Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 4.

15. 02. 2010 | 11:00
Přečteno 6578 krát
Čtvrtý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: "Jak moc kritická byla technologická pomoc pro SSSR?" Velmi málo zmiňovaná součást pomoci Lend-Lease, která však dle mého názoru byla jednou z velmi důležitých, avšak přesto ne moc viditelných částí programu!


Kapitola 4. - Technologie a ekonomické zefektivňování

Dříve, než bych se pustil do rozboru dalších témat našeho pojednání, tedy zejména průmyslu, logistiky a výzbroje, rád bych se nejdříve pokusil vysvětlit pár základních informací, týkajících se technologií a zefektivňování výroby. Tyto tvoří základní informace, které je nutné pochopit pro další kapitoly, zejména s ohledem na vývoj produktivity ruského průmyslu v letech 1941-1943. Položky technologické pomoci v podstatě nenajdete v žádných seznamech týkajících se pomoci Lend-Lease. Stejně tak ve velmi málo historických knihách je o této, podle mě jedné z nejdůležitějších kapitol Protokolů 1-5, zmínka. Na druhou stranu je také nutné si uvědomit, že tato technologická pomoc byla v podstatě dlouhodobá spolupráce a proto dosti velké části byli již realizovány ve 30. letech mimo LL. V LL pak byl realizován v podstatě spíše transfer nejmodernějších technologií z konce 30. let a počátku 40.let a zejména proces modernizace a zefektivňování. Nicméně celkové zpracování tohoto tématu by vydalo na samostatnou práci, proto bych se v rámci této kapitoly dopustil určitých zjednodušení a zkrácení.

Technologická spolupráce byla v podstatě to, co my dnes nazýváme transfer know-how, nákup licencí či přenos/nákup technologií. Pojďme se však podívat na to z pohledu historického – většina podniků v prvních letech po bolševické revoluci byla velmi špatně řízena, což se, společně se zastaralými technologiemi, procesy a přístupy k výrobě, projevovalo negativně na objemu výroby a celkové kvalitě výrobků. Již od prvních počátků bolševické ekonomiky si její lídři uvědomovali, že nevládnou znalostmi, které jsou potřeba pro vedení společností a efektivní ekonomiku země. Proto se již od samého počátku 2. pětiletky obraceli zejména na Američany a Němce, aby jim s výrobou pomáhali. Část příkladů jsem dal již v kapitole věnované zemědělství, nicméně zde budu pokračovat. Jen tak na okraj, spolupráce se západními státy byla dlouhodobější, např. velmi málo známým faktem je, že tzv. NEP a jeho relativní úspěch byl způsoben tím, že Lenin opět dovolil zahraniční investice a zahraniční management v SSSR, společně s udělením tzv. koncesí na provoz dolů, lomů a průmyslových podniků. Toto opatření mělo za následek, že do SSSR se začalo dovážet velké množství nových technologií a nového know-how (strojní zařízení, výrobní procesy, a postupy apod.), což se pozitivně projevilo na ekonomice země. Nicméně v době, kdy „kapitalisté“ začali zisk stahovat ze země, Lenin učinil zásadní rozhodnutí a došlo ke znovuznárodnění (a ukončení všech koncesí) všech podniků – Sověti tak v podstatě podruhé během posledních 20. let zabavili zahraniční technologie!

Naneštěstí pro ně, v průběhu let 20. a 30. došlo ke spoustě významných objevů na poli řízení společností a optimalizace výroby (masová výroba, snižování nákladů, zefektivňování procesů, redefinice layoutu továren apod., vše samozřejmě v USA, které zažívalo jeden z nejvýznamnějších pokroků za svoji historii). Proto Sovětský svaz již v průběhu 30. let platil svým zlatem a obilím, za – podle dnešní terminologie - dovoz investičních celků a technologií. Tedy stručně řečeno Američané a Němci vybudovali v SSSR stovky továren podle nejmodernějších postupů, včetně strojů, školení managementu, atd., zatímco Češi a Britové prodávali masivně licence a dodávali kvalitní strojírenské zařízení (v roce 1932 90% britského exportu strojírenských zařízení šlo do SSSR!). Např. jenom v roce 1938 bylo v Rusku 8 000 německých inženýrů, kteří zde budovali lomy a továrny na zpracování černého uhlí. Rusové pak tyto továrny, doly, zařízení okopírovaly u svých dalších projektů. Blížeji o této historické epizodě bych se pokusil napsat v jednom z dalších mých článků. Jako zajímavost uvedu i fakt, že spolupráce mezi Československem a SSSR pokračovala i po okupaci a rozpadu RČS - mezi zářím 1939 a srpnem 1940 představovala strojírenská zařízení 85% československého exportu do SSSR.

Je jasné, že v průběhu 40. let došlo k dalším celosvětově významným objevům na poli managementu – tyto „objevy“ pak byly předány v rámci Lend-Lease Rusům. Na druhou stranu však také Lend-Lease byl řekněme poslední fází zprůmyslnění SSSR, neboť dovoz technologií je jedna věc, nicméně naučit se je používat a dále rozvíjet je věc druhá. A právě v této poslední fázi hrál pro některé technologie LL velmi důležitou roli - v rámci LL tak Rusové zdarma obdrželi kvalitní školení, výrobní postupy atd..

Proto bych se teď některé z dovezených technologií a manažerských technik pokusil popsat blížeji:

1. Plánované zastarávání a nákladově efektivní design
2. Masová výroba
3. Úspory z rozsahu
4. Definice továren a nových procesů
5. Školení a rozvoj nakoupených technologií
6. Technologie v logistice

Plánované zastarávání a nákladově efektivní design

Jedna z nejdůležitějších inovací USA, které začali využívat Rusové a která zároveň položila základ ekonomické dominance USA ve 20. století. Ještě před vysvětlením podstaty je důležité upozornit, že tyto metody v době 1941-1942 nepoužívali ani Britové, ani Němci, tudíž šlo o velmi velkou výrobní výhodu. Nákladově efektivní design je metoda výroby, kdy se vše více podřizuje funkci než absolutní kvalitě. V podstatě to znamená asi to, že se v designu hledí především na zlevnění a zefektivnění výroby (především rychlosti) – tzn. dochází ke zvýšení tolerancí v kontrole kvality, snižuje se kvalita závěrečného (zejména vnějšího) opracování, používají se levnější výrobní postupy (např. lisování místo obrábění, odlévání místo sváření atd.), levnější materiály. Vše je tak podřízeno jednomu cíli a tím je funkčnost. Tedy např. pokud je funkcí tanku poskytnout palebnou podporu pěchotě tak vzhled tanku, vnější vzhled pancíře je naprosto irelevantní – proto např. ruské opracovaní je takové masivní, nedokonalé.

Důležitým aspektem v této efektivní výrobě je také přístup tzv. plánovaného zastarávání. Jedná se o manažerskou a výrobní techniku, kdy je předem nadefinována životnost celku a od toho je pak odvozen design, materiály apod. V naší době se nám to zdá jako samozřejmost, nicméně ve 40. letech většina firem na kontinentu a britských ostrovech vyráběla věci s maximální precizností, nulovou tolerancí v kvalitě a také s co nejdelší životností (tedy velmi komplexní a složité výrobky) – to však na jedné straně jak zvyšovalo náklady, potřebu pracovních sil, tak také prodlužovalo výrobu. Nejlepší bude demonstrovat tuto zásadní myšlenkovou změnu na reálném příkladu – Američané počítali při výrobě svých tanků se 40 hodinami bojů a životností 1 roku. Rusové však v tomto konceptu zašli ještě dále, na základě analýz z bojů počítali při výrobě s 18 hodinami boje a 6 měsíci životnosti – realita bojů jim však dávala za pravdu. Proto bylo možno snížit ergonomii vnitřního uspořádání, pohodlí posádky na minimum. Na druhou stranu Britové a Němci navrhovali svoje tanky s maximální precizností s co nejdelší životností – tudíž britský či německý tank byl schopen fungovat bez problémů třeba dva roky, nicméně na frontě teoreticky přežil pouze 6 měsíců. Z pohledu výrobních a nerostných zdrojů to tak bylo zbytečné plýtvání, nicméně např. britské tanky byly, díky své životnosti, vynikající jako školní tanky pro Rusy či byly výborné v průběhu dlouhých přesunů a bojů, kdy jejich nebojové ztráty byly naprosto minimální (zatímco sovětské T-34 trpěly extrémními nebojovými ztrátami v průběhu přesunů). Tento americký pragmatismus se projevil i v dalších oblastech vojenských operací a plánování – např. výroba ručních zbraní. Výsledkem těchto výrobních inovací je efektivnější výroba – podívejme se na základní poměry např. počet vyrobených tanků na milion tun oceli – SSSR mělo zhruba 10x větší poměr než Německo, což jsou obrovská čísla v hospodářských relacích. Byla snaha tyto rozdíly vysvětlit námořní výrobou, zejména U-booty, nicméně i přes tyto úpravy koeficientů, stále SSSR bylo schopno vyrobit až 6x více tanků ze stejného množství oceli (kvalita rozhodně nahrávala i v tomto případě Rusům – viz. kvalita oceli na konci války a na začátku).

Další z důležitých částí tohoto přístupu je i zjednodušování výroby - tedy zejména s ohledem na výrobu zbraní - radikální snižování počtu součástek a komponentů, které jsou potřeba. V průběhu Druhé světové války samozřejmě američtí inženýři velmi spolupracovali s ruskými a díky tomu tak Rusové realizovali velmi silné snížení počtu součástek u většiny masově vyráběných strojů. Uvedu reálné příklady ať vidíme, jak důležitý je tento proces pro válečnou výrobu - ukázka zjednodušování produkce děl (část tohoto efektu však samozřejmě jde také "na vrub" dodaným strojírenským zařízením, která Rusům umožnila zefektivnit výrobu jednotlivých dílů, stejně tak jako fakt, že některé díly by bez strojů, dodaných v rámci LL, prostě nebyli schopni vyrobit). Stejně tak je možno připsat část tohoto efektu na účet tzv. Learning Curve, tedy Křivky učení.
Model děla
Rok Člověkohodiny Počet částí
M1939 (USV) v roce 1939 1300 1057
ZiS-3 v roce 1942 1029 719
ZiS-3 v roce 1943 909 700
ZiS-3 v roce 1944 475 500

Tabulka 9: Zefektivňování produkce děl z pohledu člověkohodin a počtu jednotlivých dílů

Jak vyplývá z tabulky tak proces zefektivňování výroby snížil dobu produkce děl ZiS-3 za zhruba 3 roky o 54% a počet částí o zhruba 30%. Vzhledem k tomu, že tento proces v podstatě v Německu neprobíhal tak efektivně jako v SSSR a navíc Němcům většina strojních technik a manažerských přístupů byla neznámá, jedná se pro SSSR o velmi silnou výhodu, která Rusům umožnila "uzbrojit" Němce.

Masová výroba

Tento koncept se dostal do SSSR již ve 30. letech a v průběhu 40. let byl díky Lend-Lease pouze dále zefektivněn. Podstata masové výroby a celkového výrobního konceptu spočívá v tom, že každý vyráběný statek/zboží se rozdělí na tak malé výrobní procesy, které vyžadují minimální znalosti a zkušenosti (tedy na minimální úkony, např. přišroubování matice, svar atd.) - tudíž výsledkem je pak to, že mohu vzít technicky nevzdělaného mužika ze stepi a naučit jej pouze jeden jednoduchý úkon, který pak donekonečna opakuje. Takovýto přístup má obrovskou výhodu v tom, že tyto jednotlivé kroky výrobního procesu nevyžadují jak kvalifikované, tak také fyzicky disponované síly, což zejména v případě války znamená to, že je můžou provádět ženy, váleční invalidé a děti. Naproti tomu VB a Německo vyráběly tanky a jiné statky tzv. manufakturním či řemeslným procesem (v angličtině označovaným jako artisan production).

V podstatě se jedná o zefektivněný koncept, který byl vynalezen již v době průmyslové revoluce v 18. století – tedy opět výrobek je rozdělen na podprocesy, řekněme moderní mluvou komponenty, nicméně tyto stále vyžadují technickou znalost – tedy tank není z pohledu výroby rozdělen na „poslední šroubek“ (jako u SSSR a USA), ale pouze na menší celky (např. dělová věž, motor, dělo, podvozek). Tyto celky je tak nutné v nějaké menší továrně vyrobit, převést do velké montážní továrny a zde je smontovat dohromady. Proto tedy mají Britové a Němci několik továren, které vyrábí tyto jednotlivé součásti a ty pak dopraví do montážní konečné továrny. SSSR a USA na druhou stranu mají jednu obrovskou továrnu s hlavní montážní linkou a vedlejšími linkami, vše umístěno na jednom místě. Tedy rozpracovaný polotovar se posunuje od jedné části k druhé a na konci tohoto procesu odjíždí hotový tank. Opět demonstruji – USA v SSSR vybudovali např. v tankové továrně v Čeljabinsku 820 metrů dlouhou linku a 150 metrů širokou. Pro srovnání na americkém kontinentu např. Ford River Rouge měla něco kolem 1,6 km na šířku a kolem 2 km na délku. Důležité je i, že britský či německý koncept vyžaduje dlouhou dobu zaučování pracovních sil – v angličtině zvaných apprenticeship, tedy učednictví. Aby člověk mohl např. vyrobit motor, je nutný několikaletý cyklus učení a zkoušek. V USA a SSSR naopak díky vyšší toleranci v kvalitě a maximálnímu rozložení na minimální úkony vezmu člověka, který je za několik hodin schopen produkovat v maximální tempu.

Samozřejmě tento americký přístup má obrovskou výhodu v tom, že mohu muže uvolnit do armády a ženy pak budou pracovat v továrnách – pro srovnání ukázka jedné z továren SSSR. Většinu dělníků tvořily z 60% ženy (nicméně v ostatních továrnách nikdy ne méně než 50%!), 30% váleční invalidé a zbytek pak děti – muži byli zastoupeni pouze v některých továrnách, kde výrobní procesy vyžadovaly fyzickou sílu či jiné znalosti (maximálně však ne více než 30% všech dělníků!). V německých továrnách byl skoro 100% podíl mužů – v době totální války s masivními ztrátami je to velký luxus ponechat miliony mužů v továrnách a ne na frontě. Nicméně na obranu Britů a Němců je také nutné přiznat, že jejich výroba měla jednu obrovskou výhodu – pokud došlo k vybombardování továrny šlo pouze o jeden komponent, nicméně pokud by byla vybombardována továrna v SSSR tak zde skončila výroba tanků jako celek. Na druhou stranu německý a britský přístup byl zase velmi náchylný k rozbití logistiky – tedy nebylo možno převážet polotovary z jedné továrny do druhé a při vybombardování jedné továrny se zastavila produkce komponentu, což se stejně dále projevilo v celkovém produktu. Buď jak buď americký přístup umožnil Rusům výrazně uzbrojit Němce – Rusům se podařilo vyrobit každý rok minimálně 3x více tanků než Němcům (a to za situace, kdy jim zbylo pouze 40% průmyslové kapacity!), v kanonech, minometech, letadlech jsou tyto poměry ještě větší. Vzhledem k tomu, že Rusové disponovali podstatně menšími zdroji než Němci, tento rozdíl nejde jinak než připsat na účet zefektivnění masové výroby (tyto hospodářské výsledky byly dosaženy i v době, kdy ještě neexistovalo nějaké podstatnější denní a noční bombardování Německa Američany a Brity).

1940 1941 1942
Produktivita na jednoho dělníka ve zbrojařském průmyslu 6019 8939 14108

Tabulka 10: Produktivita ve zbrojařství SSSR - v rublech, odvozeno od faktoru nákladů roku 1937

Jak vidíte v průběhu tří let došlo ke zvýšení produktivity ve zbrojařském průmyslu jako celku skoro o 134% - to jsou obrovská čísla v měřítkách SSSR a Německa. Pokud se nemýlím, tak v tomto ukazateli předběhly SSSR i samotné USA, což je však dáno i odlišnými základnami, ze kterých se tato čísla odvozují.

Kapitola bude pokračovat v dalším díle.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Stařeček napsal(a):

ruská ekonomika mne nijak nezajímá. Rád bych si ale přečetl rozbor efektivity našeho hospodářství po roce 89. Nedávno sem se díval na slovenskou diskusi o hospodářství jejich po roce 89 a bylo to smutné podívání a poslouchání. Myslím, že u nás je to velmi podobné, ne-li horší. Porč dělají všichni tak rádi rozbory o jiných státech a tak neradi píší o hospodaření v zemi vlastní?
15. 02. 2010 | 12:36

mira s napsal(a):

PERFEKTNÍ,velmi rád čtu Váš web,neb člověk se zájmem o tutu oblast získává nové obzory v mnohdy netušených souvislostech a chtěl bych Vám touto cestou poděkovat
15. 02. 2010 | 12:44

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Stařečku,

řekl bych, že důvodem je fakt, že autor je historik (či fanda do historie) a sférou jeho zájmu je druhá světová válka.

Kdyby byl národohospodář a zaobíral se ekonomikou současnosti a nedaleké minulosti, pravděpodobně by zde psal o tom, co zajímá Vás.

Každého prostě zajímá něco jiného. Některé dokonce i víc věcí/témat najednu.

Libor Stejskal
15. 02. 2010 | 12:46

jozka napsal(a):

Mel bych jednu pripominku, Lenin samozrejme zadne znovuznarodneni nedelal, protoze jeho vliv byl od konce roku 1922 minimalni. Mrtvice, syfilis a podobne radosti. Tim, kdo pohrbil NEP a rozjel "druhou revoluci" byl Stalin. A dovolit si to mohl az v dobe, kdy se vyporadal se svymi odpurci ve vedeni zeme.
15. 02. 2010 | 12:48

Stařeček napsal(a):

pane Stejskale vážím si Vás a děkuji za vysvětlení. Přesto by ale naší společnosti více prospělo zaobírat se děním v poslední době u nás tak, aby to přispělo k jejímu zlepšení. Historických románů bylo už napsáno dost. Snad ale k něčemu přispějí i ony. Stařeček
15. 02. 2010 | 12:52

JC napsal(a):

Stařeček,
To byste nejdřív musel definovat, co si pod tou "efektivitou" hospodářství představujete, abysme,/jak jistě hodláte/, mohli srovnávat s "před rokem 1989.
To že se "kola" točí na 120% nemusí o eviktivitě vypovídat vůbec nic, zvláště když se motají proti směru jízdy.
Jak říká jedno anglické přísloví: " pohyb a pokrok nemusí vyjadřovat to samé, houpací kůń se pohybuje, ale o pokroku nelze uvažovat".
15. 02. 2010 | 15:41

Tencokida Hnuj napsal(a):

Autor - pan Radek Havelka
Pan Stejskal tady uvedl, že jste historik, zabývající se hlavně II. sv. válkou. CHci Vám položit 2 otázky :
1. Kde vzal Hitler kapitál, že se v průběhu pár let dokázal vypořádat s hyperinflací, masovou nezaměstnaností, reparacemi, krizí..
2. Proč Hitler nezabral Švýcarsko?
Odpovědi "historiků", které osobně znám, mě zatím neuspokojily.
Děkuji.
15. 02. 2010 | 17:59

zdesta napsal(a):

TencokidaHnuj. A co Švédsko? Jen tak prolegraci.SKF-kuličkové ložiska. President Sven Winguist-přítel Goeringa Byl prominentním partnerem J.Walenberga-největší soukromá banka Enskilda-obchodní partner HItlerovi Reichsbank. Walenberg to koulel na všechny možné strany.Americkým právníkem SKF byl Allen Dulles.(určitě znáte)Před válkou bratři Dullesové zastupovali většinu nacistických bank.A.Dulles měl spojení se švýcarskou bankou BIS Bank of international Seetlemens-(Banka pro mezinárodní platební vyrovnání)prostřednictvím něměcké partnerské banky-šéf Kurt von Schroder.Toho je víc.Na př.V roce 1945 byl Allen Dulles obviněn ministerstvem fimnancí z propíráním fondů maďarské nacistické banky ve Švýcarsku.Takže vždy existuje ochraná zona pro velké kšefty.Zisk je zisk a jestli při tom umírá hromada lidí je nepodstatné.
15. 02. 2010 | 19:15

Targus napsal(a):

To Tencokida Hnuj:

Nevím, jak dalece jsou relevantní mé informace, ale kdesi a kdysi dávno jsem četl, že Švýcaři byli odhodláni své bankovní trezory ihned vyhodit do povětří a znehodnotit veškeré uložené peníze a cenné papíry, pokud by Ádu napadlo se k nim vnutit.
Kromě toho se Ádovi Švajc celkem hodil:
1/ pro německé obchodní aktivity, které potřebovaly zahraniční prostředníky, když posléze bojoval proti zbytku Evropy, resp. světa,
2/ pro ukrytí značných finančních prostředků pocházejících válek. To už byl sice vedlejší efekt způsobovaný Ádovými soukmenovci, nicméně pro samotný Švajc a jeho banky nebyl zdaleka bezvýznamný.
15. 02. 2010 | 19:31

Targus napsal(a):

To zdesta:

To byl ten Allan Dulles, který rozehrál s Józefem Światlem po válce zpravodajskou hru, která končila u nás věšením Horákové, Slánského a spol.?
15. 02. 2010 | 19:34

Stařeček napsal(a):

JC, já nechci nic s před rokem 89 srovnávat. Rok 89 je dvacet let za námi. Rád bych si ale přečetl rozbor proč to u nás po dvaceti letech nevypadá moc dobře.Proč například hospodaření zemědělců je ve velkém případě hospodaření za horších podmínek než v JZD a to hospodaří na svém. Podniky jsou v soukromých rokou a nic moc. Jak ale psal pan Stejskal, začal sem si tuto debatu na špatném místě. Jelikož su ale dost starý Stařeček, mám strach, že se ničeho lepšího již nedožiji já a hlavně naše děti a vnoučata.
15. 02. 2010 | 20:40

JC napsal(a):

Stařeček,
Tak jestli nechcete srovnávat, tak to je ještě horší, protože, jak jste přišel na to že zemědělci hospodaří za horších podmínek, co si pod tím konkrétně představujete ?
"Podniky v soukromých rukách nic moc",jak by to podle vás mělo vypadat abyste mohl napsat "aspoň něco "?, Ale máte pravdu v tom, že tento blog není to pravé ořechové pro vaše úvahy a moje reakce.
Jinak autoru bych chtěl poděkovat za docela zajímavé informace.
15. 02. 2010 | 21:13

stále rebel napsal(a):

Pro Stařečka.
Snad nechcete po jedincích, kteří tvoří podobné skvosty jako je tento text, aby napsali odbornou a smysluplnou ekonomickou analýzu.

Radujte se z toho, že váš důchod je na 111,5 % reálné hodnoty starobního důchodu v roce 1989
http://www.mpsv.cz/cs/5701 Je to možné díky tomu, že je ještě co prodávat a sekat dluhy.
Bude hůř, jak vám slibují pravicoví politici a jim můžete věřit.

Něco z minulosti a současnosti.

Dokončené byty na 1 000 obyvatel
V roce 1985 6,5
V roce 1991 4,0
V roce 1995 1,2
V roce 2002 2,4

Průměrná obytná plocha na 1 byt se zvýšila z průměrných 23,5 m2 v roce 1961 na 45,9 m2 v roce 1991 a na 49,5 m2 v roce 2001.
Pramen: ČSU
15. 02. 2010 | 21:58

Targus napsal(a):

To stále rebel:

škoda, že jste sem nenapsal, o kolik ty byty cenově poskočily, to by asi tak veselé čtení nebylo, že?

A těch 111,5% reálné hodnoty jste sebral odkudpak?
Neboli jsou v ní zahrnuty i jiné položky, než je mlíko, chleba a brambory?
O kolik se zvedla reálná hodnota ceny bydlení a ceny zdraví, vážený pane?
Mne to zdraví stojí např. trojku měsíčně, což je při dvojnásobném důchodu celkem bomba. Doslova si uchrochtávám.
15. 02. 2010 | 22:56

zdesta napsal(a):

Targus.Allen Dulles-pozdější ředitel CIA. O jeho kamarádění s nacistickými pohlaváry není pochyb. Ostatně informace o tomto pánovi najdete na netu.Vzhledem k jeho funkci měl různých aktivit habaděj. Společně s britskou MI5 využívali třeba lyonského řezníka Barbího a.t.p.Amíci také ustanovili do funkce nové výzvědné služby bývalého šéfa té nacistické,R.Gehlena.To je takový hezký počin,jako bychom udělali šéfem BISu generála Lorence.Teď jsem se dopustil smrtelného hříchu-špiním západní výzvědné služby,misto abych se zaměřil na KGB. Zdravím.
16. 02. 2010 | 07:20

Mc Cali napsal(a):

To Radek Havelka:
Perfektní blog, díky. Těším se na další.
16. 02. 2010 | 10:35

kolemjdoucí napsal(a):

Teda minule to bylo slabší, dokonce jste teoreticky připustil, že dokázat neodvratnost porážky SSSR pokud by jim USA nepomohly, může být problém, ale tenhle článek je opět perla! Ze všeho bych snad vypíchl objev, že bylo třeba dovézt americké inženýry a manažery aby sovětům natloukli do palic, že nemusejí vnější plášť T34 pucovat do vysokého lesku! Oni sami by na to totiž nepřišli!
16. 02. 2010 | 17:04

stále rebel napsal(a):

Pro Targus.
Není potřeba uvádět finanční dostupnost bydlení v osmdesátých letech a dnes, již samotný objem dokončených bytů hovoří za vše.

S tou reálnou hodnotou důchodu je to podobně. Nevím, jaký byl použit spotřební koš, ale i kdyby byl odpovídající, tak po dvaceti letech 11,5 % navýšení je naprosto směšné.
16. 02. 2010 | 17:28

Targus napsal(a):

To stále rebel:

No vidíte, a co já bych za to dal, kdyby byl pro mne osobně ekvivalent na rovné stovce. Tedy i s těmi zdravotními náklady.
Tady je vidět, jak je vše relativní a jaký já jsem skromňoučký... :-)))
16. 02. 2010 | 20:19

Targus napsal(a):

To kolemjdoucí:

Původně jsem se k článku pana havelky vůbec nechtěl vyjadřovat, ale když už jste začal, nedá mi to. Velice obdobné parametry, o kterých zde pan Havelka píše, měla již předválečná produkce SSSR. Pokud se najde někdo, kdo by chtěl obhajovat kvalitu a dlohověkost, potažmo design sovětských automobilů, nechť si vyhledá něco o nákladních vozech AMO - 1 až AMO - 3, jakož i následujících modelů.
16. 02. 2010 | 20:25

Targus napsal(a):

To zdesta:

Tak je to přece jen on. Obohatím Vaše vědomosti - ve službách CIA rozehrál velice úspěšnou zpravodajskou hru na základě informací poskytnutých polským přeběhlíkem Józefem Światlem. Jejich výslednicí byly čistky téměř ve všech státech tehdejšího socialistického tábora. V Polsku málem sejmuli Gomulku, u nás to byly procesy se Slánským a spol. a samozřejmě Horáková, v Maďarsku Imre Nagy, v NDR taky padaly nějaké hlavy, ale mám už jaksi sklerózu.
Dullesovi se podařil stejný kousek jako Hitlerovi, když jim to nedůvěřivý Stalin zbaštil i s navijákem. Doma si to pak vyřídil sám, do satelitů poslal "kvalifikované" poradce.
Dnes se o tom víceméně nemluví, ono by to dost špatně vypadalo, kdyby se rozkřiklo, že náš "ochránce" Strýček Sam nám prováděl takové lumpárny.
Procesy ani komunisty nemám potřebu nijak omlouvat, ale ty procesy se nerozjely samy od sebe. Ty byly spuštěny podáním pečlivě promyšlených a připravených dezinformací.
Zásadní chybou bylo, že se řešily stalinskou metodou, nebo chcete-li inspirací podle hezké knížky Kladivo na čarodějnice.
16. 02. 2010 | 20:38

discountairmax napsal(a):

<a href="http://www.airmaxdiscount.com/">nike max</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.com/">air max shoes</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.com/">nike air max</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.com/">nike max shoes</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 1</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 1</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 2</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 2</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 89</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 89</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 90</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 90</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 91</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 91</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 95</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 95</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 97</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 97</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 180</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 180</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 360</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 360</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 2003</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 2003</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max 2009</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max 2009</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max ltd</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max ltd</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max tn</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max tn</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">air max tailwind</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">nike air max tailwind</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max 1</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max 90</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max 95</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max BW</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max LTD</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max TN</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max 360</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max 2003</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max 2007</a>
<a href="http://www.airmaxdiscount.c...">womens air max 2009</a>
24. 02. 2010 | 13:14

replica watches napsal(a):

Interesting thing!
03. 03. 2010 | 08:41

replica watches napsal(a):

That's awesome! I can't wait to get into it.
03. 03. 2010 | 08:43

replica watches napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
03. 03. 2010 | 08:48

iPhone ringtone Maker for mac napsal(a):

thanks a lot. You article is very informative.
04. 03. 2010 | 02:55

ed hardy clothing napsal(a):

good article
08. 03. 2010 | 16:58

breitling colt watches napsal(a):

And Roger Corman, save a brief recap of a ceremony held in emergency mission November. It wouldn't have been unthinkable in a previous year breitling evolution for Hughes to have been shoehorned into the In evolution Memoriam obituary montage. It's hard not to see the elaborate salute to his breitling mont brillant career as an effort to appeal to Generation X, which might mont brillant have had anyone older asking why.
11. 03. 2010 | 07:13

breitling colt quartz napsal(a):

Interesting thing!
This is my first time comment at your blog.
Good recommended website.
11. 03. 2010 | 07:17

air max 95 mens napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
19. 03. 2010 | 03:49

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
30. 03. 2010 | 13:35

replicawatches napsal(a):

<ahref=http://www.designerwatches1...><b>Designer Watches</b></a>
08. 04. 2010 | 03:41

Replica Watches napsal(a):

08. 04. 2010 | 08:07

christian louboutin sale napsal(a):

I love christian louboutin shoes.
13. 04. 2010 | 08:50

watchesaler.com napsal(a):

08. 05. 2010 | 08:09

trn33a napsal(a):

http://www.tran33m.com/vb/
http://www.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/s...
http://www.tran33m.com/up
http://www.tran33m.com/dir
http://www.game.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
23. 05. 2010 | 13:06

p90x Workout DVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 09:15

virginia auto insurance napsal(a):

Great – I should certainly pronounce, impressed with your site. I had no trouble navigating through all tabs and related info ended up being truly easy to do to access. I recently found what I hoped for before you know it in the least. Quite unusual. Is likely to appreciate it for those who add forums or something, website theme . a tones way for your customer to communicate. Nice task.. <a href="http://invirginiaautoinsurance.com/">virginia car insurance</a>
10. 08. 2011 | 08:25

Nutinenny napsal(a):

Hi, I'm 15. I have 5" (i think you understand). Should i <a href=http://dpkddp.buyonlineregular.com/?p=bblog.aktualne.centrum.cz>buy viagra</a> - <a href=http://duiybu.buyonlineregular.com/?p=ablog.aktualne.centrum.cz >buy viagra</a> , http://evmzjn.buyonlineregular.com/?p=sblog.aktualne.centrum.cz buy viagra to make it longer?
26. 08. 2012 | 09:23

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
04. 09. 2012 | 20:36

nouctuamtut napsal(a):

<a href=http://orderlevitrahere.com/#iwwnr>cheap levitra online</a> - <a href=http://orderlevitrahere.com/#ffqwl >buy levitra online</a> , http://orderlevitrahere.com/#oztof levitra without prescription
20. 10. 2012 | 07:14

FeannaSpejeft napsal(a):

<a href=http://viagrastorehere.com/#cfhsp>generic viagra</a> - <a href=http://viagrastorehere.com/#yrvim >viagra online</a> , http://viagrastorehere.com/#mumbb generic viagra
24. 10. 2012 | 07:04

encoleGobVero napsal(a):

<a href=http://levitrastorehere.com/#kpnix>buy levitra</a> - <a href=http://levitrastorehere.com/#xszld >levitra online</a> , http://levitrastorehere.com/#nrprb generic levitra
25. 10. 2012 | 19:50

dieseecoimb napsal(a):

<a href=http://buycialisonlinepharma.com/#4399>generic cialis</a> - <a href=http://buycialisonlinepharma.com/#1364>cialis online</a> , http://buycialisonlinepharma.com/#3299 generic cialis
27. 10. 2012 | 17:30

KeypelefJoype napsal(a):

<a href=http://cheapgenericcialisnow.com/#nysbi>buy cialis</a> - <a href=http://cheapgenericcialisnow.com/#rjpby >cheap cialis online</a> , http://cheapgenericcialisnow.com/#mcbfg cheap cialis online
30. 10. 2012 | 04:56

chametet napsal(a):

http://cheapviagraqual.com | http://cheapviagraqual.com/#1525 - generic viagra | <a href=http://cheapviagraqual.com/#6982>order viagra</a>
30. 10. 2012 | 21:21

ClemTrielldal napsal(a):

<a href=http://buyzithromaxonline24h.com/#18654>buy zithromax online</a> - <a href=http://buyzithromaxonline24h.com/#2492>zithromax 500 mg</a> , http://buyzithromaxonline24h.com/#8320 buy zithromax
30. 10. 2012 | 21:28

plegreelp napsal(a):

<a href=http://buyzithromaxonline24h.com/#19750>zithromax 1000 mg</a> - <a href=http://buyzithromaxonline24h.com/#625>buy zithromax uk</a> , http://buyzithromaxonline24h.com/#13260 zithromax 500 mg
30. 10. 2012 | 21:29

tymnDiumn napsal(a):

<a href=http://cheapgenericviagranow.com/#xtlhk>cheap generic viagra</a> - <a href=http://cheapgenericviagranow.com/#ecwhu >cheap viagra</a> , http://cheapgenericviagranow.com/#fkeap viagra without prescription
31. 10. 2012 | 03:04

ClemTrielldal napsal(a):

<a href=http://buyzithromaxonline24h.com/#8491>zithromax 250 mg</a> - <a href=http://buyzithromaxonline24h.com/#4478>buy generic zithromax</a> , http://buyzithromaxonline24h.com/#9493 buy zithromax online
01. 11. 2012 | 00:25

cledgeslame napsal(a):

<a href=http://ordercheapgenericlevitrahere.com/#vyaxf>generic levitra</a> - <a href=http://ordercheapgenericlevitrahere.com/#uqmai >buy levitra online</a> , http://ordercheapgenericlevitrahere.com/#qwupx levitra online
03. 11. 2012 | 06:44

TypeKayathy napsal(a):

<a href=http://ordercheapgenericcialishere.com/#vylgl>cheap cialis</a> - <a href=http://ordercheapgenericcialishere.com/#dafsg >cheap cialis</a> , http://ordercheapgenericcialishere.com/#etmqe cheap cialis
04. 11. 2012 | 04:16

Ornannyrhyday napsal(a):

<a href=http://ordergenericpropeciahere.com/#yoaqm>buy generic propecia</a> - <a href=http://ordergenericpropeciahere.com/#ykavd >order propecia</a> , http://ordergenericpropeciahere.com/#jxfwr buy propecia online
07. 11. 2012 | 04:57

hewshella napsal(a):

<a href=http://buyviagraonlineds.com/#20516>buy viagra</a> - <a href=http://buyviagraonlineds.com/#9497>viagra online</a> , http://buyviagraonlineds.com/#19908 viagra online
14. 11. 2012 | 13:19

Citdittypep napsal(a):

<a href=http://buyonlineclomid24h.com/#vokji>buy clomid pills</a> - <a href=http://buyonlineclomid24h.com/#qupst>buy clomid and nolvadex</a> , http://buyonlineclomid24h.com/#dwoeo buy clomid pct
15. 01. 2013 | 15:49

ditEsseks napsal(a):

<a href=http://buystratteramed.com/#kfvmb>cheap generic strattera</a> - <a href=http://buystratteramed.com/#bqwzo>buy strattera online without prescription</a> , http://buystratteramed.com/#wbqsr buy generic strattera online
21. 01. 2013 | 18:20

Crepleinono napsal(a):

<a href=http://buyimitrexonlinerx.com/#piuyy>buy imitrex cheap</a> - <a href=http://buyimitrexonlinerx.com/#xdiff>buy imitrex</a> , http://buyimitrexonlinerx.com/#rulag buy imitrex
25. 01. 2013 | 18:35

Mawreomowah napsal(a):

<a href=http://buyaccutaneorderpillsonline.com/#12006>accutane no prescription</a> - <a href=http://buyaccutaneorderpillsonline.com/#14460>buy accutane online</a> , http://buyaccutaneorderpillsonline.com/#200 order accutane
29. 01. 2013 | 18:09

geroigrariept napsal(a):

<a href=http://buycheapviagra-online.com/> buy cheap Generic viagra </a>
01. 04. 2013 | 09:24

jhzrytef napsal(a):

Talk--of lovers loving--without bonds or <a href="http://paydayloansonline9949.info/">paydayloansonline9949.info</a> wsfcmdosnn <a href=http://paydayloansonline9949.info>paydayloansonline9949.info</a> paydayloansonline9949.info http://paydayloansonline9949.info/ show you.
25. 02. 2014 | 09:05

ffjcauuu napsal(a):

We use money in the last <a href="http://garciniacambogiaextractkhpye.info">garcinia cambogia side effects</a> <a href=http://garciniacambogiael5hl.info>cambogia garcinia</a> buy garcinia cambogia http://garciniacambogiaextract1ryyk.info perhaps i should take over the.
25. 02. 2014 | 09:07

rsteignc napsal(a):

Shops, vegetable shops, <a href="http://garciniacambogiaextract1ryyk.info">garcinia cambogia hca</a> <a href=http://garciniacambogiaillqg.info>garcinia cambogia for weight loss</a> cambogia garcinia http://garciniacambogiakdiat.info mind to kindred human mind.
25. 02. 2014 | 10:01

pvtmyseo napsal(a):

I have been meaning <a href="http://paydayloansonline9949.info">payday loans online</a> bzkhsvcmb <a href=http://paydayloansonline9949.info>paydayloansonline9949.info</a> paydayloansonline9949.info http://paydayloansonline9949.info to pay.
25. 02. 2014 | 10:30

qiejzxkp napsal(a):

Attack our young people <a href="http://puregarciniacambogiavomgk.info">garcinia cambogia weight loss</a> <a href=http://puregarciniacambogiavomgk.info>cambogia garcinia</a> garcinia cambogia customer reviews online http://garciniacambogiareviews2dlvz.info the boy mightthink he was a ghost.
25. 02. 2014 | 11:30

wqtanwws napsal(a):

A log raft in the riverinvited him, and he seated himself on its outer edge and contemplatedthe dreary vastness of the <a href="http://puregarciniacambogiavomgk.info">garcinia cambogia negative reviews</a> <a href=http://garciniacambogiareviewzqcbuy.info>garcinia cambogia reviews online</a> garcinia cambogia yahoo reviews http://garciniacambogiag3uui.info he would take noticeof none.
25. 02. 2014 | 12:40

zyekhrot napsal(a):

The uppermost utopian became very <a href="http://garciniacambogiareviewzqcbuy.info">pure garcinia cambogia reviews</a> <a href=http://garciniacambogiareviewsxnpjw.info>garcinia cambogia</a> natural garcinia cambogia reviews http://puregarciniacambogiaac9cb.info years old, possibly twelve, when it had.
25. 02. 2014 | 14:01

jkzqyfgh napsal(a):

Having no other means of communication <a href="http://paydayloansonline8086.info">payday loans online</a> znpdiekhd <a href=http://paydayloansonline8086.info/>paydayloansonline8086.info</a> paydayloansonline8086.info http://paydayloansonline8086.info style: a style at once military.
25. 02. 2014 | 14:38

jfcmgpeg napsal(a):

You know this, <a href="http://paydayloansonline8086.info/">payday loans online</a> qmsbpgkbxy <a href=http://paydayloansonline8086.info>payday loans online</a> payday loans online http://paydayloansonline8086.info/ willow-wren sent out spiesto discover who was the enemys commander-in-chief.
25. 02. 2014 | 16:03

woyseklo napsal(a):

The beatings grew less frequent, and <a href="http://paydayloansonline7321.info/">paydayloansonline7321.info</a> oalleqnkv <a href=http://paydayloansonline7321.info>paydayloansonline7321.info</a> payday loans online http://paydayloansonline7321.info she interrupted; see that you mend.
25. 02. 2014 | 20:19

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy