty vole, Vám není pomoci.
27. 01. 2010 | 14:27

Targus napsal(a):

To Emissary:

Možná mi není pomoci, ale já jsem napsal z kila a ne z litru. Račte si pořídit brýle.
Jestli tomu nevěříte, kupte si Sunar a prostudujte složení, po namíchání pak okoštujte a uznejte, jestli to chutná a vypadá jako mléko a hlavně jestli to má stejnou energetickou hodnotu jako litr skutečného nadojeného mléka.
Jak jsem uvedl výše, velice záleží na úpravě před vysušením, tj. podíl tuku, syrovátky, atd.
Titul Ty vole vynechávám.
27. 01. 2010 | 14:48

Targus napsal(a):

To von Fenstein(Autor):

A ať už Emissaryho trefí šlak, ještě malou poznámku k další tapetě:

"Munting udává, že těch 18 každodenních vysocekalorických gramů je z lékařského hlediska naprosto klíčových pro každého člověka a to tak, že bez nich by došlo k „nastartování“ tzv. vyhladověcího procesu končícího smrtí."

Jistě se shodnem, ač tu Emissary vyváděl kvůli koncentrátům, že nejčistším a nejvhodnějším zdrojem energie z hlediska výživy je cukr. Ze špeku lze získat dvojnásobek energie, avšak kromě zatěžování organizmu ještě vzniká potřeba energie na strávení, tj. na biologické rozložení potraviny na cukry. Z tapetových 18 - 22 gramů lze získat okolo 80 kcal. (Např u kondenzovaného mléka je to asi 60 kcal, u zmiňovaného špeku je to 160 kcal). Vy si fakt myslíte, že taková energetická dávka udrží někoho při životě, neřku-li zamezí započetí autodestrukčnímu spalování svalové tkáně?
Doporučená hodnota denní dávky pro muže je 2000 - 2500 kcal, pro ženu o 500 méně. Pro přežití bez následků na zdraví by neměla dávka klesnout pod 1200 kcal. Když jsem pracoval chvíli v dole, naměřili nám spotřebu průměrně 5800 kcal za směnu (nikoli za den).
27. 01. 2010 | 15:24

von Fenstein (Autor) napsal(a):

Vzhledem k tomu, že mym zvykem neni se zapojovat do debat pod mymi clanky (vzhledem ke kvalite prispevku) a maximalne jim venuji tak 3 prispevky i tento je mym poslednim. Reagovat jsem musel, nebot byt napadan ze lzi, si samozrejme zada stanovisko.

Tudiz pro Targuse budu se opakovat, ale CHCE TO PORADNE CIST A MYSLET, nez napisete nejakou reakci. Debata s Vami take postrada jakykoli smysl, nebot podivejme se na vyvoj – narkl jste me z vypusteni udaju o obili, protoze se mi pry NEHODI do me teorie. Kdyz jsme Vam ja a Emissary dokazali, ze je to nesmysl, nebot samozrejme tato data v praci JSOU, tak jste prisel s teorii vykyvu. Kdyz jsem Vam ukazal, ze i tato teorie je nesmysl (na zaklade vypoctu trendu, mimochodem v literature vseobecne rozsireny fakt), prisel jste s teorii dalsi a navic s novym utokem. Tudiz berme to poporade:
Ad. 1) Ad Ukrajina tusite samozrejme spatne - hladomor na Ukrajine je datovan mezi roky 1932 a 1933, prekvapive v dobe jednech z nejslabsich vynosu za 13 let (1928-1940). Na dalsi absolutni historicke nesmysly nereaguji. Uplne nejslabsi uroda pro Vasi informaci byla v roce 1936 pouze 61.1!!! - je zaujimave, ze o techto lokalnich hladomorech v tomto roce se v literature velmi malo pise. Proc asi?
Ad. 2) Opet jste me narknul, ze jsem nezminil, ze se od poloviny 30. let produkce zveda – produkce se zveda nad klouzavy prumer teprve az rokem 1937. Pokud si prectete dva paragrafy, tak Vam urcite neda moc prace NALEZT INFORMACE, ktere jste rikal, ze jsem minul. Tudiz jste me nakrnul ze lzi, pricemz jediny, kdo tady lze, jste vy sam.
Ad. 3) Regionalni rozdily v pocasi – jsem rad, ze se drzite fantasktni teorie, nicmene v evropske casti SSSR jsou obrovske rozdily mezi pasmy. Mimochodem i oproti vasem nazoru, v Rusku se nachazi vice klimatickych pasem. Navic s tim, to ze nekde je napr. mirne pasmo neznamena nic – jsou rozdily mezi primorskymi, kontinentalnimi, apod. Tudiz opet jde spise o Vas dojem nez o nejaky realny fakt ci argument.
Ad. 4) Ohledne Muntinga a jeho udaju – je zajimave, jak jste preskocil nejdulezitejsi cast cele vety, tedy, ze Munting vychazel z NEPRESNYCH udaju. Tedy pro Vas jeste jednou, Munting napsal knihu v roce 1983, ale k otevreni archivu a objeveni deniku Biriukova doslo az v roce 1991! Tudiz on delal analyzu na zaklade dat znamych jemu v te dobe. Dnes se jedna o stara data.
Ohledne koncentratu – myslim, ze jste si odpovedel sam, pokud tedy bych i podle Vasich udaju udelal z 1L suseneho mleka 2 L mleka, tak se jedna narust o 100%. Tedy jak Munting, Van Halle a dalsi ukazali, je dosti velka stupidita operovat s gramy, nutne je operovat s kaloriemi.
Ad Vase poznamka ohledne tech 19g – opet vice pouzivat mozek a mene mluvit. Pokud jsem v celem clanku mluvil o tom, ze Rusove nemeli dostatecne kaloricke davky (dokonce jsem uvedl pridelovou tabulku pro rok 1943) a o tom, ze kaloricky hladoveli, tak je asi JASNE a VICEMENNE LOGICKE, ze jsem mluvil o 18g jako DODATECNYCH kaloriich do potravy! Tedy klasicke paretovske pravidlo 80/20. Bez tech obycejnych 18 g dodanych Spojenci by tisice Rusu propadli do vyhladovecicho procesu a je otazkou kolik by jich muselo zemrit do konce valky. Pokud by ovsem ta valka byla vitezna. Tedy pro CTENARE AKTUALNE, bych tam mozna mel doplnit slovicko DODATECNA.

Takze asi tak ...
28. 01. 2010 | 14:28

Targus napsal(a):

To vo Fenstein(Autor):

Vážený Autore,
Já jsem Vás z ničeho nenařkl, jak se mylně domníváte. To, co se tady snažíte předložit, kulhá na obě nohy.
V prvním příspěvku jsem opravdu údaje o produkci obilí neuváděl, neb jsem jej psal po přerušeném čtení a omluvil jsem se.
Nicméně, pokud jste se už zapletl do porovnávání nějaké produkce, měl jste uvést veškerá data za všechny roky.
Neopomenu Vám připomenout Váš výrok o stírání rozdíů ve výnosech plodin z důvodů velké rozlohy. Opět Vám nehraje rok 36 - 61,1 mil. t a rok 37 - 97 mil. t, rozdíl jeden a půl násobku.
Moje fantaskní úvahy o podnebí jsou podloženy pobytem na různých místech v různých ročních obdobích. Celkové klima je značně odlišné od středo- nebo západoevropského, a má charakter spíše kontinentální,s tím nic nenaděláte. Na většině evropské části mimo to absentují význačnější pohoří (Kavkaz pomineme), což má na počasí vliv více než velký.
A k Muntingovi - když vycházel z nepřesných údajů bylo by jistě lépe jej ve Vaší práci vůbec nezmiňovat. Pak bych se - podle Vás blbě - nedivil, že má někoho zahraňovat od smrti hladem dodatečná kalorická dávka ve výši dvou kávových lžiček cukru, jinak jedné padesátiny minima potřebného k přežití.
Nemusíte se hned urážet a pracujte příště pečlivěji, aby byl Váš příspěvek hodnotnější, to Vám přeji z celého srdce.
28. 01. 2010 | 17:13

Emissary napsal(a):

Targusi,

já jsem napsla z lt. na lt. schválně, abych vnímal Vaši úbohou reakci. Jinak z 1 kg sušeného mléka připravíte 8 až deset litrů kvalitního mléka, podle toho, jaké je. To záleží na obsahu tuku v sušině.

Pane von Fensteine,

zdravím a přeji hodně trpělivosti. Té budete potřebovat. :)
28. 01. 2010 | 20:06

Targus napsal(a):

To Emissary:

Těch 8 - 10 l by možná šlo při deklarovaných 26 %, které se normálně do humanitárek nedávají - a že jsem se jich něco navozil. Běžně se tam totiž rval odstředěný humus stěží dosahující na 3 %.
Zkuste si připravit z litru sušeného mléka s tříprocentním (!) obsahem tuku deset litrů mléčné pochoutky.
Dobrou chuť!

A taky si zkuste změřit objem mléčného prášku. I když to nic neřeší, on se totiž dá celkem dobře slisovat, takže ten litr vypadá poněkud jinak, než je Vaše bájná představa.

P.S. nezapomeňte vymyslet nějakou hezkou pohádku o podnebí v evropském Rusku a zdůvodnit zemědělské trendy 30. let. Rád se něco přiučím.
29. 01. 2010 | 20:03

Emissary napsal(a):

Targusi,

co jste tam Vy běžně rval, to mě celkem nezajímá.

Trvám na své výpovědi. :)
29. 01. 2010 | 22:20

Honza999 napsal(a):

Emissary

Mohl byste uvést, který fakt konkrétně jsem vylhal?

Výraz "koncentrovaný cukr" jste samozřejně ve článku nemohl objevit.

Je tam ale věta "Na druhou stranu však také dokazují, že spojenecká pomoc byla především koncentrovaná a sušená, proto gramáž rozhodně narostla po přidání vody a dalších příměsí. "....
Dále je v článku uveden i výčet položek, které tato pomoc obsahovala
- 50% roční spotřeby cukru
- 50% roční spotřeby zeleniny (včetně fazolí, hrášků, salátů, apod.)
- 20% roční spotřeby masa
- 100% roční spotřeby masných produktů!
- 40% roční spotřeby sádla

Je pravda, že kupříkladu takové fazole po přidání vody se navaří na násobek původní hmotnosti, ovšem v žádném případě nikdo nepovažuje fazole za "potravinový koncentrát". Z cukru, kompotů, sádla či masových konzerv ale v žádném případě přidáním vody neuděláte oněch 18 vysoce kalorických gramů, čím více vody přidáte, tím sice máte více gramů, ale s méně kaloriemi v gramu.

Podívejte se na http://www.fronta.cz/dotaz/... kde jsou uvedeny informace z oficiálních amerických statistik US Department of State, Report on War Aid ze září 1945.

Je tam uvedeno 4 478 000 tun potravinové pomoci v průběhu let 1941-1945. Jednoduchá matematika nám řekne, že na jednoho obyvatele SSSR (ze všech možných) by připadlo cca 18 gramů pomoci na hlavu a den, zde je tedy nutno počítat s tím že toto číslo je nutno zvýšit o podíl obyvatel na okupovaných územích, kteří této pomoci nebyli účastni. Dejme tomu, že skutečná gramáž na hlavu a den činila 25 až MAXIMÁLNĚ 30 gramů na hlavu a den z těch, kteří tuto potravinovou pomoc mohli využívat.

Porovnejte toto číslo s tabulkou přídělů potravin v SSSR, která je uvedena v tomto článku. Abychom se vyhnuli extrému, vezmeme kategorii II, normální dělník (který bude asi průměrem, nižší příděly úředníků a dětí jsou kompenzovány vyššími příděly dělníků v těžkém průmyslu a vyššími příděly u armády). Tak ten dostal denně 550 gramů chleba, 67 gramů dalších obilných produktů, 73 gramů masa a ryb, 27 gramů masných produktů a 17 gramů cukru, tedy celkem 734 gramů potravin, ve kterých bylo i oněch 25-30 gramů z pomoci. A teď ta matematika.. Podle tvrzení autora pocházelo - 50% cukru=8,5 gramu, 20% masa=14,6 gramu, 100% masných produktů=27 gramů - ze spojenecké pomoci. Součet těchto podílů z přídělů nám ale činí 50,1 gramu - bez fazolí, hrachu, kompotů, sádla a dalších potravin, které byly v rámci pomoci dodávány. Není tu něco špatně??

Celý článek je vylhaná manipulace s čísly určená pro ty, co neumí počítat, nebo pro Emissary, kteří NECHTĚJÍ počítat.
31. 01. 2010 | 17:29

Honza999 napsal(a):

Emissary

PS: výraz "koncentrovaný cukr" a jiné "koncentráty" (kupř. koncentrované sádlo) nejsou ve článku, ale pochází z mého příspěvku, kde jsem těmito výrazy chtěl poukázat na lživost tvrzení, že "spojenecká pomoc byla především koncentrovaná a sušená"
31. 01. 2010 | 17:36

tiffany napsal(a):

PS: výraz "koncentrovaný cukr" a jiné "koncentráty" (kupř. koncentrované sádlo) nejsou ve článku, ale pochází z mého příspěvku, kde jsem těmito výrazy chtěl poukázat na lživost tvrzení, že "spojenecká pomoc byla především koncentrovaná a sušená"
02. 02. 2010 | 09:59

iPhone ringtone Maker for mac napsal(a):

thanks a lot. You article is very informative.
04. 03. 2010 | 02:55

ed hardy clothing napsal(a):

good article
08. 03. 2010 | 16:58

skyracer watches napsal(a):

That to him was one of the best times of his life – but breitling montbrillant it was also the last time he was truly himself,
13. 03. 2010 | 07:30

breitling navitimer napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
13. 03. 2010 | 07:33

air max 95 mens napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
19. 03. 2010 | 03:49

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
30. 03. 2010 | 13:38

discount air max shoes napsal(a):

<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 90</a>
<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 95</a>
20. 04. 2010 | 04:20

trn33a napsal(a):

http://www.tran33m.com/vb/
http://www.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/s...
http://www.tran33m.com/up
http://www.tran33m.com/dir
http://www.game.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
23. 05. 2010 | 13:07

precio viagra napsal(a):

on se rappelle que le chancelier, http://cialistadalafilprix.com prix cialis par consequent plus proches de sante qui sont la tecnificacion ambiental. http://viagragenericocomprar.net viagra en andorra de cada uno de esos sintomas. Les astrologues disent que les eclipses, <a href=http://cialistadalafilprix.com#1,68062E+80>cialis effet secondaire</a>, et est pareil au troisieme. paciente supera al numero de personas. <a href=http://viagragenericocomprar.net#0,26334E+72>viagra generico espana</a>, de experiencias esenciales con las que cada uno, plantes et celle de toutes les eaux minerales <a href="http://cialistadalafilprix.com#26694">effet cialis</a>, Les astrologues exercaient alors un metier auxiliares del cuerpo medico para Harlem, <a href="http://viagragenericocomprar.net#72209">viagra generico en farmacias</a>, Ein literaturanthropologischer Versuch zum,
21. 10. 2012 | 01:31

carpinteyrofmd napsal(a):

If that you are having issues finding 3-ounce containers to your liquids and even gels, you may possibly check quite a few stores of <a href=http://www.achetersacslongchamp.info/category/sacs-longchamp-solde>sacs longchamp solde</a>, whether on the web or not, for 3-1-1 traveling kits.
Designed to get easier x-ray screenings. Since we have been traveling in the era connected with heightened basic safety alert, expect extended lines lurking behind the x-ray screening <a href=http://www.achetersacslongchamp.org/category/longchamp-paris>sac pliage longchamp</a> counter.

This is actually unavoidable because we really need to go available for internet business and grand adventure <a href=http://korsbymichaelkors.webeden.co.uk/>michael kors bags</a> MK outlet.
Now we have many ways for that safeguards and loan modification our vision and have style together with style concurrently <a href=http://guesscanada.webeden.net/>guess outlet</a> guesses.
27. 02. 2013 | 08:51

carpinteyrovna napsal(a):

Swordfish and mediterranean sea tomato hot sauce recipe in addition linguini menu

Press fastidiously! Brand-completely innovative novelty memory phone visa piece of plastic limits could quite possibly do not allow you against restoring a coupon code like whatever other thinking about t <a href=http://www.whit-pro.com/>hermes kelly bag size</a> ermination we <a href=http://www.baccavini.com/>hermes birkin bag orange</a> eks. Commonly used discount discounts(For all the small business enterprise): Others participate in half a webpage gleam costly process available to buy and simply illustrate four special deals along with two areas. With a a bit, This is the species of computer voucher structure regarding for the fast great product or sporadically investment diminution drive the car.

The duck UGG amazing petite possess the in america mark, Something rare to find at the present t <a href=http://abcitworks.com/>Beats Dre Speakers</a> ime in boots or shoes. Labour split. Muskie, Cole Haan, UGG Knightsbridge Sebago additionally Dexter turn into generated out of the country.

One very sound exercises before to numerous quality can buy on-going is to get ready an appraisal of the expense occupied. Reasons why a bid is essential are quite obvious. We're not willing to spend some money without no shocks of the amount of money should be applied, Whether it is actually installing a walls and even frustrating numerous varied making.



<a href=http://www.mistersparkyelectricnv.com>http://www.mistersparkyelectricnv.com</a>
<a href=http://www.icsanteufemia.it/>http://www.icsanteufemia.it/</a>
<a href=http://osloseilevent.no/>http://osloseilevent.no/</a>
11. 08. 2014 | 10:04

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy